Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
11 C 105/2025-92
Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Jakubem Žemlou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
o zaplacení 17 141 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou ze dne 19. 2. 2025 domáhala po žalované zaplacení částky 17 141 Kč s příslušenstvím z titulu Smlouvy o úvěru č. hodnota uzavřené mezi účastníky dne 24. 11. 2022. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni poskytnutou částku spolu s úrokem ve výši 68,87 % ročně ze zapůjčené částky a měsíčními úhradami za pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši 138 Kč, a to ve 48 pravidelných měsíčních splátkách po 1 124 Kč. Žalobkyně prověřila schopnost žalované splácet úvěr na základě dokladů a informací získaných od žalované a lustrací databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti (SOLUS a NRKI) a zjistila, že žalovaná disponuje zdroji ke splácení úvěru. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas a porušila tak sjednaná smluvní ujednání, když poslední splátku uhradila dne 14. 6. 2023. žalobkyně proto smlouvu o úvěru dne 22. 8. 2023 zesplatnila, přičemž výše jistiny v té době činila 18 188,53 Kč. Po zesplatnění úvěru žalovaná uhradila částku 10 000 Kč. Žalovaná částka sestává z dlužné jistiny 11 033 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 21 033,00 Kč od 24. 8. 2023 do 19. 9. 2023, z částky 20 033,00 Kč od 20. 9. 2023 do 18. 10. 2023, z částky 19 033 Kč od 19. 10. 2023 do 16. 11. 2023, z částky 18 033 Kč od 17. 11. 2023 do 20. 12. 2023, z částky 17 033 Kč od 21. 12. 2023 do 22. 1. 2024, z částky 16 033 Kč od 23. 1. 2024 do 19. 2. 2024, z částky 15 033 Kč od 20. 2. 2024 do 21. 3. 2024, z částky 14 033 Kč od 22. 3. 2024 do 19. 4. 2024, z částky 13 033 Kč od 20. 4. 2024 do 16. 5. 2024, z částky 12 033 Kč od 17. 5. 2024 do 18. 6. 2024, z částky 11 033 Kč 19. 6. 2024 do zaplacení, pohledávky ve výši 6 108,74 Kč představující smluvní pokuty a úroku ve výši 68,87 % ročně z částky 15 530,96 Kč od 24. 8. 2023 do 16. 9. 2023 z částky 15 530,96 Kč od 17. 9. 2023 do 16. 11. 2023, z částky 15 188,53 Kč od 17. 11. 2023 do 20. 12. 2023, z částky 14 188,53 Kč od 21. 12. 2023 do 22. 1. 2024, z částky 13 188,53 Kč od 23. 1. 2024 do 19. 2. 2024, z částky 12 188,53 Kč od 20. 2. 2024 do 21. 3. 2024, z částky 11 188,53 Kč od 22. 3. 2024 do 19. 4. 2024, z částky 10 188,53 Kč od 20. 4. 2024 do 16. 5. 2024, z částky 9 188,53 Kč od 17. 5. 2024 do 18. 6. 2024 a z částky 8 188,53 Kč od 19. 6. 2024 do zaplacení.
2. Usnesením ze dne 4. 3. 2025 č. j. 11 C 105/2025-55, soud vyzval žalobkyni, aby žalobu doplnila o tvrzení stran zkoumání úvěruschopnosti žalované, a to tím způsobem, aby bylo zřejmé, zda a případně jakým způsobem a na základě jakých podkladů před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru tuto posoudila.
3. K výzvě soudu žalobkyně podáním ze dne 18. 3. 2025 soudu sdělila, že úvěruschopnost žalované byla posuzována na základě dokladů o příjmech, výpisů z databází NRKI a SOLUS, hodnocení klienta a prohlášení dlužníka. Z předložených dokladů žalobkyně zjistila, že měsíční příjem žalované činí 19 433 Kč a měsíční náklady činí 8 188 Kč, čímž má žalovaná k dispozici rezervu ke splácení ve výši 10 245 Kč. Veškeré informace byly zaneseny do formuláře hodnocení klienta, kde byla provedena analýza bonity žalované.
4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
5. K projednání věci soud nařídil na den 3. 6. 2025 jednání, k němuž se žalovaná bez předchozí omluvy nedostavila, ačkoli jí bylo předvolání řádně doručeno dne 22. 4. 2025. Soud proto dle § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal bez přítomnosti žalované.
6. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti.
7. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota uzavřené dne 24. 11. 2022 mezi žalobkyní coby poskytovatelem a žalovanou coby klientem, soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč s tím, že žalovaná vrátí žalobkyni částku celkem 47 328 Kč ve 48 měsíčních splátkách vždy po 1 124 Kč, která sestává z částky 986 Kč jako splátky úvěru a částky 138 Kč představující úhradu pojištění schopnosti úvěr splácet. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 68,87 % ročně.
8. Z oznámení o schválení úvěru, jehož součástí je i splátkový kalendář úvěru, soud zjistil skutečnosti totožné, jaké jsou obsahem smlouvy o úvěru.
9. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaná na poskytnutý úvěr splatila celkem 16 468 Kč.
10. Z hodnocení klienta soud zjistil, že žalovaná vyčíslila svůj pravidelný měsíční příjem na částku 19 433 Kč a své měsíční výdaje na částku 8 188 Kč, z toho výdaje na bydlení na částku 3 568 Kč. Finanční rezerva žalované byla spočítána na částku 10 245 Kč. Dále zde žalovaná uvedla, že je zaměstnána od 1. 1. 2015 u společnosti právnická osoba.
11. Z výplatních pásek žalované za měsíce srpen až listopad 2022 soud zjistil, že žalované byla vyplacena v měsíci srpnu mzda 20 953 Kč, v září 21 945 Kč, v říjnu 19 269 Kč a v listopadu 17 086 Kč.
12. Z fotokopií občanského průkazu žalované bylo zjištěno, že žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy ověřovala její totožnost.
13. Z předsmluvního formuláře a jeho dodatku č. hodnota a přílohy č. 1 soud zjistil, že v tomto byly dány žalované poskytnuty informace o budoucím obsahu smlouvy o úvěru, a že žalovaná rovněž podala přihlášku do pojištění schopnosti splácet úvěr.
14. Z dokladu o vyplacení soud zjistil, že částka 16 000 Kč z bankovního účtu žalobkyně vyplacena na účet žalované dne 24. 11. 2022.
15. Z podání banky právnická osoba. ze dne 17. 3. 2025 soud zjistil, že v měsíci listopadu 2022 byla na bankovní účet žalované č. č. účtu pod variabilním symbolem č. var. symbol připsána částka 16 000 Kč.
16. Z výzev k zaplacení soud zjistil, že žalovaná byla dne 20. 2. 2023, dne 21. 3. 2023, dne 19. 5. 2023, dne 19. 7. 2023 a dne 18. 8. 2023 vyzývána k zaplacení dlužných splátek a zároveň byla upozorňována na možnost zesplatnění úvěru.
17. Z oznámení ze dne 22. 8. 2023 soud zjistil, že k tomuto dni žalobkyně zesplatnila úvěr z důvodu prodlení žalované s platbami a žalovanou vyzvala, aby ve lhůtě 10 dnů žalobkyni zaplatila částku 21 033 Kč sestávající z dlužné jistiny, úroku, smluvních pokut a nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením.
18. Z předžalobní výzvy ze dne 10. 1. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou ve smyslu § 142a o. s. ř. prostřednictvím své právní zástupkyně k zaplacení dluhu ve výši 11 033 Kč spolu s vyčíslenými smluvními pokutami a úroky.
19. Po skutkové stránce soud hodnotil věc tak, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 24. 11. 2022 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byly žalované zapůjčeny finanční prostředky ve výši 16 000 Kč. Ve smlouvě se žalovaná zavázala, že zapůjčené prostředky žalobkyni vrátí a současně jí zaplatí částku 31 328 Kč sestávající z úroku a poplatků, a to ve 48 měsíčních splátkách sjednaných ve smlouvě. Žalovaná zaplatila na úvěru ve prospěch žalobkyně celkem částku 16 468 Kč.
20. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o úvěru uzavřené podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších přepisů (dále jen o. z.), která zároveň vykazuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZSÚ).
21. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
22. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
23. Podle § 2 odst. 1 ZSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
24. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
25. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
26. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
27. Obecně platí, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním a sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí (blíže viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018). Údaje pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele musí být aktuální, přičemž zdrojem informací může být i samotný spotřebitel, což však nezbavuje věřitele povinnosti zjišťovat úvěruschopnost z jiných zdrojů. Jinými slovy věřitel se nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti, je povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, případně je v rámci svých možností jiným způsobem ověřit. Cílem posouzení je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K tomu je nutné podrobně analyzovat osobní, respektive domácí rozpočet žadatele o spotřebitelský úvěr, a to obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje. Analýza pouze jedné ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr nepostačuje, neboť ze samotné informace o čistých měsíčních příjmech spotřebitele není možné bez dalšího dovodit, že bude schopen splácet smluvně stanovené splátky, pakliže nejsou současně známy všechny jeho ostatní výdaje.
28. V nyní projednávané věci bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 24. 11. 2022 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota, která se řídí režimem daným zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Z toho vyplývá i povinnost žalobkyně jakožto poskytovatele úvěru před uzavřením smlouvy podle § 86 odst. 1 ZSÚ posoudit úvěruschopnost žalované, tj. její schopnost řádně a včas splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru. Žalobkyně přitom, jak ostatně vyplývá z poslední věty odkazovaného ustanovení, byla oprávněna poskytnout žalované spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení její úvěruschopnosti nevyplynou žádné důvodné pochybnosti o její schopnosti úvěr splácet. Této povinnosti však žalobkyně nedostála. Žalobkyně tvrdila, že k posouzení úvěruschopnosti žalované vycházela z tvrzení žalované a lustrací ve veřejně dostupných databázích. Žalobkyně soudu rovněž předložila výplatní pásky žalované za období od srpna 2022 do listopadu 2022. Nicméně již nepředložila soudu žádné další podklady, na základě kterých by bylo možné skutečně osvědčit další zjištění provedená žalobkyní.
29. Soud tak konstatuje, že příjem žalované byl výplatními páskami řádně ověřen, kdy závěry žalobkyně o průměrné mzdě žalované ve výši 19 433 Kč korespondují se zjištěními soudu. Zároveň je však zapotřebí dodat, že žalobkyně nedostatečně prověřila výdajovou stránku žalované, kdy tuto část je nezbytné při prověřování úvěruschopnosti zkoumat a následně zohlednit. Žalobkyně nezkoumala historii transakcí na bankovním účtu žalované, její případné další závazky či vyživovací povinnosti ani její nájemní smlouvu, když především tvrzení o výdajích na bydlení ve výši 3 568 Kč a 4 620 Kč na další osobní náklady se jeví být zcela nevěrohodným. Žádnou z tvrzených skutečností pro posouzení úvěruschopnosti žalobkyně fakticky nedoložila, proto soud její postup považuje za nedostatečný, posuzovala-li úvěruschopnost žalované pouze na základě interní listiny bez dalších podkladů pro ověření sdělených informací. Z takto zjištěných skutečností tedy nelze postavit najisto, že by žalovaná byla schopna úvěr splácet. Jelikož žalobkyně nedoložila žádný další důkaz pro posouzení úvěruschopnosti žalované, lze uzavřít, že žalobkyně si neobstarala dostatečné podklady k tomu, aby mohla skutečně relevantně posoudit schopnost žalované úvěr splácet. Soud přitom vyzval žalobkyni k předložení listin prokazující řádné posouzení úvěruschopnosti žalované, žalobkyně na tuto výzvu však reagovala pouze doklady ověřující příjem žalované a další doklady o zkoumání úvěruschopnosti soudu nepředložila. Z toho soud usuzuje, že žádnými dalšími listinami žalobkyně nedisponuje. Soud proto uzavírá, že nebyla naplněna podmínka toho, že nebyly dány důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet.
30. S odkazem na vše výše uvedené tak soud konstatuje, že předmětná úvěrová smlouva ze dne 24. 11. 2022 je absolutně neplatná (§ 87 odst. 1 ZSÚ). Žalobkyně má proto vůči žalované právo pouze na vrácení jistiny spotřebitelského úvěru. Soud však z žalobních tvrzení i karty klienta zjistil, že žalovaná žalobkyni uhradila celkem částku 16 468 Kč. Vzhledem k tomu, že v projednávané věci byla žalované zapůjčena částka 16 000 Kč, je zřejmé, že žalovaná svou povinnost vůči žalobkyni zcela splnila.
31. Soud proto žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
32. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalovaná byla v projednávané věci zcela úspěšná, nicméně podle obsahu spisu jí žádné náklady řízení nevznikly. Proto soud rozhodl, tak, že právo na náhradu nákladů řízení nemá žádný z jeho účastníků (výrok II.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení, a to prostřednictvím Okresního soudu ve Svitavách ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka Pardubice.