Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 112/2024-37

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Veselou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o 71 284,99 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 47 876,74 Kč do patnácti dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. V rozsahu, v němž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení úroku z prodlení z částky 47 876,74 Kč ve výši 15 % ročně od 1. 3. 2023 do zaplacení, zaplacení částky 5 642,18 Kč jako kapitalizovaného úroku, zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 651 Kč, zaplacení částky 23 408,25 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 23 408,25 Kč ve výši 14,75 % ročně od 18. 6. 2024 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši 4 045 Kč do patnácti dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně tituly před jménem jméno FO, se sídlem adresa.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 47 876,74 Kč do patnácti dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.II. V rozsahu, v němž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení úroku z prodlení z částky 47 876,74 Kč ve výši 15 % ročně od 1. 3. 2023 do zaplacení, zaplacení částky 5 642,18 Kč jako kapitalizovaného úroku, zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 651 Kč, zaplacení částky 23 408,25 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 23 408,25 Kč ve výši 14,75 % ročně od 18. 6. 2024 do zaplacení, se žaloba zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši 4 045 Kč do patnácti dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , se sídlem , adresa, .

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v Šumperku dne 18. 6. 2024 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 47 876,74 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně do 1. 3. 2023 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 5 642,18 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 651 Kč, částky 23 408,25 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od 18. 6. 2024 do zaplacení. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba a žalovanou byla dne 15. 12. 2020 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru č. hodnota. Na základě smlouvy vydala právní předchůdkyně žalobkyně žalované platební kartu s možností čerpání financích prostředků až do výše 50 000 Kč, a žalovaná se zavázala tyto prostředky včetně sjednaného pojištění splácet formou pravidelných měsíčních splátek se splatností první splátky 17 2. 2021 v minimální výši 5 % z čerpané výše úvěru a min. 500 Kč. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 22,68 % ročně. Žalovaná čerpala finanční prostředky celkem ve výši 73 334,03 Kč. Žalovaná porušila svoji povinnost pravidelně a včas hradit měsíční splátky vyčerpaného úvěru a předchůdkyně žalobkyně využila svého práva a prohlásila ke dni 28. 2. 2023 úvěr na základě odstoupení od smlouvy za splatný. S účinností ke dni 21. 3. 2023 došlo na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek k postoupení pohledávky z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Žalovaná byla o posouzení pohledávky informována. Postoupená pohledávka za žalovanou se sestává z nesplacené jistiny ve výši 47 876,74 Kč, nesplaceného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků ve výši 6 142,18 při roční úrokové sazbě 22,68 % od 6. 8. 2022 do 1. 3. 2023 a z nesplacené smluvní pokuty ve výši 666,80 Kč. Žalobkyně se dále domáhá po žalované zaplacení částky 651 Kč jako nákladů na mimosoudní vymáhání a smluvní pokuty ve výši 23 408,25 Kč jako 0,1 % denně z nesplacené jistiny ve výši 47 876,74 Kč od 15. 2. 2023 do 17. 6. 2024 s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od 18. 6. 2024 do zaplacení. Žalobkyně před podáním žaloby žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky.

2. K výzvě soudu, aby žalobkyně doplnila skutková tvrzení a tvrdila jakým konkrétním způsobem předchůdkyně žalobkyně splnila zákonnou povinnost ověřit schopnost žalované splatit poskytnutý úvěr, jaké dokumenty si od žalované vyžádala a jakými konkrétními údaji se v rámci hodnocení schopnosti splácet zabývala, a k těmto tvrzením navrhla a předložila důkazy, žalobkyně sdělila, že již v žádosti o úvěr je uvedeno, že žalovaná v době uzavření smlouvy pobírala částka, příjem celé domácnosti činil částka, výše měsíčních výdajů rodiny činila částka. Při sjednaném splácení úvěru ve výši částka, tak činil disponibilní měsíční zůstatek rodiny částka. Právní předchůdkyně žalobkyně prověřovala s odbornou péčí pravdivost tvrzení žalované ohledně příjmů a výdajů za účelem ověření úvěruschopnosti, a to i v interních i externích databázích a v Anonymizováno.

3. Žalovaná se přes výzvu soudu ve věci nevyjádřila.

4. Za předchozího souhlasu žalobkyně a žalované soud ve smyslu ustanovení věc rozhodl bez nařízení jednání.

5. Ze smlouvy označené jako Rámcová smlouva o poskytování bankovních produktů a služeb č. hodnota ze dne 15. 12. 2020 ve spojení se smlouvou o revolvingovém úvěru č. hodnota bylo zjištěno, že dne 15. 12. 2020 žalovaná a předchůdkyně žalobkyně právnická osoba podepsaly smlouvy, na jejichž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované revolvingový úvěr do aktuálního úvěrového rámce 50 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto prostředky splácet formou pravidelných měsíčních splátek se splatností první splátky 17. dne v měsíci následujícím po prvním čerpání v minimální výši 5 % z čerpané výše úvěru a minimálně částkou 500 Kč. Základní úroková sazba byla sjednána ve výši 22,68 % ročně a měsíční poplatek za rezervaci úvěrových zdrojů činil 50 Kč. Byla sjednána neurčitá doba trvání úvěru. Současně bylo zjištěno, že při žádosti o poskytnutí úvěru žalovaná uvedla, že je Anonymizováno, její čistý měsíční příjem činí částka a celkový příjem domácnosti činí částka, celkové výdaje domácnosti činí částka a žalovaná nemá žádné finanční závazky.

6. Z výpisu z úvěrového účtu bylo zjištěno, že dlužná částka k 16. 1. 2023 činí 47 876,74 Kč, vyčíslené úroky činí 6 142,18 Kč a pokuta činí 666,80 Kč.

7. Z oznámení o odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne 25. 1. 2023 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně oznamuje žalované, že vzhledem k jejímu prodlení se splácením úvěru, který jí byl poskytnut dle úvěrové smlouvy č. hodnota, se úvěr ke dni 28. 2. 2023 stává spatným. Současně vyzvala žalovanou k úhradě vyčíslených dlužných částek do daného data.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek k této smlouvě, soud zjistil, že žalobkyně jako postupník a společnost žalobkyně právnická osoba, jako postupitel uzavřely dne 16. 3. 2023 písemnou smlouvou o postoupení pohledávek, a to i pohledávky za žalovaným ze smlouvy č. hodnota.

9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 3. 2023, soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně vyhotovila oznámení adresované žalované, ve kterém sdělovala postoupení pohledávky ze smlouvy č. hodnota a vyzvala žalovanou k uhrazení dlužných částek. Oznámení bylo žalované odeslanou doporučeně 30. 3. 2023

10. Z předžalobní upomínky ze dne 8. 3. 2024 a podacího lístku, bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyhotovil výzvu adresovanou žalované, ve které ji vyzval k zaplacení dlužných částek ze smlouvy č. hodnota. Předžalobní upomínka byla žalované odeslána 11. 3. 2024.l

11. Z výše uvedených důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobkyně právnická osoba a žalovaná dne 15. 12. 2020 podepsaly smlouvy, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované revolvingový úvěr do výše úvěrového rámce 50 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto prostředky splácet formou pravidelných měsíčních splátek se splatností první splátky 17. dne v měsíci následujícím po prvním čerpání v minimální výši 5 % z čerpané výše úvěru a minimálně částkou 500 Kč. Základní úroková sazba byla sjednána ve výši 22,68 % ročně a měsíční poplatek za rezervaci úvěrových zdrojů činil 50 Kč. Byla sjednána neurčitá doba trvání úvěru. Při žádosti o poskytnutí úvěru žalovaná uvedla, že je Anonymizováno, její čistý měsíční příjem činí částka a celkový příjem domácnosti činí částka, celkové výdaje domácnosti činí částka a žalovaná nemá žádné finanční závazky. Ke dni 28. 2. 2023 byl úvěr zesplatněn a dlužná částka činila 47 876,74 Kč. Pohledávka za žalovanou z předmětné smlouvy byla postoupena z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Právní předchůdkyně žalobkyně žalované odeslala oznámení o postoupení pohledávky a před podáním žaloby byla žalované odeslána výzva právního zástupce žalobkyně k zaplacení dluhu.

12. Podle , o spotřebitelském úvěru, v účinném znění (dále jen „“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Podle poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Podle , 2 , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

16. Podle rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 sp. zn. C-697/18 musí být články 8 a 23 směrnice EP a Rady 2008/48 ES vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 28 a 3 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn. : „(…) věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. anonymizováno). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze právnická osoba), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. (…) Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, je správný.“. Dle nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , při posuzování rozporu úvěrové smlouvy s dobrými mravy by měly soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když to, zda je reálné splacení dluhu i výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoliv.

17. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. V předmětné věci byl soud odkazem na výše citovanou judikaturu povinen v první řadě zjišťovat, zda předchůdkyně žalobkyně dostála své povinnosti zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného splatit předmětný spotřebitelský úvěr. Žalobkyně sice tvrdila, že její předchůdkyně prověřovala s odbornou péčí pravdivost tvrzení žalované ohledně příjmů a výdajů za účelem ověření úvěruschopnosti, a to i v interních i externích databázích a v Anonymizováno a když vycházela z tvrzení žalované v žádosti o úvěr, že žalovaná v době uzavření smlouvy pobírala částka, příjem celé domácnosti činil částka, výše měsíčních výdajů rodiny činila částka když dospěla k závěru, že při sjednaném splácení úvěru ve výši částka, tak činil disponibilní měsíční zůstatek rodiny částka. Žalobkyně však ani přes písemnou výzvu soudu, netvrdila, zda a jakým způsobem byla tvrzení žalované ověřena a ani k prokázání tvrzení, že její předchůdkyně prověřovala s odbornou péčí úvěruschopnost žalované, nenavrhla žádné důkazy. To, že měla předchůdkyně žalobkyně při ověřování úvěruschopnosti žalované vycházet z údajů tvrzených žalovanou, soud považuje za nedostatečné, neboť z nich nijak nevyplývá, kolik členů tvoří domácnost, co je považováno za další příjem v domácnosti, jaké jsou konkrétní výdaje na bydlení a jaké jsou další pravidelné výdaje. S ohledem na výše uvedené tak soud dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně nedostála své povinnosti vyplývající z ustanovení , 2 a smlouvu o spotřebitelském úvěru je tak nutno považovat za neplatnou, a to v souladu s výše uvedenou judikaturou a směrnicemi, ze kterých soud vycházel při výkladu ustanovení . Soud proto posoudil žalovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení o. z., neboť předchůdkyně žalobkyně žalovanému plnila bez právního důvodu. Podle ustanovení o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Podle , věty třetí , v případě, že poskytovatel úvěru neposoudí řádně úvěruschopnost, je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu, a to v době přiměřené jeho možnostem. V řízení bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně žalované dne poskytla revolvingový úvěr s úvěrový rámce 50 000 Kč a že ke dni zesplatnění úvěru činí dluh na jistině 47 876,74 Kč. Žalovaná v řízení nenamítala, jakou částku uhradila na tento svůj dluh, přičemž břemeno tvrzení a důkazní ohledně výše uhrazené částky jde právě za žalovanou. Stejně tak žalovaná neuváděla žádné skutečnosti ohledně jejích možností uvedenou částku splatit. Soud proto zavázal žalovanou, aby žalobkyni, na kterou byla pohledávka ze smlouvy (a všechna práva s ní spojená) postoupena, zaplatila částku 47 876,74 Kč jako zbývající neuhrazenou jistinu. Ve smyslu ustanovení soud s přihlédnutím k celkové výši plnění stanovil lhůtu k plnění do patnácti dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu výrokem II. zamítl.

18. Soud nepřiznal žalobkyni ani úrok z prodlení z výše uvedené částky, neboť žalovaná je sice povinna vrátit to, oč se na úkor předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatila, ale dle věta třetí , tak má učinit ve lhůtě přiměřené jejím možnostem. Toto ustanovení je speciální ustanovení ohledně splatnosti pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru oproti obecné úpravě obsažené v ustanovení o. z., dle kterého je dlužník povinen plnit bez zbytečného odkladu po výzvě věřitele, pokud není doba splatnosti sjednána (tak jak je tomu v případě obecné pohledávky z bezdůvodného obohacení). obsahuje obecná ustanovení o splatnosti pohledávek a zákon o spotřebitelském úvěru obsahuje speciální ustanovení, které neváže splatnost na výzvu věřitele, ale na možnosti spotřebitele. Spotřebitel se tak dostává do prodlení se splacením pohledávky až poté, co nesplácí pohledávku vzniklou z titulu bezdůvodného obohacení na základě neplatné, jejíž splatnost je v dané věci stanovena soudem s ohledem na možnosti spotřebitele (k tomu viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. ). S ohledem na to, že žalovaný jakkoliv netvrdil, jaké jsou jeho možnosti částku 15 814,20 Kč splácet, soud stanovil lhůtu k plnění podle ustanovení věta před středníkem o. s. ř, tedy obecnou třídenní lhůtu, přičemž do prodlení se žalovaný dostane až neuhrazením pohledávky v této soudem stanovené lhůtě.

19. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení a soud zavázal neúspěšnou žalovanou, aby částečně úspěšné žalobkyni zaplatila na náhradu nákladů řízení částku ve výši 4 045 Kč jako 22 % vzniklých nákladů řízení při odpočtu neúspěchu žalobkyně ve výši 61 % (částka 47 876,74 Kč) od úspěchu žalobkyně 39 % (částka 29 701,18 Kč) v celkové výši 18 489 Kč, sestávajících se z částky 2 852 Kč za zaplacený soudní poplatek a za právní zastoupení z odměny ve výši 11 940 Kč za tři úkony po 3 980 Kč dle vyhlášky 177/96 Sb. a 3x 300 Kč jako režijní paušál za tři úkony, vše zvýšeno o 21 % DPH, když zástupce žalobkyně prokázal, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Ve smyslu ustanovení a soud zavázal žalovanou, aby náhradu nákladů řízení uhradila žalobkyni do 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Šumperku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.