Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
7 C 137/2025-21
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Jelínkovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
pro 15 490 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
II. Žaloba se co do nároku na zaplacení částky částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum a se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení částečně zamítá.
III. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.II. Žaloba se co do nároku na zaplacení částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, a se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení částečně zamítá.III. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, .
1. Žalobkyně se žalobou doručenou nadepsanému soudu dne datum domáhala po žalované zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím z titulu nezaplaceného úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba uzavřela prostřednictvím prostředků komunikace na dálku se žalovanou dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota, na základě které poskytla žalované úvěr ve výši částka. Žalovaná využila svého práva navýšit si úvěr a celkem čerpala částku částka. Žalovaná měla poskytnutý úvěr splatit nejpozději do dne datum. Právní předchůdkyně žalobkyně provedla lustraci žalované ve veřejně dostupných rejstřících a databázích (NRKI, BRKI, SOLUS, Centrální evidence exekucí a insolvenční rejstřík) a ověřila její úvěruschopnost z tvrzení žalované o jejích příjmech a výdajích. Žalovaná se ocitla v prodlení se splácením, proto byla právní předchůdkyní žalobkyně opakovaně vyzývána k úhradě dluhu. Žalobou uplatněná pohledávka se sestává z dlužné jistiny ve výši částka, dlužných úroků ve výši částka a smluvní pokuty ve výši částka. Pohledávka za žalovanou byla postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalobkyně žalovanou vyzývala k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou dne datum, žalovaná však na svém dluhu ničeho neuhradila. Pro případ, že by soud nárok žalobkyně ze smlouvy o spotřebitelském úvěru neuznal, domáhá se žalobkyně přiznání jistiny z důvodu bezdůvodného obohacení na straně žalované.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
3. Soud k projednání věci nařídil jednání na den datum, ze kterého se žalobkyně omluvila a žalovaná se bez omluvy nedostavila. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 o. s. ř., vycházel při tom z obsahu spisu a z provedených důkazů.
4. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne datum (dále jen „smlouva o úvěru“) soud zjistil, že společnost právnická osoba (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) se žalovanou dne datum prostředky komunikace na dálku podepsala smlouvu o úvěru, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši částka na bankovní účet žalované č. č. účtu a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splatit do datum v jediné splátce společně s úrokem ve výši 279,83 % ročně (částka).
5. Z dodatku č. hodnota ze dne datum soud zjistil, že došlo ke změně smlouvy o úvěru, konkrétně k navýšení jistiny úvěru na částku částka. Z dodatku č. hodnota ze dne datum soud zjistil, že došlo ke změně smlouvy o úvěru, konkrétně k navýšení jistiny úvěru na částku částka. Z dodatku č. hodnota ze dne datum, z dodatku č. hodnota ze dne datum, z dodatku č. hodnota ze dne datum, z dodatku č. hodnota ze dne datum a z dodatku č. hodnota ze dne datum soud zjistil, že došlo ke změnám smlouvy o úvěru, a to k prodloužení doby splatnosti vždy přibližně o jeden měsíc. Konečné datum splatnosti bylo sjednáno na den datum.
6. Z přípisu právnická osoba. ze dne datum a výpisu z účtu žalované soud zjistil, že bankovní účet č. č. účtu byl veden na žalovanou. Z výpisu z účtu žalované soud zjistil, že dne datum právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na bankovní účet žalované č. č. účtu částku částka, dne datum částku částka a dne datum částku částka.
7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum včetně seznamu postupovaných pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovanou ze smlouvy č. hodnota ve výši částka byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni.
8. Z upomínky ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši částka.
9. Z oznámení o postoupení pohledávky a výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne datum a podacího lístku ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou před podáním žaloby informovala o postoupení pohledávky na žalobkyni a žalobkyně ji vyzvala k úhradě dlužné jistiny ve výši částka do tří dnů.
10. Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujících právních předpisů a tyto na zjištěný skutkový stav aplikoval následovně:
11. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věty první ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
13. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
14. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
15. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.
16. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
17. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od datum, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
18. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
19. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
20. V rozsudku č. j. spisová značka ze dne datum Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.
21. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele – zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.
22. V rozsudku sp. zn. spisová značka ze dne datum Nejvyššího soudu České republiky konstatoval, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele (popřípadě osob na něm závislých) do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.
23. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 ZoSÚ. Dle názoru soudu, v daném případě právní předchůdkyně žalobkyně nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (ust. § 86 a § 78), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalované splácet úvěr. Žalobkyně neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala její skutečné měsíční příjmy a výdaje a toto ani netvrdila. Žalobkyně pouze v žalobě uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně provedla lustraci žalované v registru CRKI, EUCB, v insolvenčním rejstříku a centrální evidenci exekucí, avšak k tomuto tvrzení neoznačila a nepředložila žádné důkazy.
24. Na podkladě uvedených zjištění soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr, a proto je smlouva o úvěru neplatná; k této neplatnosti přihlédl bez návrhu. Převzala-li žalovaná předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinna tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Bezdůvodné obohacení žalované vyčíslil soud částkou částka, která představuje částku, kterou právní předchůdkyně žalobkyně žalované prokazatelně poskytla převodem na její bankovní účet v souvislosti s tímto úvěrem. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by cokoliv v souvislosti s úvěrem uhradila.
25. Žalobkyně pro případ, že soud neuzná nárok žalobkyně na zaplacení celé dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, navrhla, aby soud přiznal žalobkyni toliko jistinu z titulu bezdůvodného obohacení.
26. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaná tak byla povinna dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádána. Od následujícího dne je tak žalovaná v prodlení a je povinna hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná byla poprvé vyzvána k úhradě dlužné částky výzvou před podáním žaloby ze dne datum, která jí byla odeslána téhož dne. Touto výzvou byla žalovaná vyzvána, aby uhradila dlužnou částku do tří dnů. V souladu s § 573 o. z. byla výzva žalované doručena dne datum, dne datum tak marně uplynula lhůta k úhradě dluhu a ode dne datum se žalovaná ocitla v prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení ode dne datum ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
27. Pokud by se žalobkyně dostavila na jednání, poučil by ji soud dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. stran povinnosti prokázat, že jednak řádně zkoumala úvěruschopnost žalované a jednak ohledně refinancování předcházejícího úvěru. Jelikož se však žalobkyně k prvnímu nařízenému jednání konanému dne datum nedostavila, vzdala se tak dobrodiní poučení. Soud není povinen poskytovat poučení žalobkyni písemně, obzvláště ne tehdy, je-li strana zastoupena advokátem (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka: „ustanovení § 118a o. s. ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání.“).
28. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena v souladu s ustanovením § 1879 a § 1880 o. z. právní předchůdkyní žalobkyně. Žalobkyně je tak ve věci aktivně legitimována.
29. Jelikož, jak výše uvedeno, mezi účastníky nebyla platně uzavřena smlouva o úvěru včetně sjednání v žalobě uplatněných úroků a smluvní pokuty, soudu nezbylo než žalobu co do částky ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum a se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení částečně zamítnout.
30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 60,1 % z jejich celkové výše částka (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 80,05 % a úspěchu žalované v rozsahu 19,95 %). Tyto náklady sestávají z:
- zaplaceného soudního poplatku v částce částka;
- nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) ve znění účinném do datum z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava právního zastoupení, předžalobní výzva);
- nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b a. t. ve znění účinném od datum z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za jeden úkon právní služby spočívající v sepisu a podání žaloby;
- tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t.;
- daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.
Soud při určení výše nákladů aplikoval § 14b a. t., neboť mu je z úřední činnosti známo, že žaloby podávané žalobkyní v obdobných případech se liší pouze údaji o žalovaném, smlouvě o úvěru, výši dlužné částky a popř. výši příslušenství. Jde fakticky o formulář, do něhož jsou pouze dosazovány ty údaje, které jsou pro každý konkrétní spor specifické, nejedná se tedy o žádný individuální rozbor případu, a to ani po skutkové ani po právní stránce. Nepochybně tak jde o tzv. formulářovou žalobu ve smyslu § 14b a. t.
31. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalované dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotoven ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění po právní moci rozhodnutí domáhat exekučním návrhem.