Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
44 C 120/2025-33
Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kamilou Bryolovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B
o zaplacení 52 500 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 31 922,30 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 30 000 Kč od 19. 11. 2024 do 28. 1. 2025 a z částky 29 422,30 Kč od 29. 1. 2025 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 2 500 Kč od 11. 4. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 20 577,70 Kč, úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 22 500 Kč od 19. 11. 2024 do 28. 1. 2025 a z částky 23 077,70 Kč od 29. 1. 2025 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 2 500 Kč od 19. 11. 2024 do 10. 4. 2025 a úroku z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 2 500 Kč od 11. 4. 2025 do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 3 392,90 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 31 922,30 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 30 000 Kč od 19. 11. 2024 do 28. 1. 2025 a z částky 29 422,30 Kč od 29. 1. 2025 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 2 500 Kč od 11. 4. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 20 577,70 Kč, úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 22 500 Kč od 19. 11. 2024 do 28. 1. 2025 a z částky 23 077,70 Kč od 29. 1. 2025 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 2 500 Kč od 19. 11. 2024 do 10. 4. 2025 a úroku z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 2 500 Kč od 11. 4. 2025 do zaplacení.III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 3 392,90 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 52 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 52 500 Kč za dobu od 19. 11. 2024 do zaplacení z titulu smlouvy o podnikatelském úvěru, kterou účastníci uzavřeli dne 10. 9. 2024 distančním způsobem prostřednictvím internetu, a na jejímž základě žalobkyně žalovanému poskytla částku 30 000 Kč, kterou měl žalovaný žalobkyni vrátit do 18. 11. 2024 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 21 000 Kč. Pro případ prodlení s úhradou jakékoliv splátky se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni jednorázovou sankci ve výši 500 Kč. Žalovaný byl v prodlení s úhradou pěti splátek, celková výše jednorázové sankce tak činí 2 500 Kč. Žalovaná částka je tvořena dle tvrzení žalobkyně jistinou ve výši 30 000 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 21 000 Kč a smluvní pokutou ve výši 2 500 Kč. Žalovaný uhradil pouze částku 1 000 Kč.
2. Žalovaný k žalobě uvedl, že nebyl dodržen kontraktační proces vedoucí k platnému a prokazatelnému vzniku smluvního vztahu mezi žalovaným a žalobkyní. Ve smlouvě absentuje jeho podpis, není prokázána identifikace osoby, která smlouvu uzavřela, a nebyla dostatečně ověřena identita žalovaného. Dále má za to, že smlouva je absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy, a to z důvodu nepřiměřeného úroku a kumulativních sankčních ujednání. Žalovaný, ač podnikatel, byl v postavení slabší strany, znevýhodněn ekonomickou situací i informačním deficitem. O znevýhodněném postavení svědčí i znění úvěrové smlouvy, ve které je řada nevýhodných ujednání. Žalovaný měl zájem o smírné vyřízení věci, nicméně na jeho nabídku nebylo odpovězeno. Při závěru o absolutní neplatnosti smlouvy žalovaný navrhl žalobu zamítnout s výjimkou bezdůvodného obohacení.
3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 10. 9. 2024 smlouvu o podnikatelském úvěru (dále jen „smlouva“), z níž vyplývala povinnost žalobkyně poskytnout peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč žalovanému a povinnost žalovaného poskytnuté peněžní prostředky vrátit do 70 dnů od čerpání úvěru a zaplatit žalobkyni poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 % za každý den čerpání úvěru (ode dne čerpání úvěru do jeho úplného splacení), tedy poplatek ve výši 21 000 Kč. Celou částku v úhrnné výši 51 000 Kč byl žalovaný povinen splácet v 5 měsíčních splátkách ve výši 10 200 Kč (sestávající z jistiny ve výši 6 000 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 200 Kč), splatných k datu 23. 9. 2024, 7. 10. 2024, 21. 10. 2024, 4. 11. 2024 a 18. 11. 2024 (viz smlouva o podnikatelském úvěru č. hodnota ze dne 10. 9. 2024).
4. Žalobkyně popsala, že smlouva byla uzavřena distančním způsobem, kdy se žalovaný zaregistroval na webové stránce www.nazivnost.cz zadáním svých osobních údajů. K ověření své totožnosti žalovaný uvedl své jméno a příjmení, rodné číslo, adresu místa podnikání a identifikační číslo. Následně žalobkyně ověřila totožnost žalovaného na základě žalovaným předložené kopie svého občanského průkazu. Po ověření identity žalovaného formou notifikační platby a prostřednictvím služby služba od společnosti právnická osoba., mu byl prostřednictvím výše specifikovaného webového portálu doručen návrh úvěrové smlouvy s navrhovanou výší úvěru a splatností. K podpisu smlouvy ze strany žalovaného došlo dne 10. 9. 2024, a to zadáním unikátního kódu hodnota, který byl žalovanému zaslán na jím uvedený mobilní telefon do systému žalobkyně.
5. Dle čl. 5.8 smlouvy se strany dohodly, že žalovaným uhrazené částky budou použity na úhradu závazků ze smlouvy v tomto pořadí: 1) smluvní pokuta dle čl. 8.1 smlouvy 2) úrok z prodlení dle čl. 8.2.1 smlouvy, 3) smluvní pokuta dle čl. 8.2.2 smlouvy, 4) poplatek za poskytnutí úvěru po splatnosti, 5) jistina po splatnosti, 6) poplatek za poskytnutí úvěru, 6) jistina. V čl. 8.1. smlouvy si smluvní strany sjednaly pro případ prodlení žalovaného se splácením jednotlivých splátek smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každou splátku, za kterou byl žalovaný v prodlení. Dle čl. 9. 2. písm. a) smlouvy byla žalobkyně oprávněna od smlouvy odstoupit v případě, kdy žalovaný bude v prodlení s platbou jakékoliv splátky, a tuto neuhradí ani v dodatečné lhůtě do 30 dní od výzvy žalobkyně. Dne 10. 9. 2024 žalobkyně zaslala na bankovní účet žalovaného číslo č. účtu částku 30 000 Kč (viz právnická osoba - Potvrzení o provedené platbě ze dne 10. 9. 2024). Dne 28. 1. 2025 žalovaný žalobkyni uhradil částku 1 000 Kč (viz potvrzení právnická osoba., o provedené platbě). Předžalobní výzvou k úhradě ze dne 19. 3. 2025 vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k zaplacení částky v celkové výši 92 186 Kč, a to nejpozději ve lhůtě tří dnů, přičemž tato byla odeslána žalovanému téhož dne (viz výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne 19. 3. 2025, podací lístek).
6. Prověření identity žalovaného bylo prokázáno listinou nazvanou Payments info, ve které je uvedeno, že byla úspěšně ověřena bankovní identita žalovaného, ve spojení s listinou nazvanou služba, ve které jsou uvedeny všechny osobní údaje žalovaného včetně rodného čísla, čísla občanského průkazu, bydliště a telefonu. Připojení unikátního kódu namísto podpisu je prokázáno samotnou smlouvou. Tyto popsané skutečnosti a také skutečnost, že téhož dne 10. 9. 2024, kdy byla smlouva opatřena unikátním kódem, byla žalovanému zaslána platba ve výši 30 000 Kč (která odpovídá částce ve smlouvě) ve spojení se skutečností, že žalovaný žalobkyni plnil částku 1 000 Kč označenou variabilním symbolem var. symbol (odpovídajícím číslu smlouvy) vede soud k tomu, že nemá pochybnosti o tom, že smlouva mezi účastníky byla popsaným distančním způsobem uzavřena.
7. Dle přehledu úrokových sazeb České národní banky činila v okamžiku uzavření smlouvy, tj. v září 2024, úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami na krátkodobé podnikatelské úvěry se splatností do 1 roku 7,34 % ročně (viz přehled úrokových ARAD - Statistika úrokových sazeb - nové obchody - úvěry: Měsíční, Úroková sazba, Domácnosti - živnosti, CZK, Floating a do 1 roku včetně, dostupný na www.cnb.cz).
8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle § 547 o. z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.
10. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.
11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
12. Podle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.
13. Podle § 1932 odst. 1 o. z. má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli.
14. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
16. Podle § 2048 věty první o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.
17. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
18. Žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný platně uzavřeli dne 10. 9. 2024 smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit a zaplatit žalobkyni úrok ve výši 1 % denně z poskytnuté částky za každý den čerpání úvěru, tedy úrok ve výši 21 000 Kč (žalobkyně sice označila částku 21 000 Kč jako poplatek za poskytnutí úvěru, nicméně vzhledem k tomu, že tato částka představuje jedinou odměnu žalobkyně za poskytnutí úvěru žalovanému, posoudil soud tento nárok dle jeho skutečného významu a účelu jako smluvní obchodní úrok za půjčení peněz). Částku v celkové výši 51 000 Kč byl žalovaný zavázán uhradit v pěti měsíčních splátkách ve výši 10 200 Kč (sestávající z jistiny ve výši 6 000 Kč a kapitalizovaného úroku za poskytnutí úvěru ve výši 4 200 Kč), a to k datu 23. 9. 2024, 7. 10. 2024, 21. 10. 2024, 4. 11. 2024 a 18. 11. 2024. Žalobkyně své povinnosti vyplývající z předmětné smlouvy splnila, když částku úvěru žalovanému poskytla na účet uvedený ve smlouvě dne 10. 9. 2024. Žalovaný své povinnosti ze smlouvy řádně nesplnil, dostal se do prodlení se splátkou č. 1 splatnou dne 23. 9. 2024, jakož i s následujícími splátkami splatnými ve výše uvedených termínech.
19. Soud nesdílí názor žalovaného, že je třeba celou smlouvu považovat za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy, a to pro nepřiměřenost sjednaného úroku a nevýhodnost ujednání, neboť žalovaný byl jako drobný živnostník slabší smluvní stranou. Sama skutečnost, že žalovaný nebyl podnikatelem v oboru poskytování úvěrů a smlouva, kterou uzavřel, pro něj není výhodná, nemůže automaticky znamenat rozpor s dobrými mravy.
20. Žalovaný se vedle úvěru ve výši 30 000 Kč zavázal zaplatit smluvní úrok ve výši 1 % denně z poskytnuté jistiny úvěru, tj. 365 % ročně. Takto sjednaná výše úroku se však zjevně příčí dobrým mravům, když představuje úrok, který podle judikatury Nejvyššího soudu (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, či ze dne 15. 5. 2012, sp. zn. 32 Cdo 242/2011) mnohonásobně převyšuje sazbu úroků u podnikatelských bankovních úvěrů, která v době uzavření smlouvy (září 2024) činila podle statistiky České národní banky u podnikatelských úvěrů na dobu do 1 roku 7,34 % ročně. Nejedná se o převýšení v řádu dvojnásobku či trojnásobku, které by bylo ještě akceptovatelné. Jedná se o převýšení o téměř 50násobek obvyklých úroků poskytovaných v rozhodné době bankami, což je výše nehorázná a zcela mimo rámec toho, co by kdy mohlo být ještě shledáno akceptovatelným. Ujednání o výši úroku (byť označeného jako poplatek) soud shledal zjevně v rozporu s dobrými mravy a posoudil jako absolutně neplatné podle § 588 o. z., přestože žalovaný uzavřel smlouvu jako podnikatel - živnostník. Protože bylo sjednáno, že jistina má být úročena, avšak výše úroku nebyla platně ujednána, je žalovaný v souladu s § 1802 o. z. povinen hradit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy, tj. jak bylo zjištěno ze statistky České národní banky, v daném případě roční úrok ve výši 7,34 %.
21. Jelikož žalobkyně v řízení prokázala, že žalovanému poskytla dne 10. 9. 2024 úvěr ve výši 30 000 Kč, vzniklo žalobkyni právo na obvyklý úrok ve výši 7,38 % p. a., což v kapitalizované výši za žalobkyní požadované období od 10. 9. 2024 do 18. 11. 2024 představuje částku 422,30 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný na svůj dluh v celkové výši 30 422,30 Kč (jistina 30 000 Kč a kapitalizovaný úrok ve výši 422,30 Kč) plnil dne 28. 1. 2025 částkou 1 000 Kč, soud započetl v souladu se smlouvou tuto částku nejprve na úrok, který tak po zápočtu činí 0 Kč, a zbývající částku 577,70 Kč na jistinu, která tak činí 29 422,30 Kč (když smluvní pokuta dosud nebyla splatná – viz níže). Jelikož žalovaný dlužnou částku 29 422,30 Kč doposud dobrovolně neuhradil, zavázal jej k tomu soud svým rozhodnutím, přičemž ve zbytku žalobu zamítl pro nedůvodnost.
22. Dále žalobkyně uplatnila nárok na smluvní pokutu za prodlení žalovaného s úhradou všech celkem pěti splátek dle čl. 8.1. smlouvy, kdy bylo smluvními stranami sjednáno, že za každou splátku, s níž bude žalovaný v prodlení má právo žalobkyně na smluvní pokutu v jednorázové výši 500 Kč. Žalobkyně je tak stran smluvní pokuty oprávněna požadovat po žalovaném částku 2 500 Kč (5 x 500 Kč). Splatnost smluvní pokuty nastala na základě výzvy žalobkyně. Protože v předžalobní výzvě ze dne 19. 3. 2025 není nárok na smluvní pokutu výslovně formulován, nelze ji považovat za výzvu k zaplacení smluvní pokuty. Soud posoudil jako výzvu k zaplacení smluvní pokuty až žalobu samotnou, která byla doručena žalovanému dne 9. 4. 2025. S ohledem na nízkou výši smluvní pokuty lze následující den (10. 4. 2025) považovat za dostačující pro naplnění lhůty bez zbytečného odkladu, a proto od následujícího dne (11. 4. 2025) byl žalovaný v prodlení s placením smluvní pokuty (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2019 sp. zn. 26 Cdo 3607/2019).
23. Protože žalovaný neuhradil dlužné částky k datu jejich splatnosti, dostal se vždy dnem následujícím po splatnosti (19. 11. 2024 a 11. 4. 2025) s úhradou dlužné částky do prodlení, čímž žalobkyni podle § 1970 o. z. vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tedy v roční výši, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (tj. 12,75 % ročně, resp. 12 % ročně). Žalobkyně v řízení požadovala zaplacení úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 52 500 Kč od 19. 11. 2024 do zaplacení, soud jí s ohledem na výše uvedené přiznal úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně za období od 19. 11. 2024 do 28. 1. 2025 ve vztahu k dlužné jistině 30 000 Kč a za období od 29. 1. 2025 do zaplacení ve vztahu k dlužné jistině 29 422,30 Kč, a ve výši 12 % ročně od 11. 4. 2025 do zaplacení ve vztahu k požadované smluvní pokutě 2 500 Kč. Ve zbylém rozsahu soud úroky z prodlení pro nedůvodnost zamítl. Částka 422,30 Kč představuje kapitalizované smluvní úroky, tedy příslušenství, ze kterého lze přiznat úroky z prodlení pouze za situace, kdy je to stranami sjednáno. V daném případě však takové smluvní ujednání chybí, naopak smlouva obsahuje ujednání o (smluvních) úrocích z prodlení pouze z jistiny úvěru.
24. S ohledem na shora uvedené soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 31 922,30 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 30 000 Kč od 19. 11. 2024 do 28. 1. 2025 a z částky 29 422,30 Kč od 29. 1. 2025 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 2 500 Kč od 11. 4. 2025 do zaplacení (výrok I.), naopak žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 20 577,70 Kč, úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 22 500 Kč od 19. 11. 2024 do 28. 1. 2025 a z částky 23 077,70 Kč od 29. 1. 2025 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 2 500 Kč od 19. 11. 2024 do 10. 4. 2025 a úroku z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 2 500 Kč od 11. 4. 2025 do zaplacení, soud pro nedůvodnost zamítl (výrok II.).
25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení dle citovaného ustanovení bylo nutné k datu jednání soudu kapitalizovat částky, jejichž zaplacení se žalobkyně žalobou domáhala, a částky, které byly žalobkyni skutečně přiznány, aby bylo možno posoudit míru úspěchu a neúspěchu žalobkyně v řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky 31 922,30 Kč (jistina a smluvní pokuta) + 2 105,59 Kč (úroky z prodlení), tj. celkem 34 027,89 Kč, přičemž v žalobě požadovala ke dni rozhodnutí celkem částku 56 149,46 Kč. S ohledem na uvedené má žalobkyně nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 22 %. Účelně vynaložené náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 100 Kč a odměny za zastupování advokátem ve výši 9 660 Kč, tj. 3× 3 220 Kč dle § 6 odst. 1 a § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v účinném znění (dále jen „adv. tar.“), z tarifní hodnoty 52 500 Kč za následující úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) adv. tar., sepis předžalobní výzvy k plnění se základním rozborem dle § 11 odst. 1 písm. d) adv. tar. a sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) adv. tar., náhrady hotových výdajů ve výši 1 350 Kč (tj. 3× 450 Kč dle § 13 odst. 1, 4 adv. tar. příslušející ke třem úkonům právní služby) a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 2 312,10 Kč (21 % z přiznané odměny za zastupování a náhrad) dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náhradu nákladů řízení ve výši 3 392,90 Kč (odpovídající 22 % z 15 422,10 Kč) je žalovaný povinen dle § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně (výrok III.).
20. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. jsou povinnosti v rozsudku uložené splatné do tří dnů od právní moci rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.