Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
14 C 79/2025-36
Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Kopuletou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně/419, 602 00 Brno-Trnitá zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
o 65 227,38 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
II. Žaloba, se v části, v níž se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.II. Žaloba, se v části, v níž se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částka s příslušenstvím s tím, že tato částka se sestává z nedoplatku úvěru vzniklého na základě smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota uzavřené distančně dne datum včetně příslušenství ve výši částka (jistina částka, poplatek za vyplacení tranší úvěru částka, smluvní úrok částka, poplatek za službu „Presto“ částka) a dále nároku na úhradu smluvní pokuty za prvních devadesát dnů prodlení ve výši částka, alternativně jako nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Žalovaná své závazky ze smlouvy neplnila řádně a včas, když se dostala do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, žalobkyně proto smlouvu vypověděla, o čemž žalovanou informovala dne datum. Žalobkyně tvrdila, že prověřila úvěruschopnost žalované, a to především na základě zhodnocení a ověření informací vyžádaných od žalované a nahlédnutím do veřejných registrů. Před podáním žaloby byla žalovaná bezúspěšně vyzývána k úhradě dluhu.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, přestože jí byla řádně doručena.
3. Ke zjištění skutkového stavu věci soud provedl zejména níže označené důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění: Z obecných principů posuzování a filosofie Společnosti, soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti ve vztahu k projednávané věci, vyjma obecných postulátů úvěrující společnosti k postupům ověřování úvěruschopnosti žadatele o úvěr. Z listiny identifikované příjmy vyplynulo, že příjem spotřebitele byl doložen prostřednictvím bankovního výpisu, který obsahoval příjmové transakce, případné další příjmy byly spotřebitelem doloženy jiným způsobem; po ověření činí čistý příjem částku částka. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti Jméno žalobkyně. soud zjistil, že výpočet úvěruschopnosti žalované byl věřitelem proveden dne datum s tím výsledkem, že žalovaná žije ve dvoučlenné společně hospodařící domácnosti, kde měsíční výdaje na bydlení činí částka, další nezbytné výdaje spotřebitelka nemá, a to ani na půjčky; zbytné výdaje činí částka; spotřebitelem uvedený čistý příjem je částka, po ověření věřitelem částka; rezerva na výdaje tvoří částku částka, vypočítané minimální výdaje částka, a disponibilní příjem částku částka. Z výpisů banky (bankID výpis, autorizace ověření totožnosti) soud zjistil, že totožnost spotřebitele byla dne datum ověřena a autorizována prostřednictvím služby BankID od společnosti právnická osoba., a to ve vztahu k účtu žalované č. účtu. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru ze dne datum, má soud za prokázané, že ji žalovaná uzavřela dne datum dálkovým způsobem. Ve smlouvě bylo sjednáno čerpaní peněžních prostředků až do výše částka (úvěr) s možností opakovaného čerpání a denním splácením. Na účtu žalované č. č. účtu byly v období datum – datum načerpány peněžní prostředky v celkové výši částka, jak vyplynulo z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli v období datum – datum a sdělení právnická osoba. E-mailovou zprávou ze dne datum věřitel vypověděl smlouvu, a to z důvodu prodlení spotřebitele s úhradou závazků po splatnosti. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky, a to předžalobní upomínkou ze dne datum.
4. Ohledně skutkového stavu tak soud dospěl k tomuto závěru: žalovaná uzavřela s žalobkyní elektronicky dálkovým způsobem smlouvu o úvěru a za tímto účelem poskytla své osobní údaje. Žalované byl poskytnut úvěr v souhrnné výši částka, žalovaná zaplatila žalobkyni částka. Před podáním žaloby žalobkyně žalovanou upomínala k úhradě nedoplatku.
5. Na základě závěru o skutkovém stavu soud posoudil věc po právní stránce následovně: Žalovaná a žalobkyně uzavřely smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“); žalobkyně v postavení podnikatele a žalovaná v postavení spotřebitele (§ 419 a § 420 o. z.). Vzniklý závazek je tak nutno posoudit rovněž podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném v době uzavření smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), podle něhož je poskytovatel úvěrů povinen před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost žadatele o úvěr (§ 86 odst. 1 zákona); porušení této povinnosti má za následek neplatnost smlouvy s tím, že se jedná o neplatnost absolutní (§ 87 odst. 1 zákona), přičemž platí, že spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 poslední věta zákona o spotřebitelském úvěru). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (§ 87 odst. 2 zákona).
6. Soud se s ohledem na právní úpravu zabýval nejprve otázkou, zda předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně prověřila schopnost žalované pravidelně splácet sjednaný úvěr a dospěl k závěru, že nikoliv. V projednávané věci žalobkyně sice tvrdila, že úvěruschopnost žalované prověřovala, nepředložila však k tomu žádné relevantní důkazy, s výjimkou dokumentu o obecných principech posuzování a filozofie věřitele, a jeho interních výpisů, v nichž se uvádí, že čistý měsíční příjem žalované činí částka a byl doložen prostřednictvím výpisu obsahující příjmové transakce, a že případné další příjmy byly spotřebitelem doloženy jiným způsobem. Výpisy, ani jiné dokumenty, z nichž věřitel při ověřování úvěruschopnosti vycházel, však nebyly v průběhu řízení označeny, ani předloženy. Žalobkyně se neúčastnila jednání u soudu, soud ji proto nemohl poučit dle § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), přestože to v předvolání avizoval. Žalobkyně tak v průběhu řízení neprokázala, že věřitel splnil svou povinnost podle § 86 zákona, a soudu nezbylo, než s ohledem na zákonnou úpravou a ustálenou soudní judikaturu k této otázce hodnotit úvěrovou smlouvu jako absolutně neplatnou ve smyslu § 588 o.z. ve spojení s § 87 odst. 1 zákona. Pochybnosti soudu nad tvrzeným ověřováním příjmové a výdajové stránky tak plynou především z absence dokumentů k ověření příjmů, jako je pracovní smlouva, výplatní pásky, výpisy z účtů, nájemní smlouva, list vlastnictví apod., která podpořila důvodnost pochybností soudu o kvalifikovaném přístupu úvěrující společnosti při plnění povinnosti uložené § 86 zákona o spotřebitelském úvěru.
7. Následně se soud zabýval otázkou, zda žalobkyni náleží vůči žalované nárok na vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru, ve smyslu § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru, který je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 a § 2993 o.z., a pokud ano, pak v jaké výši a v jaké době. Žalobkyně uvedla, že poskytla žalované peněžní prostředky v celkové výši částka, přičemž žalovaná po uzavření smlouvy uhradila věřiteli částky částka, částka a částka, celkem částka; zůstatek jistiny spotřebitelského úvěru, na jehož vrácení má žalobkyně nárok, tedy činí částka. V této části proto soud podané žalobě vyhověl, včetně příslušenství, a sice zákonného úroku z prodlení, které soud žalobkyni přiznal podle § 1970 o.z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., za dobu požadovanou žalobkyní, tedy ode dne následujícího po dni oznámení výpovědi úvěrové smlouvy, kdy si žalovaná musela být svého prodlení a povinnosti k úhradě dluhu vědoma. Ve zbytku soud žalobu z důvodů shora uvedených výrokem II zamítl.
8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle úspěšnosti účastníků v řízení podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“). Procesně úspěšnější byla žalovaná, které však žádné náklady nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně.
Nesplní-li povinná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí nebo exekuce.