Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (9)No categories available
11 C 24/2025-93
Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Matouškovou ve věci
žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované
o zaplacení částky 86 849,15 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 42 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 30 000 Kč od 7. 6. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 12 500 Kč od 7. 6. 2024 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Pokud se žalobce dále domáhal na žalované zaplacení částky 35 484,15 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 752,80 Kč a úroku ve výši 22,32 % ročně z částky 30 000 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení, dále kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 7 187,50 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 30 000 Kč od 30. 1. 2024 do 6. 6. 2024, dále částky 8 865 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 739,93 Kč a úroku ve výši 18,44 % ročně z částky 14 602,77 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení, dále kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 672,10 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 12 500 Kč od 30. 1. 2024 do 6. 6. 2024 a dále úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 102,77 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení, v tomto rozsahu se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 42 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 30 000 Kč od 7. 6. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 12 500 Kč od 7. 6. 2024 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Pokud se žalobce dále domáhal na žalované zaplacení částky 35 484,15 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 752,80 Kč a úroku ve výši 22,32 % ročně z částky 30 000 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení, dále kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 7 187,50 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 30 000 Kč od 30. 1. 2024 do 6. 6. 2024, dále částky 8 865 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 739,93 Kč a úroku ve výši 18,44 % ročně z částky 14 602,77 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení, dále kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 672,10 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 12 500 Kč od 30. 1. 2024 do 6. 6. 2024 a dále úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 102,77 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení, v tomto rozsahu se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou podanou u soudu dne 28. 6. 2024 se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky 86 849,15 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že jeho právní předchůdce společnost právnická osoba, IČO IČO, se sídlem adresa uzavřel s žalovanou dne 16. 9. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na základě které žalovaná převzala částku 20 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, přičemž se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce dále poplatek ve výši 9 252 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy (4 958 Kč), odměny za administrativní zpracování úvěru (1 500 Kč) a nákladů na službu komfortní a flexibilní splácení (1 246 Kč). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru a poplatku se žalovaná zavázala vrátit v 12 měsíčních splátkách po 2 438 Kč. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, uhradila celkem pouze částku 7 500 Kč. Právnímu předchůdci žalobce tak vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené částky. Žalobce se tedy v řízení domáhal úhrady dlužné částky ve výši 21 365 Kč sestávající z jistiny ve výši 14 602,77 Kč a dlužného poplatku ve výši 6 762,23 Kč, dále kapitalizovaného úroku ve výši 3 739,93 Kč (jedná se o úrok ve výši 18,44 % ročně z částky 14 602,77 Kč od 17. 9. 2022 do 29. 1. 2024), kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 672,10 Kč (úrok ve výši 8,50 % ročně z částky 14 602,77 Kč od 16. 12. 2021 do 29. 1. 2024), dále úroku ve výši 18,44 % ročně z částky 14 602,77 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z téže částky a za stejné období.
Právní předchůdce žalobce a žalovaná dále uzavřeli dne 3. 12. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na základě které žalovaná převzala částku 30 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, přičemž se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce dále poplatek ve výši 39 378 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy (28 923 Kč), odměny za administrativní zpracování úvěru (1 500 Kč) a nákladů na službu komfortní a flexibilní splácení (6 246 Kč). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru a poplatku se žalovaná zavázala vrátit v 21 měsíčních splátkách po 3 304 Kč. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, na tento úvěr neuhradila ničeho. Právnímu předchůdci žalobce tak vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené částky. Žalobce se tedy v řízení domáhal úhrady dlužné částky ve výši 65 484,15 Kč sestávající z jistiny ve výši 30 000 Kč a dlužného poplatku ve výši 35 484,15 Kč, dále kapitalizovaného úroku ve výši 2 752,80 Kč (jedná se o úrok ve výši 22,32 % ročně z částky 30 000 Kč od 4. 9. 2022 do 29. 1. 2024), kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 7 187,50 Kč (úrok ve výši 15 % ročně z částky 30 000 Kč od 4. 7. 2022 do 29. 1. 2024), dále úroku ve výši 22,32 % ročně z částky 30 000 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z téže částky a za stejné období.
Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 1. 2024 přešly pohledávky ze společnosti právnická osoba na žalobce, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 29. 1. 2024. Žalovaná na dlužnou částku před podáním žaloby ničeho dalšího nezaplatila, ačkoli jí byla zaslána předžalobní výzva k plnění.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila, ačkoli byla řádně předvolána, soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř.
3. Soud provedl důkaz listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení a z těchto listin byl zjištěn tento skutkový stav:
Právní předchůdce žalobce právnická osoba a žalovaná uzavřeli dne 16. 9. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na základě které byl žalované poskytnut hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit za tento úvěr poplatek, který se skládá z kapitalizovaného úroku za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 4 958 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 1 500 Kč a nákladů na službu komfortní a flexibilní splácení 1 246 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala poskytovateli úvěru zaplatit v hotovosti, formou 12 měsíčních splátek po 2 438 Kč. Dle evidence předchůdce žalobce žalovaná uhradila pouze částku 7 500 Kč a dostala se do prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právnímu předchůdci žalobce vzniklo právo na zaplacení celé zbývající dosud neuhrazené částky. Právní předchůdce žalobce a žalovaná dále uzavřeli dne 3. 12. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na základě které byl žalované poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 30 000 Kč opět v hotovosti. Žalovaná se zavázala zaplatit za tento úvěr poplatek, který se skládá z kapitalizovaného úroku za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 28 923 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 1 500 Kč a nákladů na službu komfortní a flexibilní splácení 6 246 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala poskytovateli úvěru zaplatit v hotovosti, formou 21 měsíčních splátek po 3 304 Kč. Dle evidence předchůdce žalobce žalovaná na tento úvěr neuhradila ničeho a dostala se do prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právnímu předchůdci žalobce vzniklo právo na zaplacení celé zbývající dosud neuhrazené částky. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 1. 2024 přešla pohledávka ze společnosti právnická osoba na žalobce s účinností k témuž dni, což bylo žalované sděleno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 29. 1. 2024.
4. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. (o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
6. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
7. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožného.
8. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
9. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
10. Podle § 1880 odst. 1 téhož zákona postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
11. V projednávané věci bylo prokázáno, že předchůdce žalobce s žalovanou uzavřeli dne 16. 9. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byl žalované poskytnut v hotovosti úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala splácet úvěr včetně sjednaného poplatku, a to v 12 měsíčních splátkách po 2 438 Kč, přičemž žalovaná uhradila částku 7 500 Kč. Předchůdce žalobce s žalovanou uzavřeli ještě dne 3. 12. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byl žalované poskytnut v hotovosti úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala splácet úvěr včetně sjednaného poplatku, a to v 21 měsíčních splátkách po 3 304 Kč, přičemž na úvěr neuhradila ničeho.
12. Soud má zato, že k posouzení oprávněnosti nároku žalobce jakožto právního nástupce na vrácení úvěru včetně příslušenství a dalších plnění bylo zapotřebí posoudit platnost smlouvy z hlediska toho, zda předchůdce žalobce dostál své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalované jakožto dlužníka náležitým způsobem. Bylo na žalobci, aby splnění této povinnosti v průběhu řízení tvrdil a prokázal. Právní zástupce žalobce byl písemně vyzván, aby žalobce ve stanovené lhůtě doplnil důkazní prostředky k žalobnímu tvrzení o provedeném posouzení úvěruschopnosti žalované právním předchůdcem a předložil listinné důkazy.
13. Podáním ze dne 25. 4. 2025 žalobce doplnil žalobu o tvrzení, že žalovaná v rámci informace o svých rodinných, majetkových, pracovních a příp. jiných poměrech v kartě zákazníka ze dne 16. 9. 2021 a ze dne 3. 12. 2021 uvedla, že má příjem z hlavního pracovního poměru ve výši 47 400 Kč, resp. 56 156 Kč měsíčně. Předchůdce žalobce vycházel také z potvrzení o výši příjmů žalované zaměstnavatele jméno FO, IČ: IČO. Právní předchůdce žalobce si současně z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřil, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení.
14. Z předložených a k důkazu provedených zákaznických karet k úvěrovým smlouvám vyplývá, že žalovaná uvedla příjem z hlavního pracovního poměru na dobu neurčitou u jméno FO, IČ: IČO ve výši 17 400 Kč, resp. 16 156 Kč měsíčně s tím, že další příjem domácnosti činí 30 000 Kč, resp. 40 000 Kč, její odhadové měsíční výdaje činí 3 000 Kč. Splácí předchozí úvěr ve výši 2 438 Kč měsíčně. K těmto poměrům žalovaná předložila k ověření Potvrzení o výši příjmů ze dne 3. 12. 2021. Jiné důkazy žalobce k prověření úvěruschopnosti žalované soudu nepředložil. Právní zástupce žalobce při jednání dne 20. 5. 2025 navrhl z opatrnosti výslech svědka jméno FO zprostředkovatele úvěru, a to k tvrzeným skutečnostem zjišťovaným při ověření údajů o příjmech a výdajích žalované. Tento důkaz soud zamítl jako nadbytečný.
15. V projednávané věci bylo k doplňujícím tvrzením žalobce prokázáno, že jeho předchůdce prostřednictvím pověřené osoby (zprostředkovatele) u žalované zjišťoval výši příjmu a orientačních výdajů domácnosti, údaje zaznamenával do zákaznické karty s tím, že uvedl zdroj těchto zjištění, tedy v daném případě potvrzení o příjmu. Z předložené listiny soud zjistil, že žalovaná pracovala u zaměstnavatele jméno FO jako uklízečka od srpna 2021, kdy průměrný čistý příjem za poslední 3 měsíce činil celkem 49 550 Kč. Soud má za to, že z předložených důkazů a tvrzení žalované nelze vyhodnotit její dostatečnou úvěruschopnost, tedy schopnost pravidelně splácet oba poskytnuté úvěry včetně příslušenství, které čerpala ve výši 20 000 Kč a 30 000 Kč. Dle soudu tak nebylo postupováno v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru, když předchůdce žalobce vyhodnotil z uváděného příjmu žalované, že je úvěruschopná, přičemž další potřebné skutečnosti nezjišťoval. Žalobci se tedy nepodařilo vyvrátit právní domněnku porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalované nastolenou podle zákona o spotřebitelském úvěru.
16. V projednávané věci nepředstavuje porušení povinnosti právního předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet důvod, který by zakládal zjevný rozpor uzavřené smlouvy o zápůjčce s dobrými mravy nebo zjevně narušoval veřejný pořádek (§ 588 o.z.). Žalovaná námitku neplatnosti uzavřené smlouvy o úvěru z uvedeného důvodu rovněž nevznesla.
17. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.
18. Podle čl. 23 směrnice o spotřebitelském úvěru členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a dostatečně odrazující.
19. Vzhledem k povinnosti členských států stanovit účinné, přiměřené a dostatečně odrazující sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě směrnice o spotřebitelském úvěru nelze považovat relativní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejímuž uzavření nepředcházelo splnění povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele za soukromoprávní následek porušení této povinnosti, který odpovídal požadavku vytýčenému v čl. 23 posl. věta směrnice o spotřebitelském úvěru.
20. Je tomu tak proto, že předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice o spotřebitelském úvěru, který spočívá, jak vyplývá z jejích bodů 7 a 9 odůvodnění, v oblasti spotřebitelských úvěrů v provedení úplné a nezbytné harmonizace v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech unijních spotřebitelů a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Ve světle takového cíle, jímž je zajistit skutečnou ochranu spotřebitele před nezodpovědným uzavíráním úvěrových smluv, které překračují jejich finanční možnosti a mohou vést k jejich platební neschopnosti, článek 23 směrnice stanoví, že pravidla pro sankce použitelná v případě porušení vnitrostátních ustanovení v oblasti předsmluvního ověřování úvěruschopnosti dlužníka, přijatá podle článku 8 této směrnice, musí být definována tak, aby sankce byly účinné, přiměřené a odrazující, a dále že členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování (body 42 a 43 odůvodnění rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 27. 3. 2014 ve věci C-565/12).
21. Články 8 a 23 směrnice o spotřebitelském úvěru a o zrušení musejí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice musejí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18).
22. Uvedená pravidla je tedy nutno vyložit tak, že ani v poměrech vnitrostátní právní úpravy není soud povinen vyčkat námitky spotřebitele, aby mohl posoudit, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru splnil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.
23. Z toho vyplývá, že soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Smlouvy o úvěru, které žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce, jsou tedy neplatné, protože právní předchůdce žalobce porušil povinnost před uzavřením smluv o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.
24. Vzhledem k tomu, že mezi žalobcem a žalovanou nebyl sjednán platný závazek, má žalobce dle ustanovení § 2993 věta prvá o.z. nárok na vrácení peněžité částky představující nezaplacenou část jistiny úvěru. Z tvrzení a listinných důkazů žalobce bylo prokázáno, že předchůdce žalobce vyplatil žalované nejprve částku 20 000 Kč z titulu spotřebitelského úvěru a žalované zbývá zaplatit na jistinu úvěru částku 12 500 Kč, a poté jí vyplatil částku 30 000 Kč z titulu dalšího spotřebitelského úvěru a žalovaná je povinna zaplatit celou částku 30 000 Kč. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci kromě těchto dlužných částek i zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši dle § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb., jdoucí od 7. 6. 2024 (tj. ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění stanovené v předžalobní výzvě) do zaplacení. Soud proto v tomto rozsahu žalobě vyhověl a rozhodl, jak je ve výroku I. rozsudku uvedeno. Ve zbytku žalobního nároku soud z výše uvedených důvodů žalobu zamítl (výrok II).
25. Procesně úspěšnější žalované přísluší právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 2 o.s.ř.). Žalované však v projednávané věci nevznikly náklady, jejichž náhradu by mohla žádat, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
26. Lhůtu k plnění soud žalované stanovil dle § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.