Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 C 40/2025-54

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl soudcem Mgr. Michalem Strnadem ve věci

žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupen advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o zaplacení 50.776 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci 10.000 Kč.

II. Žaloba se zamítá v části žádající zaplacení

a) 40.776 Kč,

b) kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2.914,85 Kč,

c) kapitalizovaného úroku ve výši 1.500 Kč,

d) ročního úroku z prodlení ve výši 14,75 % jdoucího z částky 20.263,88 Kč od 2. 9. 2024 do zaplacení,

e) ročního úroku ve výši 8 % jdoucího z částky 19.604,60 Kč od 2. 9. 2024 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci 10.000 Kč.II. Žaloba se zamítá v části žádající zaplacenía) 40.776 Kč,b) kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2.914,85 Kč,c) kapitalizovaného úroku ve výši 1.500 Kč,d) ročního úroku z prodlení ve výši 14,75 % jdoucího z částky 20.263,88 Kč od 2. 9. 2024 do zaplacení,e) ročního úroku ve výši 8 % jdoucího z částky 19.604,60 Kč od 2. 9. 2024 do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne 25. 2. 2025 se žalobce po žalované domáhal zaplacení 50.776 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2.914,85 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1.500 Kč, zákonného ročního úroku z prodlení ve výši 14,75 % jdoucího z částky 20.263,88 Kč od 2. 9. 2024 do zaplacení a ročního úroku ve výši 8 % jdoucího z částky 19.604,60 Kč od 2. 9. 2024 do zaplacení. Uvedl, že žalovaná s předchůdcem žalobce, společností právnická osoba., uzavřela smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobce poskytl žalované hotovostní úvěr v částce 30.000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit kromě jistiny dalších 1.522 Kč na smluvním úroku, 14.700 Kč na úhradě za poskytnutí úvěru, 4.154 Kč na úhradě za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu a 5.400 Kč na úhradě za umožnění platit splátky v hotovosti v místě bydliště. Žalovaná celý úvěr nesplatila a dosud dluží žalobci, kterému byla pohledávka postoupena, částky uplatněné žalobou.

2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila.

3. Soud nárok posuzoval veden právním názorem Krajského soudu v Hradci Králové vyjádřeném v obdobné věci spotřebitelského úvěru projednávané pod sp. zn. . Odvolací soud ve svém rozsudku ze dne 27. 4. 2021, č. j. -80, uvedl, že ve sporech z úvěrových smluv musí soud z úřední povinnosti zjišťovat, zda poskytovatel úvěru dostatečným způsobem zkoumal úvěruschopnost budoucího dlužníka.

4. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), platilo, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

5. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru platilo, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

6. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

7. Krajský soud v Hradci Králové ve shora uvedeném rozhodnutí k neplatnosti úvěrové smlouvy pro neposouzení úvěruschopnosti uvedl, že „judikatorně již bylo vyřešeno, že se jedná o absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, kterou soud zkoumá bez ohledu na uplatněnou námitku (rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 sp. zn. C-679/18, nález Ústavního soudu ČR sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ). Z těchto rozhodnutí vyplývá, že nezkoumá-li soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v d. Existuje totiž nebezpečí, že se spotřebitel, zejména z důvodu nevědomosti, nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele, ale i společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Pokud úvěrující při posouzení úvěruschopnosti úvěrovaného vyjde pouze z nedoloženého prohlášení úvěrovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, nesplní povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Věřitelé mají k posouzení úvěruschopnosti dlužníků povinnost využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou údaje o životním a existenčním minimu nebo o průměrných výdajích obyvatelstva (z databáze Českého statistického úřadu) a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ To, že se jedná o absolutní neplatnost, zákonodárce následně výslovně zohlednil v zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 29. 5. 2022.

8. Soud zjistil, že na základě úvěrové smlouvy ze dne 17. 11. 2022 (na č. l. 8-9 soudního spisu) předal předchůdce žalobce žalované v hotovosti 30.000 Kč. V žádosti o úvěr (na č. l. 46 soudního spisu), zachycující mimo jiné osobní a majetkové poměry žalované, je uvedeno, že žalovaná je zaměstnaná, pobírá mzdu ve výši 32.129 Kč, je vdaná, bydlí v nájemním bytě nebo domě, za bydlení a energie vydává 4.000 Kč měsíčně, na další živobytí vynakládá 7.440 Kč a platí měsíční splátky stávajících půjček ve výši 2.800 Kč. V žádosti je dále uvedeno, že předchůdce žalobce ověřil uvedené údaje z výplatních pásek a pracovní smlouvy. Tyto y také žalobce soudu předložil (na č. l. 41-45 soudního spisu).

9. Z výpisu plateb žalobce (na č. l. 11 soudního spisu) soud zjistil, že žalovaná na dluh zaplatila celkem 20.000 Kč.

10. Z oznámení o postoupení pohledávky (na č. l. 13 soudního spisu) soud dále zjistil, že pohledávka z úvěrové smlouvy byla postoupena žalobci.

11. Z provedených důkazů nevyplynulo, že by předchůdce žalobce jakýmkoliv způsobem ověřoval skutečné výdaje žalované, a to nejen na bydlení (žalovanou tvrzené výdaje na bydlení ve výši 4.000 Kč zcela vybočují z běžné životní zkušenosti), ale také na další živobytí. Žalobce neprokázal, že by jeho předchůdce jakkoliv zjišťoval stav závazků žalované a to, zda je žalovaná s ohledem na jiné půjčky schopna nový úvěr řádně splácet. Rovněž žalovanou tvrzené výdaje na bydlení ve výši 4.000 Kč zcela vybočují z běžné životní zkušenosti.

12. Z výše uvedeného vyplývá, že předchůdce žalobce nevěnoval při sjednávání úvěrové smlouvy řádnou pozornost zjišťování úvěruschopnosti žalované. Úvěrová smlouva uzavřená mezi předchůdcem žalobce a žalovanou je tak absolutně neplatná (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).

13. Protože předchůdce žalobce poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 30.000 Kč, avšak úvěrová smlouva je neplatná, došlo na straně žalované ke dni převzetí hotovosti k bezdůvodnému obohacení ve výši 30.000 Kč podle § 2991 odst. 2 o. z. Žalovaná totiž obdržela majetkový prospěch bez právního důvodu. Žalobce má tak nárok na zaplacení částky ve výši rozdílu mezi poskytnutými prostředky a částkou 20.000 Kč, kterou žalovaná žalobci vrátila.

14. Ve zbytku, tj. co do všech nároků, jež žalobce spojoval s neplatnou úvěrovou smlouvou, soud žalobu zamítl, a to včetně uplatněného nároku na zaplacení úroku z prodlení s ohledem na konstitutivní charakter tohoto rozsudku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. ).

15. Právo na náhradu nákladů řízení by podle náleželo žalované, které však žádné náklady v souvislosti s řízením nevznikly. Proto soud o nákladech řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání. Odvolání se podává u nadepsaného soudu ve lhůtě patnácti dnů od doručení rozsudku, odvolacím soudem je Krajský soud v Hradci Králové.

Nebude-li povinnost uložená pravomocným rozsudkem splněna dobrovolně, může být vymáhána cestou soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.