Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
30 C 66/2025-541
Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Řezníčkovou ve věci
žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce se sídlem Adresa žalobce zastoupen advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
o zaplacení částky 12 423,30 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 9 137,88 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 12,75 % ročně od 16. 11. 2024 do zaplacení do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Co do částky 3 285,42 Kč se žaloba zamítá.
III. Žaloba se zamítá co do požadovaných úroků z úvěru a co úroků z prodlení za delší dobu, ve vyšší sazbě a z vyšší částky, než jsou uvedeny ve výroku I.
IV. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1 081 Kč k rukám zástupce žalobce tituly před jménem Anonymizováno, tituly za jménem, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 9 137,88 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 12,75 % ročně od 16. 11. 2024 do zaplacení do 3 dnů od právní moci rozsudku.II. Co do částky 3 285,42 Kč se žaloba zamítá.III. Žaloba se zamítá co do požadovaných úroků z úvěru a co úroků z prodlení za delší dobu, ve vyšší sazbě a z vyšší částky, než jsou uvedeny ve výroku I.IV. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1 081 Kč k rukám zástupce žalobce , tituly před jménem, , Anonymizováno, , , tituly za jménem, , do 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Návrhem podaným dne 2. 12. 2024 a po částečném zastavení řízení, o němž zdejší soud rozhodl usnesením ze dne 12. 12. 2024, č. j. EPR č. účtu-8, se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 12 423,30 Kč, a dále konkretizovaného úroku a úroku z prodlení. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba, IČO IČO, se sídlem adresa, a žalovanou došlo dne 24. 3. 2023 k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 5651668. Právní předchůdce žalobce jako poskytovatel úvěru náležitě ověřil schopnost žalované spotřebitelský úvěr splácet. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to převodem na účet označený žalovanou. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaná zavázala hradit ve prospěch právního předchůdce žalobce minimální měsíční platby, a to vždy do doby, dokud neuhradí celkovou dlužnou částku. Informace o konkrétní výši, počtu a četnosti plateb, které byla žalovaná povinna hradit, byly žalované sděleny každý kalendářní měsíc prostřednictvím rozpisu plateb, který byl žalované dostupný online na účtu Creditea www.creditea.cz. O vystavení rozpisu plateb byla žalovaná vyrozuměna e-mailem. Minimální měsíční splátky byla žalovaná povinna uhradit vždy do data splatnosti dle rozpisu plateb a dle smlouvy (Osobních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru). Za poskytnutý úvěr se žalovaná zavázala hradit právnímu předchůdci žalobce smluvní úrok ve výši sjednané ve smlouvě. V souladu se smlouvou a čl. 8. smluvních podmínek byla žalovaná povinna hradit také poplatky a náklady. Žalovaná neplnila smluvní podmínky řádně a včas a dostala se do prodlení s úhradou dlužné částky. Na základě této skutečnosti právní předchůdce žalobce v souladu s čl. 11.3 smluvních podmínek zaslal žalované výzvu k úhradě dlužné částky po splatnosti. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila a úvěr byl v souladu se smlouvou zesplatněn ke dni 27. 8. 2023. Žalobce požadoval po žalované smluvní úrok z jistiny úvěru až do zaplacení. Žalobce rovněž požadoval po žalované také zákonný úrok z prodlení z jistiny úvěru a poplatků až do zaplacení. Žalovaná od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku 862,12 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 7. 2024 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 29. 7. 2024. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Po postoupení pohledávky nebylo na dluh ničeho uhrazeno. Ke dni postoupení činila dlužná jistina 9 711,65 Kč a poplatky 900 Kč. Příslušenství pohledávky představoval kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení a kapitalizovaný úrok z dlužné jistiny za dobu do postoupení pohledávky žalobci, dále zákonný úrok z prodlení a úrok z dlužné jistiny za dobu do úplného zaplacení dluhu. Před částečným zpětvzetím žalobce požadoval za dobu do postoupení pohledávky smluvní úrok ve výši 29,55 % ročně. V případě úroku žalobce po částečném zpětvzetí požadoval úrok v sazbě odpovídající ustanovení § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru.
2. Žalované byla uložením s účinností dne 31. 3. 2025 doručena do vlastních rukou žaloba s výzvou ke sdělení, zda žalovaná souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání. Zásilka byla vhozena do schránky žalované dne 2. 4. 2025. Žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřila, soud proto vycházel z toho, že žalovaná na nařízení jednání netrvá. Žalobce již v žalobě souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání.
3. Žalovaná se k uplatněnému nároku nijak nevyjádřila. Rozsudek byl vyhlášen veřejně dne 30. 4. 2025.
4. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že společnost právnická osoba a žalovaná uzavřely dne 24. 3. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 5651668. Právní předchůdce žalobce ověřil úvěruschopnost žalované z dokumentů, které si od žalované vyžádal. Právní předchůdce žalobce zkoumal a vyhodnocoval zjm. transakce na běžném účtu žalované, a to za období od 2. 9. 2022 do 23. 3. 2023. Z údajů o příchozích a odchozích platbách právní předchůdce žalobce získal úplné ucelené informace o finanční situaci žalované, a to za dostatečně dlouhé období, kdy příchozí úhrady činily za toto období 446 024,28 Kč a odchozí úhrady činily 430 962,79 Kč. Z účtu žalované byl ověřen pravidelný příjem žalované u zaměstnavatele právnická osoba. v průměrné výši cca 30 000 Kč měsíčně. Z uvedených poznatků právní předchůdce žalobce důvodně uzavřel, že žalovaná je schopna hradit úvěr do výše limitu 10 000 Kč, jako věřitel jí proto v uvedené výši úvěr poskytl. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Žalovaná se zavázala úvěr splatit měsíčními splátkami, jejichž výše závisela na výši čerpaného úvěrového rámce a přirostlém úroku. Výše anuitních splátek byla rozpočítána na 12 měsíčních období. Celkem měla žalovaná na spotřebitelský úvěr zaplatit 13 644,05 Kč. Byla dohodnuta pevná roční úroková sazba 60 %. Smlouva byla uzavřena podle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Pro případ opožděného splácení úvěru byl věřitel oprávněn ukončit smlouvu výpovědí a vyzvat zákazníka k vrácení celého dosud nesplaceného úvěru. Aktuální výše dluhu žalované a výše jí zaplacených splátek byla doložena tzv. tabulkou umoření (transakčním výpisem). Žalovaná na úvěr zaplatila pouze částku 862,12 Kč dne 5. 5. 2023. Dopisem ze dne 12. 8. 2023 vyzval věřitel žalovanou k úhradě dlužných splátek ve výši 3 575,08 Kč. Uvedené skutečnosti soud zjistil ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s osobními a smluvními podmínkami, z výzvy k úhradě dluhu a z tabulky umoření.
5. Původní věřitel postoupil uvedenou pohledávku za žalovanou žalobci. K postoupení došlo smlouvou ze dne 29. 7. 2024. O postoupení pohledávky byla žalovaná vyrozuměna v rámci oznámení ze dne 29. 7. 2024. V něm je specifikována výše pohledávky na 13 254,62 Kč. V předžalobní výzvě ze dne 31. 10. 2024 žalobce požadoval částku 17 764,74 s tím, že nejpozději ji má žalovaná zaplatit do 15. 11. 2024. Tyto skutečnosti soud zjistil ze smlouvy o postoupení pohledávek, ze seznamu pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky a z předžalobní výzvy k plnění.
6. Dle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Dle § 1810 o. z. ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen „spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. Dle § 1815 o. z. ke zneužívajícímu ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.
8. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
9. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
10. Předloženou smlouvou o spotřebitelském úvěru bylo prokázáno uzavření smlouvy mezi žalovanou jako dlužníkem a právním předchůdcem žalobce jako věřitelem. Dle soudu bylo doloženo náležité ověření úvěruschopnosti žalované, když z jejího běžného účtu byly zjišťovány údaje o dosahovaných příjmech a výdajích. Právní předchůdce žalobce tak splnil povinnost vyplývající z ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, a proto nelze dovodit, že by uzavřená smlouva byla ve smyslu ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná.
11. Smlouva mezi účastníky je smlouvou spotřebitelskou. Soud se proto zabýval otázkou, zda smlouva neobsahuje zneužívající ujednání, kterými je třeba rozumět zjevně nepřiměřená ujednání k tíži žalované jako spotřebitele. Soud dospěl k závěru, že za takové ujednání je třeba považovat ujednání o úroku z úvěru v sazbě 60 % ročně. V soudní praxi se dovozuje, že za obvyklou úrokovou sazbu je třeba považovat sazbu kolem 20 % ročně, v rámci smluvní autonomie lze považovat za akceptovatelné i ujednání o úroku vyšším. V posuzované věci však byl sjednán úrok v sazbě výrazně vyšší. Ostatně nepřiměřenosti ujednání o výši úroku si patrně byl vědom i sám žalobce, který v rámci původního návrhu požadoval úrok v sazbě 29,55 % ročně, nikoliv sjednaných 60 % ročně. Dle soudu tak je ujednání o úroku zneužívající, a proto k němu nelze přihlížet. Soud se současně zabýval tím, zda důsledkem nepřiměřeného ujednání o úroku z úvěru je neplatnost úvěrové smlouvy jako celku, nebo pouze neplatnost ujednání o úroku.
12. Oddělitelnost nemravného ujednání o úroku u spotřebitelských úvěrů je problematikou, která není dosud judikaturou jednotně vyřešena. Vzhledem k zásadě přednosti práva Evropské unie lze však mít za to, že ve spotřebitelských úvěrových smlouvách je změna ujednání o úroku soudem, resp. uplatnění podpůrné, zákonem stanovené výše úroku, vyloučeno, a neplatnou je proto celá smlouva o spotřebitelském úvěru. V rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. 6. 2023, sp. zn. 47 Co 87/2023 se uvádí: „Odvolacímu soudu je z úřední činnosti známo, že podnikatelská aktivita žalobkyně se dlouhodobě a stabilně vyznačuje sjednáváním nepřiměřeně vysokých úroků a je na sjednávání takových úroků založena. Žalobkyně pravidelně poskytuje úvěry za riskantních podmínek, z čehož pramení množství soudních sporů s jejími dlužníky, kteří nejsou schopni úvěr včetně vysokého úroku splácet. Žalobkyně pokračuje ve sjednávání nemravně vysokých úrokových sazeb i poté, co byla prostřednictvím rozsudků v mnoha jiných věcech jako účastník řízení a poskytovatel úvěrů s neplatností takto vysokých úroků seznámena. Žalobkyně smlouvy s nemravně vysokým úrokem uzavírá záměrně, systematicky a s vědomím jejich neplatnosti. Není proto naplněn předpoklad, že by v tomto konkrétním případě uzavřela smlouvu i bez nemravně vysokého úroku, tedy bez této její neplatné části. Jelikož žalobkyni neplatnost jí sjednávaných úroků musí být obecně známa a jelikož jí musela být známa i v tomto konkrétním, nyní přezkoumávaném případě, nejsou splněny předpoklady ani pro úvahu, zda by smlouvu uzavřela bez neplatné části, kdyby o její neplatnosti věděla. Žalobkyně si totiž neplatnosti smlouvy v době jejího uzavření musela být vědoma. Je tedy z principu vyloučena úvaha, zda by uzavřela smlouvu i bez neplatné části, pokud by si byla neplatnosti vědoma (§ 576 obč. zák.).“ K obdobnému závěru dospěl i Městský soud v Praze ve svém rozsudku ze dne 12. 11. 2020, č. j. 17 Co 271/2020-112.
13. Uvedené závěry jsou použitelné i v projednávané věci. Soudu je z úřední činnosti známo, že právní předchůdce žalobce v rámci své podnikatelské činnosti běžně poskytuje úvěry za stejných podmínek, které byly sjednány v posuzované věci. Soud proto vycházel z toho, že neplatnost ujednání o úroku z úvěru způsobuje neplatnost smlouvy jako celku.
14. Bylo-li právním předchůdcem žalobce plněno na základě neplatné smlouvy, pak se žalobce může úspěšně domáhat pouze nároku z titulu bezdůvodného obohacení, které žalované na úkor právního předchůdce žalobce vzniklo. Žalované bylo celkem poskytnuto 10 000 Kč. Se zřetelem k částečnému plnění žalované, které dle žalobce a jím předložené listiny (tabulka umoření) činilo 862,12 Kč, soud žalobci přiznal z titulu bezdůvodného obohacení částku 9 137,88 Kč. Co do částky 3 285,42 Kč (rozdíl mezi žalovanou částkou 12 423,30 Kč a přisouzenou částkou 9 137,88 Kč) byla žaloba zamítnuta. V případě nároků z titulu bezdůvodného obohacení ze zákona nevyplývá lhůta splatnosti. Obohacený je proto povinen plnit poté, kdy je k tomu ochuzeným vyzván. V posuzované věci byla žalovaný vyzvána k plnění předžalobní výzvou ze dne 31. 10. 2024, a to ve lhůtě do 15. 11. 2024. Soud tudíž dovodil, že splatnost nastala dne 15. 11. 2024 a od následujícího dne je žalovaná v prodlení. Úrok z prodlení v sazbě odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak byl přiznán od 16. 11. 2024. Ve druhém pololetí roku 2024 činila sazba úroku z prodlení podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 12,75 % ročně. Lhůtu k plnění stanovil soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř.
15. V části, v níž se žalobce domáhal přiznání dalších částek (poplatky, úrok z úvěru) byla žaloba zamítnuta. Zamítavě soud rozhodl rovněž o zákonném úroku z prodlení, pokud byl uplatněn za delší dobu, z vyšší částky a ve vyšší sazbě, než byl žalobci jako důvodný přiznán výrokem I. rozsudku.
16. Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Předmětem sporu bylo zaplacení částky 12 423,30 Kč, žalobce byl v řízení úspěšný co do částky 9 137,88 Kč. Porovná-li se tedy původně vymáhaná částka s částkou, která byla žalobci přiznána, nelze než dovodit, že žalobce byl v řízení úspěšný v rozsahu 74 %, neúspěšný v rozsahu 26 % z hodnoty předmětu sporu. Žalobce tak má právo na 48 % oprávněně účtovaných nákladů řízení. Při plném úspěchu ve věci by měl žalobce právo na zaplacený soudní poplatek 800 Kč a na náklady zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2024. Dle ustanovení § 14b vyhlášky činila odměna za úkon právní služby 300 Kč a dle ustanovení a paušální náhrada výdajů za úkon právní služby 100 Kč. Tyto částky příslušely za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, sepis žaloby). Soud neshledal důvod pro přiznání odměny a náhrady za další úkon právní služby, konkrétně za doplnění žaloby ze dne 1. 4. 2025. Tímto podáním žalobce doplnil k výzvě soudu tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti a doložil výpis z účtu žalované, osvědčující její příjmy a výdaje před poskytnutím úvěru. Úplná tvrzení žalobce včetně důkazů k úvěruschopnosti mohla a měla být obsažena již v žalobě. Na nákladech řízení by tak žalobci při plném úspěchu ve věci náležela částka 2 252 Kč (1 200 Kč na odměně a náhradách, 252 Kč na DPH a 400 Kč na soudním poplatku).
17. Soud žalobci přiznal na nákladech podle výsledku řízení 48 % z částky 2 252 Kč tj. částku 1 081 Kč. Podle § 149 odst. o.s.ř. se náklady řízení platí advokátovi žalobce. Lhůta k náhradě nákladů byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř. (výrok IV).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení dvojmo ke zdejšímu soudu. O odvolání rozhoduje Krajský soud v Hradci Králové.
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou tímto rozsudkem, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.