Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
20 C 5/2025-39
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Adamem Talandou, Ph.D. ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného
bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 102 519,92 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbývající části, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení
a) další částky částka,
b) kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši částka,
c) kapitalizovaného úroku ve výši částka,
d) úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení,
e) úroku ve výši 30 % ročně z částky částka od datum do zaplacení,
se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Ve zbývající části, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacenía) další částky , částka, ,b) kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši , částka, ,c) kapitalizovaného úroku ve výši , částka, ,d) úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,e) úroku ve výši 30 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou doručenou soudu dne datum ve znění doplnění ze dne datum a ze dne datum se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení celkem částky částka s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že její právní předchůdkyně právnická osoba (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru a žalovaný poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátil. Smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota byla uzavřena dne datum, a na jejím základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému možnost čerpat bezhotovostně úvěr do výše částka a žalovaný vyčerpal celkem částku částka převodem na účet. Žalovaný se vyčerpanou částku zavázal hradit v měsíčních platbách, jejichž výše mu byla sdělována v měsíčním rozpisu plateb dostupném na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně www.creditea.cz a o vystavení rozpisu byl žalovaný vyrozuměn e-mailem. Žalovaný se současně zavázal hradit smluvní úrok, ujednané poplatky a náklady. Žalovaný uhradil celkem částku částka, která byla započtena na jistinu, úroky a poplatky. V důsledku neplnění smluvních povinností žalovaným byla smlouva zesplatněna ke dni datum. Nyní se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení neuhrazené jistiny částka, poplatku částka (4 x částka za upomínky po započtení částečné platby částka), kapitalizovaného smluvního úroku z jistiny do zesplatnění částka (smluvní úrok ve výši 48 % ročně z jistiny za dobu od datum do datum), kapitalizovaného smluvního úroku částka (smluvní úrok ve výši 30 % ročně z jistiny za dobu od datum do datum), kapitalizovaného úroku z prodlení částka (úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z jistiny za dobu od datum do datum), úroku ve výši 30 % ročně z jistiny od datum do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně v žalobě obecně popsala, jak její právní předchůdkyně zjišťovala a posuzovala úvěruschopnost žalovaného. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení pohledávky vůči žalovanému z právní předchůdkyně na žalobkyni a žalovanému bylo postoupení oznámeno dopisem. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě před podáním žaloby.
2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nijak nevyjádřil a soud věc rozhodl v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), bez nařízení jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a obsahu spisu, na základě kterých soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.
3. Z listin y označené jako Osobní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru, Smlouva č. hodnota ze dne datum bylo zjištěno, že jde o elektronický dokument obsahující na první straně údaje právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitele a žalovaného jako zákazníka, a dále tabulku s údaji o spotřebitelském úvěru. Jedná se o bezúčelový spotřebitelský úvěr ve formě kreditní linky s možností opakovaného čerpání do výše částka na dobu neurčitou, je uveden účet pro čerpání. Zákazník je povinen hradit minimální měsíční platby, dokud neuhradí celkovou dlužnou částku; výše, počet a četnost plateb bude zákazníkovi sdělena v rozpisu plateb. Úroková sazba činí 48 % ročně, RPSN 61,13 %, celková splatná částka částka. Na dalších stranách dokumentu jsou smluvní podmínky a standardní informace o spotřebitelském úvěru.
4. Z výpisů ze systému právní předchůdkyně žalobkyně, z fotografie žalovaného držícího občanský průkaz a z kopie občanského průkazu bylo zjištěno, že vůle stran týkající se smluvních ujednání byla projevena prostředky komunikace na dálku; u žalovaného je uvedeno číslo hodnota.
5. Z výpisů ze systému právní předchůdkyně žalobkyně (Portál péče o zákazníky) bylo zjištěno, že vedle údajů k osobě žalovaného byl uveden jeho čistý měsíční příjem 30 000 (zdroj neuveden) a celkové měsíční závazky 14 000 (náklady na bydlení nevyplněny, životní náklady 0, ostatní úvěry 14 000), žádné závislé osoby v domácnosti. Dle je uvedena původní požadovaná částka úvěru 15 500 a schválená částka 90 000. Výpisy byly předloženy česky a anglicky se stejnými údaji, u částek je uvedena značka eur.
6. Z deseti listin obsahujících rozpisy plateb za měsíce listopad 2022 až srpen 2023 bylo zjištěno, že každá z předepsaných měsíčních plateb přesahuje částka (částky od částka do částka).
7. Z osmi listin obsahujících potvrzení o provedení transakce bylo zjištěno, že za dobu od datum do datum žalovaný vyčerpal celkem částka. Z listin y obsahující tabulku denní historie bylo zjištěno, že žalovaný v sedmi nepravidelných splátkách uhradil celkem částka.
8. Ze čtyř listin označených jako Výzva k úhradě dluhu bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně adresovala žalovanému upomínky k úhradě dlužných částek; doklady o odeslání nepřiloženy.
9. Z listin y označené jako Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum a z fragmentu seznamu pohledávek bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postupuje na žalobkyni pohledávky označené v příloze č. hodnota smlouvy, přičemž v příloze č. hodnota je předmětná pohledávka uvedena. Z listin y označené jako Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení předmětné pohledávky; odesláno. Z listin y označené jako Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky; odesláno.
10. Na základě uvedených skutkových zjištění soud učinil závěr o skutkovém stavu, že žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně na základě písemné dohody čerpal peněžní prostředky v celkové výši částka a zavázal se je vrátit společně s úroky v měsíčních platbách v předem neurčené výši. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uhradil celkem částka. Při uzavírání dohody právní předchůdkyně žalobkyně shromažďovala údaje o poměrech žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně se s žalobkyní dohodla o převedení pohledávky za žalovaným. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě před podáním žaloby.
11. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Předně soud dospěl k závěru, že žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, neboť jí tvrzené postoupení pohledávky za žalovaným z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni je platným postoupením pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).
12. Dále se soud zabýval samotnými tvrzenými nároky žalobkyně proti žalovanému a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo pomocí prostředků komunikace na dálku k uzavření smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Při posuzování tohoto závazkového vztahu pak soud vycházel z toho, že se jedná o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouva byla uzavřena s právní předchůdkyní žalobkyně jako s podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovaným jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „spotř. z.“). Z úpravy spotřebitelského úvěru je třeba vyzdvihnout především § 86 a § 87 spotř. z., podle kterých je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele pak není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18 nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne datum, sp. zn. C-679/18).
13. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalovanému jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného. K tomu žalobkyně obecně tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného byla řádně zkoumána z dostupných evidencí (nemá o nich však žádné doklady) a dokladů doložených žalovaným (konkrétně byl zmíněn výpis z bankovního účtu). K prokázání těchto obecných tvrzení žalobkyně předložila výpis ze systému právní předchůdkyně žalobkyně, ve kterém jsou některé údaje žalovaného uvedeny. Soud musí konstatovat, že už z informací uvedených v systému právní předchůdkyně žalobkyně je zřejmé, že úvěruschopnost žalovaného nebyla řádně posouzena. Informace o zaměstnání nejsou vyplněny a je uveden toliko příjem 30 000 (uvedené částky jsou se značkou eur, nicméně je pravděpodobné, že jde o zahraniční software, ve kterém je jakákoliv částka označena jako částka v eurech, i když v kontextu podnikání na českém trhu jde ve skutečnosti o koruny). Při tomto příjmu pak nejsou uvedeny žádné náklady na bydlení a životní náklady, ale pouze měsíční náklady na jiné úvěry 14 000. Už z toho je naprosto zřejmé, že pokud žalovaný utratí polovinu mzdy za úvěry, nemůže mu být poskytnut další úvěr se splátkou okolo částka měsíčně, neboť nutně musí mít také nějaké náklady na bydlení, jídlo, dopravu, ošacení, telefon a internet, zdraví či spoření pro nenadálé situace. S ohledem na informace, které je možno zadat do systému právní předchůdkyně žalobkyně (neboť obsahuje kolonky pro vyplnění údajů o majetkových poměrech žalovaného), se pak jeví zcela nevěrohodné tvrzení žalobkyně, že byly činěny lustrace v dostupných evidencích, ale nejsou o nich záznamy. Podivné pak je, že ze systému právní předchůdkyně žalobkyně vyplývá, že žalovaný žádal o úvěr částka, avšak z nějakého důvodu mu byl poskytnut úvěr částka, přestože mu zjevně neměl být poskytnut ani úvěr v jím požadované výši. Soud proto musí uzavřít, že z provedeného dokazování je naprosto zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala a neposoudila řádně úvěruschopnost žalovaného a úvěr mu neměla poskytnout. O tom svědčí také to, že žalovaný nebyl schopen řádně hradit splátky. V důsledku absence řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného je smlouva o úvěru neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 spotř. z. a § 588 o. z. Jedná se přitom o neplatnost absolutní.
14. Nad rámec toho soud uvádí, že ujednání o úvěru je značně nepřehledné a pro spotřebitele obtížně srozumitelné. Spotřebitel se ze smlouvy vůbec nedozví, kolik činí jednotlivé měsíční splátky, a to ani v podobě určitého podílu z vyčerpané jistiny, neboť ujednání o splátkách odkazuje na měsíční rozpis plateb, který měsíčně určuje právní předchůdkyně žalobkyně. Zbývající ujednání jsou pak obsažena především v dlouhých smluvních podmínkách, jejichž délka může spotřebitele odradit od čtení. Ve smluvních podmínkách jsou pak jakékoliv povinnosti a poplatky sjednány výlučně v neprospěch žalovaného. Celkový způsob sjednávání smlouvy je v rozporu s ustanoveními na ochranu spotřebitele podle § 1811 a násl. o. z. Spotřebitelská smlouva by byla neplatná také z důvodu zcela zjevně nepřiměřených úroků. Ve smlouvě je sjednán úrok 48 % ročně, který soud považuje za nepřiměřeně vysoký, neboť až dvojnásobně převyšuje běžné úrokové sazby u bankovních úvěrů. Takové podmínky společně s absencí řádného zkoumání úvěruschopnosti klientů naznačují, že žalobkyně (právní předchůdkyně žalobkyně) od klientů nečeká vrácení poskytnutých prostředků ve sjednané době, ale spíše očekává neustálé placení úroků z poskytnuté částky. Takové podmínky považuje soud za nemravné a smlouva by byla absolutně neplatná také pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 588 o. z.
15. Soud tedy dospěl k závěru, že uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná. V případě neplatnosti jsou si strany ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 a § 2993 o. z. povinny vzájemně vrátit plnění, která si na základě neplatné smlouvy poskytly. V případě neplatného spotřebitelského úvěru se pak uplatní speciální úprava § 87 spotř. z. upravující povinnost spotřebitele vrátit toliko poskytnutou (a dosud nesplacenou) jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele. Žalobkyně má tedy nyní právo toliko na vrácení dosud nesplacené jistiny z poskytnutého spotřebitelského úvěru, nikoli však na ujednané poplatky, úroky, pokuty či další platby. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný skutečně obdržel částku částka a již uhradil částka, žalobkyně má tedy právo na vrácení jistiny částka. Proto soud ve výroku I. tohoto rozsudku vyhověl podané žalobě, pokud jde o uhrazení nevrácené jistiny z neplatné smlouvy o úvěru.
16. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, jaká doba pro vrácení peněžních prostředků je přiměřená jeho možnostem podle § 87 odst. 1 spotř. z. Soud proto splatnost závazku k vrácení jistiny určil sám, přičemž se podržel obecné lhůty k plnění stanovené § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Při určení lhůty k plnění soud nemohl vycházet z původně ujednané splatnosti, neboť ta vychází z absolutně neplatné smlouvy. Soud pak nemohl vycházet ani ze žalobkyní zaslané výzvy k plnění (předžalobní výzvy), neboť v té žalobkyně po žalovaném požadovala plnění závazku z neplatné smlouvy, jejíž neplatnost musela být žalobkyni zřejmá. Soud však žalovaného zavázal k plnění, jehož právním důvodem je bezdůvodné obohacení ve smyslu § 87 spotř. z., přičemž k takovému plnění nebyl žalovaný vyzván, tedy splatnost nemohla dosud nastat. Splatnost závazku z bezdůvodného obohacení tedy nastane až po uplynutí lhůty k plnění stanovené tímto rozsudkem (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka nebo rozsudek Krajského soudu v adresa, pobočka v Olomouci ze dne datum, č. j. spisová značka). S ohledem na to soud žalobkyni nemohl přiznat právo na požadovaný úrok z prodlení, neboť splatnost závazku dosud nenastala.
17. Výrokem II. tohoto rozsudku soud zamítl žalobu v rozsahu ostatních nároků, které nejsou nevrácenou jistinou, neboť v důsledku neplatnosti úvěrové smlouvy pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného (a konečně i z důvodu smluvních podmínek v rozporu s dobrými mravy) nemá žalobkyně právo na jiné nároky než na nevrácenou část toho, co žalovanému skutečně poskytla (resp. co mu poskytla právní předchůdkyně žalobkyně).
18. Výrokem III. tohoto rozsudku soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. o náhradě nákladů řízení tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť přestože v řízení měl žalovaný větší procesní úspěch, podle obsahu spisu mu žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.