Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 C 53/2025-48

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Kopuletou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o 56 353,69 Kč s příslušenstvím

takto:

I) Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II) Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka a úroku ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

III) Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni poměrnou náhradu nákladů řízení ve výši částka, k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I) Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II) Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, a úroku ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.III) Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni poměrnou náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částka s příslušenství z titulu nedoplatku ze smlouvy o revolvingovém úvěru. Uvedla, že předchůdkyně žalobkyně, společnost BNP PARIBAS právnická osoba, jednající v České republice prostřednictvím právnická osoba, IČO: IČO, a žalovaný uzavřeli smlouvu o revolvingovém úvěru č. hodnota, na jejímž základě se věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr až do výše částka s možností opakovaného čerpání a dále úvěrovou kartu do výše schváleného kreditního limitu s tím, že k prvnímu čerpání úvěru došlo dne datum ve výši částka, přičemž žalovaný se zavázal vrátil tyto peněžní prostředky s úrokem ve výši 26,28% p.a. v měsíčních splátkách po částka vždy k 17. dni každého měsíce. Strany si sjednaly rovněž poplatky spojené se správou úvěru v prodlení a jeho případným vymáháním. Žalovaný své závazky ze smlouvy neplnil řádně a včas, proto věřitel pohledávku zesplatnil. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ve formě notářského zápisu, přičemž žalovaný byl o této skutečnosti vyrozuměn. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného, a to především na základě zhodnocení a ověření informací vyžádaných od žalovaného a nahlédnutím do veřejných registrů. Žalobkyně tak požaduje zaplatil nesplacenou jistinu úvěru ve výši částka, neuhrazené poplatky ve výši částka, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši částka od datum do datum, kapitalizovaný obchodní úrok z prodlení ve výši částka od datum do datum, obchodní úrok 14,75% p.a. z částky částka od datum do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75% ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení. Žalobkyně žalovaného upomínala, naposledy předžalobní výzvou.

2. Žalovaný se k žalobě, přestože mu byla řádně doručena, nevyjádřil.

3. Ke zjištění skutkového stavu věci soud provedl zejména následující důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění:

Ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. hodnota, včetně jejích příloh (všeobecné obchodní podmínky), která je současně žádostí o poskytnutí úvěru, má soud za prokázané, že ji žalovaný uzavřel s poskytovatelem úvěru, společností BNP PARIBAS právnická osoba, jednající v České republice prostřednictvím právnická osoba, IČO: IČO. Sjednáno bylo poskytnutí revolvingového úvěru na dobu neurčitou s úvěrovým rámcem do částka, který se žalovaný zavázal splácet v měsíčních splátkách ve výši minimálně 5% z dlužné částky, nejméně však částka vždy k 17. dni každého měsíce, s tím, že počet splátek závisí na výši vyčerpaných peněžních prostředků z úvěrového rámce a výše úhrad ze strany dlužníka. Základní roční úroková sazba byla sjednána ve výši 26,28% p.a, sjednány byly rovněž finanční důsledky při nesplácení úvěru (smluvní pokuta, náhrada nákladů spojených s vymáháním, zákonný úrok z prodlení, poplatek za odeslání upomínky k úhradě splátky). Příloha ke smlouvě – specifické podmínky – obsahuje rekapitulaci závazků žalovaného ve vztahu ke specifickému čerpání částky částka prostřednictvím služby HelloPay (nákup na splátky u obchodníka), u níž byla sjednána roční zápůjční úroková sazba 18,07% a měsíční splátka částka po dobu 24 měsíců vždy k 17 dni v měsíci. Ze smlouvy dále vyplynulo, že žalovaný ke své osobě uvedl, že žije s družkou, má jednu vyživovací povinnost k dítěti, bydlí v nájemním bydlení, profesí je technik, od prosince 2015 je zaměstnán u společnosti právnická osoba s měsíčním čistým příjmem částka. Celkové příjmy domácnosti jsou rovněž částka, náklady na bydlení nemá. Své finanční závazky vyčíslil částkou částka s tím, že jde o závazky z úvěrů.

Z protokolu o prověření úvěruschopnosti klienta pro úvěry převzaté od Hello banky ze dne datum vyplynulo, že věřitel pracoval s příjmem uvedeným žadatelem o úvěr ve výši částka, který byl vyhodnocen jako dostatečný pro poskytnutí úvěru. Klient nebyl v době úvěrové žádosti v aktivním insolvenčním řízení (ověřeno náhledem do insolvenčního rejstříku). Věřitel stanovil životní výdaje žadatele o úvěr na částku částka, a to základě dat sdělených klientem (nulové výdaje) v kombinaci s interními informacemi banky, včetně využití statistických údajů a aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení. Nové splátkové zatížení věřitel vyčíslil na částku částka, když vyšel ze svého zjištění, že žadatel měl v době žádosti úvěry s celkovými splátkami částka.

Ze „sjetiny transakcí za období datum – datum“ a „sjetiny podklady pre súdne konanie“ soud zjistil, že žalovaný splácel platbu nákupu na kartu HelloPay měsíčními splátkami po částka v období od datum do datum (patnáct splátek), a dále že v období od datum do datum věřitel poskytoval klientovi peněžní prostředky, které žalovaný uhradil co do souhrnné částky částka, přičemž k uhrazení ke dni 30.11.023 zbývalo částka, z toho na jistině částka částka. Žalovaný byl vyzýván k úhradě dluhu nejpozději do datum s upozorněním na podmíněné odstoupení od úvěrové smlouvy dopisem ze dne datum.

Skutečnost, že původní věřitel svou pohledávku za žalovanou postoupil na žalobkyni vyplynula z notářského zápisu ze dne datum a sjetiny seznamu postoupených pohledávek a toto postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum. Žalovaný byl opakovaně vyzýván k úhradě dlužné částky, a to výzvou k úhradě dlužné částky a podmíněným odstoupením od smlouvy ze dne 1.7.12024, včetně potvrzení o odeslání, výzvou ze dne datum, včetně potvrzení o odeslání, předžalobní výzvou k úhradě dluhu ze dne datum, včetně potvrzení o podání ze dne datum.

4. Ohledně skutkového stavu soud dospěl k tomuto závěru: právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru s úvěrovým rámcem do částka na dobu neurčitou. Žalovaný načerpal v období od datum do datum úvěr, který však řádně nesplácel. Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný byl upomínán, naposledy předžalobní výzvou k plnění. Zaplacení dlužné částky, ani jiné rozhodné skutečnosti rozhodné pro věc, nebyly v řízení tvrzeny, a tedy ani prokazovány.

5. Na základě závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce následovně: Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli smlouvu o úvěru podle a násl. , (dále jen „o. z.“); právní předchůdkyně žalobkyně v postavení podnikatele a žalovaný v postavení spotřebitele ( a o. z.). Vzniklý závazek tak je kromě příslušných ustanovení o.z. nutno posoudit rovněž podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném v době uzavření smlouvy – datum (dále jen „ “), podle něhož je poskytovatel úvěrů povinen před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost žadatele o úvěr ( zákona); porušení této povinnosti má za následek neplatnost smlouvy s tím, že se jedná o neplatnost absolutní ( zákona).

6. Vzhledem k vývoji judikatury, zejména rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka, a Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. , soud zjišťoval, jakým způsobem prověřila předchůdkyně žalobkyně jako věřitel schopnost žalované úvěr splácet, když tuto povinnost má soud i bez návrhu žalované strany.

7. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že věřitel úvěruschopnost žalovaného prověřoval, když pracoval s příjmem uvedeným žadatelem o úvěr ve výši částka, který byl vyhodnocen jako dostatečný pro poskytnutí úvěru. Schopnost splácení úvěru byla posuzována s ohledem na skutečnost, že žalovaný nepodal návrh na povolení oddlužení, není s ním vedeno řízení, jehož důsledkem by bylo ztížení jeho schopnosti splácet své závazky, omezení nakládání s vlastním majetkem nebo ztráta podstatné části majetku. Informace sdělené žalovaným byly ověřeny z databází úvěrových registrů, interních databází, insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí. Aktuální finanční situace žalovaného byla komplexně vyhodnocena, a to s ohledem na jeho příjem, jeho výši, stabilitu, pravidelnost a udržitelnost; existence zaměstnavatele byla ověřena na portálu justice.cz s ohledem na jeho možný úpadek. Tvrzené výdaje v nulové výši byly konfrontovány s instituty z oblasti státní sociální politiky (životní minimum) a částkami vycházejícími ze statistických dat. Náklady na bydlení žalovaného a jeho existenční výdaje byly vyčísleny správně na částku částka. Věřitel tak vycházel z celkových výdajů žalovaného ve výši částka s tím, že platební kapacita žalovaného, kterému zbývá disponibilní zůstatek částka, je zcela dostatečná.

Soud v poměrech projednávané věci dospěl v otázce prověřování úvěruschopnosti k odlišnému závěru, když má za to, že předchůdkyně žalobkyně nepostupovala v případě žalovaného s dostatečnou odbornou péčí ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a ustálené judikatury k této otázce (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp.zn. spisová značka).

Předně je třeba poukázat, že k žádosti o úvěr, ani k výzvě soudu, nebyl doložen žádný doklad, z něhož by plynulo faktické ověřování příjmů žalovaného. Jak vyplynulo z provedeného dokazování, tvrzený pracovní poměr nebyl u zaměstnavatele ověřován (např. přímým dotazem, vyžádáním písemného potvrzení zaměstnavatele o průměrné výši čistého měsíčního příjmu za období předcházející žádosti o úvěr), stejně tak údaje k osobě sdílející společnou domácnost se žalovaným a výše vyživovací povinnosti k dítěti nebyly zkoumány, a tedy ani ověřovány. Tvrzené nulové výdaje žalovaného tak s ohledem na existenci vyživovací povinnosti k dítěti, ale k družce tak zůstaly zcela bez povšimnutí, přestože jde o skutečnosti významné pro řádné vyhodnocení úvěruschopnosti žadatele o úvěr. Za nedostatečné soud považuje rovněž posouzení a ověřování nákladů žadatele na bydlení, a to s ohledem na to, že sám žalovaný uvedl, že bydlí v nájemním bytě se svou družkou, která je bez příjmů. Jeví se proto jako vysoce nevěrohodné tvrzení žalovaného o nulových výdajích nejen na bydlení, ale i na další jeho výdaje, když z toho, co žalovaný sám uvedl je zřejmé, že jeho výdaje musí být násobně vyšší oproti částce částka vyčíslené věřitele. Dále, z žádosti o úvěr vyplynulo, že žalovaný splácí i jiné půjčky, tyto však nebyly v žádosti o úvěr specifikovány, a zřejmě ani blíže ověřovány. Žalobkyně v průběhu řízení sice tvrdila, že výdaje žalovaného byly ověřeny z výpisu z účtů, tyto však soudu nedoložila a soud tak má důvodné pochybnosti, zda tak bylo skutečně učiněno.

Pochybnosti soudu nad tvrzeným ověřováním příjmové a výdajové stránky tak plynou nejen z absence relevantních informací ohledně existence dalších úvěrů/půjček, jejich výše, nákladů na bydlení, nákladů na výživu dítěte, a důkazů k těmto tvrzením, ale rovněž absence relevantních důkazů ke skutečnostem tvrzeným. To vše ve svém souhrnu podpořilo důvodnost pochybností soudu o kvalifikovaném přístupu úvěrující společnosti při plnění povinnosti uložené § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Z provedeného dokazování tak vyplynulo, že již v době posuzování úvěruschopnosti existovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, a tyto nebyly kvalifikovaně ověřovány. Soud proto dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně nepostupovala při zjišťování úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Z tohoto důvodu je uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

8. Přestože je úvěrová smlouva absolutně neplatná, náleží žalobkyni podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru, který je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 a § 2993 o.z., vůči žalovanému nárok na vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru, a to v době, která je přiměřená možnostem spotřebitele.

Žalobkyně uvedla, že po žalovaném požaduje zaplacení nedoplatku jistiny úvěru ve výši částka, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění, tedy od datum. Soud proto v této části podané žalobě vyhověl a uložil žalované zaplatit žalobkyni částku částka jako zůstatku dlužné jistiny s příslušenstvím, které soud žalobkyni přiznal podle o.z. ve výši dle , za dobu od datum, kdy si žalovaný musel být svého prodlení a povinnosti k úhradě nesplacené jistiny úvěru vědom, a to v návaznosti na výzvu žalobkyně k úhradě dlužné částky a podmíněné odstoupení od smlouvy ze dne datum s termínem úhrady do datum.

9. Žalobkyně prokázala, že pohledávka jí byla postoupena a tato skutečnost žalovanému oznámena (§ 1879 o.z.). Soud proto s ohledem na výše uvedené výrokem I žalobě částečně vyhověl, ve zbývající části výrokem II žalobu zamítl.

10. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn Žalobkyně byla úspěšná ze 78 % a neúspěšná z 22 %, neboť soud vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení částka s příslušenstvím (celkem přiznáno částka včetně příslušenství vyčísleného dni vyhlášení rozhodnutí), zatímco žalobu zamítl co do částky částka s příslušenstvím (celkem zamítnuto částka včetně příslušenství vyčísleného dni vyhlášení rozhodnutí). Soud proto náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil a žalobkyni přiznal náhradu poměrné části jejích účelně vynaložených nákladů, které tvoří: zaplacený soudní poplatek v částce částka a náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna zástupce za tři úkony právní služby realizované před podáním návrhu ve věci samé do datum po částka (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba - a , d) , advokátního tarifu (dále jen „ “), ve znění účinném do datum), paušální náhrada hotových výdajů 3x částka ( advokátního tarifu, ve znění účinném do datum), odměna zástupce za jeden úkon právní služby realizovaný po podání návrhu ve věci samé po datum po částka (účast na jednání dne datum - , advokátního tarifu, ve znění účinném od datum), paušální náhrada hotových výdajů 1x částka ( , 4 advokátního tarifu, ve znění účinném od datum), náhrada za promeškaný čas v délce dvou půlhodin po částka ve výši částka ( , 3 advokátního tarifu, ve znění účinném od datum), náhrada cestovních výdajů ve výši částka podle advokátního tarifu a a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21% z odměny zástupce žalobkyně a jeho hotových výdajů podle ve spojení s , o dani z přidané hodnoty ve výši částka, celkem částka. Z těchto nákladů přiznal soud žalobkyni poměrnou část jejích nákladů ve výši 56 % (78% - 22%), tj. částku částka. Nárok žalobkyně na odměnu zástupce za jeden úkon právní služby, včetně režijního paušálu za vyjádření ve věci samé, a jeden půl úkon právní služby, včetně režijního paušálu za jednoduchou výzvu k plnění, soud nepřiznal. Nárok na půl úkon za jednoduchou výzvu k plnění není nijak blíže konkretizován, ani doložen, ani neplyne z obsahu spisu. K nároku na úkon za vyjádření ve věci samé je třeba uvést, že tímto podáním stěžovatel doplňoval skutková tvrzení a důkazy, které měly a mohly být tvrzeny a označeny již v podané žalobě či na jednání, soud proto podání žalobkyně, jímž odstraňovala vady podané žaloby, jako další samostatný úkon právní služby neuznal. Platebním místem je dle zástupce žalobkyně.

11. Lhůta k plnění byla žalované stanovena podle věta první , když soud neshledal důvod k jinému postupu.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně.

Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí nebo exekuce.