Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 C 34/2025-20

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Karlem Stehlíkem ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného

o 14 093,68 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně plynoucím z částky částka od datum do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbývajících vznesených nárocích se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně plynoucím z částky , částka, od , datum, do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Ve zbývajících vznesených nárocích se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že její právní předchůdkyně, společnost právnická osoba, se žalovaným uzavřela dvě smlouvy o půjčce, které žalovaný v plném rozsahu nevrátila.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil,y s výzvou k vyjádření mu byly doručeny fikcí. V souladu s ve spojení s soud rozhodl bez jednání, když žalobkyně s tímto výslovně souhlasila a žalovaný nevyjádřil ve stanovené lhůtě svůj nesouhlas.

3. Soud z předložených listin učinil následující skutková zjištění. Podle předložené smlouvy o půjčce podepsané právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou dne datum, půjčila právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému téhož dne částku částka, žalovaný peníze převzal v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal půjčku spolu s poplatkem ve výši částka vrátit v 60týdenních splátkách po částka s poslední splátkou splatnou dne datum. Poplatek byl vypočten jako součet úroku ve výši částka, s úrokovou sazbou 19,98 % ročně, poplatku za administrativní činnost ve výši částka a poplatku za hotovostní inkaso ve výši částka.

4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně příloh ve spojení s oznámením o postoupení pohledávek z datum a podacím lístkem bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován.

5. Z předžalobní výzvy ze dne datum ve spojení s podacím lístkem bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě svého dluhu.

6. Z tvrzení žalobkyně bylo zjištěno, že žalovaný na půjčku uhradil poslední splátku dne datum, přičemž dlužná jistina ke dni datum činila částka a dlužný poplatek částka. Dosud nebyly tyto částky žalovaným uhrazeny.

7. Ze statistiky České národní banky bylo zjištěno, že v okamžiku uzavření smlouvy o půjčce, činily průměrné úrokové sazby u spotřebitelských úvěrů 14,63 % a 14 % ročně.

8. Ze shora uvedených skutkových zjištění soud učinil následující závěr. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný sjednali dne datum smlouvu o půjčce, podle které žalovaný převzal částku částka, kterou se zavázal zaplatit ve sjednaných týdenních splátkách. Do dnešního dne žalovaný uhradil žalobkyni částku částka. Tvrzená pohledávka z uvedené smlouvy byla následně postoupena na žalobkyni.

9. Podle , (dále jen „o. z.“), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

10. Podle § 3028 odst. 2 o. z. není-li stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných, jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

11. Podle § 3028 odst. 3 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. O tom ale z obsahu spisu nic nevyplývá, proto soud věc posoudil podle právních předpisů účinných ve znění do datum.

12. Podle , (dále jen „“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při peněžité půjčce lze dohodnout úroky ( ). Podle je neplatným právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. stanoví, že výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

13. Soud dospěl k závěru, že mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně nevznikl uzavřením shora uvedené smlouvy závazek v podobě úročné půjčky podle , když uzavřené smlouvy soud považuje za neplatné. Ujednání o výši úroku, které měl žalovaný z půjčených peněz předchůdci žalobkyně zaplatit bylo nemravné. Soud je toho názoru, že částka ve výši částka z půjčky ve výši částka označená jako poplatek, který měl žalovaný vrátit věřiteli společně s jistinou, by v případě platné smlouvy nemohla představovat nic jiného než zmíněný úrok ve smyslu , tj. formu úplaty za poskytnuté finanční prostředky. Předchůdce žalobkyně je společností, která se zabývá v rámci svého podnikání poskytováním peněžitých zápůjček, resp. spotřebitelských úvěrů, a zmíněná odměna označovaná ve formulářových smlouvách jako další poplatky by za předpokladu platnosti závazků nemohla být z hlediska právní kvalifikace tohoto ujednání ničím jiným než zmíněnými úroky. Vzhledem k tomuto závěru soud posuzuje celý nárok z titulu tzv. „poplatku“ jako ujednání o úroku s tím, že takto sjednaný úrok, který ve svém součtu vyjádřeném v procentech v porovnání s jistinou představuje 83,60 % je ujednáním neplatným podle a pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Pro zjednodušení odůvodnění těchto závěrů lze odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka, v němž je vyřčen názor na rozpor určité výše úroků sjednaných ve smyslu v porovnání s úrokovou mírou obvyklou v době jejich sjednání, tj. s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Lze tedy dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o zápůjčce. Jelikož je v daném případě již na první pohled ve smlouvách vyjádřen úrok, zjišťoval soud průměrnou výši úrokových sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v České republice v témže období (duben a červen roku 2013), a bylo zjištěno, že tato sazba činila do 14 % a 14,63 % ročně (řady ARAD ČNB). Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možno sjednanou vysokou sazbu úroků v daném případě akceptovat. Naopak z dostupných zjištění vyplývá, že se jednalo o standardní nabídku půjčky. K absolutně neplatnému ujednání musí soud podle výše uvedeného přihlížet ex offo, tedy z úřední povinnosti.

14. Soud se dále zabýval tím, zda lze obsah ujednání o úrocích oddělit od ostatního obsahu smlouvy o půjčce, neboť v případě půjčky, na rozdíl od úvěru, jehož pojmovým znakem je ujednání o úrocích, lze půjčku sjednat jako bezúročnou. V daném případě dospěl soud k závěru o neoddělitelnosti ujednání od ostatního obsahu smlouvy. Předchůdce žalobkyně by bez jakýchkoli pochybností zmíněnou zápůjčku bez takového ujednání jako právnická osoba podnikající v oboru poskytování spotřebitelských úvěru neposkytla. Jednalo se o adhezní smlouvu, která nepřipouštěla jakoukoli možnost žalovanému vyjednávat o obsahu půjčky, měl pouze možnost půjčku za stanovených parametrů přijmout nebo odmítnout (smlouva typu „take it or leave it“). Je-li pak nemravná převážná část ujednání smlouvy, je nemravná celá smlouva jako právní jednání.

15. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o půjčce jako celku, představovalo všechno plnění předchůdce žalobkyně ve vztahu k žalovanému plnění z neplatného právního jednání, kterým se žalovaný bezdůvodně obohatil. Z hlediska právního posouzení se proto jedná o bezdůvodné obohacení podle . Podle přitom platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

16. Žalovaný se tak bezdůvodně obohatil o částku částka, neboť dle tvrzení žalobkyně uhradil ze zapůjčených prostředků (částka) pouze částku částka. Z těchto důvodů proto soud uložil žalovanému výrokem I rozsudku, aby žalobkyni zaplatil zbytek bezdůvodného obohacení ve výši částka. Pokud jde o počátek prodlení žalovaného s vrácením bezdůvodného obohacení, pak k tomuto soud uvádí, že z obsahu spisu bylo zjištěno, že poprvé byl žalovaný vyzván žalobkyní k vrácení finančních prostředků oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum, kde byl vyzván k vrácení dlužné částky do 10 dnů od doručení oznámení. Z přiloženého podacího archu bylo zjištěno, že oznámení bylo podáno k poštovní přepravě dne datum. Podle č. , se oznámení dostalo do sféry žalovaného dnem datum a do 10. dne od tohoto data měl žalovaný žalobkyni vrátit peněžní prostředky, tedy do datum. Jelikož tak žalovaný neučinil, dostala se od datum do prodlení s plněním svého peněžitého závazku.

17. Ve zbytku, přesahujícím shora uvedené vyčíslení bezdůvodného obohacení, soud žalobu zamítl jako nedůvodnou (výrok II).

18. Výrok III o náhradě nákladů řízení vychází z , když úspěch a neúspěch stran je i s ohledem na žalované příslušenství shodný, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu (exekuce).