Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
10 C 101/2025-20
Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Zahradníkovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně
se sídlem Adresa žalobkyně
zastoupená advokátem Jméno advokáta
sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Anna Aneta Dukowska, narozená 9. 4. 1990 bytem Bratřínov E99, 252 05 Bratřínov
o zaplacení 10 338,22 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši částka, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši , částka, , a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum domáhala na žalované zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, IČO IČO (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovanou smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, na jejímž základě žalované dodávala sdružené dodávky plynu do odběrného místa na adrese adresa. Žalovaná však nezaplatila odebraný plyn za období od datum do datum vyúčtovaný fakturou č. hodnota znějící na částku částka splatnou dne datum, na kterou žalované zbývá uhradit částka, když právní předchůdkyně žalobkyně započetla od žalované přijatou platbu ve výši částka. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila ani přes předžalobní upomínku, žalobkyně proto požaduje zaplacení dlužné částky spolu se zákonnými úroky z prodlení ode dne následujícího po splatnosti faktury až do zaplacení.
2. Žalovaná zůstala nečinná a k žalobě se během řízení nijak nevyjádřila.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. o. s. ř. ), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
právnická osoba této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaná je státní občankou Polska s evidovaným bydlištěm na území České republiky. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je dána podle dle čl. 4 odst. 1 nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne datum, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Dle čl. 4 odst. 2 nařízení se na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky. V daném případě má žalovaná evidováno trvalé bydliště na území České republiky, a proto může být žalována u soudů České republiky a české soudy jsou tak příslušné k projednání a rozhodnutí ve věci.
5. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou dne datum Smlouvu o sdružených službách dodávky plynu č. hodnota, na jejímž základě se zavázala dodávat žalované sdružené služby dodávky plynu do sjednaného odběrného místa adresa a žalovaná se za to zavázala plyn odebírat a uhradit řádně a včas za odebraný plyn vyúčtovanou cenu dle zaslaných faktur (zjištěno ze smlouvy smlouvu o sdružených dodávkách plynu č. hodnota včetně ceníku a obchodních podmínek). Za plyn dodaný v období od datum do datum vystavila právní předchůdkyně žalobkyně žalované fakturu č. hodnota, kterou byl žalované vyúčtován nedoplatek za odebraný plyn v předmětném období ve výši celkem částka se splatností dne datum (zjištěno z faktury č. hodnota). Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum včetně příloh) postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum včetně podacího lístku). Žalovaná byla k zaplacení dlužné částky předžalobní upomínkou, která jí byla odeslána, vyzvána (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne datum včetně podacího lístku).
6. Rozhodné právo soud určil podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne datum o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), kterým je Česká republika vázána. Podle čl. 6 odst. 1 tohoto nařízení, aniž jsou dotčeny čl. 5 a 7, smlouva uzavřená fyzickou osobou za účelem, který se netýká její profesionální nebo podnikatelské činnosti (dále jen „spotřebitel“), s jinou osobou, která jedná v rámci výkonu své profesionální nebo podnikatelské činnosti (dále jen „obchodník“), se řídí právem země, v níž má spotřebitel obvyklé bydliště, pokud: a) obchodník provozuje svou profesionální nebo podnikatelskou činnost v zemi, kde má spotřebitel své obvyklé bydliště, nebo b) se jakýmkoli způsobem taková činnost na tuto zemi nebo na několik zemí včetně této země zaměřuje a smlouva spadá do rozsahu této činnosti. Rozhodným právem je tak právo České republiky.
7. Soud následně věc právně posoudil tak, že žalobkyně s žalovanou uzavřely smlouvu o sdružených službách dodávky plynu ve smyslu § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. , energetický zákon, podle kterého se smlouvou o sdružených službách dodávky plynu zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací. Zahájením dodávky plynu podle smlouvy o sdružených službách dodávky plynu dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce plynu nebo na obchodníka s plynem. Smlouva o sdružených službách dodávky plynu musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce plynu se zákazníkem. Je-li tato smlouva sjednána se spotřebitelem, musí mít písemnou formu a musí obsahovat ujednání o přípustnosti či nepřípustnosti změny ceny, případně jiných smluvních podmínek, a způsobu oznámení těchto změn, jsou-li přípustné.
8. Podle § 1879 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
10. Na základě shora zjištěného skutkového stavu věci a výše citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Na základě uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky plynu právní předchůdkyně žalobkyně žalované dodávala plyn do sjednaného odběrného místa, za což žalované vyúčtovala za období od datum do datum nedoplatek za plyn dodaný v tomto období ve výši částka. Žalovaná na tuto částku hradila pouze částečně, když uhradila částku ve výši částka. Pohledávka za žalovanou pak byla platně ve smyslu § 1879 o. z. smlouvou o postoupení pohledávek postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Žalovaná byla následně vyzvána k úhradě zbývající dlužné částky v žalované výši částka, což však žalovaná neučinila. Žádnou z těchto skutečností žalovaná ani v řízení nesporovala. Žalobkyně tak v řízení prokázala vznik právního vztahu a rozsah dohodnutého plnění, naopak žalovaná, aby se ubránila, by musela tvrdit a prokazovat, že vyfakturovanou částku v celé výši uhradila, či že smlouvu o sdružených dodávkách plynu neuzavřela, což však neučinila. Soud proto žalobě vyhověl, když požadované příslušenství, tj. úrok z prodlení, přiznal dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. s přihlédnutím k § 1970 o. z., tak jak požadovala žalobkyně z dlužné částky za dobu do datum (data následujícího po splatnosti dlužné faktury) až do zaplacení.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky částka za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky částka za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Odměna advokáta přitom byla určena dle § 14b advokátního tarifu, neboť soud dospěl k závěru, že toto ustanovení zcela dopadá i na daný případ, neboť žaloba byla podána ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, přičemž z vlastní činnosti je soudu známo, že žalobkyně podává na ustáleném vzoru opakované množství typově stejných žalob, v nichž jsou měněny pouze jednotlivé číselné údaje a identifikace osoby žalované, neboť se jedná o skutkově i právně zcela obdobné věci.
12. O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-západ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo nařízení exekuce.