Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Co 265/2024-109

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Anonymizováno a soudkyň Anonymizováno a Anonymizováno ve věci

žalobců: a) Jméno žalobce, narozena Datum narození žalobce

bytem Adresa žalobce

zastoupená Jméno Zástupce, advokátkou

sídlem Anonymizováno

b) Jméno advokátky, narozen Datum narození advokátky

bytem Adresa advokátky

proti

žalované: Jméno žalované, narozena Datum narození žalované

bytem Adresa žalované

zastoupená Anonymizováno

sídlem Anonymizováno

o zrušení věcného břemene (služebnosti), o odvolání žalobců proti rozsudku Okresního soudu v Nymburce ze dne 6. 9. 2024, č. j. – 74

takto:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalované společně a nerozdílně na nákladech odvolacího řízení 10 189,26 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, na účet Okresního soudu v Nymburce.

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalované společně a nerozdílně na nákladech odvolacího řízení 10 189,26 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, na účet Okresního soudu v Nymburce.

1. Žalobci, jako spoluvlastníci nemovitosti, se žalobou domáhali po žalované zrušení služebnosti doživotního bydlení a užívání domu č. p. Anonymizováno zřízené v roce 1994, kdy výši náhrady ponechali na úvaze soudu. Podle žalobců služebnost ztratila své opodstatnění poté, co byla žalovaná z důvodu postupného zhoršování zdravotního stavu v roce 2020 přemístěna do domova pro seniory se stálou pečovatelskou službou, nemůže sama chodit, je na kolečkovém křesle, bez péče ošetřovatelky se neobejde, a není tak schopna fyzicky vykonávat služebnost; péči má zajištěnou na základě smlouvy s domovem pro seniory na dobu neurčitou, náklady jsou zcela hrazeny z jejího důchodu. Od odchodu žalované v domě nikdo nebydlí, nemovitost je ve špatném technickém stavu, je nutná její oprava, na kterou však žalobci nemají dost finančních prostředků, navíc oba mají zdravotní problémy, a proto chtějí nemovitost prodat. Věcné břemeno de facto znemožňující vlastníkovi jeho nemovitost užívat, její hodnotu a prodejnost snižuje.

2. Okresní soud v Nymburce (dále jen „soud prvního stupně“) shora označeným rozsudkem (dále jen „rozsudek soudu prvního stupně“ nebo „napadený rozsudek“) žalobu, jíž se žalobci domáhali „zrušení služebnosti doživotního bydlení a užívání domu č. p. Anonymizováno, s veškerým příslušenstvím, jakož i právem přijímat v bytě návštěvy příbuzných a známých, ve prospěch žalované, založené darovací smlouvou ze dne datum, zapsané k pozemkům parc. č. st. Anonymizováno a parc. č. hodnota, oba v katastrálním území adresa“, zamítl (výrok I.) a uložil žalobcům „zaplatit žalované společně a nerozdílně plnou náhradu nákladů řízení ve výši, jež bude stanovena samostatným usnesením, a to na účet státu České republiky – Okresního soudu v Nymburce, do tří dnů od právní moci samostatného usnesení (výrok II.).

3. Soud prvního stupně po provedeném dokazování uzavřel, že od doby zřízení věcného břemene doživotního užívání došlo ke změně poměrů, nicméně ta není natolik zásadní, aby odůvodnila zrušení služebnosti. K argumentaci žalobců uvedl, že argumentace neprodejnosti nemovitosti zatížené služebností „není z hlediska naplnění zákonných předpokladů pro zrušení služebnosti relevantní, neboť s výkonem práva odpovídajícího věcnému břemenu je vždy pro povinnou osobu spojeno omezení ve výkonu jejích vlastnických práv a taková okolnost pak bez dalšího nemůže založit ani rozpor výkonu práva oprávněné osoby s dobrými mravy“. Ani skutečnost, že je žalovaná je od roku 2020 pro svůj špatný zdravotní stav umístěna v domově pro seniory a v zatížené nemovitosti již nebydlí, není podle soudu prvního stupně s to naplnit jak důvody zániku služebnosti podle , (dále též „o. z.“), tak důvody pro její zrušení či omezení podle o. z., neboť „je ponecháno na vůli osoby oprávněné ze služebnosti, nakolik bude své právo využívat, to ovšem pod sankcí promlčení tohoto práva při jeho nevyužívání po dobu 10 let. Žalovaná své právo ze služebnosti nevyužívá teprve od roku 2020, desetiletá promlčecí doba tedy dosud neuplynula.“ Soud prvního stupně rovněž poukázal na to, že „s ohledem na podmínky nastavené smlouvou, na základě níž je žalovaná od roku 2022 v domově Anonymizováno, není v případě dalšího zhoršení zdravotního stavu žalované vyloučeno ukončení smlouvy ze strany poskytovatele služeb. Žalovaná přitom nemá jinou legální možnost bydlení než v předmětných nemovitostech, když podle tvrzení samotných žalobců žádné nemovitosti nevlastní.“

4. Proti tomuto rozsudku podali žalobci [jmenovitě sice pouze a) žalobkyně, nicméně vzhledem k charakteru projednávané věci a nerozlučnému společenství žalobců se procesní kroky jednoho z nich vztahují i na druhého] v zákonné lhůtě odvolání. V něm zopakovali svou žalobní argumentaci s důrazem na zdravotní stav žalované, její faktickou nemožnost služebnost realizovat s tím, že není reálná perspektiva, že by se tento stav změnil. Vytýkali soudu prvního stupně, že tuto změnu poměrů neklasifikoval jako změnu trvalou, vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou oprávněné osoby. Navrhovali, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a předmětnou služebnost za finanční náhradu, jejíž výši ponechávají na úvaze soudu, zrušil.

5. Opatrovník žalované ve vyjádření k odvolání shledal závěry napadeného rozsudku správnými. Připustil, že by „náhled na žalobní podání mohl být odlišný v případě, pokud by žalovaná měla zajištěnu nevypověditelnou ubytovací a pečovatelskou službu v domově se zvláštním režimem, když by bylo zřejmé (prokázané), že věcné břemeno využít ani nemůže, ale ani nepotřebuje, přičemž v tom případě by naopak pro ni mohlo být výhodnější mít k dispozici peníze z finanční náhrady pro zajištění lepších služeb nad rámec pečovatelského standardu v domově se zvláštním režimem.“ Za stávající důkazní situace však považuje napadený rozsudek za věcné správný a navrhoval jeho potvrzení.

6. Krajský soud v Praze, jako soud odvolací, přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně podle ustanovení a následujících , , ve znění pozdějších změn (dále jen „ “) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

7. Odvolací soud vycházel ze správných skutkových zjištění soudu prvního stupně, že žalovaná a její manžel jméno FO, uzavřeli dne 7. 4. 1994 se svým synem tituly před jménem jméno FO, darovací smlouvu, kterou darovali tituly před jménem jméno FO své nemovitosti v Rašovicích a svůj spoluvlastnický podíl o velikosti ¾ k předmětné nemovitosti (konkrétně pozemku parc. č. st. Anonymizováno s domem čp. Anonymizováno/II v Anonymizováno a parc. č. hodnota), jejichž zbylým spoluvlastníkem v rozsahu ¼ byl tituly před jménem jméno FO; ten v této smlouvě současně zřídil svým rodičům, tedy žalované a jméno FO, „věcné břemeno doživotního bydlení a užívání domu čp. Anonymizováno s veškerým příslušenstvím, jakož i právem přijímat v bytě návštěvy příbuzných a známých“. Věcné břemeno užívání ve prospěch žalované a jméno FO je zapsáno v katastru nemovitostí, a to ve vztahu k pozemkům parc. č. st. Anonymizováno a parc. č. hodnota, v katastrálním území Poděbrady. jméno FO v roce 2001 zemřel. Žalovaná je imobilní a vzhledem k pokročilé demenci není schopna samostatně rozhodovat o právních záležitostech, ani projevit svoji vlastní vůli; není schopna se o sebe postarat po všech stránkách, vyžaduje trvalou pomoc druhé osoby. Dne 8. 6. 2022 žalovaná, v zastoupení a) žalobkyně, uzavřela s právnická osoba právnická osoba. smlouvu o poskytování sociální služby v domově pro seniory na dobu neurčitou. Podle této smlouvy je ji poskytovatel služeb oprávněn z vymezených důvodů, mj. při naplnění ustanovení , c) , vypovědět ve lhůtě sedmi dnů počínaje prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena. Žalovaná má příjem z vdovského a starobního důchodu ve výši 23 827 Kč měsíčně, zvláštního příspěvku k důchodu ve výši 1 408 Kč měsíčně a příspěvku na péči 19 200 Kč měsíčně, tedy celkem 44 435 Kč. Za pobyt v domově právnická osoba. žalovaná platí pravidelně 21 050 Kč měsíčně. Spoluvlastníky předmětných nemovitostí jsou v současnosti žalobci, a to žalobkyně v rozsahu 2/3, žalobce 1/3, kdy tyto nabyli v rámci pozůstalostního řízení po tituly před jménem jméno FO, zemřelém dne datum.

8. Věcné břemeno doživotního užívání, které je předmětem tohoto řízení vzniklo na základě smlouvy z roku 1994, tedy za účinnosti , (dále též „OZ“), soud prvního stupně nicméně správně ve smyslu ustanovení , 2 o. z. věc posuzoval podle stávající právní úpravy obsažené v zákoně č. , , v Části třetí, Dílu 5, Oddílu 2, zejména dle ustanovení o. z., podle něhož služebnost zaniká trvalou změnou, pro kterou služebná věc již nemůže sloužit panujícímu pozemku nebo oprávněné osobě. (odstavec 1) Při trvalé změně vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku nebo oprávněné osoby se vlastník služebné věci může domáhat omezení nebo zrušení služebnosti za přiměřenou náhradu. (odstavec 2) Správně pak soud prvního stupně vycházel i z přiléhavé judikatury Nejvyššího soudu zabývající se podmínkami zániku a předpoklady pro zrušení věcného břemena potažmo služebnosti.

9. Odvolací soud se plně ztotožňuje se skutkovými i právními závěry rozsudku soudu prvního stupně, který se zcela dostatečným způsobem vypořádal i s námitkami žalobců uplatněnými v odvolání, které jimi byly namítány již v řízení před soudem prvního stupně a pro stručnost proto odvolací soud odkazuje v plném rozsahu na odůvodnění napadeného rozsudku V tomto směru postupuje odvolací soud v souladu s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 16. 11. 2011, sp. zn. (dostupné na webových stránkách https://www.nsoud.cz), podle kterého, vychází-li potvrzující rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé z týchž skutkových a právních závěrů jako rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé, pak se požadavkům kladeným na obsah odůvodnění takového rozhodnutí odvolacího soudu ustanovením nikterak neprotiví, jestliže odvolací soud (byť i v reakci na námitky odvolatele) omezí své závěry na prosté přitakání správnosti skutkových závěrů a právního posouzení věci soudem prvního stupně. To je dáno charakterem (postavením) odvolacího soudu, který plní roli přezkumné instance a nevytváří svá rozhodnutí bez vazby na argumentaci soudu prvního stupně.

10. Na základě všech výše uvedených skutečností a závěrů odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně podle ustanovení jako věcně správný potvrdil, včetně správného akcesorického výroku II., o nákladech řízení, byť o povinnosti k jejích náhradě bylo prozatím rozhodnuto pouze do základu a o jejich výši soud prvního stupně teprve rozhodne.

11. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto ve smyslu ustanovení podle a v odvolacím řízení úspěšné žalované byla přiznána náhrada nákladů spočívajících v nákladech na odměnu ustanoveného opatrovníka. Ty sestávají z odměny za dva úkony právní služby, z toho jeden (vyjádření k odvolání) za 2 500 Kč [ , ., , advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024 (dále jen „AT“)] a druhý (účast u jednání) za 3 700 Kč [ , ., , advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025 (dále jen „a. t.“)] dvou paušálních náhrad hotových výloh, jedné ve výši 300 Kč ( AT) a jedné ve výši 450 Kč ( a. t.), paušální náhrady za ztrátu času, a to čtyř půlhodin po 150 Kč ( a. t.), cestovného opatrovníka při cestě ze sídla jeho kanceláře v Nymburce k odvolacímu soudu a zpět, celkem hodnota km osobním automobilem reg. zn. SPZ, s kombinovanou spotřebou motorové nafty 4,2 l/100 km, při sazbě základní náhrady ve výši 5,80 Kč na jeden kilometr a ceně paliva 34,70 Kč/l [ , ], celkem cestovné 870,88 Kč a 21 % daně z přidané hodnoty v celkové výši 1 768,38 Kč ( ). Celková výše náhrady činí 10 189,26 Kč. Místem splatnosti náhrady byl určen účet soudu prvního stupně, který na základě na základě vyúčtovaní rozhodne o odměně a nákladech ustanoveného opatrovníka a ty mu následně vyplatí.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je za podmínek , ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení, přípustné dovolání k Nejvyššímu soudu, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce.