Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 Co 100/2025-136

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Šárky Neuwirthové a soudců JUDr. Daniely Kabátové a JUDr. Martina Putíka, Ph.D., ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně

sídlem Adresa žalobkyně

zastoupená advokátem Jméno advokáta

sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného

bytem Adresa žalovaného

o zaplacení částky 10.294,86 Kč s příslušenstvím

k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Karviné, pobočky v Havířově, ze dne 30. 1. 2025, č. j. -101,

takto:

I. Rozsudek okresního soudu se v napadené části, tj. v odstavci II. výroku ohledně zaplacení částky 9.541,97 Kč se zákonným úrokem z prodlení ročně ve výši 15 % od 16. 11. 2023 do zaplacení a v odstavci III. výroku, potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

I. Rozsudek okresního soudu se v napadené části, tj. v odstavci II. výroku ohledně zaplacení částky 9.541,97 Kč se zákonným úrokem z prodlení ročně ve výši 15 % od 16. 11. 2023 do zaplacení a v odstavci III. výroku, potvrzuje.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným rozsudkem byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 752,89 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % z částky 752,89 Kč od 14. 2. 2024 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku. Žaloba byla co do částky 9.541,97 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 954,05 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9.541,97 Kč od 16. 1. 2023 do zaplacení a úrokem ve výši 21,9 % ročně z téže částky od 16. 11. 2023 do zaplacení zamítnuta. Dále bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

2. Proti tomuto rozsudku, a to do odstavce II. výroku, podala žalobkyně včas odvolání, v němž se domáhala změnit rozsudek tak, aby byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni částku 9.541,97 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 16. 11. 2023 do zaplacení ve výši 15 % z této částky do tří dnů od právní moci rozsudku a aby žalobkyni byly přiznány náklady řízení. V odvolání žalobkyně uvedla, že se nevyjadřuje ohledně rozsahu posouzení úvěruschopnosti a platnosti smlouvy a nadále kalkuluje s částkou tzv. bezdůvodného obohacení. Žalobkyně doplnila, že s ohledem na povahu úvěrového produktu není pro žalobkyni možné uvést částku prostého čerpání a částku úhrady za celé smluvní období, když žalovaný na svém běžném účtu nakládal se svými vlastními peněžními prostředky, které na běžném účtu současně nejsou vždy v celé jejich výši úhradami vyčerpaného úvěru. Zásadní otázkou odvolání tedy je, jestli u tohoto typu kontokorentního či debetního úvěru je možno určit čerpání. Žalobkyně trvá na tom, že ano a že čerpání prokázala právě doloženým výpisem z účtu. Předně uvedla, že tvrzení o tom, kolik bylo žalovaným za celou dobu smluvního vztahu uhrazeno, nenese strana žalobkyně, ale jedná se o břemeno tvrzení na straně žalovaného, tedy proto, aby žalobkyni mohlo být přiznáno plnění z žalovaného nároku, má za to, ž stačí jen tvrdit a prokázat, že prostředky byly na základě absolutně neplatného úkonu žalovaným čerpány a postačí jen tvrdit, že nebyly vráceny. Žalobkyně doložila výpisy a dále transakční historii, když hned u prvých dvou odstavců jasně banka rozklíčila existenci žalované jistiny, která musí být v daném případě považována za částku čerpaných prostředků. Žalobkyně tedy trvá na tom, že čerpání prokázala, a že na tuto částku nebylo ničeho uhrazeno.

3. Žalovaný se k odvolání nevyjádřil.

4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu v napadené části i řízení, které mu předcházelo a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně nebylo podáno důvodně.

5. Okresní soud učinil správná skutková zjištění, která krajský soud přejímá a na která odkazuje. Platí to především o zjištění, že předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli 30. 12. 2019 smlouvu o povoleném debetu na běžném účtu č. č. účtu, na základě níž byl poskytnut žalovanému povolený debet ve výši 21.000 Kč. Z prohlášení o okamžité splatnosti a výzvy k uhrazení dluhu z 15. 11. 2023 bylo prokázáno, že banka sdělila žalovanému, že porušil závazky vyplývající ze smlouvy a že banka ukončila oprávnění čerpat úvěr a prohlásila vyčerpanou částku úvěru včetně závazků za okamžitě splatné. Současně vyzvala žalovaného k vrácení dlužné částky ve výši 11.249,02 Kč. V řízení taktéž bylo zjištěno a prokázáno, že pohledávka byla postoupena na žalobkyni.

6. Pokud se týká právního posouzení věci, pak okresní soud správně smlouvu uzavřenou mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným posoudil podle ust. o. z. a a (o spotřebitelském úvěru).

7. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem okresního soudu, že předchůdce žalobkyně řádně neposoudil úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru a z tohoto důvodu je smlouva o úvěru absolutně neplatná dle ust. o. z. a v takovém případě má žalobkyně právo domáhat se po žalovaném vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru ve smyslu ust. věty třetí

8. Odvolací soud se taktéž ztotožňuje s názorem okresního soudu, že žalobkyně musí tvrdit, jakou výši finančních prostředků poskytla žalovanému a zároveň je nutno tvrdit, kolik žalovaný uhradil na daný smluvní vztah. Pokud žalobkyně založila do spisu výpisy z účtu a transakční historii, musí být z těchto listin zjistitelné, jakým způsobem žalobkyně došla k výpočtu žalované dlužné jistiny včetně příslušenství. Žalobkyně přes poučení okresního soudu nebyla schopná vysvětlit, jak došla k výpočtu dlužné jistiny s tím, že není schopná uvést částku prostého čerpání, ani kolik bylo žalovaným za celou dobu smluvního vztahu uhrazeno. Soud I. stupně tedy postupoval správně, když žalobu ohledně tohoto nároku žalobkyně zamítl pro neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního.

9. Pokud žalobkyně tvrdí, že důkazní břemeno je na žalovaném, pak s tímto se odvolací soud neztotožňuje. Důkazní břemeno je na žalobkyni, která musí tvrdit a prokázat, že vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení a v jaké výši.

10. Ze shora uvedených důvodů odvolací soud rozsudek okresního soudu v napadené části jako věcně správný v souladu s ust. potvrdil včetně výroku o náhradě nákladů řízení.

11. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn neúspěchem žalobkyně v odvolacím řízení a tím, že žalovanému prokazatelně žádné náklady tohoto řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat dovolání, jestliže toto rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak, a to do dvou měsíců od doručení tohoto usnesení, prostřednictvím okresního soudu, k Nejvyššímu soudu České republiky.