Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

34 C 124/2025-22

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Bojkovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o 20 500 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 20 500 Kč s 12 % zákonným úrokem z prodlení z částky 20 500 Kč za dobu od 8. 3. 2025 do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba, se co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 8 150 Kč, k rukám Jméno advokáta, advokáta, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 20 500 Kč s 12 % zákonným úrokem z prodlení z částky 20 500 Kč za dobu od 8. 3. 2025 do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.II. Žaloba, se co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč, zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 8 150 Kč, k rukám , Jméno advokáta, , advokáta, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobkyně se svou žalobou podanou u Okresního soudu v adresa dne 8. 3. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 20 500 Kč s 12 % zákonným úrokem z prodlení za dobu od 8. 3. 2025 a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč. K odůvodnění svého nároku žalobkyně uvedla, že dne 15. 8. 2024 byla uzavřena mezi žalobkyní jakožto věřitelem a žalovaným, jakožto dlužníkem smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. hodnota (dále jen smlouva o úvěru), kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 500 Kč, žalovaný se zavázal dlužnou částku splácet, kdy úroky měly být spláceny v měsíčních splátkách ve výši 3 075 Kč vždy ke každému 15. dni měsíce. Žalovaný však nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou, jež byla splatná ke dni 15. 9. 2024, proto žalobkyně poslala žalovanému upomínku dne 20. 9. 2024 s výzvou k zaplacení dlužné splátky, jelikož žalovaný tuto splátku nezaplatil, žalobkyni zaslala žalovanému 5. 10. 2024 opětovnou upomínku k zaplacení. Ze strany žalovaného nebylo nikterak reagováno, a proto žalobkyně v souladu s čl. V. odst. 5.5. Smlouvy o úvěru přistoupila k zesplatnění úvěru oznámením ze dne 21. 2. 2025. Žalobkyně tak požadovala po žalovaném zaplacení zesplatněné dlužné částky 20 500 Kč a také náhradu nákladů ze upomínky v celkové výši 1 000 Kč. Přestože žalobkyně vyzvala předžalobní výzvou ze dne 21. 2. 2025 žalovaného výzvou k zaplacení dlužné částky, žalovaný dlužnou částku žalobkyni nezaplatil.

2. Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil.

3. K soudnímu jednání konanému dne 29. 5. 2025 se jak žalobkyně, tak žalovaný omluvili, soud tedy za použití ust. jednal v nepřítomnosti účastníků, kdy vycházel z žalobních tvrzení, doložených důkazů a celého obsahu spisu.

4. Soud provedl žalobkyní navržené důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění a závěry.

5. Z y označené jako Základní informace o spotřebiteli bylo zjištěno, že zde bylo uvedeno jméno, příjmení, ročné číslo a stav žalovaného, včetně trvalé a doručovací adresy a adresy emailové, čísla bankovního účtu a čísla občanského průkazu, informace sdružení SOLUS, k příjmům spotřebitele bylo uvedeno, že je ve výši 50 000 Kč měsíčně, příjem nalezený na bankovním účtu je 40 000 Kč s tím, že nejnižší příjem prohlášený spotřebitelem je 37 000, příjem nalezený na bankovním účtu je 36 658 Kč, když hodnota nákladů na bydlení dle prohlášení žalovaného je 4 000 Kč, hodnota nákladů na potraviny a běžné zboží domácnosti je 6 309 Kč s tím, že hodnota finančních závazků spotřebitele je celkem 10 000 Kč. K těmto informacím nebyly předloženy žádné y, které by osvědčovaly tato zjištění.

6. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. hodnota uzavřené mezi věřitelem, žalobkyní a dlužníkem žalovaným bylo zjištěno, že jejím předmětem bylo poskytnutí spotřebitelského úvěru v částce 20 500 Kč s tím, že bude vyplacena tato částka do 10 pracovních dnů od nabytí účinnosti této smlouvy, kdy se sjednává na dobu určitou v délce 12 měsíců, celková částka spotřebitelského úvěru je splatná k 15. 8. 2025. Úroková sazba se uplatní jako úroková sazba měsíční a její výše je 15 % p. m., roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr (RPSN) je 436 % p. a. Spotřebitel se zavázal splatit celkový poskytnutý úvěr poskytovateli a současně také úrok v celkové výši 36 900 Kč, a to formou splátek úroku úvěru ve výši 3 075 Kč měsíčně. Smlouva byla mezi stranami uzavřena dne 15. 8. 2024.

7. Z upomínek ze dne 20. 9. 2024 a ze dne 5. 10. 2024 bylo soudem zjištěno, že žalobkyně sepsala upomínky, kterými vyzývala k zaplacení splátky úvěru v celkové výši 4 075 Kč splatné ke dni 15. 9. 2024; podací lístek, osvědčující doručení těchto upomínek, však soudu nebyl předložen.

8. Z předžalobní výzvy, oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 21. 5. 2025 bylo zjištěno, že tímto žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru pro neplacení splátek úvěru dle splatnosti, když žalovaný byl vyzván k zaplacení celkové částky 42 503,75 Kč, z toho poskytnutá jistina na úvěru představovala částku 20 500 Kč, náklady na upomínání 1 000 Kč, náklady právního zastoupení 4 860 Kč a kapitalizovaný smluvní úrok 16 143,75 Kč; lhůta k zaplacení byla stanovena nejpozději do 7. 3. 2025; z podacího lístku na právnická osoba. bylo zjištěno, že předžalobní výzva byla podána na poště dne 21. 2. 2025.

9. Z potvrzení o provedené okamžité příchozí platbě ve výši 1 Kč bylo zjištěno, že z č. ú. č. účtu byla na tento účet připsána částka 1 Kč dne 16. 8. 2024 a to z protiúčtu č. ú. č. účtu vedeného pod názvem jméno FO s poznámkou jméno FO.

10. Z detailu pohybu bezhotovostní platby z č. ú. č. účtu bylo zjištěno, že ke dni 16. 8. 2024 zde byla poukázána platba 20 500 Kč s poznámkou jméno FO úvěr.

11. Dalších důkazů soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že skutkový stav je náležitě obecně v takovém rozsahu, aby soud mohl o věci meritorně rozhodnout. Za podstatné pro toto řízení považuje soud skutkové závěry o poskytnutí 20 500 Kč žalobkyní na účet žalovaného a to dne 16. 8. 2024 a doručení oznámení o zesplatnění úvěru právnímu zástupci žalobkyně ze dne 21. 2. 2025, který byl téhož dne podán na poště, s výzvou k úhradě dlužné částky do 7. 3. 2025.

12. S ohledem na právní názor vysvětlený níže nebyly pro soud významné další navržené a provedené důkazy, a to zejména upomínky a doklady o jejich odeslání, ani žalobkyní připojené právní rozbory, zprávy, které soud pro nadbytečnost v tomto písemném vyhotovení rozsudku nehodnotil.

13. Zjištěný závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovaným soud právně kvalifikuje podle ust. a násl. , (dále také jen o. z.), upravujících smlouvu o úvěru, protože zjištěná smlouva obsahuje podstatné náležitosti tohoto smluvního typu. Dále je třeba zdůraznit, že zatímco žalobkyně podniká mimo jiné v oblasti poskytování úvěrů a smlouvu nepochybně uzavírala v rámci své podnikatelské činnosti, tak žalovaná strana na rozdíl od žalobkyně smlouvu v postavení podnikatele neuzavírala, a proto je třeba na smluvní vztah aplikovat také ustanovení spotřebitelského práva, zejména zákon číslo o spotřebitelském úvěru (dále také jen ZoSÚ).

14. Podle § 2 zákona ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

15. Podle § 3 písm. c) ZoSÚ je posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

16. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

17. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

18. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Soud uvádí, že by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči podnikateli pozitivním zásahem ze strany soudu (nerovné postavení spočívá jak v ekonomické síle spotřebitele vůči poskytovateli úvěru, tak v úrovni jeho informovanosti), pokud by takový zásah ze strany soudu závisel na námitce spotřebitele. Závěr o absolutní neplatnosti smluv, které jsou v rozporu s právem na ochranu spotřebitele, odpovídá ustálené judikatuře Soudního dvora Evropské unie, jehož závěry mají při výkladu norem spotřebitelského práva implementovaných do našeho právního řádu z unijního práva nezastupitelný význam. Je tedy zřejmé, že česká právní úprava stanovující pro případ porušení povinnosti zkoumání úvěruschopnosti pouze relativní neplatnost, je v přímém rozporu s požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 (dále jen „směrnice 2008/48/ES“) a zakotvuje tak nižší standard ochrany, než který uvedená směrnice zamýšlela. Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. eurokonformního výkladu v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 tak, aby dosáhl jí zamýšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech (viz rozsudky Marleasing SA C-106/89, EU:C:1990:395, Océano Grupo SA C-240–244/98, EU:C:2000:346, Konstantinos Adeneler C-212/04, EU:C:2006:443). Ačkoliv taková interpretace způsobí praktickou obsolentnost § 87 odst. 1 věty druhé ZosÚ, je v tomto případě možná (MELZER, Filip. Metodologie nalézání práva. Úvod do právní argumentace. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 146–167 a s. 174 - 178) nebo rozsudek Simmenthal SpA, C-106/77, ECLI:EU:C:1978:49).

20. Soud tak nevzal za prokázáno, že by žalobkyně při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet, a to pokud jak jde o příjmovou i výdajovou stránku žalovaného, když k příjmům a výdajům žalovaného, nedoložila soudu žádné relevantní důkazy. Soud byl připraven u ústního jednání v tomto směru žalobkyni poučit o nutnosti označit důkazy k prokázání tvrzení, avšak žalobkyně se nedostavila k jednání, připravila se tak o možnost být ze strany soudu poučena podle ) odst. 1, 3 S ohledem na neunesení důkazního břemene ohledně splnění povinnosti posoudit schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péči soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o poskytnutí úvěru č. hodnota opatřené datem 15. 8. 2024, pro rozpor se zákonem (shora citované ust. , 87 odst. 1 ZoSÚ o. z.), když k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu ( o. z.).

21. Po právním posouzení soud uzavírá, že žalobkyně poskytla žalovanému z absolutně neplatného právního jednání částku 20 500 Kč a je tak žalovaný povinen toto bezdůvodné obohacení žalobkyni vrátit, když v řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by čehokoliv žalovaný uhradil, proto soud zavázal žalovaného k zaplacení částky 20 500 Kč, a to včetně příslušenství, neboť bylo osvědčeno, že žalovaný byl řádně vyzván k zaplacen dlužné částky do 7. 3. 2025 předžalobní výzvou ze dne 21. 2. 2025. V průběhu řízení žalovaný netvrdil a už vůbec neprokázal, že by dlužnou částku žalobkyni zaplatil, tudíž se dostal ve smyslu ust. a 1970 o. z. do prodlení se splněním peněžitého závazku a byl zavázán taktéž zaplatit příslušenství z žalované částky, kdy výše příslušenství je pak dána ust. Na základě výše uvedeného tedy soud vyhověl nároku žalobkyně v rozsahu, jak je uvedeno v odstavci I. tohoto výroku.

22. Zbylá část nároku, představující částku 1 000 Kč za náklady spojené s uplatněním pohledávky soud neshledal důvodným, neboť v řízení, jak bylo uvedeno výše, nebylo shledáno, že byla mezi stranami sjednána platná smlouva, a tudíž takovýto nárok daný pouze neplatně uzavřenou smlouvou žalobkyni nepřísluší; soud tak proto rozhodl tak, jak je uvedeno v odstavci II. výroku tohoto rozhodnutí.

23. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. ve spojení s ust. , kdy žalobkyně měla ve věci převážný procesní úspěch, kdy neúspěch byl nepatrný, přičemž soud zohlednil při výpočtu míry úspěchu také zkapitalizované příslušenství ke dni vyhlášení rozhodnutí. Na základě výše uvedeného soud přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 8 150 Kč, když tato představuje součet těchto položek: 860 Kč za zaplacený soudní poplatek, 3 úkony právní služby á 1 980 Kč (za převzetí, zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby) dle vyhl. č. , dále náhradu hotových výdajů tj. 3 x režijní paušál á 450 Kč dle této vyhlášky. Soud zavázal zaplatit žalobkyni náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně dle

24. Lhůta k zaplacení přiznané částky jejího příslušenství a nákladů řízení je odůvodněna ust.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.