Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 35/2025-117

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Jun Liškovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně

sídlem Adresa žalobkyně

zastoupené advokátkou Jméno advokátky

sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného

bytem Adresa žalovaného

o zaplacení částky 78 454 Kč s příslušenstvím,

takto:

I.

Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II.

Žaloba se zamítá ohledně částky částka se zbylým příslušenstvím i ohledně částky částka.

III.

Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I.Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II.Žaloba se zamítá ohledně částky , částka, se zbylým příslušenstvím i ohledně částky , částka, .III.Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne datum domáhal vydání rozsudku, kterým bude žalovanému uloženo zaplatit mu částku částka s příslušenstvím (úroky a zákonnými úroky z prodlení) a nahradit náklady řízení. Uváděl, že se žalovaným uzavřel smlouvu o úvěru, na základě této smlouvy poskytl žalovanému částku částka za sjednaný úrok a poplatky. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr a úroky z úvěru, nesplácel však řádně a včas, neuhradil žalobci ničeho a dosud dluží, a to přes výzvy k úhradě. Žalovaný se k této žalobě nevyjádřil, k jednání soudu ve věci, ač předvolán, se bez omluvy nedostavil.

2. Soud provedl důkaz listinami, předloženými žalobcem – návrh na uzavření smlouvy o úvěru ze dne datum č. hodnota, předsmluvní formulář, dodatek č. hodnota ke smlouvě a technický popis uzavření smlouvy a jejího podpisu, oznámení o schválení úvěru ze dne datum, splátkový kalendář úvěru, dodejka k oznámení o schválení úvěru, doklad o vyplacení úvěru, formulář hodnocení klienta, ověření v registru Anonymizováno, posouzení úvěruschopnosti žalovaného – Anonymizováno, karta klienta, 2x výzva k zaplacení dlužné splátky s upozorněním na možnost zesplatnění úvěru zaslaná žalovanému, oznámení o zesplatnění úvěru, předžalobní výzva a podací arch k předžalobní výzvě, scan OP žalovaného, výpis z účtu žalovaného za prosinec Anonymizováno prohlášení klienta, základní informace o klientovi a doklad o odeslání částka, SMS s informací o vyplacení úvěru a výpis o přijetí SMS, čestné prohlášení k podpisu, souhlas se zpracováním osobních údajů, vzor příkazu k povolení inkasa, prohlášení o politické exponovanosti, uznání dluhu z datum, výpis z živnostenského rejstřík žalovaného – a po jejich zhodnocení dle soud dospěl k následujícím závěrům ohledně skutkového stavu věci: Žalovaný jako úvěrovaný se žalobcem jako úvěrujícím uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru schválením návrhu – žádosti o úvěr ze dne datum, v níž se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši částka, který žalovanému dne datum poskytl bezhotovostním převodem, a žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s úrokem ve výši 64,59 % ročně ve 48 měsíčních splátkách po částka, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž byl úvěr vyplacen. Žalovaný však splatil žalobci pouze částka. Před podáním žaloby zaslal žalobce žalovanému výzvy k zaplacení s upozorněním na prodlení a předžalobní výzvu k plnění, avšak bezvýsledně. Před poskytnutím úvěru žalobce prověřil úvěruschopnost žalovaného výpisem z registru Anonymizováno – negativním, dále zjištěním údajů od žalovaného – příjmy a výdaje zachycené v hodnocení klienta, podle nichž je žalovaný zaměstnán s průměrným čistým příjmem částka měsíčně, má živnostenské oprávnění, jiné příjmy nemá. Výdaje žalovaný uvedl částkou životního minima částka, a náklady na bydlení ve výši částka s tím, že žalovaný bydlí v nájmu („státní“); další náklady (doprava, kurzy, záliby apod.) byly uvedeny částkou částka. Žalovaný doložil výpis z účtu za prosinec Anonymizováno počátečním zůstatkem – částka a konečným zůstatkem – částka, s položkou mzda, kterými bylo prokázáno, že má v kartě klienta uvedený průměrný příjem. Ze scanu povolení k pobytu žalovaného vyplývá totožnost – jméno, příjmení, datum narození, bydliště v ČR. Z uznání dluhu ze dne datum vyplývá, že žalovaný písemně uznal dluh z uvedené úvěrové smlouvy co do výše „nové jistiny“ částka se smluvní pokutou částka , náhradu nákladů za prodlení částka a běžící smluvní pokutu, obchodní úrok a zákonný úrok z prodlení s tím že celkově dluh vyčíslený k datum činil částka.

3. Při právním hodnocení soud vycházel z ustanovení , , a to především z ustanovení o úvěru, o smluvní pokutě a o prodlení dlužníka. Podle smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Dle zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Konečně podle věta prvá, podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení , podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Při posouzení výše úroku z prodlení požadovaného žalobcem vycházel soud z

4. Dále soud vycházel ze zákona o spotřebitelském úvěru, Podle (posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr) odst. 1 věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

5. Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí spisová značka, [PR 21/2018 s. 757] uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze právnická osoba), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

6. Stejně tak Ústavní soud ČR ve svém rozhodnutí Anonymizováno uvedl, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn - jak plyne z výše uvedené judikatury - jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Oklikou se tak v rámci těchto úvah dostává znovu do popředí myšlenka formulovaná nálezem sp. zn. Anonymizováno totiž proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům v podobě vykonávacího řízení subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů - dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil (srov. k tomu výslovně též sněmovní tisk číslo 679/0, důvodová zpráva k , zvláštní část - k ; 7. volební období Poslanecké sněmovny Parlamentu, 2013 - 2017). Z výše uvedeného nutno podle Ústavního soudu dovodit, že posouzení rozpornosti úvěrové smlouvy s dobrými mravy (a na ni navazující eventuální rozhodnutí soudu o zastavení exekuce) nemůže vycházet jen z "objektivizovaného" hodnocení jednotlivých parametrů takové úvěrové smlouvy. Naopak obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. V sp. zn. spisová značka, podle kterého důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (zde vedlejší účastníci), aby dlužníka - spotřebitele (zde stěžovatele) náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.

7. Po aplikaci uvedených zákonných ustanovení na shora popsaný zjištěný skutkový stav vzal soud za prokázané, že žalobce poskytl žalovanému částku částka dne datum na základě absolutně neplatné smlouvy o úvěru. Závěr o absolutní neplatnosti smlouvy spočívá v okolnosti, že žalobce v žalobě sice tvrdil, že před poskytnutím úvěru byla prověřována úvěruschopnost žalovaného, k takovému (případnému) prověření nabídl jako důkaz pouze smlouvu o úvěru, smluvní podmínky a kartu klienta, dále negativní prověření žalovaného v rejstříků Anonymizováno, výpis z bankovního účtu žalovaného, dokládající pravidelnou výplatu mzdy. Z těchto důkazů nabídnutých a soudem provedených nevyplynulo, že by žalobce úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy a poskytnutím úvěru dostatečně prověřoval – především že by verifikoval údaje poskytnuté žalovaným, zachycené v kartě klienta, a to zejména údaje o výdajích. Pokud jde o příjmy, ty byly ověřeny dostatečně, byla zjištěna a doložena pravidelná mzda z pracovního poměru žalovaného. Pokud však jde o výdaje, nelze v žádném případě vycházet z částky životního minima, určované státem pro účely výplat dávek státní sociální podpory. Částka ostatních výdajů, kromě výdajů na bydlení, ve výši částka měsíčně, je naprosto nevěrohodná a nemůže v žádném případě odpovídat realitě. I náklady na bydlení nejsou uvedeny ve věrohodné výši, ale pokud žalovaný skutečně bydlí v nájmu za uvedenou částku, lze požadovat ověření tohoto údaje (nájemní smlouvou, potvrzením pronajímatele apod.). Výdaje žalovaného v úplnosti však žalobce neprověřil a neobjektivizoval v dostatečném rozsahu. Naopak, spolehl se pouze na údaje vyplněné žalovaným, a to jen pokud jde o měsíční výdaje na bydlení. Ostatní životní náklady jsou žalobcem kalkulovány částkou životního minima, určovaného právními předpisy. Z takového údaje však při prověřování úvěruschopnosti nelze vycházet, protože vůbec nereflektuje situaci konkrétního úvěrovaného. Žalobce vůbec nevzal v úvahu, že žalovaný má dle výpisu z účtu stálý záporný zůstatek až částka, jeho solventnost tak musela být zpochybněna. Z jiných důkazů, žalobcem předložených a soudem provedených, žádné údaje k poměrům žalovaného nevyplývají. Prověření úvěruschopnosti žalobcem před poskytnutím úvěru žalovanému nebylo provedeno dostatečně a v míře, ve které provedeno bylo, nebylo kvalifikovaně vyhodnoceno. Jelikož však žalovaný částku částka skutečně obdržel, stalo se tak bez právního důvodu. S ohledem na tento závěr, tedy závěr o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru, soud nevycházel ze žalobcem předloženého uznání dluhu žalovaným ze dne datum, neboť neexistující závazek nelze platně uznat (shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka ze dne datum, sp. zn. spisová značka ze dne datum).

8. S ohledem na neplatnost smlouvy soud postupoval rovněž podle , , podle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru neplatnou a v řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku částka, jednalo se na straně žalovaného o bezdůvodné obohacení, které musí žalobci vydat. Vzhledem k tomu, že žalovaný dosud vrátil žalobci pouze částka, je povinen vydat žalobci ještě zbylých částka. Ohledně této částky soud žalobě vyhověl, a to včetně zákonných úroků z prodlení ode dne následujícího po doručení žaloby (k doručení žaloby, kterou teprve lze považovat za řádnou hmotněprávní výzvu k vydání bezdůvodného obohacení s doloženým datem doručení, žalovanému, došlo dle obsahu soudního spisu dne datum). Zbylé požadované částky – částka s celým dalším příslušenstvím, tedy úroky i zákonnými úroky z prodlení kromě rozsahu přiznaného výrokem I., dále částky smluvních pokut a nákladů ve výši částka - nemají oporu v zákonných ustanoveních ani ve smlouvě účastníků, neboť ta je neplatná, a v této části proto soud žalobu zamítl. V tomto případě prodlení žalovaného nastalo až den po marně výzvě k vydání bezdůvodného obohacení (datum, den následující po doručení žaloby, viz výše), proto náleží zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně (zákonná sazba platná pro den počátku prodlení).

10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle tak, že nenáleží žádnému z účastníků, protože poměrně procesně úspěšnějšímu žalovanému náklady s řízením nevznikly.

Poučení:

P o u č e n í :

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Praze, sídlem Náměstí Kinských 5, 150 00 Praha 5, prostřednictvím Okresního soudu v Benešově, sídlem Masarykovo náměstí 223, 256 01 Benešov.

Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle (exekučního řádu).