Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
4 C 22/2025-26
Okresní soud v Benešově rozhodl soudcem Mgr. Petrem Šimkem ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně
sídlem Adresa žalobkyně
zastoupená advokátem Jméno advokáta
sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované
bytem Adresa žalované
o zaplacení částky 8 459,55 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka spolu s 12,75 % ročním úrokem z částky částka od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbylé části se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu s 12,75 % ročním úrokem z částky , částka, od , datum, do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Ve zbylé části se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou u soudu dne datum domáhala, aby žalovaná byla uznána povinnou zaplatit jí částku částka s příslušenstvím (náklady na vymáhání a zákonný úrok z prodlení) a nahradit jí náklady řízení, a to z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené mezi ní a žalovanou dne datum, jelikož žalovaná na poskytnutý úvěr ve výši částka uhradila pouze částka. Žalobkyně se z ústního jednání omluvila.
Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila.
Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Dne datum uzavřela žalobkyně se žalovanou prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o revolvingovém úvěru č. hodnota, na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalované poskytnout revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši částka, který se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách odpovídajících 4,00 % z dlužné částky (min. částka), přičemž žalovaná měla hradit i sjednané pojištění schopnosti splácet (měsíční úhrada představovala 8,9 % z minimální měsíční splátky úvěru), smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Žalovaná od žalobkyně načerpala úvěr v celkové výši částka, a to dne datum (nákup zboží na splátky – www.datart.cz). Žalobkyně pracovala v době poskytnutí úvěru žalované s tvrzením, že tato má příjem ze zaměstnání ve výši částka měsíčně a ostatní členové domácnosti pak ve výši částka měsíčně. Měsíční výdaje na splátky jiných úvěrů měla mít ve výši částka a ostatní výdaje ve výši částka. Na úvěr žalovaná uhradila celkem částka.
Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), u obou z jejich účinného znění ke dni uzavření smlouvy. Soud věc posoudil zejména podle § 2395, § 588, § 2991 odst. 1 a 2, § 1968 a § 1970 o. z. a podle § 86 odst. 1 a odst. 2 a § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.
Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru č. hodnota ze dne datum je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit, neboť žalobkyně sice úvěruschopnost žalované zkoumala (prostřednictvím nahlédnutí do registrů), avšak nedostatečným způsobem, když ke tvrzeným příjmům a výdajům žalované nedoložila žádné důkazní prostředky, ze kterých by vyplývalo, jestli a případně jak je ověřovala. Nadto lze uvést, že žalobkyně se k ústnímu jednání nedostavila, čímž se vzdala práva na poučení soudem podle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) o tom, že je povinna prokázat dostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalované.
Vzhledem k tomu, že soud shledal předmětnou smlouvu o úvěru absolutně neplatnou podle § 588 o. z. pro absenci řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované částku částka, a jelikož žalovaná na tento dluh dosud uhradila pouze částku částka, má povinnost vydat žalobkyni zbylou částku částka jako bezdůvodné obohacení. Nadto lze uvést, že bylo na žalované, aby prokázala, že žalobkyni plnila, případně, aby vyvrátila tvrzení žalobkyně o vzniku pohledávky, žalovaná se nicméně svou pasivitou v řízení sama zbavila práva být soudem poučena podle § 118a o. s. ř. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z uvedené částky částka, při úrokové sazbě podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne datum do zaplacení (ode dne následujícího po uplynutí lhůty sedmi dnů od zřejmého dojití předžalobní upomínky do sféry žalované). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť měla oporu v absolutně neplatné smlouvě.
O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť úspěch a neúspěch obou účastníků v řízení byl obdobný.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zákona č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).