Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
25 C 388/2024-84
Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Martou Toufarovou v právní věci
žalobkyně:Jméno žalobkyně,
sídlem Adresa žalobkyně,
zastoupené Jméno advokáta A
sídlem Adresa advokáta A,
proti
žalovanému:Jméno žalovaného,
bytem Adresa žalovaného,
o zaplacení částky 163 927,91 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 163 927,91 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně jdoucím z částky 5 000 Kč od 2. 2. 2022 do zaplacení, z částky 5 000 Kč od 2. 3. 2022 do 30. 5. 2022, z částky 2 013 Kč od 31. 5. 2022 do zaplacení, z částky 167 Kč od 21. 5. 2022 do zaplacení, z částky 25 520 Kč od 21. 5. 2022 do zaplacení a dále z částky 131 227,91 Kč od 21. 5. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů tohoto řízení částku 66 531,10 Kč do tří dnů právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 163 927,91 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně jdoucím z částky 5 000 Kč od 2. 2. 2022 do zaplacení, z částky 5 000 Kč od 2. 3. 2022 do 30. 5. 2022, z částky 2 013 Kč od 31. 5. 2022 do zaplacení, z částky 167 Kč od 21. 5. 2022 do zaplacení, z částky 25 520 Kč od 21. 5. 2022 do zaplacení a dále z částky 131 227,91 Kč od 21. 5. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů tohoto řízení částku 66 531,10 Kč do tří dnů právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobou doručenou soudu dne 13. 11. 2024 se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky 163 927,91 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobkyně měla proti žalovanému celkovou pohledávku ve výši 166 914,91 Kč sestávající z částky 10 000 Kč z titulu dlužného nájemného, částky 167 Kč z titulu bezdůvodného obohacení za neoprávněné užívání k předmětu nájmu po uplynutí výpovědní doby, částky 25 520 Kč z titulu bezdůvodného obohacení za zábor externích ploch a částky 131 227,91 Kč z titulu neoprávněně odebrané energie, když od této částky bylo nutno odečíst částku 2 987 Kč, která byla započtena na pohledávku žalovaného z titulu složené zálohy za služby související s nájemním vztahem. Žalobkyně tedy nyní požaduje proti žalovanému zaplacení částky 163 927,91 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že je s účinností od 20. 10. 2021 výlučným vlastníkem průmyslového areálu v obci adresa na adrese Adresa žalobkyně, jehož součástí jsou mimo jiné pozemky parc. č. Anonymizováno, jehož součástí je stavba, budova bez čísla popisného, vše v obci a katastrálním území adresa. Výše uvedené nemovitosti žalobkyně koupila od předchozího vlastníka, kterým byla společnost právnická osoba, IČO IČO se adresa. Na základě nájemní smlouvy uzavřené mezi žalovaným a původním vlastníkem výše označeným dne 1. 7. 2019 si žalovaný od původního vlastníka pronajal nebytové prostory (prostory sloužící k podnikání) ve stavbě označené v předmětné nájemní smlouvě jako sklad č. hodnota (stojící na pozemku parc. č. Anonymizováno v obci a katastrálním území adresa), konkrétně v prvním nadzemním podlaží stavby. V souvislosti s převodem vlastnického práva k předmětu nájmu (spolu s celým areálem) z původního vlastníka na žalobkyni přešla také práva a povinnosti plynoucí původnímu vlastníkovi z předmětné nájemní smlouvy.
2. Žalovaný se ve věci samé nevyjádřil, nenabídl žádná skutková tvrzení ani důkazní návrhy, jimiž by rozporoval skutkový děj vylíčený stranou žalující. Žalovaný pak ani k výzvě soudu udělené mu při jednání dne 24. 4. 2025 podle ustanovení § 118a odst. 1 , 3 o.s.ř. nedoplnil svá skutková tvrzení o tom, kdy, jakým způsobem a za jakých okolností byla každá z dílčích pohledávek, která je předmětem tohoto řízení, žalovaným uhrazena či zanikla jiným způsobem ani kdy a jakým způsobem nastal nedostatek součinnosti na straně žalobkyně s předáním předmětu nájmu, popřípadě kdy a za jakých okolností, jakou formou, mezi kterými osobami, s jakým obsahem byla uzavřena žalovaným dříve tvrzená dohoda s původním vlastníkem vztahující se k užívání externí plochy, když žalovaný neoznačil důkazy k prokázání těchto tvrzení, včetně tvrzení o neodpovídající výši nedoplatku na elektřině, popřípadě výši spotřeby pro dílnu žalovaného. Pouze sama žalobkyně spolu se žalobou předložila soudu odpověď žalovaného na předžalobní výzvu ze dne 27. 5. 2022 s poukazem na vznesené námitky žalovaného proti uplatněné pohledávce. Žalovaný pak svou obranu proti žalobě shrnul až do závěrečného vyjádření ve věci, tj. po uplynutí koncentrační lhůty. Soud proto k dodatečným tvrzením žalovaného již nemohl přihlížet (§ 118b , odst. 1 věta druhá, třetí o.s.ř. ).
3. Po provedeném dokazování zjistil soud následující skutkový stav:
4. Žalobkyně výpisem z veřejné části živnostenského rejstříku doložila, že žalovaný je podnikající fyzickou osobou se sídlem adresa. Výpisem z katastru nemovitostí, LV č. hodnota žalobkyně současně prokázala, že je na základě kupní smlouvy ze dne 18. 10. 2021 s právními účinky zápisu ke dni 20. 10. 2021 dílčím vlastníkem průmyslového areálu v obci adresa na adrese Adresa žalobkyně, který je tvořen mimo jiné pozemky parc. č. Anonymizováno, ostatní plocha, manipulační plocha a parc. č. Anonymizováno, jehož součástí je stavba, budova bez č.p./č.e., jiná st., to vše v obci a katastrální území adresa. Mezi účastníky řízení nebylo sporu o tom, že shora uvedené nemovitosti žalobkyně koupila od svého právního předchůdce, společnosti právnická osoba, IČO IČO, se adresa. Ze smlouvy o nájmu prostoru sloužícího podnikání uzavřené mezi původním vlastníkem předmětných nemovitostí právnická osoba jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem dne 1. 7. 2019 vzal soud za prokázané, že na základě této smlouvy původní vlastník přenechal žalovanému k dočasnému výlučnému užívání prostory sloužící k podnikání v této smlouvě blíže specifikované a barevně označené na plánku č. hodnota, který tvoří přílohu č. hodnota této smlouvy, tj. konkrétně nebytový prostor (červeně označen na příloze č. hodnota) sestávající ze skladu č. hodnota, to vše v prvním nadzemním podlaží budovy bez č.p./č.e, postavené na pozemku parc. č. Anonymizováno, to vše v katastrálním území adresa (dále jen „předmět nájmu“ či „pronajaté prostory“) a žalovaný coby nájemce tyto prostory do nájmu za účelem provozování kovovýroby přijal. V článku III. citované nájemní smlouvy původní pronajímatel prohlásil, že pronajaté prostory jsou určeny pro výrobu a skladování. V článku IV. si smluvní strany označené nájemní smlouvy sjednaly, že výše nájemného za prostory sloužící k podnikání uvedené v článku II. této smlouvy se sjednává dohodou smluvních stran na celkovou částku ve výši 5 000 Kč měsíčně s tím, že nájemné je splatné vždy k prvnímu dni daného měsíce. Dle článku V. této smlouvy byl nájem sjednán na dobu neurčitou, počínaje dnem 1. 7. 2019, s tím, že nájem končí dle odst. 2 písm. b) též písemnou výpovědí bez udání důvodu s výpovědní lhůtou 3 měsíce, která počne běžet prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž dojde k doručení výpovědi druhé smluvní straně.
5. Není pochyb o tom, že ve smyslu ustanovení § 221 odst. 1 o.z. ve znění učinném od 1. 1. 2014 přešla veškerá práva a povinnosti vyplývající z citované nájemní smlouvy ze dne 1. 7. 2019 na nového nabyvatele předmětných nemovitostí – žalobkyni. Žalobkyně tak vstoupila do práv a povinností pronajímatele.
6. Z výpovědi z nájmu ze dne 17. 12. 2021 soud zjistil, že žalobkyně již coby pronajímatel vypověděla žalovanému (nájemci) nájemní smlouvu ze dne 1. 7. 2019 ohledně nebytových prostor na pozemcích Anonymizováno v obci adresa, LV č. hodnota, a to s tříměsíční výpovědní lhůtou. Žalovaný svým podpisem doručení výpovědi z nájmu ke dni 17. 12. 2021 potvrdil. Výpovědní doba tak počala běžet dnem 1. 1. 2022 a skončila ke dni 31. 3. 2022, jak poznamenáno i v citované výpovědi, to vše v souladu s ujednáním stran v článku V. odst. 2., písm. b) nájemní smlouvy ze dne 1. 7. 2019. Z výpovědi jednatele žalobkyně vzal soud za prokázané, že po doručení výpovědi z nájmu žalovanému již tento neuhradil žalobkyni nájemné za měsíce únor 2022 (splatné dne 1. 2. 2022) a březen 2022 (splatné dle nájemní smlouvy dne 1. 3. 2022). Žalovaný tak žalobkyni dluží z titulu nezaplaceného nájemného celkovou částku 10 000 Kč.
7. V článku IV. odst. 3 citované nájemní smlouvy si smluvní strany dohodly též povinnost žalovaného coby nájemce hradit pronajímateli každý měsíc zálohy na služby související s nájemním vztahem, a to za dodávky elektrické energie a poplatek za srážkové vody. Výše měsíční zálohy za odběr elektrické energie dle citovaného ujednání činí 1 000 Kč včetně DPH, poplatek za vodu a srážkové vody pak 500 Kč včetně DPH. Žalovaný nezaplatil, jak vyplynulo též z výpovědi jednatele žalobkyně, ničeho za posuzované období, tedy ani zálohy za měsíce únor 2022 (splatné dne 1. 2. 2022) a březen 2022 (splatné dne 1. 3. 2022). Na straně žalovaného, tak z tohoto důvodu vznikl dluh ve výši 3 000 Kč. Žalobkyně provedla vyúčtování žalovaným skutečně využitých služeb souvisejících s nájemním vztahem, když žalovanému vznikl přeplatek ve výši 2 987 Kč, Žalobkyně posléze v předžalobní výzvě ze dne 27. 5. 2022 pohledávku žalovaného vůči žalobkyni z titulu vzniklého přeplatku specifikovala a započetla ji vůči pohledávkám žalobkyně za žalovaným v souladu s ustanovením § 1982 a násl. o.z. Žalovaný v odpovědi na předžalobní výzvu potvrdil doručení předžalobní výzvy. K započtení částky 2987 Kč došlo ke dni 30. 5. 2022.
8. Z Předávacího protokolu ze dne 1. 4. 2022 vzal soud dále za prokázané, že žalovaný předmět nájmu žalobkyni předal až dne 1. 4. 2022, tedy až v den následující po skončení nájmu, když výpovědní doba uplynula dne 31. 3. 2022. Strany předávacího protokolu, a to žalobkyně a žalovaný se dle obsahu této listin y shodly na tom, že došlo k ukončení nájmu dle předmětné nájemní smlouvy vztahující se k žalovaným užívaným nebytovým prostorům „hodnota“ s tím, že žalovaným byla současně užívána též plocha „okolo 155 m²“. V okamžiku předání byl stav předmětu nájmu shledán jako „OK“. Současně došlo též k předání klíčů, do předávacího protokolu byly zaneseny záznamy měřidel s tím, že nebyla žalovaným sporována ani zde zachycená „neměřená část přívodního kabelu“ s dodatkem ,,neměřený elektrický okruh, nutno dořešit dle revizního technika a skutečného odběru“. Přebírající žalobkyně dále do předávacího protokolu doplnila poznámku „Zábor plochy okolo haly pod materiálem okolo haly 155 m², chybí odstranit část mat. a auto jméno FO do pěti dní (tj. do 5/4/22)“. Závěrem předávacího protokolu pak nájemce (žalovaný) a Pronajímatel (žalobkyně) výslovně prohlašují, že znění předávacího protokolu zcela rozumí, popis stavu výše je projevem jejich svobodné vůle, činí tak z vlastního uvážení. Dne 1. 4. 2022 pak předávací protokol opatřil svým podpisem jednatel žalobkyně a za stranu nájemce/předávajícího žalovaný. Žalovaný tímto stvrdil správnost obsahu předávacího protokolu, tedy potvrdil, že nad rámec předmětu nájmu, který byl jednoznačně specifikován v článku II. nájemní smlouvy ve spojení s plánkem č. hodnota coby přílohy č. hodnota citované nájemní smlouvy dlouhodobě bez oprávnění užíval nad vymezenou část pozemku parc. č. Anonymizováno a to plochu v potvrzeném rozsahu 155 m² (dále jen „Externí plocha“). Tato však v předmětu nájmu dle nájemní smlouvy ze dne 1. 7. 2019 zahrnuta nebyla. Žalovaný užívání prostor nad rámec sjednaný v nájemní smlouvě svým podpisem stvrdil. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovanému svědčil jakýkoliv právní důvod užívání předmětné části pozemku ve vlastnictví žalobkyně, když nevyšla najevo ani žádná dohoda uzavřená mezi žalovaným a žalobkyní či jejím právním předchůdcem, jak zřejmé též z výpovědi jednatele žalobkyně jméno FO.
9. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se bezdůvodně obohatí mimo jiné ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu.
10. Podle ustanovení § 2999 odst. 1 o.z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.
11. Žalovaný se užíváním předmětu nájmu dne 1. 4. 2022, tedy po dobu jednoho dne bez právního důvodu, na úkor žalobkyně obohatil, když získal majetkový prospěch bezplatným užíváním majetku žalobkyně. Obdobně žalovaný získal majetkový prospěch na úkor žalobkyně užíváním výše označené externí plochy za období od listopadu 2021 do 4. 4. 2022, kdy skutečně přestal externí plochu užívat.
12. Žalovanému vznikla povinnost zaplatit žalobkyni peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny v daném místě a čase. Pokud jde o předmět nájmu, tato představuje částku 167 Kč odpovídající poměrné části (1/30) měsíčního nájemného, když žalovaný předmět nájmu neoprávněně užíval jeden den. Z faktury č. hodnota vystavené žalobkyní pro odběratele – žalovaného dne 6. 5. 2022 znějící na částku 25 687 Kč se splatností dne 20. 5. 2020 soud zjistil, že touto fakturou mimo jiné žalobkyně žalovanému vyúčtovala úhradu za užívání pronajatého objektu nad rámec smlouvy v částce 167 Kč. Citovanou fakturou pak žalobkyně žalovanému vyúčtovala též peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny za zábor ploch kolem pronajatého objektu v rozsahu 155 m², a to v částce 30 Kč/m², a to za období od 20. 10. (tj. ode dne, kdy žalobkyně coby nový nabyvatel vstoupila do práv a povinností pronajímatelé dle nájemní smlouvy z 1. 7. 2019) do 31. 10. 2021 ve výši 1 650 Kč, dále pak za období od 1. 11. 2021 do 31. 3. 2022, tj. za pět měsíců neoprávněného užívání v celkové částce 4 650 Kč a za období od 1. 4. do 4. 4. 2022 (tj. do dne, kdy žalovaný externí plochu skutečně přestal používat) ve výši 620 Kč. Při výpočtu výše obvyklé ceny (30 Kč/m²) žalobkyně správně vycházela z ceny v místě a čase obvyklé, tj. ceny, za níž je zpevněná plocha v předmětném areálu pronajímána třetím osobám. Z nájemní smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a společností právnická osoba., IČO IČO, se sídlem adresa ze dne 28. 4. 2022 vzal soud za prokázané, že dle článku 1.1, 1.2 této smlouvy žalobkyně označené společnosti pronajímá prostory sloužící k podnikání v předmětném Průmyslovém areálu adresa, a to celistvou, zpevněnou a oplocenou plochu o přibližně celkové výměře 3000 m², a to za nájem odvíjející se od částky 25 Kč bez DPH za každý 1 m² zpevněné plochy měsíčně. V daném případě nutno zohlednit, že společnosti právnická osoba. žalobkyně přenechala k užívání plochu v daleko větším rozsahu než představuje výše uváděná externí plocha neoprávněně užívaná žalovaným.
13. Z výpovědi svědka jméno FO, jehož elektroinstalační firma zajišťovala správu elektrické sítě včetně revizí v předmětném průmyslovém areálu žalobkyně, soud zjistil, že poté co žalobkyně areál zakoupila, začala zde společnost Anonymizováno instalovat elektroměry. Naměřené údaje se však rozcházely s údaji na fakturách vystavených dodavatelem energie, a proto pracovníci jmenované společnosti začali hledat ,,ten černý odběr“. Po několikatýdenním měření se dostali k vývodu, na němž byl zachycen trvalý odběr, přičemž se jednalo o napájení právě objektu pronajatého žalovaným, v němž žalovaný provozoval svou dílnu (objekt bývalé kotelny). Svědek uvedené zjištění časově zařadil do měsíce března, kdy krátce nato žalovaný objekt opouštěl, ukončil nájem (tj. v roce 2022). Konkrétní vývod nevedl nikam jinam, než k pojistkové skříni na objektu kotelny. Poté mohl svědek s dalšími osobami ze jmenované společnosti začít hledat i v předmětném objektu a dostali se tak k samotnému zapojení uvnitř. Zatížení sítě odpovídalo použití elektrického topidla. Měření objednával jednatel žalobkyně. Svědek šířeji vyložil, že když žalobkyně průmyslový areál koupila, byl instalován certifikovaný elektroměr do každého rozvaděče v areálu. Sám svědek montoval elektroměr vztahující se k danému objektu, tento objekt prošel celý, když se však nedostal (neviděl, nebyl žalovaným upozorněn) k rozvaděči ,,za rohem nebo v té zadní místnosti“. Svědek vysvětlil, že ke zjištěnému ,,černému odběru“ nebylo třeba volat distributora elektrické energie, když průmyslový park žalobkyně je považován za lokální distribuční síť. Svědek též upřesnil, že jím zmiňovaná bývalá kotelna se nacházela za dlouhou halou uprostřed areálu jako samostatně stojící objekt.
14. Shodně jako svědek jméno FO vypověděl i jednatel žalobkyně jméno FO, že poté co k 20.10.2021 žalobkyně nabyla předmětný areál, snažila se o co nejrychlejší osazení všech hal novými elektroměry, a to vzhledem k cenám elektřiny. K realizaci těchto elektroinstalačních prací žalobkyně povolala společnost svědka jméno FO (následně jediného správce elektrické sítě v daném průmyslovém areálu), která požadované provedla a od listopadu 2021 se začalo s novými odečty. Žalobkyně se prostřednictvím jednatele jméno FO seznámila s možnostmi areálu – jednotlivými halami i se všemi nájemci včetně žalovaného. Na konci roku 2021 se žalobkyni dostala informace od svědka jméno FO o vzniklém rozdílu v naměřených údajích, postupně byly vyřazovány možné úniky, až posledních 14 dní trvání nájemního vztahu žalovaného byl zjištěn konstantní odběr za měsíce leden až březen naznačující nějaké topné zařízení, které si jednatel jméno FO vybavil i ze své první návštěvy u žalovaného z konce roku 2021. Jednatel žalobkyně potvrdil výpověď svědka jméno FO, když i on si vybavil, že tehdy při instalaci elektroměru spolu se svědkem jméno FO objekt užívaný žalovaným prošli (potvrdil, že má dvě části, dva vchody), když žalovaný jim ukázal přívodovou skříň, do které mají měřící zařízení namontovat. O druhé skříni vědomost neměli, když ta byla zakryta paravánem, byl schována, tuto objevili, až když žalovaný v areálu končil. Celou dobu tedy probíhalo měření jen jedné skříně. Jednatel žalobkyně doplnil, že při předání objektu byl žalovaný ústně na zjištěný černý odběr upozorněn, tento se k tomu vyjadřoval pouze tak, že si přitápěl přímotopy. Jednatel žalobkyně logicky vysvětlil, že s existencí neměřeného okruhu žalobkyně konfrontovala žalovaného až v souvislosti s odevzdáváním objektu, když k této době bylo třeba provést nové odečty a aktualizovat ztrátu, jejíž náhrada bude požadována po žalovaném. K vypnutí elektřiny žalobkyně nepřistoupila, když nechtěla porušit nájemní smlouvu. Dle výpovědi jednatele žalobkyně však uvedená záležitost nebyla hlavním důvodem, pro který byl nájemní poměr se žalovaným ze strany žalobkyně ukončen. Tím bylo užívání další venkovní plochy, na kterou mezi účastníky nebyla sjednána nájemní smlouva. Jednalo se o plochu cca 160 m2 u haly, v níž žalovaný podnikal, na níž měl žalovaný složené palety, věnec, plechy, další materiál, nepojízdné auto, jednatelem žalobkyně shrnuto jako ,,binec venku“. Platit za užívání tohoto prostoru žalovaný nechtěl, proto se žalobkyně rozhodla vypovědět žalovanému nájemní smlouvu s termínem ukončení nájmu k 31.3.2022. Uvedený termín žalovaný nedodržel, halu (s vyklizeným pouze vnitřkem) předal žalobkyni až následující den. Nepořádek okolo haly nadále zůstával, žalovaný jej odstranil až postupně, po několika výzvách v následujících dnech. Neustále pouze vysvětloval, že to uklidí, že to dá do pořádku. Z výpovědi jednatele žalobkyně soud dále zjistil, že žalovaný řádně neplatil nájemné za měsíc únor, březen 2022, přestal platit v době, kdy již věděl, že bude muset svou činnost v areálu ukončit. Žalobkyně pravidelně všem nájemcům, tedy i žalovanému zasílala vyúčtování spotřeby energie. Jednatel žalobkyně vyloučil, že by žalovaný pro žalobkyni prováděl nějaké práce. Připustil sice, že žalovaný spolupracoval s jeho společníkem, ale práce nebyly realizovány pro žalobkyni.
15. Výpověď svědka jméno FO koresponduje s výpovědí jednatele žalobkyně a obsahem v řízení provedených listinných důkazů. Soud tyto výpovědi hodnotí jako věrohodné, když tyto zachycují reálný sled událostí obdobně oběma slyšenými popisovaný.
16. Z již citovaného předávacího protokolu ze dne 1. 4. 2022 ve spojení s vyúčtováním ceny za elektrickou energii v období od 1. 11. 2021 do 31. 3. 2022, Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny č. hodnota ze dne 8. 12. 2021, plnou mocí ze dne 7. 12. 2021, Závěrečnou fakturací - Řádnou fakturou za elektřinu č. hodnota včetně dílčího rozpisu, Řádnou fakturou za elektřinu č. hodnota včetně dílčího rozpisu, Řádnou fakturou za elektřinu č.hodnota včetně dílčího rozpisu, Řádnou fakturou za elektřinu č. hodnota ve spojení s dílčím rozpisem, Řádnou fakturou za elektřinu č. hodnota včetně dílčího rozpisu, Řádnou fakturou za elektřinu č. hodnota včetně dílčího rozpisu a Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny č. hodnota uzavřené původním vlastníkem předmětných nemovitostí dne 29. 9. 2020, to vše ve spojení s výpovědí svědka jméno FO a výpovědí jednatele žalobkyně jméno FO, soud zjistil, že za dobu trvání nájemní smlouvy žalovaný současně odebíral elektrickou energii z elektrického okruhu, který nebyl napojený na měřidlo energie. Žalobkyně zaznamenala rozdíl mezi skutečně spotřebovanou elektrickou energií měřenou v rozvodně, na hlavním přívodu elektrické energie do areálu průmyslového parku a energií naměřenou jako spotřebovanou na dalších měřidlech v areálu tohoto průmyslového parku, a to 15 635,4 kWh. Žalobkyně, jak vyplynulo z výpovědi svědka jméno FO a jednatele žalobkyně, přistoupila k monitorování situace za účelem zjištění, na kterém místě areálu může docházet k odchylce, která tento rozdíl způsobila. Za pomoci odborné osoby - svědka jméno FO došla žalobkyně k nepochybnému závěru, že k neoprávněnému odběru došlo v souvislosti s objektem užívaným právě žalovaným, když tento závěr byl potvrzen po ukončení nájemního vztahu mezi účastníky tohoto řízení. Žalovaný neoprávněně odebíral elektrickou energii, aniž by tato byla zachycena příslušným měřidlem vztahujícím se k předmětu nájmu. Jak již bylo uvedeno, žalovaný svým podpisem předávacího protokolu ze dne 1. 4. 2022 stvrdil existenci zjištěného neměřeného elektrického okruhu s tím, že tuto záležitost nutno dořešit dle revizního technika a skutečného odběru.
17. Tímto neoprávněným odběrem elektrické energie žalovaným v průmyslovém areálu žalobkyně získal žalovaný neoprávněný majetkový prospěch na úkor žalobkyně, a proto vznikla žalovanému povinnost poskytnout žalobkyni peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny spotřebované elektrické energie. Z citovaných vyúčtování za elektrickou energii v období od 1. 11. 2021 do 31. 3. 2022 žalobkyně průměrně zaplatila za skutečně spotřebovanou 1 kWh elektrické energie 8,393 Kč. Celková obvyklá cena za žalovaným neoprávněně odebranou elektrickou energii ve výše uvedeném období tak představuje částku 131 227,91 Kč (15 635,4 x 8,393).
18. Z již citované předžalobní výzvy adresované žalovanému ze dne 27. 5. 2020 vyplývá, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce v zájmu smírného vyřešení vyzvala žalovaného k úhradě dlužného nájemného, k vydání bezdůvodného obohacení za užívání ploch v okolí předmětu nájmu bez právního důvodu a z titulu pozdního předání předmětu nájmu i k úhradě neoprávněně („načerno“) odebrané elektrické energie a oznámila žalovanému již výše zmiňované započtení celkové pohledávky žalobkyně za žalovaným a pohledávky žalovaného vůči žalobkyni. V odpovědi na předžalobní výzvu žalobkyně, v přípisu tehdejšího právního zástupce žalovaného tituly před jménem jméno FO adresovaném právnímu zástupci žalobkyně označeném jako Stanovisko Jméno žalovaného ke korespondenci Anonymizováno žalovaný potvrdil doručení předžalobní výzvy dne 30. 5. 2022 jeho osobě. Ve svém stanovisku žalovaný mimo jiné učinil nesporným, že k prodlení s úhradou nájemného došlo, byť žalovaný uvedené odůvodňuje tím, že pronajímatel avizoval, že v průběhu měsíce ledna 2022 budou stávajícím nájemcům předloženy nové nájemní smlouvy, přičemž žádný návrh nové nájemní smlouvy předložen žalovanému nebyl. Žalovaný přislíbil dlužné nájemné uhradit do 10. 6. 2022, včetně úroku z prodlení. Žalovaný dále stvrdil, že dne 6. 6. 2022 byla manželce žalovaného doručena faktura č. hodnota, daňový doklad. Žalovaný namítal, že z důvodu časové tísně se žalobkyně s žalovaným dohodla na termínu předání venkovních ploch – k 1. 4. 2022, výhradně z důvodů váznoucích na straně pronajímatele – žalobkyně. Žalovaný současně stvrdil užívání části pozemku parc. č. Anonymizováno v rozsahu cca 155 m², avšak s tím, že uvedené se opíralo o dohodu s předchozím vlastníkem areálu, když každému z nájemců bylo umožněno bezplatné užívání předmětné parcely za účelem přístupu a skladování materiálu. Žalovaný doplnil, že jím spotřebovanou elektrickou energii po celou dobu trvání nájmu hradil dle smluvního ujednání, a to paušální částkou ve výši 1 000 Kč měsíčně spolu s nájemným na základě skutečně spotřebované elektřiny prokázané řádným odečtem. Žalovaný zpochybnil množství elektřiny, kterou měl dle výpočtu žalobkyně skutečně spotřebovat.
19. Z provedeného dokazování nevyšly najevo skutečnosti podporující shora uvedené námitky žalovaného (vesměs zopakované žalovaným též v závěrečném vyjádření). I v případě pravdivosti obrany žalovaného, že dojde k uzavření nových nájemních smluv, by taková skutečnost neměla žádný vliv na již existující prodlení žalovaného s platbou splatného nájemného dle stávající platné nájemní smlouvy. Žalovaný si ve svém stanovisku protiřečí, když na jednu stranu žalobkyni vytýká, že mu nebyly doručeny ve stanovisku vyjmenované daňové doklady, včetně předmětné faktury č. hodnota, k jejímu obsahu se však vyjadřuje, když potvrzuje, že tato byla doručena jeho manželce. Není tak pochyb o tom, že se tato faktura dostala do dispozice žalovaného. Na základě provedeného dokazování soud nezjistil žádné skutečnosti nasvědčující tomu, že by k prodlení s předáním předmětu nájmu žalovaným žalobkyni došlo v důsledku nedostatku součinnosti na straně žalobkyně. Nebyla ani prokázána žalovaným tvrzená dohoda uzavřená s právním předchůdcem žalobkyně poskytující oprávnění žalovanému užívat Externí plochu (žalovaný navíc připouští, že na místě zůstal neodklizený jméno FO a složené dřevo). Pokud pak žalovaný poukazuje na problematiku spotřeby elektrické energie, jak již bylo uvedeno, dle nájemní smlouvy byl žalovaný povinen platit dle článku IV. 3 měsíční zálohy za odběr elektrické energie v částce 1000 Kč včetně DPH. Jak vyplynulo z citovaných řádných faktur za elektřinu a jejich příloh, byla prováděna pravidelná vyúčtování dle skutečné spotřeby elektrické energie žalovaným v souladu s nájemní smlouvou. Co se týká vyklizení haly až den po skončení nájmu a neoprávněného odběru, nutno opět odkázat na obsah předávacího protokolu (žalovaným potvrzena existence neměřeného okruhu připojeného na objekt bývalé kotelny užívaný žalovaným) i výpovědi svědka jméno FO a jednatele žalobkyně. Žalovaným zmiňovaná pohledávka za žalobkyní (práce provedené pro žalobkyni) a její platný zápočet na pohledávku žalobkyně z titulu nájemného pak vyvrací výpověď jednale žalobkyně.
20. Nárok žalobkyně na úhradu sjednaného nájemného dle platně uzavřené nájemní smlouvy vyplývá z ustanovení § 2201 a násl. o.z.
21. Žalovaný je v prodlení s úhradou částky 5 000 Kč ode dne následujícího po splatnosti této částky, tj. od 2. 2. 2022 do zaplacení, částky 5 000 Kč od 2. 3. 2022 do 30. 5. 2022, tj. do dne již uváděného zápočtu částky 2 987 Kč a dále částky 2 013 Kč (původní výše nájemného za měsíc březen 2022, od které byla odečtena započtená část od 31. 5. 2022) od 31.5.2022, dále částky 167 Kč od 21. 5. 2022, částky 25 520 Kč od 21. 5. 2022 a částky 131 227,91 Kč od 21. 5. 2022. Celkem žalovaný po provedení již zmiňovaného zápočtu dluží žalobkyni právě žalovanou částku 163 927,91 Kč se zákonným úrokem z prodlení.
22. Žalobkyně prokázala, že měla vůči žalovanému celkovou pohledávku ve výši 166 914,91 Kč tvořenou částkou 10 000 Kč (dlužné nájemné), 167 Kč (bezdůvodné obohacení za neoprávněné užívání předmětu nájmu po uplynutí výpovědní doby), 25 520 Kč (bezdůvodné obohacení za zábor Externích ploch) a 131 227,91 Kč (neoprávněně odebraná energie – bezdůvodné obohacení), přičemž na zmíněnou celkovou pohledávku byla platně započtena pohledávka žalovaného ve výši 2 987 Kč. Ve zbývající výši 163 927,91 Kč nebylo na pohledávku žalobkyně ze strany žalovaného ničeho uhrazeno.
23. Návrh je důvodný, soud žalobě v plném rozsahu, včetně příslušenství vyhověl, když o příslušenství žalované pohledávky bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 1970 o.z. za užití § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
24. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení vyplývá z ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. , podle kterého soud plně procesně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů souvisejících s tímto řízením, tj. náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 8 197 Kč, náhradu nákladů právního zastoupení žalobce advokátem dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. a to ve výši 7 660 Kč/úkon, za 6 úkonů právní služby (1. převzetí a příprava zastoupení, 2. podání žaloby, 3. výzva k plnění předcházející návrhu ve věci samé, 4. nahlížení do spisu dne 17.3.2025 dle § 11 odst.1 , písm.f) AT – účelně vynaložený úkon v rámci přípravy na první jednání soudu ve věci, 5. účast na jednání soudu dne 24.4.2025, 6. účast na jednání soudu dne 29.5.2025), náhradu za 3 režijní paušály po 300 Kč dle § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném do 31.12.2024 a za 3 režijní paušály po 450 Kč dle § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.1..2025 a dále navýšení o 21% DPH, když právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem této daně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím soudu podepsaného
Pokud by povinnosti uložené v tomto rozsudku nebyly dobrovolně a včas plněny, může se oprávněný domáhat návrhem soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.