Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 C 34/2025-32

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Andreou Pěničkovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o zaplacení částky 14 716 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Řízení se co do zákonného úroku z prodlení z částky 8 000 Kč ve výši 15 % ročně od datum do zaplacení, částky 120 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od datum do zaplacení, částky 1 440 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od datum do zaplacení, částky 800 Kč, částky 700 Kč, částky 1 000 Kč a částky 2 656 Kč zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Řízení se co do zákonného úroku z prodlení z částky 8 000 Kč ve výši 15 % ročně od , datum, do zaplacení, částky 120 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od , datum, do zaplacení, částky 1 440 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od , datum, do zaplacení, částky 800 Kč, částky 700 Kč, částky 1 000 Kč a částky 2 656 Kč zastavuje.II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalované (dále v rozsudku jen „žalovaný“) původně domáhala zaplacení částky 14 716 Kč s příslušenstvím s odůvodněním na mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba., IČO: IČO, sídlem adresa (dále v rozsudku jen „právní předchůdkyně žalobkyně“ nebo „původní věřitelka“) a žalovaným uzavřenou smlouvu o spotřebitelském úvěru evidovanou pod č. hodnota, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve výši 8 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit společně se sjednaným příslušenstvím do 30 dnů od jeho poskytnutí. Peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč byly žalovanému poskytnuty dne datum. Jelikož žalovaný úvěr v plné výši nesplatil, žalobkyně, která vstoupila do práv původní věřitelky na základě smlouvy o postoupení pohledávky, touto žalobou po žalovaném žádala zaplatit krom jistiny úvěru ve výši 8 000 Kč též příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z částky 8 000 Kč ve výši 15 % ročně od datum do zaplacení, částky 120 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 120 Kč od datum do zaplacení, částky 1 440 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 440 Kč od datum do zaplacení, částky 800 Kč, částky 700 Kč, částky 1 000 Kč a částky 2 656 Kč.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, ve věci byl v průběhu celého soudního řízení nečinný.

3. Soud ve věci nařídil jednání na den datum, ke kterému se žalovaný bez omluvy nedostavil, a ze kterého se žalobkyně řádně omluvila, když současně s ohledem na její zjištění, že nemá k dispozici důkazy, kterými by prokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně řádným a dostatečným způsobem prověřila majetkovou situaci žalovaného před poskytnutím úvěru, tzv. „úvěruschopnost“, omezila svoji žalobu na uplatňované nároky nad rámec žalovanému poskytnuté a jím nevrácené částky 8 000 Kč.

4. Soud ve věci provedl důkazy listinami předloženými žalobkyní, zejména smlouvou o spotřebitelském úvěru č. hodnota, potvrzením Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno ze dne datum o provedené platbě ve vztahu k částce 8 000 Kč žalovanému a smlouvou o postoupení pohledávek včetně ze dne datum přehledu postupovaných pohledávek.

5. Z výše citovaných listin zjistil soud takový skutkový stav věci, podle kterého byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena smlouva označená jako smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, které se žalovaný zavázal žalobkyni vrátit spolu se sjednaným příslušenstvím. Peněžní prostředky byly žalovanému poskytnuty, avšak k jejich úplnému splacení nedošlo. Žalovaný žalobkyni nevrátil ničeho.

6. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ “) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, podle odst. 2 téhož ustanovení při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

7. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Podle § 88 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru osoby oprávněné poskytovat spotřebitelský úvěr se mohou vzájemně informovat o údajích o dluzích, které vypovídají o úvěruschopnosti spotřebitele, prostřednictvím databáze spravované právnickou osobou, která a) zpracovává údaje o spotřebitelích za účelem posuzování jejich úvěruschopnosti, b) poskytuje přístup k těmto údajům osobám oprávněným poskytovat spotřebitelský úvěr, c) umožňuje osobám oprávněným poskytovat spotřebitelský úvěr se sídlem nebo skutečným sídlem v jiném členském státě Evropské unie přístup k těmto údajům za stejných podmínek jako osobám se sídlem nebo skutečným sídlem v České republice, d) nepodmiňuje přístup osob oprávněných poskytovat spotřebitelský úvěr k těmto údajům oprávněním takové osoby k činnosti banky, zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva, e) zachovává ohledně získaných údajů mlčenlivost a chrání je před zneužitím a f) uveřejní podmínky přístupu osob oprávněných poskytovat spotřebitelský úvěr k těmto údajům způsobem umožňujícím dálkový přístup, podle odst. 2 téhož ustanovení je poskytovatel povinen k údajům získaným o spotřebiteli z databáze podle odstavce 1 přistupovat tak, jako by šlo o údaje, které získal od spotřebitele sám. Poskytovatel může údaje o spotřebiteli získané prostřednictvím databáze podle odstavce 1 využít výhradně pro vyhodnocení předpokladů řádného splácení jeho dluhů, zejména ke splnění povinností podle § 85 a 86, podle odst. 3 téhož ustanovení poskytovatel informuje spotřebitele v souladu se zákonem upravujícím ochranu osobních údajů o svém záměru vyhledávat o spotřebiteli údaje v databázi podle odstavce 1.

9. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

13. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

14. Podle závěrů vyslovených v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka (který v daném ohledu vychází a ztotožňuje s již dříve vyslovenými závěry vyloženými v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka) povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru a nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze právnická osoba), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. K otázce dostatečnosti zjištění poměrů dlužníka se vyjádřil i Ústavní soud, který v nálezu ze dne datum, sp. zn. , zdůraznil, že nedostatečné zjištění poměrů dlužníka má i veřejnoprávní souvislosti. Ve své argumentaci odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, který dovodil, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit). Pokud takto poskytovatel úvěru nepostupuje, dopouští se správního deliktu, za což mu může podle Nejvyššího správního soudu právnická osoba v souladu se zákonem uložit pokutu. Výklad přijatý Nejvyšším správním soudem přitom konvenuje interpretaci zaujaté Soudním dvorem Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) v rozsudku ze dne datum ve věci Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno (Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno. jméno FO a další). V citovaném rozsudku Soudní dvůr vyložil směrnice 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (dále jen „směrnice“), a bod 26 její preambule tak, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno – v orig. „the burden of proving“) posoudit úvěryschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle Soudního dvora zabráněno, aby věřitelé neposkytovali úvěry nezodpovědně. Informace o spotřebiteli by si věřitelé měli ověřovat i za trvání smluvního vztahu. Ústavní soud uzavřel, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit.

15. Výše citované závěry se plně uplatní i na právní úpravu , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů.

16. Na základě zjištěného skutkového stavu věci s na to navazujícím právním posouzením dospěl soud k takovému skutkovému a právnímu závěru, že žalobkyni se v řízení nepodařilo prokázat, že by původní věřitelka dostála své zákonné povinnosti uložené jí ustanovením , o spotřebitelském úvěru, konkrétně povinnosti náležitě zjistit schopnost žalovaného splatit úvěr ve sjednaném režimu. Žalobkyně soudu, a to ani k jeho výzvě nedoložila žádné důkazy, kterými by tuto skutečnost řádně (tj. dostačujícím způsobem) prokázala (tj. potvrzením o prokazatelných příjmech a výdajích žalovaného, jež se vztahují k době poskytnutí úvěru), proto soudu nezbylo, než považovat tuto skutečnost za v řízení neprokázanou, přičemž žalobkyně vědoma si této skutečnosti omezila svojí žalobu (vzala žalobu zpět) co do původně uplatňovaných nároků nad rámec žalovanému poskytnutých peněžních prostředků ve výši 8 000 Kč.

17. Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku řízení k návrhu žalobkyně nad rámec uplatňované částky 8 000 Kč zastavil.

18. Spotřebitelskou smlouvu bylo na základě shora uvedeného výkladu nutno považovat jako odporující § 580 odst. 1 o. z., a tudíž neplatnou, kdy k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu (§ 588 o. z.). Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Bezdůvodné obohacení žalovaného je v daném řízení dáno částkou 8 000 Kč, která představuje částku, kterou původní věřitelka žalovanému poskytla, a kterou žalovaný původní věřitelce, a ani žalobkyni nevrátil. Soud proto výrokem I tohoto rozsudku žalobě vyhověl co do části, kterou žalobkyně žádá zaplacení 8 000 Kč.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , (dále jen „ ”), podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V tomto ohledu je nutno připomenout, že na částku, pro kterou bylo řízení vzato žalobkyní zpět, nutno hledět jako na částku, se kterou byla v tomto řízení neúspěšná a dále, že do výpočtu poměru úspěchu a neúspěchu ve věci je třeba zahrnout současně tak příslušenství, vyčíslené ke dni rozhodnutí soudu v dané věci. Žalobkyně ke dni rozhodnutí soudu žádala zaplacení celkem částky 16 825,26 Kč a úspěšná byla pouze co do částky 8 000 Kč. Nárok na náhradu nákladů řízení je tedy na straně žalovaného dán 4,9 %. Žalovanému však žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl, jak ve výroku III. tohoto rozsudku uvedeno.

20. Lhůta k plnění soudem přisouzených nároků specifikovaných ve výroku I tohoto rozsudku je splatná do tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s ustanovením

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Děčíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.