Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
5 C 224/2024-32
Okresní soud v Nymburce rozhodl soudkyní Mgr. Petrou Šárovcovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 83 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni:
a) částku ve výši 30 000 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 14,75 % ročně od 23. 2. 2024 do zaplacení,
b) částku ve výši 50 000 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 14,75 % ročně od 23. 2. 2024 do zaplacení,
to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Zamítá se žaloba v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení:
a) částky 1 500 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 31 500 Kč od 21. 9. 2023 do 22. 2. 2024 a z částky 1 500 Kč od 23. 2. 2024 do zaplacení, a dalšího úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 30 000 Kč od 23. 2. 2024 do zaplacení,
b) částky 1 500 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 51 500 Kč od 16. 10. 2023 do 22. 2. 2024 a z částky 1 500 Kč od 23. 2. 2024 do zaplacení, a dalšího úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 50 000 Kč od 23. 2. 2024 do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni:a) částku ve výši 30 000 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 14,75 % ročně od 23. 2. 2024 do zaplacení,b) částku ve výši 50 000 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 14,75 % ročně od 23. 2. 2024 do zaplacení,to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Zamítá se žaloba v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení:a) částky 1 500 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 31 500 Kč od 21. 9. 2023 do 22. 2. 2024 a z částky 1 500 Kč od 23. 2. 2024 do zaplacení, a dalšího úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 30 000 Kč od 23. 2. 2024 do zaplacení,b) částky 1 500 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 51 500 Kč od 16. 10. 2023 do 22. 2. 2024 a z částky 1 500 Kč od 23. 2. 2024 do zaplacení, a dalšího úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 50 000 Kč od 23. 2. 2024 do zaplacení.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a z částky částka od datum do zaplacení, a to z titulu smluv o úvěru č. hodnota ze dne datum a č. hodnota ze dne datum, kterou měl žalovaný uzavřít s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO: IČO (dále také jen „Původní věřitel“). Na základě uvedených smluv byly dle žalobkyně poskytnuty žalovanému úvěry ve výši částka a částka, přičemž žalovaný jej spolu se sjednaným příslušenstvím nesplatil ve sjednané lhůtě. Žalovanému byly úvěry vyplaceny v hotovosti. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena. Žalovaný byl upomínán k zaplacení, dlužnou částku nezaplatil.
2. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil.
3. Účastníci se k jednání soudu nedostavili, soud proto dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), jednal v jejich nepřítomnosti.
4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota, datované datum, soud zjistil, že smlouva byla uzavřena mezi Původním věřitelem a žalovaným, na jejím základě byl žalovanému poskytnut úvěr částka, vyplacen byl žalovanému v hotovosti, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Celkem měl žalovaný vrátit Původnímu věřiteli částku částka (jistina úvěru včetně sjednaného poplatku, služeb a pojištění – částka za zpracování úvěru byla sjednána ve výši částka), a to v pravidelných 24 měsíčních splátkách po částka, resp. poslední splátka měla činit částka. Poslední splátka byla splatná dne datum.
5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota, datované datum, soud zjistil, že byla uzavřena mezi Původním věřitelem a žalovaným, na jejím základě byl žalovanému poskytnut úvěr částka, přičemž úvěr byl vyplacen žalovanému v hotovosti, toto žalovaný stvrdil svým podpisem. Celkem měl žalovaný vrátit Původnímu věřiteli částku částka (jistina úvěru včetně sjednaného poplatku, služeb a pojištění – částka za zpracování úvěru byla sjednána ve výši částka), a to v pravidelných 24 měsíčních splátkách po částka měsíčně, resp. poslední splátka splatná dne datum měla činit částka.
6. Ze zákaznické karty ze dne datum soud zjistil, že žalovaný o svých poměrech písemně prohlásil, že bydlí v nájmu, má základní vzdělání, je svobodný, má jednu vyživovací povinnost, příjem částka měsíčně čistého, jiný příjem nemá. Žalovaný měl dále splácet externí splátky ve výši částka měsíčně a jeho odhadované běžné měsíční výdaje měly činit částka. Dále žalovaný prohlásil, že nevlastní automobil, je majitelem běžného účtu, nemá kreditní kartu a splácí úvěry nebo půjčky u jiného věřitele. Původní věřitel měl žalovaným uváděné údaje ověřit pracovní smlouvou (pracovní poměr měl mít žalovaný sjednán na dobu neurčitou) a výplatními páskami za červenec a srpen 2021.
7. Ze zákaznické karty ze dne datum soud zjistil, že žalovaný o svých poměrech písemně prohlásil, že bydlí v nájmu, má základní vzdělání, je svobodný, má jednu vyživovací povinnost, jeho příjem činí částka čistého měsíčně, jiný příjem nemá. Žalovaný dále uvedl, že hradí externí splátky ve výši částka měsíčně a interní splátky ve výši částka měsíčně, jeho odhadované měsíční výdaje měly činit částka. Dále žalovaný prohlásil, že nevlastní automobil, je majitelem běžného účtu, nemá kreditní kartu a splácí další úvěry u jiného věřitele. Původní věřitel měl dle zákaznické karty ověřit údaje uváděné žalovaným pracovní smlouvou (pracovní poměr měl mít žalovaný sjednán na dobu neurčitou) a výplatními páskami za srpen a září 2021.
8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi žalobkyní, jakožto postupníkem, a Původním věřitelem, jako postupitelem, ze dne datum, včetně seznamu pohledávek, soud dále zjistil, že mezi postoupenými pohledávkami je uvedena pohledávka za žalovaným ve výši částka ze smlouvy č. hodnota a ve výši částka ze smlouvy č. hodnota.
9. Z oznámení o postoupení pohledávek a podacího lístku soud zjistil, že postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem Původního věřitele ze dne datum, dopis byl stejného dne odeslán. Žalovaný byl zároveň vyzván k úhradě dlužné částky, žalovaný měl dlužnou částku zaplatit do tří dnů.
10. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že Původní věřitel vyplatil žalovanému dne datum v hotovosti částku částka a dne datum v hotovosti částku částka, a to na základě smluv o úvěru. Žalobkyně byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována, neboť pohledávka Původního věřitele za žalovaným na ni byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek, postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem Původního věřitele ze dne datum, žalovaný měl dluh uhradit do tří dnů ode dne doručení tohoto dopisu.
11. Po provedeném dokazování naopak soud nemá za prokázané, že Původní věřitel před poskytnutím úvěrů žalovanému ve výši částka a částka s odbornou péčí posoudil úvěruschopnost žalovaného, neboť žalobkyně náležitě netvrdila, jakým způsobem byla úvěruschopnost žalovaného posouzena, jaká zjištění Původní věřitel v této věci učinil, zejména pokud jde o příjmy a výdaje žalovaného a jeho domácnosti, a k jakým závěrům dospěl; žalobkyně nepředložila žádné důkazy, kterými by mohlo být splnění této zákonem stanovené povinnosti prokázáno. Původní věřitel nezkoumal faktické výdaje žalovaného a výdaje jeho domácnosti, a to zejména výdaje na bydlením, kdy žalovaný měl bydlet v nájmu, mě mít jednu vyživovací povinnost. Údaje uváděné žalovaným pak Původní věřitel nijak neověřoval, v zákaznické kartě bylo pouze uvedeno, že Původní věřitel měl k dispozici pracovní smlouvu a výplatní pásky žalovaného, tyto listiny nebyly ze strany žalobkyně předloženy
12. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 odst. 1 o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.
13. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. nabývá postupník postoupením pohledávky také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
14. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
15. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
16. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
18. Podle § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru se pro účely tohoto zákona rozumí posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.
19. V daném případě Původní věřitel poskytl žalovanému úvěr částka a částka, aniž by před jejich poskytnutím náležitě posoudil úvěruschopnost žalovaného, jakožto spotřebitele, resp. bylo prokázáno, že toto posouzení provedl zcela nedostatečně a účelově. Původní věřitel bez dalšího ověření vycházel pouze z odhadovaných výdajů žalovaného částka měsíčně, resp. částka, žádným způsobem si výdaje žalované neověřil, ani nepožadoval jejich bližší specifikaci, a to navíc v situaci, kdy výdaje uváděné žalovanou byly nepřiměřeně nízké, neboť žalovaný měl bydlet v nájmu a měl mít jednu vyživovací povinnost. Případné výdaje stanovené vědomě pouhým odhadem pak v žádném případě nenaplňují zákonný požadavek na náležité a odborné posouzení schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Údaje vyplněné k osobě žalovaného ve formuláři tak musely v Původním věřiteli vzbuzovat pochybnosti o jejich správnosti, resp. úplnosti a pravdivosti, a proto bylo namístě, aby si je Původní věřitel dále ověřil, případně požadoval po žalovaném jejich doložení, a to zejména pokud jde o výdaje (a to především na bydlení, kdy žalovaný uváděl, že bydlí v nájmu, přičemž tento výdaje lze poměrně snadno doložit - ověřit). Pokud tak ale Původní věřitel neučinil a úvěr žalovanému poskytnul, je třeba uzavřít, že nepostupoval s odbornou péčí a náležitě neposoudil úvěruschopnost žalovaného, kdy toto posouzení provedl čistě formalisticky, neboť pokud by uváděné skutečnosti posoudil náležitě odborně, musel by přinejmenším požadovat doplnění údajů k osobním a majetkovým poměrům žalovaného a toto chtít doložit (Původní věřitel nezjišťoval skutečné výdaje žalovaného; nezajímal se ani o další splátky, které měl žalovaný splácet). Navíc o účelovosti posouzení úvěruschopnosti žalovaného svědčí rovněž skutečnost, že v září 2021 měly být odhadované výdaje žalovaného částka (nepřiměřeně nízké), přičemž již v říjnu 2021 byly ještě o částka měsíčně nižší, tedy pouze částka, aniž by toto bylo nějak vysvětleno, doloženo.
20. Soud proto dospěl k závěru, že Původní věřitel neměl žalovanému na základě nedostatečně zjištěných informací úvěr ve výši částka a částka vůbec poskytnout, neboť nebylo ani osvědčeno, že žalovaný bude schopen je splácet, a pokud i přesto Původní věřitel žalovanému úvěry poskytnul, je třeba uzavřené smlouvy o úvěru považovat za neplatné dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu ČR (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka, rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka) a v souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie (zejména rozsudek SDEU (druhého senátu) z datum ve věci C-679/18), se jedná o neplatnost absolutní, k níž je soud povinen přihlížet z úřední činnosti. Postupem podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru pak byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku částka a částka představující vyčerpané a nesplacené jistiny úvěrů (žalovaný na vyčerpanou jistinu úvěrů částka a částka ničeho uhradil), a to spolu se se zákonným úrokem z prodlení z jednotlivých částek ve výši 14,75 % ročně od datum, kdy nejpozději k tomuto datu byl žalovaný v prodlení, do zaplacení (výzva k úhradě byla žalovanému odeslána datum (středa), podle § 573 o. z. se pak považuje za doručenou třetí pracovní den, tj. v pondělí datum; žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužných částek do tří dnů, tedy do datum, a pokud do tohoto data dlužné částky nezaplatil, je od datum prodlení; k datum činil zákonný úrok z prodlení 14,75 % ročně). Pohledávka Původního věřitele za žalovaným ze smluv o úvěru byla postoupena na žalobkyni, čímž právo na zaplacení přešlo na žalobkyni a žalobkyně byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována.
21. Ve zbývající části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky částka (rozdíl mezi žalovanou částkou částka a přiznanou jistinou úvěru částka) a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení, a dalšího úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a částky částka (rozdíl mezi žalovanou částkou částka a přiznanou jistinou úvěru částka) a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení, a dalšího úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, byla žaloba zamítnuta. S ohledem na neplatnost smluv o úvěru nebylo možné žalobkyni přiznat další ve smlouvách sjednané platby (v daném případě částky za zpracování každého z úvěrů ve výši částka), zákonný úrok z prodlení pak bylo možné přiznat žalobkyni až od datum, neboť až v tento den se s ohledem na neplatnost smluv dostal žalovaný do prodlení, a to pouze ohledně dlužné částky částka a částka, přičemž k uvedenému dni prodlení činila výše zákonného úroku z prodlení 14,75 % ročně, přičemž žalobkyně požadovala nedůvodně zákonný úrok z prodlení vyšší, a to 15 % ročně (v části dalšího zákonného úroku 0,25 % ročně tak byla žaloba rovněž zamítnuta).
22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná (žalobkyně byla neúspěšná pouze ohledně nepatrné části uplatněného nároku), nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši, a to v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši částka, sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t., včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a 21 % daň z přidané hodnoty z částky částka ve výši částka. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen uhradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně
23. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena na základě § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo nařízení exekuce.