Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 15/2025-33

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní JUDr. Markétou Písaříkovou, Ph.D., ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

pro 31 556 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 24 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 24 800 Kč od 10. 3. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 6 756 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 6 756 Kč od 10. 3. 2024 do zaplacení zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 967 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně Jméno advokáta, advokáta.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 24 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 24 800 Kč od 10. 3. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se co do částky 6 756 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 6 756 Kč od 10. 3. 2024 do zaplacení zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 967 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně , Jméno advokáta, , advokáta.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 13. 12. 2024 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s tím, že původní věřitelka, společnost právnická osoba, se adresa, IČ IČO uzavřela se žalovanou dne 26. 9. 2023 smlouvu o úvěru č. 763710006, na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši 24 800 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 9. 3. 2024. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, a proto byl původní věřitelkou opakovaně vyzývána k úhradě dluhu. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 6. 12. 2023.

2. Předmětem žaloby je pohledávka v celkové výši 31 556 Kč, skládající se z celkové nesplacené jistiny úvěru ve výši 24 800 Kč, ze smluvního úroku, který v době zesplatnění činil 5704 Kč, a dále smluvní pokuty v souladu se smlouvou o úvěru, která v době zesplatnění činila 1052 Kč.

3. Původní věřitelka úvěr žalované vyplatila dne 26. 9. 2023 převodem z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované č. č. účtu var. s. 4404322. S ohledem na to, že žalobkyně nemůže doložit y, na základě kterých byla prověřována úvěruschopnost žalované, požádala pro tento případ o přiznání částek z titulu bezdůvodného obohacení.

4. Žalovaná se v řízení nijak nevyjádřila.

5. Z provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav:

6. Ze smlouvy o úvěru č. 763710006 včetně dodatku č. 1,2,3 vyplynulo, že mezi původní věřitelkou a žalovanou byla uzavřena úvěrová smlouva, na jejímž základě se původní věřitelka zavázala poskytnout žalované krátkodobý úvěr ve výši 24 800 Kč, žalovaná se zavázala tuto částku původní věřitelce splatit spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 704 Kč do 26. 10. 2023. Úvěr byl žalované poskytnut v hotovosti proti podpisu smlouvy. Dodatky 1 až 3 byla splatnost posunuta do 4. 2. 2024, přičemž žalovaná se zavázala hradit nadto pevný úrok ve výši 3 x 5 704 Kč (tj. 17 112 Kč).

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023 včetně přílohy vyplynulo, že pohledávka za žalovanou z předmětné smlouvy byla postoupena na žalobkyni s účinností k témuž dni. V této souvislosti pak bylo z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 18. 7. 2024 včetně podacího lístku zjevné, že žalovaná byla o tomto postoupení původní věřitelkou písemně informována a byla vyzvána k úhradě částky 31 556 Kč.

8. Z výpisu z běžného účtu u banky Anonymizováno a plateb z 21. 12. 2023 a 6. 1. 2024 soud nezjistil nic rozhodného pro danou věc.

9. Z dopisu právního zástupce žalobkyně ze dne 9. 3. 2024 včetně soud zjistil, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k zaplacení částky 31 556 Kč.

10. Na základě takto provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Dne 26. 9. 2023 došlo mezi společností právnická osoba, se adresa, IČ IČO a žalovanou k uzavření smlouvy o (spotřebitelském) úvěru. Výše úvěru činila 24 800 Kč a sjednané příslušenství celkem 5 704 Kč. Celkem měla žalovaná původní věřitelce zaplatit 30 504 Kč do 26. 10. 2023. Žalobkyně již nemůže prokázat tvrzení o tom, jak byla prověřována úvěruschopnost žalované. Žalovaná z titulu této smlouvy neuhradila ničeho. Pohledávka za žalovanou z uvedené úvěrové smlouvy byla následně postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně vyrozuměna. Následně byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužných částek prostřednictvím právního zástupce žalobkyně.

11. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen „ “), Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

14. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

16. Na základě uvedeného závěru o skutkovém stavu věci, v souvislosti se shora citovanými zákonnými ustanoveními, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části. Předmětný právní vztah soud posoudil jako úvěrovou smlouvu dle § 2395 o. z. uzavřenou v režimu zákona o spotřebitelském úvěru, když původní věřitelka poskytla žalované peněžní prostředky ve formě spotřebitelského úvěru ve smyslu ust. § 2 uvedeného zákona. Původní věřitelka proto měla povinnost před uzavřením úvěrové smlouvy řádně zkoumat úvěruschopnost žalované nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a je-li nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů.

17. Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 25. 7. 2018 č. j. -77 vyložil, že „povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve.“

18. V daném případě bylo nepochybné, že se žalobkyně nemůže prokázat, že její právní předchůdkyně splnila své povinnosti předvídané v § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, a tedy že před uzavřením smlouvy vycházela z dostatečných informací týkajících se majetkové situace žalované. Proto je na místě přijmout závěr, že původní věřitelka před uzavřením smlouvy v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neprověřila úvěruschopnost žalované.

19. S ohledem na uvedené soud dospěl k přesvědčení, že vzhledem k tomu, že původní věřitelka nedostála shora uvedeným požadavkům, stala se předmětná spotřebitelská smlouva podle § 580 odst. 1 o. z., neplatnou, přičemž k této neplatnosti přihlédl soud podle § 588 o. z. i bez návrhu (k tomu srov. např. rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18, OPR-Finance s.r.o. proti GK, nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. dostupný na www.nalus.usoud.cz).

20. V řízení však bylo prokázáno, že žalované byla částka ve výši 24 800 Kč ze strany původní věřitelky prokazatelně poskytnuta, a proto je žalovaná povinna s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy tuto žalobkyni, na níž byla pohledávka z uvedené smlouvy postoupena v souladu s § 1879 a násl. o. z., vrátit coby bezdůvodné obohacení dle § 2991 a násl. o. z. a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, avšak ve výši snížené o již uhrazenou částku (v předmětné věci 0 Kč). Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022 č. j. -262 pak plyne, že ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru představuje zvláštní úpravu bezdůvodného obohacení, neboť se zabývá otázkou splatnosti plnění z neplatné úvěrové smlouvy. Konkrétně stanoví, že dlužník je povinen vrátit celou nesplacenou jistinu (tj. s ohledem na neplatnost smlouvy bez veškerého sjednaného příslušenství) v době přiměřené jeho možnostem. Dlužník se tak ani nemůže dostat do prodlení s úhradou svého dluhu, proto věřiteli, který úvěr poskytl (potažmo žalobkyni, na níž byla pohledávka postoupena), nemůže svědčit ani právo na zaplacení úroků z prodlení.

21. Vzhledem ke všem výše uvedenému závěru tak soud zavázal žalovanou k zaplacení (vrácení) poskytnuté jistiny úvěru v celkové výši 24 800 Kč. Tuto povinnost pak žalované uložil zaplatit ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku ( ), neboť s ohledem na pasivitu žalované v řízení nebyly soudu známy žádné okolnosti, které by odůvodňovaly určit jí lhůtu k plnění delšího trvání.

22. Soud přiznal žalobkyni též nárok na zákonný úrok z prodlení podle ust. o. z. ve výši dané nařízení vl. , ode dne následujícího po předžalobní výzvě právního zástupce žalobkyně (vše výrok I.). Ve zbývajícím rozsahu žaloba musela být zamítnuta (výrok II.)

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 967 Kč, přičemž tato částka představuje 57,18 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 78,59 % a úspěchu žalované v rozsahu 21,41 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 263 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 31 556 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. (vše ve znění do 31. 12. 2024) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 029 Kč ve výši 216 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.