Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

36 C 38/2025-76

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Brožovou v právní věci

žalobkyně:Jméno žalobkyně

sídlem Adresa žalobkyně

proti

žalovanému:Jméno žalovaného

bytem Adresa žalovaného

o zaplacení částky 13 782,72 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 340 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po částce 1000 Kč splatných ke každému dvacátému dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně dále po žalovaném domáhala zaplacení částky 442 ,72 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 800 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 340 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po částce 1000 Kč splatných ke každému dvacátému dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.II. Žaloba, kterou se žalobkyně dále po žalovaném domáhala zaplacení částky 442 ,72 Kč s příslušenstvím, se zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 800 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 13 782,72 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným nejprve dne 20.3.2024 uzavřela rámcovou smlouvu, na základě které pro žalovaného vedla běžný účet č. č. účtu. Následně k žádosti žalovaného s ním dne 21.3.2024 uzavřela smlouvu o úvěru ve formě dodatku k rámcové smlouvě č. hodnota, podle které mu téhož dne na jeho účet vyplatila částku 10 000 Kč. Poté rovněž formou dodatku č. hodnota k rámcové smlouvě uzavřela se žalovaným další smlouvu o úvěru, na základě které mu k běžnému účtu sjednala kontokorent s možností přečerpání finančních prostředků z tohoto účtu až do výše 5 000 Kč. Žalovaný měl na první úvěr hradit splátky ve výši 900 Kč od 13.4.2024 a uhradil toliko dvě splátky, když 3. splátku uhradil pouze ve výši 500 Kč. Žalobkyně proto úvěr k 13.8.2024 zesplatnila. Žalovaný rovněž porušil podmínky splácení kontokorentu a tento úvěr byl také ke dni 13.8.2024 zesplatněn. Na účtu, který pro žalovaného žalobkyně vedla, vznikl dále nepovolený debet ve výši 640 Kč. Žalovaný na svůj dluh neuhradil nic, ani na základě zaslané předžalobní výzvy.

2. K výzvě soudu žalobkyně dále ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného doplnila, že si vyžádala informace o jeho rodinných, majetkových a pracovních poměrech, měsíčních příjmech a výdajích a vycházela z toho, že žalovaný sdělil, že je zaměstnán u společnosti právnická osoba. s měsíčním příjmem 38 000 Kč. Výdaje žalovaný uvedl že má 9 000 Kč na domácnost a 10 000 Kč na léky, jídlo a dopravu. Žalovaný dále uvedl, že bydlí v nájmu, není ženatý a má vyživovací povinnost ke 2 osobám. Žalobkyně dále výdaje žalovaného stanovila dle expertní analýzy na částku 10 960 Kč/domácnost, částku 4 860 Kč/žalovaný a 3 050/Kč na jednu vyživovanou osobu. K tomu měl žalovaný dále doložit výpisy ze svých běžných účtů č. č. účtu a č. č. účtu. Žalobkyně žalovaného dále lustrovala v rejstřících BRKI a NRKI, s tím, že žalovaný uvedl, že nehradí splátky na jiné úvěry, žalobkyně však vycházela z částek uvedených v úvěrové zprávě, z níž vyplývá, že žalovaný měl i jiné splátkové a nesplátkové produkty

3. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil a k jednání soudu, které bylo nařízeno na den 7.5.2025, se ani bez omluvy nedostavil. Z jednání se omluvila žalobkyně. Soud proto věc projednal v nepřítomnosti obou účastníků a vycházel přitom z obsahu spisu a důkazů, které k žalobě připojila žalobkyně.

4. Soud pak na základě provedených důkazů zjistil následující skutkový stav:

5. Žalobkyně a žalovaný spolu dne 20.3.2024 uzavřeli rámcovou smlouvu, na základě které žalobkyně žalovanému zřídila běžný účet č. č. účtu (rámcová smlouva). Dále spolu dne 21.3.2024 formou dodatku č. hodnota uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které byla žalovanému poskytnuta na účet u žalobkyně téhož dne částka 10 000 Kč; žalovaný se zavázal úvěr hradit v pravidelných měsíčních splátkách po částce 900 Kč od 13.4.2024 (dodatek č.hodnota k rámcové smlouvě, doklad o čerpání úvěru, splátkový kalendář). Dodatkem č. hodnota a 7 ze dne 4.4.2024 byla výše splátky úvěru změněna na 800 Kč (dodatky č. hodnota a 7). Žalobkyně poté se žalovaným dne 26.3.2024 uzavřela formou dodatku č. hodnota k rámcové smlouvě další smlouvu o úvěru, podle které mu k běžnému účtu, který pro něho vedla, poskytla kontokorent s limitem 5 000 Kč (dodatek č. hodnota k rámcové smlouvě). Žalovaný se zavázal dodržovat obchodní podmínky banky, podmínky pro používání úvěru i podmínky pro používání kontokorentu (rámcová smlouva, dodatek č. hodnota a č. hodnota). Žalovaný tyto podmínky porušil, když splátky úvěrů řádně nehradil; na první úvěr neuhradil řádně již 3.splátku, kterou uhradil toliko ve výši 500 Kč (přehled plateb). Žalobkyně pak oba úvěry pro neplnění podmínek zesplatnila a žalovaného k úhradě dluhu vyzvala před podáním žaloby (zesplatnění a předžalobní výzva ze dne 13.8.2024 a podací lístek). Žalovaný dále z účtu č. č. účtu ke dni 4.11.2024 přečerpal finanční prostředky do výše 640 Kč (výpis z účtu od 25.3.2024 do 4.11.2024).

6. Při posuzování úvěruschopnosti vycházela žalobkyně především z toho, jaké informace jí o sobě poskytl žalovaný a expertní analýzou stanovených výdajů; žalovaný uvedl, že má měsíční příjem 38 000 Kč. Příjmy i výdaje si žalobkyně dle svých tvrzení ověřila z účtů žalovaného vedených u právnická osoba. č.ú. č. účtu a č.ú. č. účtu za období od 31.12.2023 do 30.3.2024. Pravidelné měsíční výdaje žalovaný sdělil, že má ve výši 19 000 Kč a zahrnují bydlení, léky, jídlo i dopravu. K tomu žalovaný uvedl, že má 2 vyživovací povinnosti. Žalobkyně si výdaje žalovaného ještě stanovila expertní analýzou na domácnost 10 960 Kč, pouze na žalovaného 4 860 Kč a na jednu vyživovanou osobu 3 050 Kč. Z výpisu z účtů, které doložila, však nelze ověřit příjem žalovaného a ani jeho pravidelné výdaje. Na jednom z účtů měl konečný zůstatek k 30.3.2024 v záporném čísle, na druhém činil 31,91 Kč. Z výpisů však je dále patrné, že žalovaný již splácel (i obdržel) ve sledovaném období nebankovní půjčky, pravidelně vynakládal finanční prostředky na sázky.

7. Žalovaný byl v řízení zcela nečinný a netvrdil ani neprokazoval, že by na dluh u žalobkyně uhradil více, než žalobkyně uvedla.

8. Podle § 2395 o.z. ve znění účinném od 1.1.2014 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle , o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle citovaného zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Podle nálezu Ústavního soudu sp.zn. má poskytovatel úvěru, když dlužník je v postavení spotřebitele, jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu úvěruschopnost plánovaný úvěr splatit. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně, nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná. Dle výkladu vyšších soudů je potřeba shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru vkládat tak, že porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádně zkoumat a posoudit úvěruschopnost žadatele o spotřebitelský úvěr je sankcionována absolutní neplatností úvěrové smlouvy, ke které soudy přihlíží z úřední povinnosti.

13. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

14. Podle § 2662 o.z. se smlouvou o účtu ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit do určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožňuje vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.

15. V dané věci spolu účastníci nejprve uzavřeli smlouvu o účtu; dále pak žalobkyně s žalovaným uzavřela dvě smlouvy o úvěru a soud se proto zabýval nejprve tím, zda žalobkyně jako poskytovatel úvěru splnila řádně své povinnosti zabývat se úvěruschopností žalovaného jako žadatele o spotřebitelský úvěr, než s ním vstoupila do smluvního vztahu a než mu finanční prostředky poskytla. Podle výše citovaného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel úvěru povinen posoudit schopnost žadatele o úvěr poskytnutý úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných jak od spotřebitele, tak z jiných zdrojů. Že toto žalobkyně skutečně učinila, však v daném případě neměl soud za prokázané; sice uvedla, že ověřila jak příjmovou stránku žalovaného tak tu výdajovou z výpisů z jeho účtů u jiné banky, nicméně tyto y tato tvrzení nedokládají. Soud o tom žalobkyni nemohl poučit, jelikož se z jednání omluvila, a nemohl z provedených důkazů učinit závěr o tom, že by s odbornou péčí posuzovala úvěruschopnost žalovaného a vycházela u toho ze skutečných a doložených údajů, nikoliv jen z informací, které jí o sobě žalovaný v žádosti sdělil, případně za využití statistických nástrojů. Soud proto dospěl k závěru, že je smlouva o úvěru ze dne 21.3.2024 i smlouva o úvěru ze dne 26.3.2024 absolutně neplatná podle zákona o spotřebitelském úvěru a a o.z.

16. Žalobkyni však v daném případě vznikl nárok na vydání plnění představujícího vyplacený (vyčerpaný) úvěr v podobě bezdůvodného obohacení. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný obdržel na základě absolutně neplatné smlouvy o úvěru částku 10 000 Kč, na kterou uhradil toliko částku 2 100 Kč, a dále že vyčerpal kontokorent ze svého účtu ve výši 5 000 Kč. Žalovaný dále z účtu přečerpal jako nepovolený debet částku 640 Kč. Soud tedy žalobě vyhověl co do částky 13 540 Kč a ve zbytku žalobu s ohledem na výše uvedené jako nedůvodnou zamítl.

17. Jelikož ustanovení , o spotřebitelském úvěru je ustanovením speciálním k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských úvěrů“ spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti, jež odvisí nikoliv od výzvy věřitele k plnění, ale od soudem určené nové doby splatnosti, nevznikl v tuto chvíli žalobkyni ani nárok na úhradu úroků z prodlení (viz. Slanina, Jemelka, Vetešník, Wachtlová, Flídr, Zákon o spotřebitelském úvěru, komentář, C.H.beck, 2017, dále rozhodnutí NS ČR ). Soud v dané věci určil splatnost dlužné jistiny ve ve splátkách po částce 1 000 Kč, jež se mu jevily být přiměřené s ohledem na tvrzené poměry žalovaného v době žádosti o úvěr, když ty skutečné v dané době soudu ani žalobkyni známy nejsou.

18. O náhradě nákladů tohoto řízení bylo rozhodováno podle , kdy žalobkyně byla ve věci neúspěšná jen v nepatrné části a žádala o přiznání náhrady nákladů toliko představující zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč (další náklady, jako paušální náhradu hotových výdajů nezastoupeného účastníka za podání žaloby a předžalobní výzvu nežádala).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím soudu podepsaného.

Nesplní-li povinný dobrovolně a včas, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávnění domáhat jeho výkonu prostřednictvím exekuce.