Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
41 C 45/2025-37
Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní JUDr. Denisou Georgesovou ve věci
žalobkyně:
Jméno žalobkyně., IČ: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému:
Jméno žalovaného, Anonymizováno Anonymizováno. AnonymizovánoAnonymizováno Anonymizováno bytem Adresa žalovaného
o 280 362,78 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s 12,75 % úrokem z prodlení ročně od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se, co do částky částka, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, 15 % úroku z prodlení ročně z částky částka od datum do zaplacení a 9,65 % úroku ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s 12,75 % úrokem z prodlení ročně od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se, co do částky , částka, , kapitalizovaného smluvního úroku ve výši , částka, , kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, , 15 % úroku z prodlení ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a 9,65 % úroku ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou, podanou k Okresnímu soudu adresa-venkov dne datum, ve znění doplnění žaloby ze dne datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně (právnická osoba.) dne datum uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet Expres půjčka, na základě které poskytla žalovanému částku částka na bankovní účet č. č. účtu. Žalovaný se ve smlouvě zavázal úvěr splatit v 120 měsíčních splátkách ve výši částka, počínaje datum, včetně pojištění ve sjednané výši částka měsíčně. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný se dostal do prodlení se splátkou splatnou ke dni datum, datum, datum a datum, a proto úvěr zesplatnila ke dni datum, což žalovanému oznámila přípisem ze dne datum. Žalobkyně uvedla, že žalovaný uhradil žalobkyni celkem částku částka. Žalobkyně požadovala zaplacení nesplacené jistiny ve výši částka, poplatků ve výši částka dle čl. III. odst. 4 smlouvy, kapitalizovaného úroku ve výši částka (ve výši 9,65 % ročně dle čl. II. odst. 5 smlouvy o úvěru z dlužné jistiny ve výši částka od datum do datum), kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši částka (ve výši 15 % ročně dle čl. III. odst. 6 smlouvy o úvěru z dlužné jistiny od datum do datum), 9,65 % úrok ročně z částky částka od datum do zaplacení a 15 % úrok z prodlení ročně z částky částka od datum do zaplacení. Závěrem uvedla, že žalovaný závazek nesplnil ani po odeslání předžalobní výzvy.
právnická osoba prověření úvěruschopnosti žalované k výzvě soudu žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně úvěruschopnost pověřovala na základě údajů, které poskytl žalované v žádosti o úvěr dne datum. Sdělné údaje prověřovala v registrech, jako např. BRKI, NRKI, SOLUS. Žalovaný doložil výši svého příjmu, výše činila za poslední tři měsíce částku částka, dále uvedl, že příjem domácnosti je ve skutečnosti částka a má vlastní bydlení. Žalobkyně tvrdila, že bylo vycházeno z částky životního minima a částky normativních nákladů na bydlení. Zjistila také, že žalovaný neměl žádné závazky. Po posouzení dospěla k závěru, že je možné žalovanému úvěr ve výši částka poskytnout.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
4. Skutková zjištění učinil soud z provedených listinných důkazů. Ze smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši částka a žalovaný se zavázal úvěr splácet v 120měsíčních splátkách ve výši celkem částka, vždy k 15. dni v měsíci počínaje datum, a to společně s pojištěním ve výši částka. Úroková sazba byla sjednána ve výši 9,65 % ročně, výše poplatků byla sjednána v čl. III. odst. 4. Z čl. III. odst. 1 smlouvy bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout finanční prostředky na bankovní účet č. č. účtu. Součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky a Sazebník.
5. Z žádosti o poskytnutí úvěru ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný uvedl výši svého měsíčního příjmu v částce částka, výši právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala z potvrzení o příjmu. Žalovaný uvedl výši nákladů v částce částka, celkový příjem domácnosti uvedl částka. Z vyjádření právní předchůdkyně žalobkyně o prověřování úvěruschopnosti žalovaného bylo zjištěno, že údaje poskytnuté žalovaným byly ověřovány ve veřejných rejstřících, kdy byla zohledněna výše životního minima a částka normativních nákladů na bydlení.
6. Výpisem z interní databáze právní předchůdkyně žalobkyně (Platební historie) bylo zjištěno poskytnutí úvěru ve výši částka dne datum. Současně bylo z tohoto výpisu zjištěno splácení úvěru žalovaným, včetně sjednaných splátek pojistného.
7. Výzvami ze dne datum, datum, datum a datum právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení nedoplatku úvěru. Přípisem ze dne datum právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila.
8. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem ze dne datum.
9. Předžalobní výzvou k zaplacení úvěru byl žalovaný vyzván dne datum.
10. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které se zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši částka a žalovaný se zavázal úvěr splácet v 120měsíčních splátkách ve výši celkem částka, vždy k 15. dni v měsíci, a to společně s pojištěním ve výši částka počínaje datum. Součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky a Sazebník. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované finanční částku ve výši částka dne datum na účet. Žalovaný byl vyzýván k zaplacení splátek po splatnosti. Přípisem ze dne datum právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila. Právní předchůdkyně žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného na základě údajů poskytnutých žalovaným v žádosti o úvěr, nahlédnutím do veřejných a neveřejných registrů, když zohlednila rovněž výši životního minima a částka normativních nákladů na bydlení. Příjem žalovaného byl ověřen potvrzením o příjmu.
11. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen o. z.) a zákona č. 257/2016 Sb. , zákona o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “). Smlouvu o úvěru upravuje občanský zákoník v ustanovení § 2395 tak, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. S ohledem na § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, se soud nejprve zabýval tím, zda smlouva byla platně uzavřena, tedy, zda žalobkyně před jejím uzavřením s náležitou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr s tím, že tato povinnost je ukládána žalobkyni pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel úvěru neučiní.
13. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmu a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
14. Podle § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou první, je smlouva neplatná.
15. Podle § 588 odst. 1 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
16. Po posouzení věci soud dospěl k závěru, že žalobkyně (její právní předchůdkyně) nedostála své povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, neboť vyšla pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení žalovaného o jejích osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Soud je toho názoru, že pojem "odborná péče" předpokládá údaje, které spotřebitel věřiteli uvedl, ověřit, respektive objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele spotřebitele, apod. Nepochybně klíčová je i povinnost poskytovatele úvěru využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou, například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva dle databáze právnická osoba a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. Nadto právní předchůdkyně žalobkyně sama dospěla svou úvahou ke stanovení výše výdajů žalovaného, když však nevycházela ze žádných podkladů od žalovaného, např. nájemní smlouva, podložené výdaje spojené, např. s placením energií, dopravou apod. K tomu soud doplňuje, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši částka i za situace, kdy jí nebyla známa žádná výše nákladů žalované; nijak blíže ji nezkoumala, ani neověřovala, to vše za situace, kdy měsíční příjem žalovaného činil částku částka.
17. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku doložení) těchto tvrzení (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne datum, č. j. spisová značka, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3225/2015). Pouhé doplnění čísel do formuláře žalobkyně k hodnocení klienta, aniž je zřejmé z čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat ta zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí. V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. K tomuto porovnání však reálně vzhledem k nedostatku jakýchkoliv podkladů k výdajům žalovaného v daném případě nemohlo dojít.
18. Soud tedy shrnuje, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnost úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům, kdy rovněž chrání i pozici samotných věřitelů, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytly úvěr či jiné služby již dříve.
19. Úvěrová smlouva je, s ohledem na shora uvedené, ve smyslu § 588 o. z., absolutně neplatná, a tudíž z ní nemohly vzniknout žádné povinnosti, ani žádná práva.
20. V řízení bylo prokázáno, a to výpisem z interní databáze právní předchůdkyně žalobkyně, tzv. platební historií, že žalovanému byla poskytnuta částka částka. Za situace, když žalobkyně tvrdila, že žalovaný uhradil částku částka, pak soud shledal žalobu důvodnou, co do částky částka, tzn. rozdílu mezi částkou poskytnutou a částkou uhrazenou a úrokem z prodlení v zákonné výši, kdy nárok na úroky z prodlení z přisouzené částky vyplývá z § 1970 o. z., přičemž jejich výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném k prvnímu dni prodlení, počítaný od uplynutí lhůty dané žalované v předžalobní výzvě (výrok I.), ve zbývající části žalobu žalobkyně zamítl (výrok II.).
21. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky (výrok III.), bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , když v daném případě byl procesní úspěch žalobkyně byl 28 % a procesní úspěch žalovaného 72 %. To tedy znamená, že žalované vzniklo právo na náhradu nákladů řízení; tyto však žalované v řízení nevznikly, a proto soud žádné ze stran právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov.
Nebude-li povinnost uložená tímto vykonatelným rozhodnutím splněna povinnou stranou dobrovolně a včas, může se jí oprávněná strana domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.