Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
15 C 76/2025-18
Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl soudkyní Mgr. Martinou Lhotákovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO: IČO žalobkyně
sídlem Adresa žalobkyně
zastoupena Jméno Zástupce, advokátkou
sídlem Anonymizováno
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného
bytem Adresa žalovaného
o zaplacení částky 87 200 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do datum, zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do datum, zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do datum, zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky celkové částky částka s příslušenstvím z titulu nevrácené jistiny úvěru, který byl žalovanému poskytnut na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum. Na základě této smlouvy, jejíž součástí byly smluvní podmínky žalobkyně, byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši částka, a to dne datum na bankovní účet. Dopisem ze dne datum žalovaný odstoupil od smlouvy v souladu s čl. 9 smluvních podmínek a vznikla mu tak povinnost do 30 dnů od odeslání odstoupení od smlouvy vrátit žalobkyni jistinu spotřebitelského úvěru. Jistina měla tedy být vrácena nejpozději dne datum, avšak dosud byla vrácena toliko částka částka (konkrétně platbami ve výši částka ze dne datum, ve výši částka ze dne datum a ve výši částka ze dne datum). Žalobkyně se tak domáhá dosud nevrácené zbývající části jistiny, kterou žalovaný žalobkyni nevrátil ani na základě předžalobní výzvy.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění:
4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum, ze zákaznické karty (žádosti o spotřebitelský úvěr), ze standardních informací o spotřebitelském úvěru a ze zařazení a přistoupení zákazníka do pojistného programu soud zjistil, že žalovaný uzavřel dne datum s žalobkyní smlouvu, na základě které byl sjednán úvěr ve výši částka. Žalovaný ve smlouvě uvedl bankovní účet č. č. účtu pro výplatu úvěru. Úvěr se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši částka. Ve smlouvě bylo dále sjednáno doplňkové pojištění, za které se žalovaný zavázal hradit pojistné ve výši částka měsíčně. Celkovou částku částka měl žalovaný uhradit ve 24měsíčních splátkách ve výši částka s tím, že poslední splátka měla činit částka. Ve smlouvě byla sjednána úroková sazba 79 % ročně a RPSN 117,77 % ročně. Součástí smlouvy byly smluvní podmínky žalobkyně. V žádosti o úvěr žalovaný ke svým poměrům uvedl, že je zaměstnán jako zedník a jeho čistý příjem činí částka a příjmy dalších členů domácnosti částka. Celkový příjem domácnosti tak dle informací od žalovaného činí částka a výdaje činí částka. Žalovaný uvedl, že je ženatý, je majitelem auta, bydlí v nájmu a vyživuje dvě osoby.
5. Z potvrzení o provedení transakce ze dne datum soud zjistil, že dne datum byla z účtu č. č. účtu na účet č. č. účtu zaslána částka částka. Platba byla označena variabilním symbolem č. var. symbol a označena popisem: „Smlouva č. hodnota“.
6. Z oznámení o odstoupení od smlouvy ze dne datum soud zjistil, že žalovaný oznámil žalobkyni odstoupení od smlouvy č. hodnota ze dne datum.
7. Z tabulky umoření ze dne datum soud zjistil, že žalovaný uhradil žalobkyni částku částka, a to platbami ze dne datum ve výši částka, ze dne datum ve výši částka a ze dne datum ve výši částka. Dluh na jistině tak činí částka.
8. Z dopisu ze dne datum a z dodejky soud zjistil, že žalovanému byla zaslána předžalobní výzva, ve které byl vyzván k úhradě částky částka představující nevrácenou jistinu spotřebitelského úvěru. Žalovaný byl v tomto dopise vyzván k úhradě částky do 7 dnů ode dne doručení výzvy.
9. Z výpisu ze systému České národní banky týkajícího se úrokové sazby k březnu 2024 (ARAD) – opatřeno soudem v rámci úřední činnosti - soud zjistil, že úrokové sazby pro domácnosti a spotřebitelské úvěry se v tomto období pohybovaly v rozmezí od 8,83 % ročně.
10. Po takto provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
11. Žalovaný uzavřel s žalobkyní dne datum smlouvu o úvěru, na základě které mu byla dne datum zaslána na účet č. č. účtu částka částka a žalovaný měl částku vrátit spolu s poplatkem ve výši částka a dále zaplatit úrok ve výši 79 % ročně a RPSN 117,77 % ročně. Žalovaný dne datum zaslal žalobkyni odstoupení od smlouvy a dosud vrátil žalobkyni částku částka. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
12. Právní posouzení:
13. V daném případě účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru (§ 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, dále jen „OZ“ a dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, dále jen „z. s. ú.“), na základě které byla žalovanému dne datum zaslána na účet, který žalovaný uvedl ve smlouvě, částka částka. Takto poskytnutý úvěr se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši částka a dále zaplatit úrok ve výši 79 % ročně a RPSN 117,77 % ročně. Žalovaný však od smlouvy odstoupil a žalobkyně se tak v tomto řízení domáhala vrácení zbývající části jistiny ve výši částka jako vrácení bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. OZ), kdy v tomto směru soud shledal žalobu jako důvodnou. V řízení totiž bylo ze strany žalobkyně prokázáno, že žalovanému byla poskytnuta částka částka a žalovaný dosud vrátil toliko částku částka. Žalovaný naopak zůstal po celé řízení zcela pasivním a nebylo tak z jeho strany tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by na dlužnou částku něčeho uhradil. Vzhledem k tomu, že se žalovaný ocitl v prodlení (§ 1968 OZ), přiznal soud žalobkyni také úroky z prodlení (§ 1970 OZ) ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok ad I).
14. Pro úplnost soud dodává, že ačkoliv bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno, považuje soud za nutné konstatovat, že shledává soud uzavřenou smlouvu č. hodnota ze dne datum za absolutně neplatnou, a to pro rozpor s dobrými mravy. Dle § 580 odst. 1 OZ platí, že: „Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.“ Dle § 588 OZ platí, že „Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.“ Jak bylo v řízení prokázáno žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které mu byla poskytnuta částka částka a žalovaný se zavázal částku vrátit spolu s poplatkem ve výši částka a dále zaplatit úrok ve výši 79 % ročně a RPSN 117,77 % ročně. Soud ohledem na zjištění učiněná ze systému České národní banky týkajícího se úrokové sazby (ARAD) za březen 2024 tak shledal smlouvu za absolutně neplatnou, když úrok ve výši 79 % ročně a dále sjednaný poplatek (další úrok) ve výši částka a náklady úvěru ve výši 117,77 % ročně jsou v rozporu s dobrými mravy. Jak totiž vyplývá z Databáze časových řad ARAD, týkající se úrokových sazeb bank k úvěrům, které byly bankami poskytnuté domácnostem, byla výše úvěrů v březnu 2024 v rozmezí od 8,83 % ročně a je tak zřejmé, že úroky a náklady úvěru tak, jak byly sjednány ve smlouvě č. hodnota ze dne datum zcela zjevně odporují dobrým mravům (13 OZ), neboť přesahují 4násobek běžné úrokové sazby.
15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl (výrok ad II) v souladu s § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, dále jen „o. s. ř.“, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná. V daném případě se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka s příslušením. Podle § 7 bod 5 Vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném do datum, dále jen „AT“ představuje hodnota jednoho úkonu částku částka. Advokátka žalobkyně vykonala 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby) dle § 11 odst. 1 AT a náleží jí tak odměna ve výši částka a náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 AT ve výši částka. Dále byla žalobkyni přiznána odměna za účast na jednání dne datum dle § 11 odst. 1 AT ve znění účinném od datum ve výši částka a náhrada hotových výdajů ve výši částka. Z částky částka pak byla advokátce přiznána 21 % DPH ve výši částka. Náhrada nákladů řízení je pák dána také soudním poplatkem ve výši částka, který žalobkyně musela uhradit, aby mohla své právo uplatnit u soudu. Souhrnem tak náhrada nákladů řízení činí částka.
16. Lhůty k plnění uvedené ve výrocích soudu byly stanoveny s ohledem na charakter uložených povinností (§ 160 odst. 1 o. s. ř.); místem plnění povinnosti náhrady nákladů řízení je sídlo advokáta ve věci úspěšného účastníka (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.
Nebude-li dobrovolně splněna povinnost, stanovená tímto rozsudkem, lze se jejího splnění domáhat návrhem na provedení exekuce.