Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
5 C 249/2024-35
Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristinou Steinmetzovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
pro zaplacení 72 623,30 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 41 992 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z této částky od 20.6. 2024 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá do částky 30 631,30 Kč, kapitalizovaného úroku v částce 2 230 Kč, úroku ve výši 11,9% z částky 48 431 Kč od 2.2. 2023 do zaplacení, úroku z prodlení z částky 51 726 Kč od 2.2. 2023 do 19.6. 2024, úroku z prodlení ve výši 15% z částky 9 734 Kč od 20.6. 2024 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 41 992 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z této částky od 20.6. 2024 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá do částky 30 631,30 Kč, kapitalizovaného úroku v částce 2 230 Kč, úroku ve výši 11,9% z částky 48 431 Kč od 2.2. 2023 do zaplacení, úroku z prodlení z částky 51 726 Kč od 2.2. 2023 do 19.6. 2024, úroku z prodlení ve výši 15% z částky 9 734 Kč od 20.6. 2024 do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
1. Žalobkyně se v žalobě doručené soudu dne datum domáhala po žalované zaplacení částky vymezené ve výroku I. a II. spolu s příslušenstvím tamtéž. Uvedla, že dne datum uzavřela její právní předchůdkyně Anonymizováno s.r.o., IČO: IČO se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru Anonymizováno č.hodnota, na jejímž základě poskytla žalované částku částka dne datum na její účet. Žalovaná se zavázala úvěr splatit spolu s úrokem v sazbě 11,90% v 36 měsíčních splátkách po částka. Žalovaná se dostala do prodlení, proto žalobkyně úvěr k datu datum zesplatnila. Pohledávka byla k datu datum postoupena na žalobkyni, žalovaná dosud uhradila částka. Dluh sestává z dlužné jistiny částka, dlužných poplatků částka, dlužné smluvní pokuty vyčíslené k datum na částku částka, kapitalizovaných úroků v částce částka a dále do zaplacení jako ve výrocích I. a II.
2. Žaloba byla doručena žalované dne datum na adresu trvalého pobytu v záhlaví, k této se nijak nevyjádřil. Soud ve věci nařídil jednání na den datum, ke kterému se žalovaná bez omluvy nedostavila. Soud jednal a rozhodoval v její nepřítomnosti, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů ( § 101 odst. 3 o.s.ř.).
3. Po provedeném dokazování měl soud zjištěn následující skutkový stav.
4. Mezi žalovanou a společností Anonymizováno s.r.o., IČO: IČO byla na základě elektronické komunikace ( žalovanou podepsáno dne datum v 12:59 hod prostřednictvím SMS kódu ) uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru Anonymizováno č.hodnota, na jejímž základě měla být žalované poskytnuta částku částka bankovním převodem. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit včetně úroku ve výši 11,80% ročně v 36 měsíčních splátkách ve výši částka včetně pojistného.
5. Součástí smluvní dokumentace byla i Zpráva o posouzení úvěruschopnosti, kde je mimo kontaktů žalované, ověření z občanského průkazu uvedeno, že měly být prověřeny registry Solus, insolvenční rejstřík, registr CRIF, měl být zjištěn příjem žalované v částce částka, a výdaje jako náklady bydlení částka, splátky úběru částka, jiné závazky jak hypotéka či výživné označeny nebyly. Ověření mělo proběhnout z výplatních pásek, výpisu bankovního účtu a příslušných registrů. Závěrem byl vypočten rozdíl příjmů a výdajů na částku částka jako dostatečný pro splátku částka. K tomuto byla doložena výplatnice z 6/2021 zaměstnavatele právnická osoba s příjmem částka. Dále výpis účtu žalované za měsíc 11/2021 č. č. účtu s počátečním zůstatkem -částka a konečným +částka, obraty + částka a -částka. Příjem od právnická osoba. byl částka a částka dne datum.
6. V dopisu ze dne datum byla žalovaná vyrozuměna o odstoupení, dále dopisem ze dne datum vyrozuměna o postoupení pohledávky na žalobkyni a dopisem z datum odeslaným téhož dne vyzvána k zaplacení dluhu do datum.
7. Žalobkyně jiné důkazy k posuzování procesu úvěruschopnosti žalované nedoložila. Zároveň ze strany žalované nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by na uvedený závazek cokoliv uhradila nad rámec tvrzení žalobkyně.
8. Při právním hodnocení vycházel soud z níže citovaných ustanovení.
9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že na požádání úvěrovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se mimo jiné určuje výše úroků z prodlení, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
11. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ( dále jen z.s.ú.) ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
12. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
13. Podle § 87 odst. 1 s.p.ú. pokud poskytne poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
14. Podle § 2053 o.z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.
15. Podle ust. § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
16. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
17. Podle ust. § 2991 odst. 2 o.z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
18. Na základě výše uvedených zjištění a po právním hodnocení dle citované úpravy soud posoudil žalobu za uplatněnou žalobkyní po právu jen v části. Žalovanému měly být v projednávané věci poskytnuty právní předchůdkyní žalobkyně peněžní prostředky ve výši částka na základě uzavřené smlouvy o úvěru dle citovaného ustanovení § 2395 a násl. o.z. modifikované ustanoveními z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Současně bylo ze strany žalobkyně prokázáno postoupení pohledávky dle § 1879 o.z. Předchůdkyně žalobkyně tak v rámci své podnikatelské činnosti poskytla žalované, fyzické nepodnikající osobě jako spotřebiteli peněžité plnění, tedy činnost upravenou v § 2 odst. 1 a § 3 odst. 1 písm. a) z.s.ú.. S ohledem na ustanovení § 86 odst. 1 tohoto zákona se soud zabýval předně posouzením míry zkoumání úvěruschopnosti žalované ze strany žalobkyně jako úvěrující. Vycházel tak ve shodě s posledními judikatorními závěry, jak Nejvyššího soudu v rozhodnutí vydaném pod sp. zn. spisová značka, tak Ústavního soudu pod sp. zn. III. ÚS 4129/2018, které reflektují právní úpravu předchozího zákona o spotřebitelském úvěru z.č. 145/2010 Sb., dle názoru soudu a v souladu s rozsudkem Evropského soudního dvora ze dne datum ve věci OPR-právnická osoba. proti GK, C-679/18 použitelných i za účinnosti této právní úpravy. Posledně uvedené rozhodnutí Soudního dvora obsahuje závěr, dle něhož „články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48/ES musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“
19. Citované ust. § 86 odst. 1 z.s.ú. ve svém rámci upravuje postup při zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele a umožňuje poskytnutí úvěru až poté, nejsou-li důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Přičemž výchozími informacemi jsou skutečnosti sdělené úvěrovaným, avšak poskytovatelem prověřené s uvedením příkladů databází dlužníků apod. Význam tohoto postupu shrnuje právě Ústavní soud v posledně uvedeném rozhodnutí s odkazem na předchozí rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. spisová značka a Nejvyššího správního soudu sp.zn. spisová značka kdy uvedl, že „důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (zde vedlejší účastníci), aby dlužníka - spotřebitele (zde stěžovatele) náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.“
20. V projednávané věci právní předchůdkyně žalobkyně dle názoru soudu ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované nepostupovala s náležitou péčí a v souladu se shora popsanými pravidly. Její zjištění byla toliko kusá a mimo příjmu neověřená, či toto ověření nedoložila. Takto soud postrádá ověření výdajů žalované včetně splátek úvěru a jejich poměření s doloženým příjmem, neboť jediný důkaz v tomto směru, výpis účtu žalované za listopad 2021, vzbuzuje vzhledem k výši obratů spíše pochybnosti o schopnosti žalované jakýkoliv další závazek splatit. Takový postup nelze považovat za dostatečné zkoumání kredibility dlužníka ve světle shora nastíněných ustanovení z.s.ú. a judikatorních závěrů vyšších soudů. Soud proto závazkový vztah hodnotil jako neplatný i bez návrhu podle ust. § 580 odst. 1 o.z. ve spojení s ust. § 588 o.z.
21. Jelikož v daném případě žalovaná převzala plnění na základě neplatné smlouvy, je povinna tuto částku vrátit dle principů vydání bezdůvodného obohacení v § 2991 odst. 2 o.z. Žalovaná obdržela částku částka, dosud uhradila dle tvrzení žalobkyně částka, sama jiné úhrady netvrdila, ani tedy neprokázala, vypořádal soud výše uvedené částky a uložil žalované zaplatit žalobkyni rozdíl v částce částka. Součástí tohoto plnění je i úrok z prodlení v zákonné výši dle nař. vl. 351/2013 Sb. Tento v souladu s ust. § 87 dost. 1 z.s.ú. uložil žalované hradit v přiměřené lhůtě jejím poměrům, jejíž počátek vzhledem k její celkové pasivitě určil dle lhůty v předžalobní výzvě, tj. od datum. Ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou pro tuto absolutní neplatnost a částečnou nedospělost úroků zamítl (výrok II ).
22. O nákladech řízení soud rozhodoval dle poměrného úspěchu účastníků v souladu s ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. a vzhledem k celkové výši požadovaného plnění včetně úroků a úroků z prodlení dospěl k závěru, že tento je u obou stran takřka rovný. Proto rozhodoval jako ve výroku III. a žádné tyto nepřiznal.
23. Lhůtu k plnění určil dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. zákonnou třídenní.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.