Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
223 C 59/2025-61
Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Adrianou Hasmanovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno
o zaplacení částky 29 323 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 16 186 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky od 11. 3. 2025 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 13 137 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 29 323 Kč od 8. 3. 2025 do 10. 3. 2025 a z částky 13 137 Kč od 11. 3. 2025 do zaplacení zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 341 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 16 186 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky od 11. 3. 2025 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se co do částky 13 137 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 29 323 Kč od 8. 3. 2025 do 10. 3. 2025 a z částky 13 137 Kč od 11. 3. 2025 do zaplacení zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 341 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 29 323 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru s odůvodněním, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 27. 5. 2024 uzavřena smlouva o úvěru, a to po prověření úvěruschopnosti žalovaného. Na základě smlouvy byla žalovanému téhož dne poskytnuta částka ve výši 20 000 Kč na jeho účet č. č. účtu. Úvěr se zavázal vrátit pravidelnými měsíčními splátkami po 24 měsících s tím, že ve smlouvě se zavázal k úhradě celé dlužné částky, úroků a poplatku za poskytnutí ve výši 660 Kč. Smlouvou byly sjednány také další volitelné služby, a to poplatek za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatek za tzv. bezpečnou splátku ve výši 99 Kč a poplatek za SMS servis ve výši 49 Kč. Žalobkyně uvedla, že žalovaný si 2 x prodloužil splatnost aktuálně splatné splátky o 1 měsíc tzv. korunovým odkladem, kdy dne 28. 8. 2024 uhradil 1 Kč a dne 29. 9. 2024 uhradil 1 Kč. Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, když na úvěr uhradil pouze 3 814 Kč. Žalobkyně v důsledku jednání žalovaného úvěr ke dni 24. 1. 2025 zesplatnila. Žalobkyně proto po žalovaném požaduje uhradit celkovou částku 29 323 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 18 231 Kč, poplatků za bezpečnou splátku ve výši 396 Kč (6x 99 Kč), poplatků za SMS servis ve výši 196 Kč (6x 49 Kč), poplatků za prodloužení splatnosti korunovým odkladem ve výši 3 960 Kč, z úroků v celkové výši 3 920 Kč, účelně vynaložených nákladů v celkové výši 1 030 Kč a smluvních pokut ve výši 1 500 Kč. Žalobkyně rovněž po žalovaném požadovala zákonný úrok z prodlení v kapitalizované výši 173,53 Kč za období od 8. 3. 2025 do 25. 3. 2025 a zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 29 323 Kč od 26. 3. 2025 do zaplacení.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez řádné a včasné omluvy nedostavil. Žalobkyně se z jednání omluvila, odročení nežádala, proto soud dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.
3. Z předložených listin učinil soud následující zjištění o skutkovém stavu.
4. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne 27. 5. 2024 včetně sazebníku a formuláře pro informace soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dohodu, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, žalovaný se naproti tomu zavázal úvěr splácet formou 24 měsíčních splátek s tím, že se zavázal zaplatit částku ve výši 27 520 Kč. Dále se žalovaný zavázal zaplatit poplatky za poskytnutí úvěru, poplatek za SMS servis, za službu bezpečná splátka, za expres výplatu, za prodloužení doby splatnosti a za korunový odklad s tím, že 2 x požádal o prodloužení splatnosti. Sdělením banky bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala dne 27. 5. 2024 na bankovního účet žalovaného č. č. účtu částku ve výši 20 000 Kč. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad bylo zjištěno, že žalovaný žalobkyni uhradil částku 3 814 Kč. Protože žalovaný neplnil řádně své povinnosti, úvěr byl zesplatněn k 24. 1. 2025 s tím, že žalobkyně požaduje nejen jistinu, poplatky, smluvní pokuty, ale i náklady vynaložené účelně k vymožení dlužné částky, a rovněž úrok z prodlení.
5. Z karty klienta bylo zjištěno, že žalobkyně v interní tabulce eviduje informace o žalovaném, a to o příjmu ve výši 43 521 Kč ze zaměstnání, o příjmu ostatních členů domácnosti ve výši 39 500 Kč a o splátkách jiným společnostem uvedených v žádosti ve výši 8 560 Kč. Dále v interní tabulce eviduje odpovědi z registrů ISIR, NRKI, SOLUS a CRIBIS. K těmto údajům ani k dalším tvrzeným procesům týkajícím se úvěruschopnosti nepředložila žalobkyně žádné doklady, pouze předložila metodiku, kterou se řídí. Zcela absentoval údaj o výdajích žalovaného a nebylo uvedeno ani jaké další splátky jiným společnostem má žalovaný hradit.
6. Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dluhu předžalobní výzvou ze dne 21. 2. 2025, zásilka byla odeslána dne 24. 2. 2025.
7. Po právní stránce soud postupoval takto.
8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz aktuálně např. rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18).
11. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
13. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
15. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobkyně sjednala úvěrovou smlouvu shora uvedeného rozsahu se žalovaným jakožto spotřebitelem, jak vyplývá zejména z označení jeho osoby ve smlouvě osobními údaji (rodné číslo, bydliště, číslo občanského průkazu). Smluvní vztah proto spadá pod úpravu zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni tvrzeného právního jednání a žalobkyně tudíž, jakožto úvěrující, byla povinna splnit zákonné podmínky při sjednávání úvěru. Žalobkyně však soudu neprokázala, že s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet, v tomto směru soudu předložila pouze kartu klienta s poměrně povrchními údaji týkajícími se poměrů žalovaného. Další listiny, především doklady k prokázání ověření tvrzených údajů nepředložila. V tomto směru zcela jistě nepostačuje ani metodika žalobkyně. Co se týká karty klienta, žalobkyně se omezila pouze na zjištění osobních poměrů a příjmů, výdajovou stránku a případné další závazky včetně parametrů neřešila. Žalobkyně tudíž svá procesní břemena tvrdit a prokázat neunesla.
16. Soud měl v úmyslu při jednání poučit žalobkyni ve smyslu § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. v tom směru, aby uvedla tvrzení a především označila důkazy, které by byly schopné prokázat, že s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele (tj. žalovaného) splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Žalobkyně se jednání nezúčastnila, a o možnost poučení se takto sama připravila. Dle ustálené judikatury soud není povinen poskytovat poučení jiným způsobem než při jednání či za tímto účelem jednání odročovat, naopak žalobkyně je povinna nést procesní následky své neúčasti, jimiž je zejména zmiňovaná absence poučení.
17. Vzhledem k výše uvedenému soud nemohl dojít k jinému závěru, než posoudit předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou, k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o. z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu.
18. Neplatnost právního jednání, ke které soud přihlédl z úřední povinnosti, pak postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích a dalších plněních.
19. V řízení však bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 20 000 Kč a žalovaný uhradil žalobkyni doposud pouze 3 814 Kč. Tuto skutečnost žalovaný v průběhu řízení nerozporoval, netvrdil, že by uhradil žalobkyni více. Jelikož za situace, kdy úvěrová smlouva byla shledána absolutně neplatnou, nebyl zjištěn žádný právní důvod transakce ze strany žalobkyně, dospěl soud k závěru, že na straně žalovaného vzniklo bezdůvodné obohacení spočívající v rozdílu poskytnutých a vrácených peněžních prostředků, tj. co do částky 16 186 Kč, a žalovaný je povinen tuto částku žalobkyni také vydat, přičemž splatnost je dána výzvou věřitele ve smyslu § 1958 o. z.
20. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán od 11. 3. 2025 pouze v rozsahu přiznané částky. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně učinila dne 24. 2. 2025, kdy odeslala žalovanému předžalobní upomínku a určila lhůtu k plnění. Ode dne 11. 3. 2025 je žalovaný v prodlení.
21. Třídenní lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.
22. S ohledem na výše uvedenou absolutní neplatnost smlouvy o úvěru byla žaloba nad rámec přiznaného včetně příslušenství zamítnuta, jak uvedeno ve výroku II.
23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 341 Kč, přičemž tato částka představuje 10,4 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 55,2 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 44,8 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 467 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 29 323 Kč sestávající z částky 400 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 400 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 400 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů
po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).