Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 110/2025-20

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Hrubou, Ph.D., ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o 10 013 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , částka, k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení , , (dále jen „ ”)

2. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným Okresnímu soudu v adresa (dále jen soud) se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jimž by soud uznal žalovaného povinným zaplatit žalobkyni žalovanou částku, s poukazem zejména na následující skutečnosti: žalovaný je bývalým zaměstnancem žalobkyně, a to na základě pracovní smlouvy uzavřené mezi účastníky dne datum. Pracovní poměr žalovaného byl ukončen dne datum na základě návrhu na jeho okamžité zrušení z důvodu neomluvené absence v práci ve dnech od datum do datum. Žalovaný tak neomluveně zmeškal 26 dnů, tj. celkem hodnota hodin. Ve dnech datum a dále od datum do datum žalovaný však čerpal dovolenou v délce 30 hodin, za kterou mu byla vyplacena náhrada mzdy v celkové výši částka (za datum částka částka a za období od datum do datum částka částka). Z důvodu neomluvené absence a přečerpané dovolené (částka), úhrady zdravotního pojištění z minimální mzdy (částka) vznikl žalovanému vůči žalobkyni dluh v celkové výši částka, který byl ponížen o zdravotní benefit ve výši částka. Žalovaný žalobkyni na dlužnou pohledávku částka ničeho nezaplatil, a to přes opakované výzvy žalobkyně, naposledy předžalobní upomínku zaslanou zástupcem žalobkyně dne datum. Vedle dlužné částky tak má žalovaný povinnost zaplatit žalobkyni i zákonný úrok z prodlení, a to ode dne datum, tj. ode dne marného uplynutí lhůty stanovené žalobkyní žalovanému v předžalobní upomínce.

3. Žalovaný se k žalobnímu návrhu nevyjadřoval, tvrzení žalobkyně tedy nerozporoval.

4. Na základě výzvy soudu účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu, a to na základě zejména níže uvedených listinných důkazů, přičemž důkazy hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech:

6. žalobkyně jako zaměstnavatel a žalovaný jako zaměstnanec uzavřeli dne datum pracovní smlouvu, na základě které, i jejich následujících dvou doplňků, žalovaný vykonával práci na pozici operátora logistiky (prokázáno pracovní smlouvou ze dne datum včetně jejich dodatků);

7. žalobkyně, na základě Návrhu na okamžité zrušení pracovního poměru žalovaného ze dne datum ze dne datum, z důvodu neomluvených absencí žalovaného ve dnech od datum do datum (tj. celkem hodnota hodin), okamžitě zrušila pracovní poměr žalovaného podáním ze dne datum, a to ke dni datum (prokázáno uvedenými listinami);

8. žalovaný čerpal ve dnech datum a dále od datum do datum dovolenou v délce 30 hodin, za kterou mu byla vyplacena náhrada mzdy v celkové výši částka (prokázáno docházkovými listy a vyúčtováním mzdy);

9. Dle čl. 5.1.1 organizační normy č. ON.1.020 platné od datum (dále jen „organizační norma“) činí délka dovolené zaměstnanců žalobkyně za kalendářní rok 5 týdnů. Dle čl. 5.2.2 organizační normy se za každou neomluveně zameškanou směnu (pracovní den) krátí dovolená o 2 dny. O tom, zda jde o neomluvené zameškání práce, rozhoduje vedoucí v dohodě s příslušnou dílenskou organizací odborů (prokázáno organizační norma č. ON.1.020);

10. Z důvodu neomluvené absence, v souladu s Interním předpisem žalobkyně platným od datum (organizační norma č. ON.1.020), žalobkyně žalovanému krátila za každou neomluvenou směnu, pracovní den, dovolenou o 2 dny (prokázáno uvedenou organizační normou i předžalobní upomínkou);

11. z důvodu přečerpané dovolené (částka), úhrady zdravotního pojištění z minimální mzdy (částka) vznikl žalovanému vůči žalobkyni dluh ve výši částka, který byl ponížen o zdravotní benefit ve výši částka (prokázáno mimo jiné z vyúčtování žalobkyně),

12. žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky i výzvami ze dne datum a ze dne datum, a to nejpozději do datum, žalovaný však dlužnou částku neuhradil ani částečně (prokázáno uvedenými výzvami a podacím archem).

13. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

14. Podle , , ve znění platném a účinném do datum (dále jen „z. p.“), nesmí být odchylná úprava práv nebo povinností v pracovněprávních vztazích nižší nebo vyšší, než je právo nebo povinnost, které stanoví tento zákon nebo kolektivní smlouva jako nejméně nebo nejvýše přípustné.

15. Podle § 213 odst. 1 z. p. výměra dovolené činí nejméně 4 týdny v kalendářním roce.

16. Podle § 222 odst. 1 věty první z. p. zaměstnanci přísluší za dobu čerpání dovolené náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku.

17. Podle § 222 odst. 4 věty první z. p. je zaměstnanec povinen vrátit vyplacenou náhradu mzdy nebo platu za dovolenou nebo její část, na niž ztratil právo, popřípadě na niž mu právo nevzniklo.

18. Podle § 223 odst. 2 z. p. krátí-li zaměstnavatel zaměstnanci dovolenou za neomluveně zameškanou směnu (pracovní den), může mu dovolenou krátit o 1 až 3 dny; neomluvená zameškání kratších částí jednotlivých směn se mohou sčítat.

19. Podle § 348 odst. 3 z. p. zda se jedná o neomluvené zameškání práce, určuje zaměstnavatel po projednání s odborovou organizací.

20. Podle § 331 z. p. vrácení neprávem vyplacených částek může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat, jen jestliže zaměstnanec věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené, a to do 3 let ode dne jejich výplaty.

21. Po aplikování citované právní úpravy na zjištěný skutkový stav soud zjistil oprávněnost žalobního návrhu v plném rozsahu. Soud zdůrazňuje zejména tyto rozhodné závěry:

22. mezi účastníky byla platně uzavřena pracovní smlouva, na základě které se žalovaný stal zaměstnancem žalobkyně a vykonával pro ni práci na pozici operátora logistiky. Žalovaný čerpal ve dnech datum a dále od datum do datum dovolenou v délce 30 hodin, za kterou mu byla vyplacena náhrada mzdy v celkové výši částka. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil své pracovní povinnosti tím, že v době od datum do datum neomluveně zameškal práci v rozsahu 195 hodin, žalobkyně mu v souladu s § 223 odst. 2 z. p. a organizační normou zkrátila dovolenou o 2 dny dovolené za každou zameškanou směnu. V důsledku toho žalovaný pozbyl právo na náhradu mzdy, která mu byla za čerpanou dovolenou vyplacena a vznikla mu tak povinnost v souladu s § 222 odst. 4 z. p. tuto neoprávněně vyplacenou náhradu mzdy žalobkyni vrátit.

23. Žalobkyně dále v souladu s 5 odst. 1 , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, za žalovaného odvedla pojistné na zdravotní pojištění, a to za období, kdy nedůvodně nekonal práci, ve výši částka. Jelikož žalovaný v tomto období neomluveně zameškal práci a nedosáhl tak dostatečného výdělku k tomu, aby žalobkyně mohla odvedené pojistné ze mzdy žalovaného srazit, došlo na straně žalovaného k bezdůvodnému obohacení na úkor žalobkyně a žalovanému proto vznikla povinnost podle z. p. žalovanou částku žalobkyni nahradit, s přihlédnutím k započtení zdravotního benefitu ve výši částka ve prospěch žalovaného.

24. Výrokem I. tohoto rozsudku soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku celkové výši částka.

25. Podle zák č. , (dále jen „o. z.“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

26. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

27. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku v ani přes výzvu žalobkyně neuhradil, ocitl se ve smyslu § 1968 o. z. v prodlení s plněním peněžitého závazku a žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalovaném vedle žalované částky také úroky z prodlení z dlužné částky ode dne následujícího po dni splatnosti dlužné částky, stanoveného ve výzvě před podáním žaloby, do zaplacení. O tomto příslušenství soud rozhodnul též výrokem I tohoto rozsudku, dle o. z. ve spojení s ve znění předpisů jej měnících a doplňujících, přičemž i v této části žalobnímu návrhu vyhověl.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky 2 x částka za každý z úkonů uvedených v a. t. (převzetí věci, žalobní návrh), a z částky částka za jeden úkon právní služby uvedený v a. t. (stručná výzva k plnění), včetně 2 paušálních náhrad výdajů po částka (úkony učiněné do datum), a 1 paušální náhrady po částka za úkon učiněný po datum (podání žaloby), dále daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.

29. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce, který je advokátem ( ).

30. O lhůtě k plnění soudem přiznané částky s úrokem z prodlení, i náhrady nákladů řízení, soud rozhodl dle , když neshledal důvod pro její prodloužení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.