Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 114/2025-46

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Polehlou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 36 707,16 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 999,98 Kč ve splátkách po 2 000 Kč měsíčně, splatných vždy do 28. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení byť jediné splátky.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 19 707,18 Kč a úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 17 503,27 Kč za dobu od 23. 11. 2024 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 999,98 Kč ve splátkách po 2 000 Kč měsíčně, splatných vždy do 28. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení byť jediné splátky.II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 19 707,18 Kč a úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 17 503,27 Kč za dobu od 23. 11. 2024 do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 36 707,16 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 17 503,27 Kč od 23. 11. 2024 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela smlouvu o revolvingovém úvěru č. hodnota (dále též „smlouva“), na jejímž základě poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr až do výše 40 900 Kč, který se žalovaný zavázal žalobkyni splatit společně s příslušenstvím sjednaným ve smlouvě v pravidelných denních splátkách. Žalovaná částka sestává z dlužné jistiny ve výši 16 999,98 Kč, poplatků v celkové výši 503,29 Kč, smluvního úroku ve výši 18 927,10 Kč a částky 276,79 Kč představující smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně ze zůstatku úvěru v každém kalendářním dni od 24. 7. 2024 do 22. 11. 2024.

2. Žalovaný k věci uvedl, že nezpochybňuje, že si od žalobkyně zapůjčil částku 17 000 Kč a tuto nevrátil. Při poskytnutí úvěru předkládal občanský a řidičský průkaz a výpis z účtu. Jiné doklady, např. nájemní smlouvu, po něm nikdo nechtěl. Požádal o možnost uhradit dluh ve splátkách ve výši 2 000 Kč měsíčně.

3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný si ujednali dne 24. 7. 2024 smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota, a to prostřednictvím internetových stránek webové stránky žalobkyně. Na základě smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku až do výše 40 900 Kč jako spotřebitelský úvěr, který lze čerpat postupně i opakovaně, a žalovaný se zavázal úvěr vrátit spolu s příslušenstvím dle čl. VII. smlouvy, a to v pravidelných denních splátkách (viz cit. smlouva). Dne 24. 7. 2024 odeslala žalobkyně na bankovní účet žalovaného č. č. účtu částku 17 000 Kč (viz sdělení právnická osoba. ze dne 19. 5. 2025).

4. Žalobkyně tvrdila, že ověřila úvěruschopnost žalovaného podle interní metodiky schválené ČNB, kdy nejprve nahlédla do databází vedených spol. CNCB – Czech Non-Banking Credit Bureau, která provozuje a spravuje registr bankovních a nebankovních klientských informací (NRKI a BRKI registry), dále nahlédla do insolvenčního rejstříku, do centrální evidence exekucí, a to se závěrem, že žalovaný byl a je schopen své závazky splácet, nebyl veden v insolvenčním rejstříku ani v evidenci exekucí. Žalobkyně dále vycházela z informací získaných od žalovaného, který uvedl, že počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem je „sám/sama“, počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem majících příjem je 1, jeho čisté měsíční příjmy činí 20 000 Kč, pravidelné měsíční výdaje činí 1 500 Kč na půjčky a 5 000 Kč na bydlení, další nezbytné výdaje 0 Kč a ostatní zbytné výdaje 2 500 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že případně dále vycházela z žalovaným předložených výpisů z účtu a z výplatních pásek, tytoy však soudu nepředložila. Dále uvedla, že si ověřila výši čistého měsíčního příjmu žalovaného, a dospěla k závěru, že příjem žalovaného ve výši 26 464 Kč umožňuje bezproblémové splácení úvěru.

5. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen „“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

6. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

7. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Při právním hodnocení zjištěného skutkového stavu soud uzavřel, že žalobkyně a žalovaný si sjednali smlouvu o úvěru ve smyslu a násl. , (dále jen „o. z.“), na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky až do výše 40 900 Kč a žalovaný se zavázal tyto finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím sjednaným ve smlouvě.

9. Ačkoliv soud shledal smluvní konsensus obou smluvních stran být touto smlouvou vázán, má za to, že výše specifikovaná smlouva je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně neprokázala řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud v souladu s § 87 odst. 1 věty druhé cit. zákona k této neplatnosti přihlédne i bez návrhu účastníků. Žalobkyně soudu ani přes to, že k tomuto byla soudem vyzvána, a to usnesením Okresního soudu ve Zlíně ze dne 14. 5. 2025, č. j. -32, netvrdila a neprokázala, že by řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného, když vycházela toliko z informací poskytnutých jí žalovaným, aniž by si tyto ověřila. Žalobkyně tvrdila, že si ověřila výši příjmu žalovaného, nesdělila však, jakým konkrétním způsobem tak učinila, když pouze tvrdila, že (případně) vycházela z žalovaným předložených výpisů z účtu a z výplatních pásek. Tytoy však soudu nepředložila. Nezabývala se ani skutečnými výdaji žalovaného na bydlení, dalšími nutnými výdaji a příp. dalšími závazky. Vzhledem k tomu, že žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného pracovala pouze s tvrzeními žalovaného, které si žádným způsobem neověřila, kdy pouze měla provést lustrace v dostupných registrech dlužníků, přičemž ani v tomto směru soudu neposkytla důkazy k prokázání svých tvrzení, nelze než uzavřít, že žalobkyně nejednala s odbornou péčí, jak vyžaduje zákona o spotřebitelském úvěru, neboť posouzení úvěruschopnosti proběhlo víceméně formálně, aniž by byla patrná snaha o posouzení reálné situace žalované a její reálné možnosti úvěr splácet.

10. Jestliže je předmětná smlouva neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala z obligačního vztahu založeného touto smlouvou. Při závěru o neplatnosti smlouvy o úvěru je třeba právní poměr mezi žalobkyní a žalovanou posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalované dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, které je speciálním ustanovením k vypořádání plnění z neplatné smlouvy podle § 2993 věty první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022 sp. zn. ), které spočívá v tom, že žalovaný obdržel částku 17 000 Kč náležející žalobkyni, aniž by pro takovou platbu existoval (platný) právní důvod. Žalobkyně na jistině požaduje částku 16 999,98 Kč, pročež soud žalovaného zavázal k úhradě této částky. Ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl.

11. Z ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. ).

12. Při promítnutí uvedených závěrů do posuzovaného případu lze uvést, že žalobkyně má nárok jen na zaplacení částky 16 999,98 Kč coby poskytnuté a dosud nevrácené jistiny. Pokud jde o úrok z prodlení, na ten dle přesvědčení soudu žalobkyni nárok nevznikl, neboť žalovaný se doposud nedostal do prodlení. Pokud jde totiž o splatnost povinnosti vrátit poskytnutou jistinu úvěru, v projednávaném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti „v době přiměřené možnostem spotřebitele“, a proto je nucen stanovit splatnost soud svým rozhodnutím. Vzhledem k tomu, že žalovaný požádal soud o možnost dlužnou jistinu splatit ve splátkách, soud v souladu s ust. věta za středníkem povolil žalovanému plnění ve splátkách ve výši 2 000 Kč s tím, že nezaplacením některé ze splátek se stává splatným celý zůstatek dluhu. Uvedené splátky jsou v momentálních možnostech žalovaného, jsou přiměřené výši dluhu a zajišťují žalobkyni úhradu dluhu v krátké lhůtě a nijak ji nepoškozují.

13. O nákladech řízení rozhodl soud podle Pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení dle citovaného ustanovení bylo nutné k datu vyhlášení rozhodnutí kapitalizovat částky, jejichž zaplacení se žalobkyně žalobou domáhala, a částky, které byly žalobkyni skutečně přiznány, aby bylo možno posoudit míru úspěchu a neúspěchu žalobkyně v řízení. Předmětem sporu byla částka 37 899,42 Kč (jistina + poplatky + smluvní úrok + smluvní pokuta + úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozsudku), přičemž žalobkyně byla úspěšná ohledně částky 16 999,98 Kč, tedy z 45 %. Úspěch žalovaného tak představuje 55 %, jemuž by tak svědčilo právo na náhradu 10 % (55 % - 45 %) nákladů řízení. Soud nicméně z obsahu spisu žádné náklady žalovaného nezjistil, a proto žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.