Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
7 C 30/2025-36
Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr. PhDr. Romanem Novákem ve věci
žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
o zaplacení 57 244 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatitAnonymizovánožalobci částku 11 241 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 11 241 Kč od 16. 11. 2024 do zaplacení.
II. Žaloba se v částce 46 003 Kč, v částce 4 947,04 Kč, v částce 7 772,05 Kč a v částce úroků z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 32 092,91 Kč od 30. 7. 2024 do 15. 11. 2024 a z částky 20 851,91 Kč od 16. 11. 2024 do zaplacení zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit, Anonymizováno, žalobci částku 11 241 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 11 241 Kč od 16. 11. 2024 do zaplacení.II. Žaloba se v částce 46 003 Kč, v částce 4 947,04 Kč, v částce 7 772,05 Kč a v částce úroků z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 32 092,91 Kč od 30. 7. 2024 do 15. 11. 2024 a z částky 20 851,91 Kč od 16. 11. 2024 do zaplacení zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným soudu dne datum, se žalobce domáhal zaplacení částky celkem částka s příslušenstvím. Konkrétně žalobce požadoval:
- částku částka sestávající z dlužné jistiny ve výši částka a dlužného poplatku ve výši částka
- kapitalizovaný smluvní úrok ve výši částka,
- kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka,
- smluvní úrok ve výši 21,69 % ročně z dlužné jistiny ve výši částka od datum do zaplacení,
- zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ve výši částka od datum do zaplacení.
2. Žalobce odůvodnil žalobu tím, že mezi právním předchůdcem žalobce (právnická osoba, IČ: IČO) a žalovanou byla dne datum uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě právní předchůdce žalobce poskytl žalované v hotovosti částku částka. Žalovaná se zavázala uhradit jistinu úvěru spolu s příslušenstvím ve splátkách specifikovaných ve Smlouvě.
3. Pohledávka ze Smlouvy byla Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností ke dni datum postoupena na žalobce. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena.
4. Na závazky vyplývající ze smlouvy dosud žalovaná uhradila celkem částka.
5. Právní předchůdce žalobce, jako poskytovatel zápůjčky, posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané „Ověřené dokumenty“.
6. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo řádně doručit žalované, a proto byl zrušen. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. o. s. ř. , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí, ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř.
7. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění.
8. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota soud zjistil, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalovaná obdržela v hotovosti částku částka.
9. Z tvrzení žalobce a z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaná dosud na závazky vyplývající ze Smlouvy uhradila částku částka.
10. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum bylo prokázáno, že veškeré pohledávky za žalovanou, vyplývající ze Smlouvy, nabyl žalobce. Z oznámení o postoupení pohledávky a podacího lístku soud zjistil, že právní předchůdce žalobce žalované oznámil, že pohledávka byla postoupena na žalobce.
11. Z výzvy k plnění ve spojení s podacím lístkem má soud za prokázané, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovanou k úhradě dluhu.
12. V žádosti o úvěr ze dne datum bylo uvedeno, že:
- žalovaná bydlí ve vlastním,
- měsíční příjmy žalované činí částka (invalidní důchod),
- měsíční výdaje žalované činí 4 000 Kč,
- dále žalovaná splácí částka měsíčně na splátky úvěrů poskytnutých předchůdcem žalobce a částka měsíčně na splátky úvěrů poskytnutých jinými subjekty.
13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od datum (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
15. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
16. Podle ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odst. 3).
17. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
18. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
19. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
20. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.
21. Mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., která je současně smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud se proto nejdříve zabýval tím, zda se předchůdce žalobce v souladu s citovaným § 86 zákona o spotřebitelském úvěru před uzavřením Smlouvy řádně a s odbornou péčí zabýval schopností žalované splácet poskytnutý úvěr, přičemž tuto okolnost je soud povinen zkoumat z úřední povinnosti. Soud po zhodnocení důkazů dospěl k závěru, že žalobce svým povinnostem vyplývajícím ze zákona o spotřebitelském úvěru nedostál.
22. Žalobce soudu neposkytl dokumenty, podle nichž jeho předchůdce údajně prověřoval příjmy a výdaje žalované (výměr důchodu, složenky, výpisy z bankovních účtů), soud tak nemohl posoudit, zda skutečnosti uvedené v žádosti o poskytnutí úvěru odpovídají alespoň těmto dokumentům. I kdyby snad právní předchůdce náležitě prověřil příjmy žalované, pak ale rozhodně nevěnoval náležitou péči prověřování skutečných výdajů žalované.
23. Není pochyb o tom, že ve formuláři uvedené měsíční výdaje ve výši 4 000 Kč jsou zcela mimo ekonomickou realitu roku 2021. Navíc žalovaná, přestože deklarovala příjmy přes částka měsíčně, v době uzavírání Smlouvy splácela již přinejmenším dva úvěry (jeden u předchůdce žalobce, jeden u jiné společnosti). Taková situace vzbuzuje důvodné pochybnosti o schopnosti žalované splácet další úvěr. Žalobce přesto v řízení netvrdil a neprokázal ani to, že by platební morálku žalované prověřil alespoň nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, jako jsou BRKI či NRKI.
24. Na základě shora uvedeného tak soud dospěl k závěru, že žalobce řádně nesplnil svou zákonnou povinnost posoudit před uzavřením Smlouvy s odbornou péčí schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, neboť dostatečně nezkoumal přinejmenším výdajovou stránku žalované. Soud proto posoudil Smlouvu jako absolutně neplatnou podle § 588 občanského zákoníku .
25. Závěr o absolutní neplatnosti Smlouvy pro porušení povinnosti posoudit před uzavřením Smlouvy schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr se opírá o nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 a dále o rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci OPR-Finance s.r.o. proti GK (C-679/18). Nejvyšší soud pak v rozhodnutí ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 , dospěl k závěru, že ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené). Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. Nadto z konstantní judikatury dále vyplývá, že soud při určení toho, kolik je případně dlužník povinen vrátit, přihlédne i k částce, která již byla dlužníkem na úvěr v průběhu trvání smluvního vztahu uhrazena.
26. Vzhledem k tomu, že soud posoudil Smlouvu jako absolutně neplatnou, je žalovaná povinna žalobci vydat to, oč se na jeho úkor bezdůvodně obohatila plněním poskytnutým na základě absolutně neplatného právního jednání. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobce poskytl žalované v hotovosti částku ve výši 41 000 Kč. Žalovaná doposud uhradila 29 759 Kč, soud proto shledal žalobu důvodnou v částce 11 241 Kč.
27. Ve zbývajícím rozsahu požadované jistiny, poplatků a příslušenství soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť z neplatné smlouvy o úvěru nemohou žalobci náležet žádné úroky z úvěru ani další smluvní nároky. Soud rovněž zamítl žalobu v části požadovaného úroku z prodlení, a to s ohledem na shora uvedený závěr Nejvyššího soudu, k němuž dospěl ve svém rozsudku ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 , podle něhož má poskytovatel úvěru v případě porušení povinnosti posoudit před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr, právo pouze na nesplacenou jistinu úvěru, a to v nové době splatnosti určené soudem nebo dohodou účastníků.
28. Soud tak uložil žalované povinnost zaplatit žalobci nesplacenou část jistiny ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ). Soud přiznal žalobci také nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku , avšak pouze z částky bezdůvodného obohacení žalované a pouze ode dne následujícího po konci lhůty, kterou poskytl žalobce žalované k dobrovolné úhradě dluhu v předžalobní výzvě. Sazbu zákonného úroku z prodlení soud stanovil podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce nebyl s žalobou úspěšný ani v 50 % jistiny, právo na náhradu nákladů řízení tak nemá. Jelikož žalovaná zůstala pasivní a žádné náklady jí nevznikly, právo na náhradu nákladů řízení nenáleží ani jí.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na nařízení exekuce.