Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 C 360/2024-39

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Alžbětou Stříbrnou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o 82 942,76 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 41 900 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá, co do částky 41 042,76 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 82 942,76 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení.

III. Žádný z účastníku nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 41 900 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá, co do částky 41 042,76 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 82 942,76 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení.III. Žádný z účastníku nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 82 942,76 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že pohledávku za žalovaným nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené dne 27. 1. 2020 od společnosti Multitude Bank p. l. c. pod dřívějším názvem Anonymizováno. (dále jen „právní předchůdkyně“). Právní předchůdkyně uzavřela se žalovaným dne 29. 12. 2023 smlouvu o spotřebitelském revolvingovém úvěru (dále jen „úvěrová smlouva“), na jejímž základě žalovaný čerpal peněžní prostředky na svůj účet a zavázal se je splatit nejpozději ke dni 29. 7. 2024. Žalovaný však peněžní prostředky z poskytnutého úvěru do data splatnosti nevrátil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle , (dále jen „ “), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z předložených listin vyplynuly následující skutečnosti.

5. Mezi žalovaným a společností Multitude Bank p. l. c., byla dne 29. 12. 2023 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které Multitude Bank p. l. c. poskytla žalovanému dne 29. 12. 2023 částku 20 000 Kč, dne 17. 1. 2024 částku 30 000 Kč a dne 5. 2. 2024 částku 2 900 Kč, vše na účet č. hodnota-2213407858, který patří žalovanému (potvrzením o provedení plateb ze dnů 29. 12. 2023, 17. 1. 2024 a 5. 2. 2024, potvrzením banky právnická osoba. o majiteli bankovního účtu č. hodnota-2213407858). Žalovaný se zavázal úvěr splatit nejpozději do 29. 7. 2024 formou měsíčních splátek, přičemž jejich minimální výše byla stanovena smlouvou a odvíjela se od výše čerpání. Celková částka k úhradě obsahující částku půjčené jistiny, úroky a další náklady související s úvěrem, byla sjednána ve výši 89 798,69 Kč. RPSN – tedy roční procentní sazba nákladů byla ve smlouvě stanovená na 299,98 % (smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne 29. 12. 2023 a standartními podmínkami spotřebitelského úvěru). Žalobkyně doložila, že před postoupením pohledávky na žalobkyni žalovaný celkově uhradil částku 11 000 Kč (platební historií žalovaného). Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 27. 1. 2020 se společností Multitude Bank p. l. c., jako původním věřitelem a postupitelem (smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020, seznamem postoupených pohledávek a oznámením o postoupení pohledávek ze dne 14. 8. 2024 včetně podacího lístku). Žalobkyně žalovaného upomínala k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 14. 8. 2024 (předžalobní upomínkou ze dne 14. 8. 2024 s podacím lístkem). K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala úvěruschopnost výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji, při němž je klientům ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10 % musí rovnat minimálně životnímu minimu. Dále byl žalovaný lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB. K posuzování úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně nic dalšího netvrdila, ani nepředložila žádné další důkazy.

6. Předložené listinné důkazy soud hodnotil jednotlivě i v jejich souhrnu dle a jelikož umožňovaly ve věci rozhodnout, rozhodl bez nařízení jednání.

7. Po právní stránce posoudil soud věc dle příslušných ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Vzhledem k tomu, že žalobkyně vystupovala ve smyslu o. z. jako podnikatel a žalovaný vystupoval ve smyslu o. z. jako spotřebitel, jedná se podle o. z. o spotřebitelskou smlouvu a je tak na místě aplikovat i , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

8. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odstavec 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odstavec 2).

12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odstavec 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odstavec 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odstavec 3).

13. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že předmětná smlouva o spotřebitelském úvěru ze 29. 12. 2023 je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit. Zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně v žalobě tvrdila pouze v obecné rovině, nepředložila však k těmto tvrzením žádné relevantní důkazy. Neunesla tedy ohledně svých tvrzení břemeno důkazní. Právní předchůdkyně žalobkyně přitom měla povinnost úvěruschopnost zkoumat individuálně, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací od spotřebitele. Je nutné, aby poskytovatel spotřebitelského úvěru při poskytování úvěrů zkoumal přiměřeným způsobem reálnou a celkovou majetkovou situaci spotřebitele a k tomuto požadoval doložit příslušné y. Tento závěr je v souladu se závěry obsaženými v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. spisová značka, ve spojení s judikaturou Soudního dvora Evropské unie a Ústavního soudu.

14. Kromě toho je zde další důvod pro absolutní neplatnost uvedené smlouvy, a to ve smyslu § 588 o. z., neboť vysoká úplata za poskytnutí úvěru, která byla ve smlouvě sjednána, je zjevně v rozporu s dobrými mravy. Povinností poskytovatele úvěru je uvést ve smlouvě (mimo jiné) RPSN – roční procentní sazbu nákladů ve smyslu § 133 zákona o spotřebitelském úvěru. V posuzovaném případě bylo ve smlouvě uvedeno, že RPSN v případě smlouvy ze dne 29. 12. 2023 činí 299,98 %. Z databáze ARAD se podává, že průměrná RPSN u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu v prosinci roku 2023 činila 9,29 %. Ve smlouvě byla tedy mnohonásobně vyšší RPSN oproti obvyklé praxi peněžních ústavů. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy, a smlouva je tudíž absolutně neplatná podle § 588 o. z. V tomto smyslu lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (rozhodnutí sp. zn. spisová značka a spisová značka), nikoli více než třicetinásobkem.

15. Za této situace je žalovaný, jakožto spotřebitel podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, povinen vrátit žalobkyni pouze poskytnutou jistinu, a to v době přiměřené svým možnostem. Právní úprava obsažená v § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je speciální vůči obecné úpravě bezdůvodného obohacení podle § 2991 a § 2993 o. z. Jedná se o soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěrů, podle níž má poskytovatel úvěru nárok jen na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti, dohodnuté mezi účastníky nebo určené soudem. Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vznikne poskytovateli úvěru až v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (k tomu také rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. spisová značka).

16. V kontextu výše uvedeného rozhodl soud tak, že uložil žalovanému povinnost vrátit žalobkyni rozdíl mezi poskytnutou jistinou a tím, co žalovaný již na svůj dluh zaplatil, tedy částku 41 900 Kč. Ohledně zbylých nároků (tedy částky 41 042,76 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 82 942,76 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení ve výši 12,75 % ročně) soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť vycházejí ze smlouvy, která je absolutně neplatná. Nárok na úroky z prodlení vzniká věřiteli teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny v době určené dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž splatnost jistiny dosud nenastala.

17. Ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a s přihlédnutím k závěrům rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka ze dne 20. 4. 2022 je žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené svým možnostem. Žalovaný se k věci nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal pasivní. Posoudit možnosti žalovaného vrátit jistinu nebylo možné ani z tvrzení žalobkyně či jí předložených důkazů. Soud v této otázce dospěl k závěru, že spravedlivému uspořádání práv účastníků, a to zejména vzhledem k výši dlužné jistiny, odpovídá doba splatnosti dlužné částky v délce 30 dnů od právní moci rozsudku.

18. Žalovaný byl ve sporu převážně úspěšný, žádné náklady mu však nevznikly, a proto soud rozhodl podle tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.