Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

47 C 155/2024-106

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Zítkovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená 15. 9. 1975 bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného A, narozený Datum narození žalovaného A bytem Adresa žalovaného A

pro zrušení společného nájmu bytu

takto:

I. Zrušuje se společné právo nájmu bytu č. hodnota, o velikosti 2 +1 s příslušenstvím, nacházejícím se ve 3. podlaží domu č.p. adresa, postaveném na pozemku parcelní číslo hodnota, v katastrálním území adresa.

II. Výlučnou nájemkyní bytu č. hodnota, o velikosti 2 + 1 s příslušenstvím, nacházejícím se ve 3. podlaží domu č.p. adresa, postaveném na pozemku parcelní číslo hodnota, v katastrálním území adresa, se určuje žalobkyně.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému částku částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám Jméno advokátky.

Odůvodnění:

I. Zrušuje se společné právo nájmu bytu č. , hodnota, , o velikosti 2 +1 s příslušenstvím, nacházejícím se ve 3. podlaží domu č.p. , adresa, , postaveném na pozemku parcelní číslo , hodnota, , v katastrálním území , adresa, .II. Výlučnou nájemkyní bytu č. , hodnota, , o velikosti 2 + 1 s příslušenstvím, nacházejícím se ve 3. podlaží domu č.p. , adresa, , postaveném na pozemku parcelní číslo , hodnota, , v katastrálním území , adresa, , se určuje žalobkyně.III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám , Jméno advokátky, .

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne datum domáhala rozhodnutí, jíž by soud zrušil právo společného nájmu bytu, který doposud účastníků svědčilo k bytu č. hodnota o velikosti 2+1, nacházející se ve 3. podlaží domu čp. adresa, postaveném na pozemku parc. č. hodnota, v katastrálním území adresa. V žalobě tvrdila, že manželství účastníků bylo rozvedeno a po rozvodu manželství se účastníci na dalším nájmu (výlučném) nemohou dohodnout. Zároveň žalobkyně navrhovala, aby jedinou nájemkyní předmětného bytu byla určena právě ona, neboť se o jeho získání zasloužila převážnou měrou, dále že do její péče byla svěřena dosud nezletilá dcera účastníků a také pouze žalobkyně plní povinnosti nájemce, zejm. hradí nájemné a zálohy na služby s nájmem poskytované. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný se z bytu již odstěhoval a krom předmětného bytu má další dvě možnosti vlastního bydlení, a sice v dalším bytě účastníků, anebo na chalupě mimo Prahu.

2. Žalovaný v průběhu sporu neformuloval zcela jasné stanovisko, připouštěl zrušení práva společného nájmu, pokud se týká jeho vypořádání, uváděl, že by i on mohl být určen jediným nájemcem, dále žádal náhradní byt do jeho vlastnictví nebo částku 1milion korun. Výhodu předmětného bytu spatřoval především v tom, že předepsané nájemné je v poměru k běžné/tržní výši nájemného, velmi nízké, což ve vypořádání navrhoval zohlednit.

3. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že jejich manželství bylo rozvedeno a že opatrovnický soud svěřil jejich nezletilou dceru do výchovy matce, tedy žalobkyně (navíc prokázáno rozsudkem Obvodního soudu pro adresa ze dne datum čj. spisová značka a rozsudek téhož soudu ze dne datum čj. spisová značka). Žalovaný též potvrdil, že žalobkyně byla před sňatkem jedinou nájemkyní jiného bytu v témže domě (garsoniery č. hodnota o velikosti 1+1), tento byt získala ve výběrovém řízení poté, co uhradila částku částka – jako předplacené nájemné. Jednalo se o výlučné prostředky žalobkyně (navíc prokázáno nájemní smlouvou ze dne datum, kterou žalobkyně uzavřela ještě jako svobodná pod příjmením Vajglová, v bytě žila sama jako jediná příslušnice domácnosti, dále výpis z účtu žalobkyně a oddací list účastníků). Po založení rodiny byl již tento byt malý, proto žalobkyně požádala pronajímatele, jímž je městská část adresa, o výměnu tohoto bytu za jiný, větší, a sice byt předmětný, který byl volný a pronajímatel její žádosti vyhověl.

4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům:

5. Účastníci uzavřeli manželství dne datum, smlouvu o nájmu uzavřeli dne datum (viz oddací list ze dne datum vydaný Úřadem m.č. adresa, rozsudek, jímž bylo manželství účastníků rozvedeno – ze dne datum čj. spisová značka a nájemní smlouva ze dne datum). Manželství účastníků bylo pravomocně rozvedeno dnem datum (viz doložka právní moci na rozsudku ze dne datum čj. spisová značka). Přestože žalovaný v předmětném bytu již od datum nebydlí, nepodařilo se účastníkům na dalším (výlučném) nájmu a podmínkách vypořádání dohodnout (viz shodná vyjádření účastníků).

6. Minimálně od října 2023 plní povinnosti nájemce, zejm. platby nájemného a záloh na služby s nájmem poskytované výlučně žalobkyně, zatímco žalovaný v předmětném bytě nebydlí a bydlení zde se ani od října 2023 nijak nedomáhal (viz nesporná tvrzení účastníků). Veškeré věci žalovaného byly z bytu již vyklizeny, žalobkyně je předala matce žalovaného poté, co žalovaný z bytu odešel a žalobkyni odevzdal klíče. (viz výpověď žalobkyně a žalovaného jako účastníků řízení.). Tvrzení žalovaného o tom, že byl žalobkyní z bytu vyhozen, bylo žalobkyní popřeno, žádným důkazem nebylo potvrzeno a vzhledem ke všem níže zjištěným skutečnostem, soud tomuto tvrzení neuvěřil.

7. Předmětný, ve výroku tohoto rozsudku popsaný, byt je dispozicí o velikosti 2+1, účastníkům byl v roce 2007 předám pronajímatelem – městskou částí adresa ve stavu nezpůsobilém k užívání, resp. vyžadující opravy, které byly ve smlouvě konkrétně popsány. Nájem byl sjednán na dobu neurčitou a ve smlouvě byla též dohodnuta výše nájemného i záloh na služby. V souvislosti s novým nájmem složili účastníci kauci – jistotu ve výši částka. Pokud jde o provádění stavebních úprav, byl stranami sjednán přesný postup, jak v této záležitosti s pronajímatelem jednat, a sice – je vyžadován předchozí písemný souhlas pronajímatele na základě žádosti nájemce obsahující přesný popis stavebních, udržovacích a obdobných prací, vč. příslušné dokumentace (viz nájemní smlouva ze dne datum).

8. Žalovaný tvrdil, že předmětný byt zcela zrekonstruoval, a to ze svých finančních prostředků. Žalobkyně s obranou žalovaného nesouhlasila, zejména poukazovala na to, že žalovaný byl bez zaměstnání, neměl tedy prostředky na opravu bytu, navíc popírala jakékoliv zásadní opravy v bytě, což odůvodňovala zejména tím, že ani ona a ani žalovaný nežádali nikdy pronajímatele o povolení zásadních oprav v bytě ve smyslu čl. IX. odst. 1 nájemní smlouvy. Jednalo se tedy pouze o běžné opravy v bytě.

9. V současné době byt užívá žalovaná a dosud nezletilá dcera účastníků ve věku 14let, ta byla žalobkyni soudem svěřena pro dobu po rozvodu do péče. Žalobkyně plní povinnosti nájemce, v této souvislosti nebyly zjištěny žádné závady.

10. Kromě předmětného nájemního bytu, mají účastníci v podílovém spoluvlastnictví – každý s podílem o velikosti id. ½ vzhledem k celku, byt polohou nacházející se v Praze na Jméno žalovaného B, jde o malý byt o rozloze cca 38m2 (viz darovací smlouva ze dne datum s potvrzením KÚ o vkladu vlastnického práva). Tento byt žalovaný využívá k podnikání – pronájmu, ale v budoucnu uvažuje, že by jej používal k bydlení (viz nesporná tvrzení účastníků, odůvodnění rozsudku v opatrovnickém řízení ze dne datum čj. spisová značka a připojená fotodokumentace). Dále účastníci spoluvlastní chalupu, stavení v obci adresa, které žalovaný již 7 let rekonstruuje, a přestože tvrdí, že nejde o stavbu vhodnou k bydlení, fakticky zde své bytové potřeby uspokojuje (viz odůvodnění opatrovnického rozsudku ze dne datum čj. spisová značka a vyjádření žalobkyně). Fotodokumentaci založenou žalovaným, zachycující střechu stavení soud shledal nedůvěryhodnou, neboť po jejím provedení bylo zjištěno, že se jedná o střechu neobytné části stavení.

11. Spor účastníků soud posoudil dle následující právní úpravy:

12. Podle ust. v aktuálním znění (dále jen „ “) zaniklo-li manželství rozvodem, a manželé měli k domu nebo bytu, v němž se nacházela jejich rodinná domácnost, stejné, nebo společné právo, a nedohodnou-li se, kdo bude v domě nebo bytě dále bydlet, zruší soud na návrh jednoho z nich podle okolností případu dosavadní právo toho z rozvedených manželů, na kterém lze spravedlivě žádat, aby dům nebo byt opustil, a popřípadě zároveň rozhodne o způsobu náhrady za ztrátu práva; přitom přihlédne zejména k tomu, kterému z rozvedených manželů byla svěřena péče o nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti a o které manželé pečovali, jakož i ke stanovisku pronajímatele, půjčitele nebo jiné osoby v obdobném postavení. Podle odst. 2 téhož ustanovení, rozvedený manžel, který má dům nebo byt opustit, má právo tam bydlet, dokud mu druhý manžel nezajistí náhradní bydlení, ledaže mu v řízení podle odstavce 1 náhrada nebyla přiznána; v tomto případě má právo v domě nebo bytě bydlet nejdéle jeden rok. Byla-li mu však svěřena péče o nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti a o které manželé pečovali za trvání manželství, nebo o dítě nezaopatřené, které s ním žije, může soud na návrh tohoto manžela založit v jeho prospěch právo bydlení; ustanovení platí obdobně.

13. Po stránce právní soud zjištěný skutkový stav posoudil takto:

14. Účastníkům řízení doposud svědčilo právo společného nájmu bytu manžely dle ust. , neboť právní poměr byl založen písemnou smlouvou splňující podstatné náležitosti smlouvy o nájmu dle ust. a na straně nájemců byli účastníky manželé – účastníci tohoto sporu.

15. Přestože se soud ve smyslu ust. (dále jen „ “) snažil v průběhu řízení vést účastníky ke smíru, dohodu účastníci neuzavřeli; tvrzení žalobkyně, že dohoda mezi účastníky o dalším nájmu není možná se tedy potvrdila. Předpoklad pro rozhodování soudu ve smyslu ust. věta prvá, , tedy že v daném případě na návrh žalobkyně rozhodne soud, byl tedy splněn. V průběhu dokazování nevyšly najevo žádné okolnosti, pro které by soud, po zjištěném pravomocném rozvodu manželství účastníků a přes návrh žalobkyně právo společného nájmu bytu neměl zrušit. Při úvaze o dalším – výlučném nájemci bytu vzal soud v úvahu, že žalobkyně se před manželstvím, formou vložení svých finančních prostředků do výběrového řízení zasloužila větší měrou o získání možnosti bydlení v nájemním bytě, který byl posléze vyměněn za byt větší, byt předmětný. Dále soud vzal v úvahu, že žalobkyně má v péči dosud nezletilou dceru účastníků a také dispozice bytu (2+1) je tedy zcela vyhovující pro domácnost se dvěma členy. Konečně, je to právě žalobkyně, která minimálně od 10/2023 plní povinnosti nájemce a hradí náklady spojené s bydlením v tomto bytě. Dle názoru soudu takto zhodnocené provedené dokazování svědčící ve prospěch žalobkyně je postačující, i bez konkrétního vyjádření pronajímatele, jímž je městská část adresa.

16. Soud tedy právo společného nájmu účastníků zrušil a jedinou nájemkyní určil žalobkyni.

17. Při úvaze o případné bytové či finanční náhradě soud vyšel z prokázané skutečnosti, že žalovaný má další dvě možnosti jiného bydlení, které koneckonců musí již delší dobu fakticky k bydlení využívat, protože od října 2023 v předmětném bytě nebydlí a bydlení zde se od této doby ani nikdy nedomáhal. S bydlením žalovaného v bytě na Jméno žalovaného B, popř. na chalupě ve Starém Bydžově žalobkyně souhlasila. Náhradu ve formě náhradního bydlení tedy soud neshledal důvodnou.

18. Žádanou finanční náhradu ve výši, která by žalovanému umožnila koupi bytu do jeho vlastnictví soud též neshledal oprávněnou, a sice ze stejných důvodů, jak je uvedeno v odst. 17.

19. Finanční náhradu za opravy v bytě a vložené finanční prostředky žalovaného soud též nezohlednil, neboť žádné výlučné prostředky žalovaného nebyly v tomto řízení prokázány, žalovaný přes poučení soudem dle ust. ) odst. 1,3 skutková vylíčení v tomto smyslu nedoplnil a nepředložil ani žádné důkazy a žalobkyně naopak finanční vklad žalovaného zcela popřela a opravy v bytě popsala pouze jako běžné, které hradila ona ze svého příjmu, protože žalovaný byl nezaměstnaný. Stejně tak soud nevzal v úvahu výši nájemného, které je pro předmětný nájemní poměr dohodnuto, neboť otázka výše nájemného je vždy věcí dohody smluvních stran a jak plyne výše, žalovaný má možnost bydlení z titulu práva vlastnického.

20. Jedinou nevypořádanou složkou nájemního poměru účastníků soud shledal peněžitou jistotu ve výši částka, kterou účastníci při podpisu nájemní smlouvy složili na účet pronajímatele. Vzhledem k tomu, že toto rozhodnutí ukončuje právní poměr nájmu žalovaného, rozhodl soud o povinnosti vypořádat náhradu za ztrátu práva vyplacením poloviny složené jistoty, tj. částku částka.

21. Lhůta k zaplacení byla stanovena v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku dle ust. věta prvá

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle , a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), sestávající z částky částka za každý ze dvou úkonů uvedených v ust. a.t., ve znění účinném do datum (převzetí, sepis žaloby), odměna stanovená dle ust. a.t., účinného od datum, sestávající z částky částka za každý z tří úkonů uvedených v a. t. (účast u ústních jednání ve dnech datum a datum – 2x za jednání přesahující dvě hodiny – od 9: 30 do 12:04 hodin), odměna v poloviční výši, tj. částka (účast při vyhlášení rozsudku dne datum), včetně dvou paušální náhrad po částka (převzetí, sepis žaloby) dle ust. a.t. ve znění účinném do datum a tří paušálních náhrad výdajů po částka dle a. t. ve znění účinném od datum a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li účastníci povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se druhý účastník domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.