Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
62 C 113/2024-62
Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Mališovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 23.618,82 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 18.738,47 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18.738,47 Kč od 23. 5. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení kapitalizovaným za dobu od 16. 12. 2022 do 22. 5. 2023 ve výši 37,53 Kč, s úrokem z prodlení kapitalizovaným za dobu od 16. 1. 2023 do 22. 5. 2023 ve výši 67,28 Kč, s úrokem z prodlení kapitalizovaným za dobu od 16. 2. 2023 do 22. 5. 2023 ve výši 50,85 Kč, s úrokem z prodlení kapitalizovaným za dobu od 16. 3. 2023 do 22. 5. 2023 ve výši 36,02 Kč a s úrokem z prodlení kapitalizovaným za dobu od 16. 4. 2023 do 22. 5. 2023 ve výši 19,60 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do požadavku na zaplacení 4.880,35 Kč.
III. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1.591 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 18.738,47 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18.738,47 Kč od 23. 5. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení kapitalizovaným za dobu od 16. 12. 2022 do 22. 5. 2023 ve výši 37,53 Kč, s úrokem z prodlení kapitalizovaným za dobu od 16. 1. 2023 do 22. 5. 2023 ve výši 67,28 Kč, s úrokem z prodlení kapitalizovaným za dobu od 16. 2. 2023 do 22. 5. 2023 ve výši 50,85 Kč, s úrokem z prodlení kapitalizovaným za dobu od 16. 3. 2023 do 22. 5. 2023 ve výši 36,02 Kč a s úrokem z prodlení kapitalizovaným za dobu od 16. 4. 2023 do 22. 5. 2023 ve výši 19,60 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se zamítá co do požadavku na zaplacení 4.880,35 Kč.III. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1.591 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobou doručenou soudu 18. 3. 2024 se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení 23.618,82 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že se žalovaným uzavřela 24. 4. 2018 smlouvu o úvěru na spotřebitelské zboží. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr výši 40.228 Kč výhradně na nákup zboží (televizoru). Žalovaný se zavázal uhradit poskytnutou částku spolu s poplatky a úrokem ve výši 33,35 % ročně v 72 pravidelných měsíčních splátkách po 1.289 Kč. Jelikož žalovaný porušil svou povinnost hradit řádně a včas jednotlivé splátky úvěru, ukončila žalobkyně smluvní vztah a celý dluh zesplatnila; žalovaný na dluh uhradil 76.566 Kč. Žalovaná částka sestává z neuhrazených splátek před zesplatněním ve výši 5.734 Kč, jistiny po zesplatnění ve výši 13.004,47 Kč, poplatků za písemné upomínky ve výši 450 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 200 Kč, smluvní pokuty ve výši 316 Kč za prodlení s úhradou splátek před zesplatněním a smluvní pokuty ve výši 3.914,35 Kč za prodlení s úhradou dluhu po zesplatnění.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“); účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).
4. Mezi účastníky byla dne 24. 4. 2018 uzavřena smlouva o úvěru č. IBAN, jejímž předmětem bylo financování zboží (Anonymizováno); zprostředkovatelem úvěru a současně prodejcem zboží byla společnost právnická osoba. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši pořizovací ceny zboží 40.228 Kč, žalovaný se naopak zavázal uhradit poskytnuté finanční prostředky spolu s úrokem ve výši 33,35 % ročně v 72 pravidelných měsíčních splátkách po 1.289 Kč splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce; první splátka byla splatná 15. 5. 2018, poslední splátka měla být uhrazena 15. 4. 2024. Žalovaný se dále zavázal hradit poplatky ve výši dle sazebníku žalobkyně. V části A odst. 2 smlouvy o úvěru byla mezi účastníky sjednána smluvní pokuta; žalovaný se zavázal zaplatit jednorázovou smluvní pokutu ve výši 10 % z každé měsíční splátky tvořené splátkou jistiny, úroku a pojistného produktu, kterou neuhradí do data splatnosti s tím, že pokud se současně ocitne v prodlení s úhradou další měsíční splátky, vznikne mu nově povinnost zaplatit smluvní pokutu z této další měsíční splátky, přičemž další smluvní pokutu z dřívější měsíční splátky, ohledně které bude stále v prodlení, již hradit nebude. Pro případ, že by se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou jiné dlužné částky, než je měsíční splátka, byl žalovaný povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně které byl v prodlení.
5. Žalobkyně dne 11. 5. 2018 převedla finanční prostředky ve výši 40.228 Kč na účet žalovaného č. č. účtu pod variabilním symbolem č. var. symbol.
6. V souvislosti s uzavřením úvěrové smlouvy žalovaný uvedl, že je svobodný, žije v nájmu a od 1. 3. 2017 je osobou samostatně výdělečně činnou. Čistý měsíční příjem žalovaného činil 38.000 Kč, celkový příjem domácnosti byl určen částkou 42.000 Kč. Výdaje žalovaného tvořily náklady na bydlení ve výši 7.000 Kč a splátky ostatních dluhů ve výši 4.000 Kč měsíčně. Žalobkyně provedla lustraci žalovaného v registru SOLUS, NRKI, NIP, CRIBIS, ARES, ISIR, CEE a v interní databázi dlužníků.
7. Podle přehledu plateb žalovaný řádně uhradil 1. až 55. splátku, 56. splátku splatnou 15. 12. 2022 uhradil pouze zčásti (úhrada 711 Kč), následně na dluh neuhradil ničeho. Za dobu od 14. 5. 2018 do 24. 11. 2022 žalovaný uhradil celkem 76.566 Kč.
8. Dopisem ze dne 2. 5. 2023 žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění úvěru ke dni 16. 4. 2023 a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši 19.830,47 Kč do 22. 5. 2023; dopis byl odeslán žalovanému téhož dne.
9. Předžalobní upomínkou ze dne 26. 10. 2023 žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu a upozornila jej na možnost podání žaloby; upomínka byla odeslána žalovanému téhož dne.
10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
11. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“) je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli spotřebitelským úvěrem.
12. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
13. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy
14. Mezi žalobkyní a žalovaným vznikl závazkový vztah uzavřením smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z. V tomto závazkovém vztahu vystupovala žalobkyně jako věřitel a žalovaný jako dlužník, přičemž se jednalo o úvěr spotřebitelský.
15. Pro spotřebitelské smlouvy obecně platí vyšší ochrana spotřebitele, která se projevuje už v samotném kontraktačním procesu. Soud se proto zabýval tím, zda žalobkyně jako poskytovatel úvěru splnila povinnosti kladené na ni zákonem o spotřebitelském úvěru, a dospěl k závěru, že úvěruschopnost žalovaného přiměřené zkoumala. I když žalobkyně spolehlivě neověřila běžné příjmy a výdaje žalovaného, nezakládá toto pochybení v uvedeném věci neplatnost smlouvy o úvěru, neboť s ohledem na výši pravidelného měsíčného příjmu žalovaného (38.000 Kč) a výši tvrzených výdajů (11.000 Kč), bylo možné dospět k závěru, že zbylé volné měsíční prostředky budou dostačující k pokrytí běžných výdajů žalovaného a současně i na splátky úvěru ve výši 1.289 Kč. Bez významu v této souvislosti není ani skutečnost, že žalovaný až do listopadu 2022 úvěr pravidelně splácel, objektivně tedy byl schopen na úvěr plnit.
16. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 40.228 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit v 72 splátkách po 1.289 Kč. Žalovaný však porušil svoji smluvní povinnost tím, že řádně uhradil pouze 1 až. 55. splátku, na 56. splátku uhradil 711 Kč a na 57. až 72. splátku neuhradil ničeho.
17. Soud proto zavázal žalovaného k úhradě nezaplacených splátek před úvěru, tj. před 16. 4. 2023, ve výši 5.734 Kč (splátka k 15. 12. 2022 ve výši 578 Kč, splátka k 15. 1. 2023 ve výši 1.289 Kč, splátka k 15. 2. 2023 ve výši 1.289 Kč, splátka k 15. 3. 2023 ve výši 1.289 Kč, splátka k 15. 4. 2023 činila 1.289 Kč) a dále k úhradě jistiny zbývající po zesplatnění závazků žalovaného k 16. 4. 2023 ve výši 13.004,47 Kč.
18. V části, v níž žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení poplatků ve výši 650 Kč, soud žalobu zamítl, jelikož ustanovení týkající se poplatků považuje za neplatné pro rozpor s dobrými mravy (k tomu obdobně srov. odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp.zn. I. ÚS 3512/11). Poplatek za zaslání upomínky je následkem nesplnění konkrétní povinnosti, tedy je možné na něj nahlížet jako na sankci, obdobně jako je tomu u smluvní pokuty. Ústavní soud uzavřel, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající právo na smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis); opačný postup je v rozporu se zásadou poctivosti, tudíž mu nelze přiznat právní ochranu. Odkazuje-li smlouva o úvěru na sazebník žalobkyně za účelem stanovení výše poplatků, lze takový odkaz považovat za obdobu sjednání smluvní pokuty v obchodních podmínkách. Nadto žalobkyně žádné upomínky, které by odeslala žalovanému nepředložila, stejně jako nedoložila doklad o odeslání upomínek. Z uvedených důvodů proto soud žalobu co do požadavku na zaplacení poplatků ve výši 650 Kč zamítl.
19. Soud také zamítl nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty ve výši 316 Kč za prodlení s úhradou jednotlivých splátek do splatnosti a smluvní pokuty ve výši 3.914,35 Kč za prodlení s úhradou zbylé jistiny po zesplatnění. Ujednání o smluvní pokutě sice bylo zařazeno přímo v textu smlouvy, ovšem vizuálně je smlouva nepřehledná a ustanovení o smluvních pokutách je včleněno do dlouhého nepřehledného úseku (odstavce). Ujednání o smluvní pokutě soud shledal neurčitým, neboť z něj dostatečně jasně žalovanému nevyplývá, v jakém konkrétním případě je povinen hradit smluvní pokutu. Povinnost k úhradě smluvní pokuty je vázána na budoucí podmínku, kterou v daném případě bylo prodlení žalovaného s úhradou jednotlivých splátek nebo jiných částek. Povinnost žalovaného k úhradě smluvní pokuty za prodlení s úhradou jednotlivých splátek byla vázána na nejistou právní skutečnost, přičemž formulace, za jakých podmínek by k takové skutečnosti mohlo vůbec dojít, kdy žalovanému vznikne povinnost hradit smluvní pokutu a kdy mu naopak povinnost hradit smluvní pokutu zanikne, je zcela matoucí (žalovaný uhradí jednorázovou smluvní pokutu z každé měsíční splátky, kterou neuhradí do data splatnosti s tím, že pokud se současně ocitne v prodlení s úhradou další měsíční splátky, vznikne mu nově povinnost zaplatit smluvní pokutu z této další měsíční splátky, přičemž další smluvní pokutu z dřívější měsíční splátky, ohledně které bude stále v prodlení, již hradit nebude). Pokud se jedná o smluvní pokutu pro případ prodlení s úhradou jiných splátek, není pro žalovaného jako běžného spotřebitele vůbec seznatelné, co má představovat tzv. jiná částka. V případě smluvní pokuty je proto třeba takové ustanovení považovat za neurčité, které nemůže vyvolat žádné právní následky, zejména pak za situace, kdy smlouva uzavřená mezi účastníky je svým charakterem smlouvou spotřebitelskou podle § 1810 a násl. o. z. Soud proto v dané věci shledal ujednání o smluvní pokutě neplatným pro neurčitost.
20. Žalobkyni vzniklo podle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18.738,47 Kč od 23. 5. 2023 do zaplacení, s úroku z prodlení kapitalizovaným za dobu od 16. 12. 2022 do 22. 5. 2023 ve výši 37,53 Kč, s úroku z prodlení kapitalizovaným za dobu od 16. 1. 2023 do 22. 5. 2023 ve výši 67,28 Kč, s úroku z prodlení kapitalizovaným za dobu od 16. 2. 2023 do 22. 5. 2023 ve výši 50,85 Kč, s úroku z prodlení kapitalizovaným za dobu od 16. 3. 2023 do 22. 5. 2023 ve výši 36,02 Kč a s úroku z prodlení kapitalizovaným za dobu od 16. 4. 2023 do 22. 5. 2023 ve výši 19,60 Kč; výše úroku z prodlení odpovídá nař. vlády č. 351/2013 Sb.
21. Z důvodů shora vyložených soud výrokem pod bodem I tohoto rozsudku žalobě zčásti vyhověl a ve zbytku žalobu výrokem pod bodem II zamítl.
22. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.
23. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně má podle poměru svého úspěchu právo na náhradu 66,38 % nákladů řízení (úspěch 83,19 % ponížený o neúspěch 16,81 %).
24. Náklady řízení sestávají z těchto částek:
- 945 Kč za zaplacený soudní poplatek,
- 900 Kč odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, podání žaloby) ve výši 300 Kč za úkon určené podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu,
- 300 Kč za hotové výdaje advokáta podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu za 3 režijní paušály po 100 Kč (převzetí zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění),
- 252 Kč odpovídající 21 % DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), neboť zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem DPH.
25. Takto vyčíslené náklady činí 2.397 Kč; žalobkyně má právo na náhradu 66,38 % nákladů řízení, tj. 1.591 Kč.
26. Náklady řízení je žalovaný povinen uhradit k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Městského soudu v Brně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.