Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 31/2025-53

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Kůsovou, Ph.D. ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně

zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A

proti

žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované

zastoupená advokátem Jméno advokáta B

sídlem Adresa advokáta B

o zaplacení částky 6 633,30 Kč

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku částka k rukám zástupce žalobkyně Jméno advokáta A do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku , částka, k rukám zástupce žalobkyně , Jméno advokáta A, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou ze dne datum se žalobkyně u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku částka. Žalobu odůvodnila tak, že účastníci jsou bývalými obchodními partnery. Žalobkyně žalované opakovaně prodávala kancelářské potřeby. Prodeje probíhaly ve všech případech totožně, vždy byla uzavřena kupní smlouva při dodání zboží a při dodání zboží byla rovněž předána faktura. V této souvislosti žalobkyně odkázala na zavedenou praxi stran minimálně od roku Anonymizováno s totožnou textací smluv a s totožným postupem uzavírání smluv, proti této praxi žalovaná nikdy nic nenamítala. Kupní smlouvy byly vždy uzavřeny v provozovně žalované. Tímto způsobem účastníci uzavřeli kupní smlouvu č. hodnota, dle níž byla žalovaná v případě prodlení se zaplacením kupní ceny povinna zaplatit žalobkyni úrok z prodlení a smluvní pokutu. Dále se účastníci dohodli, že v případě prodlení žalovaná ztrácí nárok na poskytnutou slevu, která je uvedena na faktuře a v kupní smlouvě a je povinna žalobkyni kupní cenu doplatit. Kupní cenu žalobkyně vyúčtovala fakturou č. hodnota ze dne datum splatnou dne datum na částku částka. Kupní cena byla zaplacena po splatnosti s prodlením 13 dní dne datum, v důsledku čehož ztratila žalovaná nárok na poskytnutou slevu a je dále povinna zaplatit žalobkyni podle uzavřené kupní smlouvy smluvní pokutu ve výši 0,25 % z dlužné částky a smluvní pokutu ve výši 0,25% denně z dlužné částky za dobu prodlení. Úrok z prodlení představuje částku částka, smluvní pokuta částku částka a sleva, na níž žalovaná ztratila nárok, částku částka. Celkem je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku částka. Na předžalobní upomínku nereagovala.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Uvedla, že smlouva byla uzavřena ústně (telefonicky), a to zaměstnankyní žalované jméno FO. Obsahem smlouvy bylo dodání 75 balení papíru do tiskáren za jednotkovou cenu částka bez DPH. Pokud došlo k dalšímu podpisu smlouvy, nemůže mít tato další smlouva právní účinky, jelikož smlouva již byla uzavřena. Nadto pan jméno FO neměl oprávnění za žalovanou v daném rozsahu jednat. Dále uvedla, že částka představující nárok na doplacení slevy je svým obsahem ujednáním o smluvní pokutě, jelikož jeho smyslem je zajištění úhrady kupní ceny. V této souvislosti odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka. S ohledem na celkovou výši smluvní pokuty považovala dotčené ujednání za neplatné. Pokud by mělo být soudem shledáno jako platné, navrhla smluvní pokutu jako nepřiměřenou snížit. U ústního jednání doplnila, že paní jméno FO je administrativní pracovnice žalované, do jejíhož předmětu činnosti spadá mj. zajišťování kancelářských potřeb. jméno FO byl v době podpisu smlouvy účetním žalované, při podpisu byl přesvědčen, že pouze stvrzuje převzetí zboží. Pokud jde o údajně zavedenou praxi stran, uvedla žalovaná, že nikdy nedošlo k aktivaci sankčních ujednání, tudíž v tomto ohledu žádná praxe stran nebyla.

3. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Žalobkyně žalované na základě předchozí bezformální dohody dodala 75 balení papíru. Při dodání dne datum byla stranami podepsána kupní smlouva č. hodnota, kterou za žalovanou podepsal účetní jméno FO, který dodávku přebíral a za žalovanou v tomto směru jednal. V této kupní smlouvě bylo sjednáno, že celková kupní cena je částka a z toho je sleva částka, tedy celkem je k úhradě částka. Kupní smlouva obsahovala ujednání o úroku z prodlení a smluvní pokutě při prodlení ve výši 0,25% z dlužné částky za každý den prodlení (odstavec 3) a dále ujednání o tom, že odběratel v případě prodlení ztrácí nárok na poskytnou slevu a bere na vědomí, že dodavatel je mu oprávněn poskytnutou slevu zpětně doúčtovat a zároveň je dodavatel oprávněn vyúčtovat odběrateli úroky a smluvní pokutu (odstavec 4) (z kupní smlouvy č. hodnota; předchozí bezformální dohoda/objednávka a pozice jméno FO mezi stranami nebylo sporná). Současně byla žalované předána faktura č. hodnota na danou částku (částka, resp. částka po slevě), jejíž převzetí bylo rovněž stvrzeno razítkem a podpisem žalované. Faktura byla splatná datum (z předmětné faktury).

4. Výše uvedený postup (bezformální objednávka, následné dodání zboží oproti podpisu kupní smlouvy a převzetí faktury, včetně ujednání o ceně a slevě) odpovídá též praxi zavedené mezi stranami, která mezi nimi fungovala přinejmenším od roku Anonymizováno (z kupních smluv a faktur za období let Anonymizováno až Anonymizováno).

5. Žalovaná fakturu č. hodnota, která je předmětem sporu, zaplatila dne datum (z výpisu z účtu). Na předžalobní upomínku žalovaná nereagovala (z předžalobní upomínky a dodejky).

6. Na základě shora uvedeného soud uzavřel, že mezi stranami byla podepsaná označená jako kupní smlouva, na jejímž základě žalovaná od žalobkyně zakoupila 75 balení papíru za celkovou cenu částka s tím, že sleva činila částku částka. K úhradě tedy byla částka částka na základě faktury č. hodnota splatné dne datum. Žalovaná částku částka zaplatila až datum, čímž došlo k aktivaci sankčních ujednání kupní smlouvy (smluvní pokuta a úrok z prodlení) a dále též k pozbytí nároku na poskytnutou slevu ve výši částka. Na předžalobní upomínku žalovaná nereagovala.

7. Při právním posouzení věci soud vycházel z ustanovení a násl. , (dále jen „o. z.“), podle kterého se kupní smlouvu prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

8. Podle § 1970 o.z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Vládní nařízení, které stanoví výši úroků z prodlení, je

9. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

10. Podle § 2051 o.z. nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

11. Podle § 548 odst. 1 o.z. vznik, změnu nebo zánik práv lze vázat na splnění podmínky. Je-li zánik práva nebo povinnosti vázán na nemožnou podmínku, nepřihlíží se k ní. Podle odstavce 2 podmínka je odkládací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky jednání nastanou. Podmínka je rozvazovací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky již nastalé pominou. Podle odstavce 3 neplyne-li z právního jednání nebo jeho povahy něco jiného, má se za to, že podmínka je odkládací.

12. Podle § 555 odst. 1 se právní jednání posuzuje podle svého obsahu. Podle odstavce 2 byl-li projev vůle mezi stranami dodatečně vyjasněn, nepřihlíží se k jeho vadě a hledí se, jako by tu bylo právní jednání od počátku. Podle § 556 odst. 1 co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Podle odstavce 2 při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.

13. Podle § 574 o.z. je třeba na právní jednání spíše hledět jako na platné než jako na neplatné. Podle § 580 odst. 1 je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

14. Podle § 430 odst. 1 o.z. pověří-li podnikatel někoho při provozu obchodního závodu určitou činností, zastupuje tato osoba podnikatele ve všech jednáních, k nimž při této činnosti obvykle dochází. Podle odstavce 2 podnikatele zavazuje i jednání jiné osoby v jeho provozovně, pokud byla třetí osoba v dobré víře, že jednající osoba je k jednání oprávněna.

15. Na základě shora uvedeného zdejší soud uzavřel, že žalobou uplatněná částka je důvodná, proto jí v celém rozsahu vyhověl. V řízení bylo prokázáno, že mezi stranami byla uzavřena písemná kupní smlouva dne datum na koupi kancelářského papíru, kterou za žalovanou podepsal její zaměstnanec jméno FO, účetní žalované, a to v provozovně žalované. Není tedy pochyb o tom, že dotčená osoba jednající za žalovanou v její provozovně byla oprávněna žalovanou zastupovat v běžných věcech souvisejících s administrativním provozem jako je dodávka papíru ve smyslu shora citovaného § 430 odst. 1, příp. odst. 2 o. z. Uvedené přitom vyplývá jednak ze samotné pozice jméno FO (účetní) a předmětu plnění (papír), jednak z jeho chování v provozovně žalované (dodávku převzal a podepsal předloženou dokumentaci). V průběhu řízení žalovaná navíc upustila od svých námitek týkajících se absence oprávnění dotčených osob jednat za žalovanou, soud se proto touto otázkou dále nezabýval.

16. Soud neshledal důvodnou námitku žalované, že kupní smlouva byla již dříve uzavřena ústně (neformálně, telefonicky) a že písemná smlouva nemá proto právní účinky. V řízení bylo mezi stranami nesporné, že k dodávce skutečně došlo na základě předchozí bezformální dohody či objednávky. Z argumentace žalované ovšem není patrné, z jakých důvodů by žalovaná neměla být vázána podepsanou písemnou smlouvou, byť k objednávce papíru došlo na základě jiné bezformální komunikace. Připojení podpisu pod určitouu je tradičně a obvykle chápáno jako stvrzení souhlasu podepisující strany s danouu (pokud z dalšího připojeného textu podepisujícího nevyplývá něco jiného). Je-li obsahem podepisovanéy smlouva, vyjadřuje její podpis pravidelně dokončení procesu sjednávání smlouvy a stvrzení souhlasu podepisující strany s obsahem dané smlouvy. Nedbalost či nedostatek pozornosti podepisujícího nemohou být zásadně přičítány k tíži protistrany. Podstatný je obsah podepisovanéy. V daném případě bylo již z dobře viditelného označení dotčenéy zřejmé, že se jedná o kupní smlouvu. Bylo taktéž dobře patrné, že obsahuje nejen označení stran a předmětu smlouvy – dodávaného zboží, ale taktéž text vlastních smluvních ujednání, z nichž je hned v první části opět zřejmé, že se jedná o kupní smlouvu (srov. argumentace Krajského soudu v rozsudku spisová značka, který je dostupný na www.beck-online.cz, ale též v usnesení ze dne datum, č.j. spisová značka78).

17. Dále soud uvádí, že shora uvedený postup (ústní objednávka/dohoda a následná písemná smlouva) je jednak nejen běžnou praxí a není ničím nestandardním v běžném obchodním styku, jednak vyplývá též ze zavedené praxe stran trvající nejméně od roku 2015, jak bylo v řízení žalobkyní prokázáno fakturami a kupními smlouvami z předchozích let. To, že v minulosti žádná ujednání v souvislosti s prodlením nebyla uplatněna, na uvedeném nic nemění. Žalovaná si byla či musela být vědoma textace smlouvy a s jejím zněním byla obeznámena a srozuměna. Lze se tedy stěží dovolávat nekalé či nevyhovující praktiky jen z toho důvodu, že v tomto konkrétním případě byly sankce uplatněny.

18. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala v případě úhrady předmětné faktury do prodlení, shledal soud žalobu důvodnou, pokud jde o sankční ujednání, tj. úrok z prodlení ve výši 0,25 % denně za každý den prodlení a smluvní pokutu ve shodné výši, přičemž výše smluvní pokuty i úroku z prodlení je vzhledem k postavení stran, povaze smlouvy a porušení povinnosti ze smlouvy přiměřená. Výše těchto sankčních ujednání je odvozena od doby prodlení, tedy její výše je závislá na konání, respektive nekonání žalované.

19. V souladu se smluvními podmínkami je také nárok žalobkyně na vyúčtování poskytnuté slevy, jelikož i její výše byla prokázána zněním kupní smlouvy (odstavec 4). Soud předmětné smluvní ujednání (odstavec 4) vyložil nejen dle jeho jednoznačného obsahu vyplývajícího z textu (gramatický výklad), ale též dle účelu a smyslu předmětného ustanovení, přičemž dospěl k závěru, že se jednalo svou podstatou a obsahem o rozvazovací podmínku ve smyslu § 548 odst. 2 věta druhá o.z., jelikož se jednalo o podmíněnou slevu z ceny, tedy sleva byla poskytnuta za určité podmínky (včasné zaplacení). Pokud podmínka splněna nebyla, nárok na slevu zanikl a uplatnila se v kupní smlouvě uvedená cena bez slevy. Na písemné kupní smlouvě byla uvedena plná cena, cena po slevě a součástí smlouvy bylo ujednání, za jakých podmínek kupující (žalovaná) ztrácí na slevu nárok. Jinými slovy neposkytnutí slevy není sankcí, nýbrž nenaplněním podmínky. Uvedené přitom odpovídá základním principům občanského práva o smluvní volnosti a autonomii vůle účastníků právních vztahů (§ 1 odst. 2 o.z.). Ujednání odstavce 4 je přitom srozumitelně a jednoznačně formulováno, ani zde nepřichází žádný důvod pro jeho neplatnost. Předmětná dohoda účastníků je platná, logická, jasně formulována a jejím účelem je motivace ke včasné platbě, nikoliv sankce za platbu opožděnou. Jelikož soud předmětné ustanovení neposoudil jako ujednání o smluvní pokutě ve smyslu shora uvedeného § 2048 o.z., nepřicházelo do úvahy ani moderační právo soudu.

20. Výše uvedené přitom zcela odpovídá též argumentaci Nejvyššího soudu uvedené v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, na kterou sama žalovaná odkazuje. Je pravdou, že předmětná věc se obdobným způsobem vztahuje na zpětné pozbytí nároku na slevu a že soud prvního stupně a odvolací soud uvedený nárok považovaly dle svého obsahu za smluvní pokutu. Nejvyšší soud ovšem tato rozhodnutí zrušil a poukázal na zjevně nesprávný závěr nižších soudů v tomto směru s tím, že ze samotné dikce předmětného ujednání vyplývá úmysl stran sjednat rozvazovací podmínku s cílem motivovat dlužníka ke splnění (srov. argumentaci Nejvyššího soudu k posouzení věci odvolacím soudem: „…Neprovedl ostatně ani elementární výklad jazykového vyjádření obsaženého v ujednání. Závěr o tom, že sporným ujednáním byla sjednána smluvní pokuta, založil toliko na argumentu, že ujednání naplňuje znaky dohody o smluvní pokutě a že jeho smyslem je zajištění řádného plnění závazku. Nikterak se přitom nevypořádal s možností, jíž nasvědčuje samotná dikce zkoumaného ujednání, totiž zda úmyslem stran nebylo sjednat rozvazovací podmínku ve smyslu ustanovení § 36 odst. 2 věty druhé obč. zák. v tom smyslu, že žalobkyně poskytuje žalované slevu z ceny pod podmínkou, že cena bude zaplacena včas. Nelze přehlédnout, že účelem takového ujednání je motivace dlužníka“).

21. Ostatní námitky žalované, že plná kupní cena byla nekonkurenceschopná (soud není oprávněn posuzovat ujednání stran o ceně), že nárok byl uplatněn na hranici promlčení (není zřejmé, co brání uplatnění takového nároku za situace, kdy v průběhu času nedošlo k nárůstu nároku) apod., soud shledal s přihlédnutím ke všemu výše uvedenému bezúspěšnými a blíže se jimi nezabýval.

22. O nákladech řízení soud rozhodl podle , (dále jen „“), tak, že její náhradu přiznal plně procesně úspěšné žalobkyni ve výši částka. Tato částka sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka, odměny advokáta ve výši částka za 4 úkony právní služby podle (příprava a převzetí právního zastoupení, předžalobní upomínka, žaloba, účast na jednání), a to ve spojení s a advokátního tarifu (3x částka a 1x částka). Soud žalobkyni nepřiznal odměnu za úkon spočívající v účasti u jednání, při němž došlo pouze k vyhlášení rozsudku, jelikož se tohoto nároku vůči soudu výslovně vzdala. K této částce dále soud připočetl hotové výdaje za 4 úkony ve výši částka, resp. částka, za každý úkon dle a advokátního tarifu, tj. celkem částka (3x částka a 1x částka). K odměně a hotovým výdajům dále náleží náhrada za daň z přidané hodnoty, jejímž je zástupce žalobkyně dle přiloženého osvědčení plátcem, a to ve výši částka. Soud aplikoval advokátního tarifu, jelikož se v dané věci jedná o žalobu, která je podávána opakovaně na totožném formuláři a mění se v ní pouze částky a označení účastníků (tzv. formulářová žaloba).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle (exekučního řádu).