Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
30 C 47/2025-34
Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Laurou Penn ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
pro zaplacení 53 519,15 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 26 338,48 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 26 338,48 Kč od 4. 12. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Zamítá se návrh žalobkyně, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit mu dalších 27 165,52 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky od 4. 12. 2024 do zaplacení a 15,11 Kč
III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 7,11 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 26 338,48 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 26 338,48 Kč od 4. 12. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Zamítá se návrh žalobkyně, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit mu dalších 27 165,52 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky od 4. 12. 2024 do zaplacení a 15,11 KčIII. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 7,11 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně v žalobě tvrdí, že pohledávka vznikla na základě Smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota uzavřené mezi Žalobcem a Žalovaným dne 2023-11-08 distančním způsobem na adrese www.flexifin.cz (dále jen „Smlouva“), na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 80000 Kč s možností postupného čerpání.
2. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobkyni spolu s příslušenstvím dle čl. VI a čl. VII Smlouvy v pravidelných denních splátkách dle čl. V odst. 1 Smlouvy ve výši určené dle čl. 5 Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně (dále jen „VOP“), přičemž první splátka byla splatná dne 2023-12-08 a konec kreditového rámce měl nastat dne 2025-03-25. Dle čl. I odst. 3 Smlouvy je její součástí Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, Informace pro spotřebitele, Souhlas se zpracováním a uchováním osobních údajů, Předpis denních splátek, který se mohl následně měnit v závislosti na čerpání úvěru a splácení žalovaného, a dále VOP, s nimiž byl žalovaný v souladu s čl. X odst. 3 Smlouvy před podpisem Smlouvy seznámen, tyto si přečetl, s jejich obsahem vyslovil souhlas a výslovně přijal zejména následky porušení Smlouvy a sankce, jak jsou ve VOP Žalobce stanoveny.
3. Žalovaný požádal o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky www.flexifin.cz vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru a poskytl údaje, na základě kterých žalobce posoudil jeho úvěruschopnost, a to následujícím způsobem. Žalobkyně při ověřování úvěruschopnosti nejprve zjistila u žalovaného následující informace: celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a další. Tyto informace žalovaný sdělil žalobci, což vyplývá ze PDF souboru „uveruschopnost“ či „creditworthiness“, který byl soudu zaslán v příloze návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Dále žalobce ověřil, zda se žalovaný nenachází v následujících registrech: výpis z centrální evidence exekucí, výpis z insolvenčního rejstříku, výpis z registru neplatných dokladů, výpis z registru PČR hledaných osob, výpis z registru politicky aktivních osob (registr Starostové), výpis katastrálního rejstříku – kontrola platnosti adresy, výpis z registru „sankční seznamy“ a interní registry historie klienta.
4. Po vyplnění žádosti o poskytnutí úvěru žalovaným a před poskytnutím úvěru žalobkyně shromáždila a zkontroloval informace uvedené žalovaným, jakož i jakékoliv jiné informace s ním související, včetně osobních informací, a to včetně informací získávaných prostřednictvím databází příslušných rejstříků, komerčních služeb a případně získaných prostřednictvím sociálních sítí, k čemuž žalovaný dal svůj souhlas.
5. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného provedla žalobkyně podle interní metodiky schválené ČNB (doložený soubor s názvem „jine_CreditworthinessMethodology.pdf“) a zcela v souladu se zákonnými požadavky vymezenými v zákoně č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, především s požadavky stanovenými v § 86 odst. 1 a 2. Žalobce nejprve nahlédl do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti dlužníka – spotřebitele, konkrétně do databází vedených společností CNCB – Czech Non-Banking Credit Bureau, která provozuje a spravuje registr bankovních a nebankovních klientských informací (NRKI a BRKI registry), dále do insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí, a to se závěrem, že dlužník byl a je schopen své závazky splácet, nebyl veden ani v insolvenčním rejstříku a ani v evidenci exekucí. Následně Žalobce vycházel z informací získaných od dlužníka získaných prostřednictvím licence AISP – Account Information Service Provider (Poskytovatel služby informování oplatebním účtu) v souladu s tzv. druhou směrnicí Evropské unie o platebních službách (PSD2) – Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu (EU) 2015/2366, kdy na základě souhlasu žalovaného poskytuje třetí strana (banka či jiná finanční instituce) informace o platebním účtu a transakcích, které jsou vykonané na účtech žalovaného. Případně žalobkyně vycházela z žalovaným předložených výpisů z účtu a z výplatních pásek prokazujících jeho pravidelný příjem. Žalobkyní ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalovaného činila 84 050 Kč, která umožňuje bezproblémové splácení úvěru ve výši poskytnuté žalovanému, což žalobkyně dokládá výpisem o posouzení úvěruschopnosti (soubor s názvem „jine_creditworthiness.pdf“). Žalobkyně dále provedla lustraci dokladu předloženého dlužníkem v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra ČR. Dotazy do jednotlivých registrů proběhly před vyhodnocením úvěruschopnosti žalovaného, a to dne: Bankovní a Nebankovní registr klientských informací: 2023-11-08, Centrální evidence exekucí: 2023-11-08, ISIR: 2023-11-08, Neplatné doklady MV ČR: 2023-11-08.
6. Žalovaný následně správnost svých údajů (jméno a příjmení, trvalý pobyt, e-mail, telefonní číslo a číslo bankovního účtu) žalobkyni potvrdil ve Smlouvě. Nadto se žalovaný sekundárně jednoznačně identifikoval prostřednictvím služby Kontomatik společnosti Kontomatik UAB, sídlem ul. Upes 23, LT-08128 Vilnius, Litva, registrované pod číslem 304852516, tím, že výše uvedené společnosti Kontomatik zpřístupnil svůj bankovního účet za účelem získání informací o bankovním účtu a jeho majiteli.
7. Smlouva o spotřebitelském úvěru byla se žalovaným uzavřena elektronicky prostřednictvím klientského profilu, do kterého se žalovaný přihlásil pomocí dvou faktorového ověření. V prostoru klientského profilu byl žalovanému nejprve zpřístupněn formulář SECCI (Standard European Consumer Credit Information, tj. standardní předsmluvní informace o spotřebitelském úvěru), který odsouhlasil a poté návrh smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru, kterou žalovaný odsouhlasil kliknutím na opt-in volbu „Podepisuji“. Žalovanému byla posléze smlouva o spotřebitelském úvěru a formulář SECCI automaticky zaslán na jím uvedenou emailovou adresu.
8. Úvěr byl žalovanému vyplácen na bankovní účet č. č. účtu prostřednictvím bezhotovostního převodu z bankovního účtu žalobkyně takto: dne 2023-12-22, v částce 3261 Kč, dne 2024-01-18, v částce 7632 Kč, dne 2023-11-08, v částce 7000 Kč, dne 2024-01-19, v částce 9000 Kč.
9. Žalovaný si při sjednávání Smlouvy zvolil v souladu s čl. VII odst. 4 Smlouvy následující volitelné služby: - služba “Klidné spaní” za poplatek ve výši 340.38 Kč.
10. Žalovaný splatil na jistinu celkem 554.52 Kč a to následujícím způsobem: Dne 2023-12-15 částku 261.64. Dne 2024-01-17 částku 32.27. Dne 2024-02-21 částku 14.08.Dne 2024-03-19 částku 24.2.Dne 2024-04-17 částku 10.3.Dne 2024-05-15 částku 58.39. Dne 2024-06-14 částku 68.32.Dne 2024-07-19 částku 85.32. Částky zaplacené žalovaným byly dle čl. V odst. 1 Smlouvy a čl. 5 VOP započítávány v rámci jednotlivé denní splátky nejprve na úhradu úroku, následně poplatků a poté na úhradu jistiny. V případě prodlení žalovaného nejprve na náklady již určené, jistinu, smluvní úrok, úroky z prodlení, poplatky a jiné příslušenství a smluvní pokutu.
11. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek. Proto dle čl. 7 odst. 1 Smlouvy žalobkyně vypověděla Smlouvu, o čemž žalovaného informoval emailem ze dne 2024-08-13, přičemž k výpovědi došlo téhož dne. Žalovaný se tak prokazatelně dostal do prodlení úhradou celého úvěru dne 2024-08-14.
12. Žalovaný má, dle žalobního tvrzení, k dnešnímu dni ve vztahu k žalobkyni nesplacený dluh v celkové výši 53 504.04 Kč, přičemž žalovaná částka se skládá z následujících položek: Poplatek za vyplacení tranší úvěru: 335.21 Kč, smluvní úrok: 26 830.38 Kč.
13. Žalovaný se dle čl. VII odst. 2 a čl. VI Smlouvy zavázal zaplatit žalobkyni poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše. Žalovaný se dle čl. VII odst. 3 a čl. VI Smlouvy zavázal zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 1.02 % denně z nesplacené části jistiny.
14. Žalovaný si při sjednávání Smlouvy zvolil v souladu s čl. VII odst. 4 Smlouvy službu “Klidné spaní”, v původní výši 340.38 Kč.
15. Pokud by soud nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu uzavřené smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru neměl za prokázaný, požaduje žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, na jehož bankovní účet byla žalobkyní dlužná částka převedena a žalovaný se takto bezdůvodně na úkor žalobce obohatil. Žalobkyně navrhuje, aby soud provedl k důkazu předkládané potvrzení o provedených transakcí z účtu žalobkyně, svědčící o zaslání čerpání úvěru žalovanému a dále učinil dotaz na banku žalovaného právnická osoba. zda byla v období od 2023-11-08 do 2024-08-13 převedena nárokovaná částka jistiny na bankovní účet č. č. účtu pod variabilním symbolem var. symbol a zda je tento bankovní účet žalovaného, resp. zda má žalovaný k účtu dispoziční oprávnění. Tyto důkazy prokazují, že žalovanému byla v daném období poskytnuta ze strany žalobkyně uvedená částka a o tuto částku se žalovaný bezdůvodně obohatil.
16. Žalobkyně je oprávněna v souladu s čl. VIII odst. 1 Smlouvy požadovat v případě prodlení žalovaného úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Žalobkyně nárok na zaplacení smluvní pokuty uplatňuje po Žalovaném pouze za prvních 90 dnů prodlení žalovaného. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením denní splátky splatné dne 2024-05-13. Žalobce proto požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně ze zůstatku jistiny úvěru, ohledně které se žalovaný dostal do prodlení, a to v každém kalendářním dni v určeném 90denním období od 2024-05-14 do 2024-08-12.
17. Žalovaný podal v zákonné lhůtě odpor proti elektronickému platebnímu rozkazu vydanému Obvodním soudem pro adresa pod č. j. spisová značka dne 29. ledna 2025, který odůvodnil tak, že nesouhlasí s tvrzením žalobce o existenci dluhu v požadované výši. Dále nesouhlasí s vyčíslením úroků a výší nákladů řízení.
18. Soud provedl dokazování těmito listinnými důkazy: dotazy žalobkyně do jednotlivých registrů proběhly před vyhodnocením úvěruschopnosti na Bankovní a Nebankovní registr klientských informací: 2023-11-08,do Centrální evidence exekucí: 2023-11-08, na ISIR: 2023-11-08 a na neplatné doklady MV ČR: 2023-11-08. Z těchto listinných důkazů soud zjistil, že žalobkyně získala tyto informace ve vztahu k žalovanému: jeho čistý měsíční příjem je 84 050 Kč, trvalé bydliště má v obci adresa , totožnost žalovaného ověřila žalobkyně přímým náhledem na bankovní účet, okopírovala jeho občanský průkaz a jeho minimální měsíční výdaje na bydlení jsou 21 000 Kč , nezbytné 20 000 Kč a ostatní 8 000 Kč , přičemž disponibilní příjem činí 28 000 Kč, ověřila , že tento doklad není v databázi neplatných dokladů , v domácnosti hospodaří Anonymizováno osoby , z nich má příjem jeden (žalovaný), ověřil , zda jsou vedeny na žalovaného exekuce .
19. Z písemnosti zachycující principy posuzování úvěruschopnosti soud zjistil, že žalobkyně sepsala obecné principy a východiska, jimiž se řídí i při posuzování úvěruschopnosti spotřebitele podle zákona č. 257 2016 Sb. Podle nich samotnému procesu posouzení úvěruschopnosti spotřebitele předchází doložení nezbytných dokladů ze strany spotřebitele a splnění požadavků v oblastí procedury KYC (Know Your Customer v rozsahu KYC I), s tím, že u všech spotřebitelů žalobkyně vyžaduje v první řadě doložení předem definovaných náležitostí a podpůrných dokumentů, u kterých dochází k důkladné automatizované manuální kontrole, s cílem ověřit dokumenty a podklady z pohledu obsahu i věrohodnosti. Co do podpůrných dokumentů vyžadovaných pro posouzení žádostí o úvěr žalobkyně výslovně zmiňovala jiný doklad o příjmech – výplatní páska, potvrzení o příjmu od zaměstnavatele, důchodový výměr, rozhodnutí o přiznání rodičovského příspěvku, daňové přiznání a další oficiální dokumenty potvrzující pravidelné příjmy klienta. Žalobkyně rovněž deklarovala, že před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výši spotřebitelského úvěru posuzuje úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivý, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplyne, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
20. Ze Smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota a Všeobecných obchodních podmínek uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 2023-11-08 distančním způsobem na adrese www.flexifin.cz (dále jen „Smlouva“), na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 80 000 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobkyni spolu s příslušenstvím dle čl. VI a čl. VII Smlouvy v pravidelných denních splátkách dle čl. V odst. 1 Smlouvy ve výši určené dle čl. 5 Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně (dále jen „VOP“), přičemž první splátka byla splatná dne 2023-12-08 a konec kreditového rámce měl nastat dne 2025-03-25.
21. Podle Předpisu denních splátek měl žalovaný denně platit 75,79 Kč z toho na jistinu 0,44 Kč, na úrok 71,12 Kč a na poplatek 3,94 Kč tj. na každou denní splátku připadlo na splácení jistiny z této částky 0,44 Kč a na úrok 93,84 % .
22. Dále soud zjistil z Přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, že žalovanému žalobce ve čtyřech platbách vyplatil bezhotovostně na jeho účet celkem 26 893 Kč a že žalovaný zaplatil žalobci 554,52 Kč, tj. zbývá 26 338,48 Kč.
23. Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 27. 11. 2024 a podacím lístkem ze téhož dne soud zjistil , že zástupce žalobkyně hoho dne sepsal a téhož dne předal k poštovní přepravě provozovateli poštovních služeb písemné upomenutí adresované žalovanému o zaplacení částky v celkové výši 53 519,15 Kč coby dluhu ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 8.11.2023.
24. Z dalších provedených důkazů soud neučinil žádná zjištění směřující k objasnění skutkového stavu, své rozhodnutí na nich nezaložil, a proto se jimi v odůvodnění tohoto rozsudku ani podrobněji nezabývá.
25. Soud jednal v nepřítomnosti omluvené žalobkyně a neomluveného žalovaného, nepřítomností oba účastníci znemožnili soudu, aby jim poskytl potřebná procesní poučení.
26. Soud tak vzal za prokázané, že Smlouvou o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota a Všeobecných obchodních podmínek uzavřené mezi účastníky dne 8.11. 2023 distančním způsobem na adrese www.flexifin.cz se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 80 000 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobkyni spolu s příslušenstvím v pravidelných denních splátkách ve výši 75,79 Kč z toho připadlo na jistinu 0,44 Kč, na úrok 71,12 Kč a na poplatek 3,94 Kč, přičemž první splátka byla splatná dne 8.12. t.r. 2023 a konec kreditového rámce měl nastat dne 25.3. 2025. Žalobkyně ve čtyřech platbách vyplatil a žalovanému bezhotovostně na jeho účet celkem 26 893 Kč a žalovaný mu z těchto prostředků vrátil 554,52 Kč, tj. zbývá 26 338,48 Kč. Tuto částku žalovaný žalobkyni nezaplatil ani po té, kdy byl žalobkyní k tomu vyzván předžalobní výzvou.
27. Před uzavřením této spotřebitelské smlouvy žalobkyně získala tyto informace ve vztahu k žalovanému: jeho čistý měsíční příjem je 84 050 Kč, trvalé bydliště má v obci adresa , totožnost žalovaného ověřil přímým náhledem na bankovní účet, okopíroval jeho občanský průkaz ajeho minimální měsíční výdaje na bydlení jsou 21 000 Kč , nezbytné 20 000 Kč a ostatní 8 000 Kč , přičemž disponibilní příjem činí 28 000 Kč. Dále žalobkyně ověřila , že tento doklad není v databázi neplatných dokladů , v domácnosti hospodaří 4 osoby , z nich má příjem jeden (žalovaný), ověřil , zda jsou vedeny na žalovaného exekuce .
28. Takto zjištěný skutkový stav je způsobilý k posouzení věci po právní stránce a proto soud ostatní důkazní návrhy zamítl, neboť jejich provádění by byly v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení.
29. Podle ust. § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník („o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
30. Podle ust. § 419 o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
31. Podle ust. § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. , spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
32. Podle ust. § 3 odst. 1 písm. c) zák. č. 257/2016 Sb. se posouzením úvěruschopnosti spotřebitele rozumí posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.
33. Podle ust. § 75 zák. č. 257/2016 Sb. je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
34. Podle ust. § 86 odst. 1 , 2 zák. č. 257/2016 Sb. , poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet; poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
35. Podle ust. § 87 odst. 1 věta první zák. č. 257/2016 Sb. , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
36. Podle ust. § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle ust. § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle ust. § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
37. Již z žalobních tvrzení se podává, že oferta (nabídka – návrh na uzavření smlouvy o úvěru) a akceptace návrhu měly být realizovány distančním způsobem prostřednictvím elektronických prostředků. Žalovaný v tomto řízení nezpochybnil, že předmětnou podepsal smlouvu o úvěru, že projevil vůli být návrhem úvěrové smlouvy vázán.
38. Písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby (ust. § 562 odst. 1 o. z.). Z uvedeného zákonného pravidla vyplývá, že k zachování písemné formy právního jednání je nezbytné kumulativní splnění podmínky zachycení obsahu právního jednání a podmínky, kterou je požadavek na určení jednající osoby. Zásadní je určitelnost jednajícího a požadavek určitelnosti jednající osoby bude splněn v případech prosté autentizace (například přihlášení se pod určitým heslem), autentizace předmětem (například tím, že jednající vlastní určitý token) nebo biometrické autentizace (například otiskem prstu, dynamikou podpisu – tlaku, rychlosti a zrychlení psaní, geometrií tváře, geometrií ruky, strukturou žil na zápěstí, oční duhovkou, hlasem – jeho zabarvením a tónem atd.), nebo i autentizace s prvky autorizace (například zasláním unikátního hesla v SMS zprávě, click-through otiskem prstu pro autorizaci v mobilním telefonu aj.). Všechny tyto způsoby autentizace, resp. autorizace umožňují identifikovat osobu jednajícího (určení osoby); rozdílná je však u jednotlivých prostředků míra pravděpodobnosti autentizace a reálné identifikace jednajícího. (JANOUŠEK, Michal. § 562 [Písemná forma právního jednání učiněného elektronickými prostředky]. In: LAVICKÝ, Petr a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1 −654). 2. vydání. adresa: právnická osoba. Beck, 2022, s. 1802, marg. č. 15.).
39. Soud se zabýval tím, zda žalobkyně dostála zákonným povinnostem v souvislosti s tím, že hodlala poskytnout spotřebitelský úvěr - závazek z posuzované smlouvy by přicházelo do úvahy posoudit po právní stránce jako vzájemná práva a povinnosti ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, k čemuž se již v žalobě hlásila sama žalobkyně.
40. V té souvislosti vyvstává potřeba posoudit věc z hlediska splnění povinnosti žalobkyně postupovat před uzavřením spotřebitelské úvěrové smlouvy v souladu s právní úpravou zák. č. 257/2016 Sb. Žalobkyně hodlala poskytnout finanční službu, vztah naplňoval zákonná kritéria spotřebitelského úvěru. Žalobkyni proto stíhala zákonná povinnost prověřit schopnost žalovaného splatit úvěr, o jehož poskytnutí byla žalobkyně požádána. Výsledky provedeného dokazování neumožňují soudu, aby přijal závěr o tom, že žalobkyně svým povinnostem dostála.
41. Z provedeného dokazování sice vyplynulo, že žalobkyně zaznamenala výstup procesu posouzení úvěruschopnosti žadatele o úvěr (žalovaného) a že zaznamenala údaj o výši příjmu, a to po jakémsi (blíže nepopsaném) procesu ověření. I kdyby žalobkyně nashromáždila údaje, které měly sloužit k vytvoření obrazu o příjmech, výdajích a jiných závazcích úvěrovaného, z provedeného dokazování nevyplynulo, že by tyto údaje byly podloženy potřebnými doklady, že by byly žalobkyní jakkoliv objektivizovány. Za takové situace pak nelze vůbec usuzovat na to, zda žalobkyně jednala s odbornou péčí, neboť ta předpokládá, že údaje, které dlužník věřiteli uvedl, budou ověřeny (objektivně podloženy). Z provedeného dokazování nevyplynulo (a žalobkyně ostatně ani netvrdila), že by žalobkyně disponovala doklady o příjmech a výdajích úvěrovaného, resp. že by takové podklady vůbec byly zahrnuty do podkladů, na jejichž základě žalobkyně podle svého tvrzení prověřovala úvěruschopnost.
42. Součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu (k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ve věci sp. zn. 1 As 30/2015 či rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ).
43. Aby žalobkyně dostála své zákonné povinnosti vyplývající z ust. § 86 odst. 1 , 2 zák. č. 257/2016 Sb. , měla (mimo jiné) také porovnat příjmy a výdaje úvěrovaného a také se zabývat způsobem plnění jeho dosavadních dluhů. Porovnání předpokládá předchozí objektivizaci sdělených údajů, jak soud dovodil shora. Žalobkyně si tak měla pro ověření klientských informací vyžádat od úvěrovaného doklady o jeho pravidelných příjmech a o pravidelných výdajích (kdy např. doklady o výši příjmu či doklady o výdajích na bydlení lze jednoduše doložit).
44. Soud byl připraven žalobkyni poskytnout potřebné poučení i ve vztahu k potřebě tvrdit a prokázat skutečnosti vedoucí k závěru o řádném splnění povinnosti s odbornou péči posoudit úvěruschopnost úvěrovaného (že splnila své zákonné povinnosti vážící se k požadavku na posouzení úvěruschopnost žalované), avšak i tohoto poučení se žalobkyně neúčastí na jednání vzdala.
45. Soud tak dospěl k závěru, že žalobkyně prostředky poskytla bez předchozího splnění své zákonné povinnosti a úvěrová smlouva, pokud by byla uzavřena žalovaným (pokud by žalovaný projevil vůli být smlouvou vázán), by byla stižena neplatností, přičemž k tomu musí přihlédnout i bez návrhu (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ).
46. Smlouva je stižena absolutní neplatností pro porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost úvěrovaného, bylo třeba zabývat se tím, zda neexistuje jiný zavazovací důvod (než ten ze smlouvy), pro který může být žaloba (byť i jen zčásti) po právu.
47. Ve prospěch bankovního účtu, který podle výsledků provedeného dokazování vedla banka pro žalovaného byla připsány platby v částce Kč 26 893 Kč z bankovního účtu vedeného pro žalobkyni a tak došlo k přesunu majetkových hodnost mezi žalobkyní a žalovaným, resp. od žalobkyně ve prospěch žalovaného. Současně žalobkyně v žalobě tvrdí, že jí žalovaný zaplatil žalobci 554,52 Kč, tj. zbývá 26 338,48 Kč.
48. V případě, že smlouva vznikne, avšak je stižena absolutní neplatností, vzniká mezi stranami neplatné smlouvy závazek z bezdůvodného obohacení (ust. § 2993 o. z. dopadající na vypořádání plnění z neplatného závazku, a to mezi stranami neplatného závazku).
49. Povinnost obohaceného vydat ochuzenému, oč se obohacený obohatil, vzniká v případě naplnění kterékoliv ze shora uvedených skutkových podstat bezdůvodného obohacení (ust. § 2991 odst. 1 o. z.), v případě vypořádání vzájemného plnění z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru je třeba vycházet také z ust. § 87 odst. 1 věta třetí zák. č. 257/2016 Sb.
50. Rozdíl majetkových hodnot činí 26 338,48 Kč a k vrácení prostředků v uvedené výši bylo třeba žalovaného zavázat tak, aby byla nastolena rovnováha vychýlených majetkových hodnot účastníků.
51. V případě dluhu z titulu bezdůvodného obohacení není splatnost stanovena zákonem a nelze předpokládat (a účastníci ani netvrdili), že by splatnost byla ujednána. Splatnost dluhu žalovaného tak byla závislá na výzvě věřitele – žalobkyně.
52. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
53. Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení výzvou ze dne 27.11. 2024, zásilka byla předána k poštovní přepravě téhož dne a má se za to, že došla žalovanému dne 3.12. 2024 (3. pracovní den, ust. § 573 o. z.). Dnem 4.12. 2024 vznikla žalovanému povinnost dluh splnit (ust. § 1958 odst. 2 o. z.), a jelikož tehdy žalovaný dluh nesplnil, ocitl se dnem následujícím, tj. počínaje dnem 4.12. 2024, v prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, čímž mu vznikla povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení (ust. §§ 1968 věta první o. z., 1970 o. z.). Výše úroku z prodlení, tj. 12,75 % ročně, se opírá o pravidlo vyjádřené v ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
54. Pro posouzení věci je nerozhodné, jaký byl osud prostředků, které byly připsány ve prospěch bankovního účtu, který banka vedla ve prospěch jediného disponenta – žalovaného. Připsáním prostředků na bankovní účet žalovaného došlo k přesunu majetkových hodnot od žalobkyně a ve prospěch žalovaného (žalovanému vznikla pohledávka ve vztahu k bance, která účet ve prospěch žalovaného vedla, v rozsahu odpovídajícím připsané platbě).
55. Ze shora uvedeného vyplývá, že žaloba byla po právu co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky 26 338,48 Kč se zákonným úrokem z prodlení ročně za dobu od 4.12.. 2024 do zaplacení.
56. Ve zbývající rozsahu byla žaloba pro nedůvodnost zamítnuta. Žalobkyni s ohledem na shora uvedené nelze přisoudit více než to, kolik fakticky poskytla ve prospěch žalovaného s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení. Nelze tak žalobkyni přisoudit další požadované plnění v podobě sjednaných poplatků a úroků z prodlení z částek jim odpovídajících, ani z titulu smluvní pokuty, když primárně na tato plnění žalobkyni nevznikl nárok vlivem absence smluvního ujednání (závěr soudu o tom, že smlouva uzavřena nebyla). Podpůrně lze uvést, že nárok by žalobkyni nesvědčil ani s ohledem na ust. § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. , které předpokládá, že spotřebitel vrací úvěrující toliko jistinu spotřebitelského úvěru.
57. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7,11 Kč, přičemž tato částka představuje 1,58 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 50,79 % a úspěchu žalobkyně v rozsahu 49,21 %). Tyto náklady sestávají z jednoho úkonu žalovaného (odpor do platebního rozkazu) podle vyhl. č. 254/2015 Sb. nezastoupeného účastníka spole s § 13 a.t. v částce 450 Kč .
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.