Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
10 C 107/2025-21
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Špokovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
o zaplacení částky 15 017,49 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba žalobkyně na zaplacení částky 15 017,49 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 017,49 Kč od 31. 10. 2023 do zaplacení s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 500 Kč, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba žalobkyně na zaplacení částky 15 017,49 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 017,49 Kč od 31. 10. 2023 do zaplacení s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 500 Kč, se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 15 017,49 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku, když žalovanou částku měla žalovaná dlužit žalobkyni na základě smlouvy z 2. 9. 2020, uzavřené v rámci Rámcové smlouvy o úvěru ze dne 14. 8. 2016 prostřednictvím prostředku komunikace na dálku, dle které po ověření úvěruschopnosti žalované žalobkyně vytvořila obecný rámec pro smluvní vztah při budoucím uzavírání jednotlivých smluv o úvěru mezi účastníky. Dne 2. 9. 2020 byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota, dle které poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši 8 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit tento úvěr včetně úroků v celkové částce 2 400 Kč do 2. 10. 2020. Žalovaná po prodloužení termínu splatnosti řádně neplatila, celkem žalobkyni zaplatila částku 8 300 Kč (14. 2. 2021 2 000 Kč, 30. 3. 2021 2 500 Kč, 8. 11. 2023 500 Kč, 22. 11. 2023 500 Kč a dalších 2 800 Kč), které žalobkyně započetla na poplatky a smluvní pokuty, proto požadovala žalobkyně částku 15 017,49 Kč včetně zákonného úroku z prodlení a dalších nákladů spojených s uplatněním pohledávky dle smlouvy.
2. Žalovaná namítala, že není schopna plnit z předmětné smlouvy z důvodu nedostatku financí, když je samoživitelkou s dítětem a nemá nikoho, kdo by jí pomohl. Požadovala umožnění splácení dluhu ve splátkách.
3. Žalobkyně i žalovaná souhlasily s tím, aby soud rozhodl bez nařízení jednání na základě listin.
4. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že podle smlouvy č. hodnota s datem 2. 9. 2020, uzavřené v rámci Rámcové smlouvy mezi žalobkyní a žalovanou prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, poskytla žalobkyně žalované téhož dne částku 8 000 Kč, což mezi stranami nebylo sporné, a žalovaná se zavázala tuto částku včetně poplatků ve výši 2 400 Kč vrátit žalobkyni do 2. 10. 2020. V souvislosti s předmětnou smlouvou prověřovala žalobkyně úvěruschopnost žalované posouzením jejích příjmů dle výplatních pásek za období 6,7/2020 (36 563 Kč, 32 062 Kč) a výpisu z účtu majitele jméno FO za 8/2020, včetně vyhledání žalované v nebankovním registru, výdaje žalované nebyly zjišťovány a ověřovány vůbec. Žalovaná zaplatila 8 300 Kč.
5. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 86 odst. 1 , 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
7. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
8. Podle výše citovaného ustanovení zákona a s odkazem na Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , se soud nejprve zabýval otázkou platnosti předmětné spotřebitelské smlouvy, kdy byla žalobkyně jako věřitel před uzavřením smlouvy povinna s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného, jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Soud dospěl k závěru, že touto otázkou se žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy s odbornou péčí nezabývala, když vycházela pouze z příjmů, přičemž výdaje a případné další závazky žalovaného nezjišťovala a neověřovala vůbec, čímž nebyla splněna podmínka odborné péče. Soud odkazuje na závěry zformulované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015(zejména bod 26.), že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem, přičemž musí být zjišťována a prověřována nejen aktivní stránka, ale rovněž pasiva žalovaného.
9. Soud tedy s ohledem na skutečnost, že žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost žalované ve vztahu k jejím výdajům a závazkům před uzavřením smlouvy s odbornou péčí, příjem si ověřoval pouze ze dvou výplatních pásek, dospěl k závěru, že právě tento nedostatek má za následek neplatnost předmětné spotřebitelské smlouvy o úvěru, a to absolutní dle § 588 o. z., k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti bez ohledu na to, zda je některou ze stran namítána. K této neplatnosti daného právního jednání se přihlíží i bez návrhu, pokud je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání [v tomto je možno se opřít i o závěry občanskoprávní teorie - Lavický, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1 - 654). Komentář. 1. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 2084]. Jinak by totiž byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli.
10. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb. ) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
11. Podle § 2991 odst. 1 ,2 občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb. ) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. S ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru byly pak strany smlouvy povinny si pouze vypořádat svůj vzájemný vztah v režimu § 2993 o. z., podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek. Žalobkyně vyplatila žalované částku 8 000 Kč, přitom žalovaná zaplatila 8 300 Kč, z čehož je zřejmé, že bezdůvodné obohacení na straně žalované nevzniklo. Z tohoto důvodu soud žalobu v celém rozsahu zamítl včetně dalších plnění z neplatné smlouvy.
13. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu , kdy zcela úspěšná byla žalovaná, které však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl, tak že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve FrýdkuMístku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.