Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

47 Co 166/2024-96

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Martiny Borovcové a soudců JUDr. Romany Novákové a Mgr. Borise Nypla ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované

o zaplacení 31 239,68 Kč s příslušenstvím

k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 26. 8. 2024, č. j. -59

takto:

I. Rozsudek okresního soudu se v napadené části výroku II, jíž byla zamítnuta žaloba o zaplacení úroků z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 23 099,25 Kč od 24. 12. 2023 do zaplacení, mění pouze tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 23 099,25 Kč od 17. 9. 2024 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, jinak se v této napadené části potvrzuje.

II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení před okresním a krajským soudem.

Odůvodnění:

I. Rozsudek okresního soudu se v napadené části výroku II, jíž byla zamítnuta žaloba o zaplacení úroků z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 23 099,25 Kč od 24. 12. 2023 do zaplacení, mění pouze tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 23 099,25 Kč od 17. 9. 2024 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, jinak se v této napadené části potvrzuje.II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení před okresním a krajským soudem.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 23 099,25 Kč do tří dnů od právní moci (výrok I), zamítl žalobu v části 8 140,43 Kč s kapitalizovaným úrokem 2 080,79 Kč, úrokem ve výši 15,80 % ročně z částky 27 635,49 Kč od 1. 2. 2023 do zaplacení, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 558,11 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 31 239,68 Kč od 24. 11. 2023 do zaplacení (výrok II) a vyslovil, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III).

2. Okresní soud vyšel ze zjištění, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovanou dne 11. 4. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě jí poskytl částku 47 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit v 72 měsíčních splátkách po 1 115,35 Kč. Žalovaná platební povinnosti řádně neplnila. Právní předchůdce žalobkyně učinil dluh ke dni 31. 1. 2023 splatným v plném rozsahu. Následně svoji pohledávku za žalovanou postoupil žalobkyni. Okresní soud dále zjistil, že v době poskytnutí úvěru nebyla právním předchůdcem žalobkyně dostatečně pečlivě posouzena úvěruschopnost žalované jakožto spotřebitelky. Takto zjištěný skutkový stav posoudil okresní soud po právní stránce a dospěl k závěru, že úvěrová smlouva je z důvodu absence řádného prověření úvěruschopnosti žalované neplatná. Plnění poskytnuté právním předchůdcem žalobkyně tak bylo poskytnuto bez právního důvodu a představuje bezdůvodné obohacení na straně žalované. Žalovaná je povinna toto plnění žalobkyni vrátit. V řízení neprokázala, že by se tak v rozsahu 23 099,25 Kč stalo. Okresní soud z těchto důvodů uvedenou částku uložil žalované zaplatit do tří dnů od právní moci rozsudku. Ve zbývajícím rozsahu naopak žalobu zamítl. Žalobkyni nepřiznal ani úroky z prodlení s odůvodněním, že splatnost dluhu je stanovena až jeho rozhodnutím. Dříve se žalovaná v prodlení neocitla.

3. Proti rozsudku okresního soudu podala odvolání žalobkyně. Její odvolání směřovalo pouze do zákonného úroku z prodlení 15 % ročně z částky 23 099,25 Kč od 24. 12. 2023 do zaplacení. Žalobkyně měla za to, že na věc je třeba vztáhnout obecnou úpravu , podle níž byla žalovaná v prodlení od doručení výzvy k plnění. Žalovaná se dostala do prodlení se splněním dluhu nejpozději uplynutím lhůty uvedené ve výzvě k plnění ze dne 27. 11. 2023, která jí byla zaslána zároveň s oznámením o postoupení pohledávky. Povinnost vrátit jistinu tedy nevznikla žalované až rozhodnutím soudu. Žalovaná navíc netvrdila ani neprokázala, že by nebylo v jejích možnostech dluh uhradit. Jednalo se o její břemeno tvrzení a důkazní. Žalobkyně má proto právo na úroky z prodlení ve smyslu o. z. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud změnil rozsudek okresního soudu v napadené části výroku II tak, že přizná žalobkyni právo na úroky z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 23 099,25 Kč od 24. 12. 2023 do zaplacení.

4. Žalovaná se k odvolání nevyjádřila.

5. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu v rozsahu dotčeném odvoláním a shledal odvolání částečně důvodným.

6. Odvolací soud považuje za správný závěr okresního soudu o tom, že v daném případě nebyla řádně poskytovatelem úvěru posouzena úvěruschopnost žalovaného a posuzovaná úvěrová smlouva je z tohoto důvodu ve smyslu § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru neplatná. Proti tomuto závěru okresního soudu ostatně nebrojila v rámci svého odvolání ani žalobkyně.

7. Žalovaná tedy je povinna podle výše citovaného ustanovení dluh vrátit v době přiměřené jejím možnostem. Odvolací soud souhlasí s názorem žalobkyně, že obecně je věcí žalovaného spotřebitele, aby poskytl ohledně svých možností splácet dluh soudu potřebné informace a aby případně takto tvrzené možnosti též věrohodně doložil. K tomu však v daném případě nedošlo. Soud neměl ohledně možností žalované zaplatit dluh žádné informace, neboť žalovaná byla v řízení procesně zcela nečinná a se soudem nikterak nekomunikovala. Odvolací soud je toho názoru, že pokud soud možnosti žalovaného splatit dluh nezná, nemá důvod se při stanovení lhůty k plnění odchýlit od její obvyklé, zákonem předpokládané délky 3 dnů ve smyslu

8. I takto určená lhůta je však lhůtou stanovenou podle § 87 cit. zák., tedy lhůtou novou, před jejímž uplynutím se spotřebitel neocitá v prodlení. V tomto směru lze odkázat na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. , z něhož se podává, že uvedené ustanovení (§ 87 zák. o spotřebitelském úvěru) upravuje dobu vrácení nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tedy splatnost dluhu. Jde o ustanovení, které je speciální vůči obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Upravuje novou dobu splatnosti, a to buď mezi účastníky dohodnutou, nebo určenou soudem. Pokud je spor o vracení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Doba splatnosti, kterou takto určí, neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Nárok na zákonné úroky z prodlení vzniká věřiteli teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době stanovené podle § 87 cit. zák. Do té doby není dlužník v prodlení.

9. Nebylo proto možné přisvědčit názoru žalobkyně, že žalovaná byla v prodlení se splněním dluhu již ode dne následujícího po doručení výzvy k plnění. Žalovaná v prodlení nebyla a nemohla se do něj dostat dříve, než marně uplynula okresním soudem stanovená lhůta k plnění podle § 87 cit. zák.

10. Okresní soud rozhodl o vrácení zbylé části jistiny ve výroku I rozsudku, v němž určil lhůtu do tří dnů od právní moci rozsudku. Výrok I nebyl odvoláním napaden a samostatně nabyl právní moci dne 28. 9. 2024. Doručen byl žalobkyni 29. 8. 2024 a žalované pak dne 12. 9. 2024 uplynutím desetidenní lhůty od uložení na poště. Žalované počala běžet třídenní lhůta k plnění od právní moci výroku I a marně uplynula dnem 1. 10. 2024. Žalovaná v řízení netvrdila, že by jistinu vrátila. Vzhledem k této procesní situaci lze v řízení vyjít z toho, že jistina nebyla vrácena a žalovaná se dostala do prodlení s jejím vrácením od 2. 10. 2024. Podle o.z. má žalobkyně od tohoto data nárok na zaplacení úroku z prodlení. Podle nař. vlády č. odpovídá jejich výše roční výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Jelikož k prodlení žalované došlo ve druhém pololetí roku 2024, činí úroková sazba 12,75 % ročně. Proto bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni úrok z prodlení v této zákonné výši od 2. 10. 2024 do zaplacení ( ).

11. V části, jíž byla žaloba zamítnuta ohledně úroků z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 23 099,25 Kč za dobu předcházející od 24. 12. 2023 do 1. 10. 2024 a dále ve výši rozdílu mezi požadovaným úrokem z prodlení 15 % ročně a zákonným úrokem z prodlení 12,75 % ročně náležejícím od 2. 10. 2024 do zaplacení naopak byl rozsudek okresního soudu jako věcně správný potvrzen ( ).

12. V souladu s ust. odvolací soud znovu rozhodl o nákladech řízení před okresním soudem. Procesní obou úspěch účastnic zůstal i po částečné změně napadeného rozsudku stále jen částečný, a proto žádná z nich nemá právo na náhradu nákladů prvoinstančního řízení ( ).

13. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení a Rovněž zde uspěla žalobkyně coby odvolatelka jen zčásti. Odvolací soud proto nepřiznal právo na náhradu nákladů žádné z účastnic ani v tomto stupni.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání za podmínek uvedených v . Dovolání je třeba podat do dvou měsíců od doručení rozsudku k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou.