Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 239/2024-28

Zmenené rozhodnutím 64 Co 14/2025-38
„Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Timma Šmehlíka a soudců JUDr. Anny Grimové a Mgr. Davida Kotrbatého ve věci žalobkyně: [[Jméno žalobkyně]]., IČO [[IČO žalobkyně]] sídlem [[Adresa žalobkyně]] zastoupená advokátem [[Jméno advokáta]] sídlem [[Adresa advokáta]] proti žalované: [[Jméno žalované]], narozená [[rodné přijmení]] [[Datum narození žalované]] bytem [[Adresa žalované]], [[adresa]] o zaplacení 40 472,43 Kč s příslušenstvím o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 30. 10. 2024, č. j. 17 C 239/2024-28 takto: I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I v části určující lhůtu ke splnění uložené povinnosti mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 7 950 Kč ve splátkách ve výši 1 000 Kč měsíčně splatných vždy do posledního dne v kalendářním měsíci počínaje prvním měsícem následujícím po právní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátek pro případ prodlení žalované s úhradou kterékoliv z nich. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 3 146 Kč do tří od právní moci tohoto usnesení."

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem Mgr. Ondřejem Doubkem ve věci

žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci]

proti

žalované: [osobní údaje žalované]

pro 40 472,43 Kč / úvěr

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 950 Kč ve formě splátek ve výši 1 000 Kč měsíčně vždy do každého posledního dne v měsíci předem, počínaje prvním měsícem následujícím po právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 32 522,43 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 30 713,50 Kč od 1. 9. 2023 do zaplacení, s úrokem ve výši 29,04 % p.a. z částky 26 436,03 Kč od 22. 8. 2023 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karlových Varech doplatek soudního poplatku za žalobu v částce 404 Kč, ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku na účet [číslo] [variabilní symbol]

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 950 Kč ve formě splátek ve výši 1 000 Kč měsíčně vždy do každého posledního dne v měsíci předem, počínaje prvním měsícem následujícím po právní moci rozsudku.II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 32 522,43 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 30 713,50 Kč od 1. 9. 2023 do zaplacení, s úrokem ve výši 29,04 % p.a. z částky 26 436,03 Kč od 22. 8. 2023 do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karlových Varech doplatek soudního poplatku za žalobu v částce 404 Kč, ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku na účet [číslo] [variabilní symbol]

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 40 472,43 Kč (30 713,50 Kč jistina, 9 758,93 Kč smluvní pokuta 0,1 % denně z jistiny od 22. 8. 2023 do 16. 5. 2024) s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru [číslo] podepsané [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec] (dále jen„ původní věřitel“) a žalovanou dne 15. 7. 2022, na základě které původní věřitel poskytl žalované úvěr ve výši 30 000 Kč. Poskytnutý úvěr měla žalovaná vrátit ve formě třiceti šesti měsíčních splátek po 2 225 Kč (včetně částky úhrady za pojištění) spolu s úrokem 67,5 %. Žalovaná uhradila 22 050 Kč dne za dobu od srpna 2022 do června 2023. Před uzavřením smlouvy původní věřitel zkoumal úvěruschopnost žalované.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům:

a) Původní věřitel zjišťoval úvěruschopnost žalované tak, že přijal sdělení žalované (zaznamenané v Hodnocení klienta z 15. 7. 2022) o výši jejího příjmu 19 000 Kč ze zaměstnání; jako náklady bylo zohledněno životní minimum 4 250 Kč, splátky původnímu věřiteli 3 600 Kč měsíčně; zaměstnavatelem žalované měl být [právnická osoba] od 1. 3. 2022 na dobu neurčitou a bez výpovědní lhůty; žalovaná měla bydlet ve vlastním. Příjmy žalované od zaměstnavatele za březen 2022 (6 209 Kč) a duben až červen 2022 (19 763 Kč, 19 017 Kč a 18 315 Kč) byly potvrzeny ze zprávy [jméno] [příjmení] [příjmení]. Potvrzení o zkoumání úvěruschopnosti v registrech vyplývalo ze záznamu z registru SOLUS bez poznatku a z NRKI bez informací (příznak, že klient je v registru příliš nový nebo má rozpracované žádosti).

b) Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru / smlouvy o úvěru z 15. 7. 2022 soud zjistil, že žalovaná požádala původního věřitele (jako osobu oprávněnou poskytovat nebankovní spotřebitelské úvěry) o poskytnutí úvěru 30 000 Kč a podle akceptační doložky na smlouvě z 15. 7. 2022 byla žádost původním věřitelem akceptována (včetně přílohy č. 1 k návrhu – pojištění schopnosti splácet úvěr). Původní věřitel měl žalované poskytnout uvedenou částku, kterou měla žalovaná vrátit v 36 splátkách po 2 225 Kč včetně úroku (67,05 % ročně) a úhrady za pojištění k 17. dni v měsíci (RPSN 92,02 %) s tím, že měla být celkem vrácena částka 70 272 Kč (bez pojištění). Úroky byly limitovány 120 % celkové částky, kterou má žalovaná podle smlouvy zaplatit. K zajištění (utvrzení) dluhu žalované byly sjednány smluvní pokuty pro případ prodlení (499 Kč za každou dlužnou splátku s délkou prodlení přesahující 30 dnů; maximálně 2.999 Kč za každý kalendářní rok; 200 Kč za každé prodlení s úhradou splátky v délce 15 dnů). Při prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části v délce 65 dnů dojde automaticky k zesplatnění úvěru (s povinností věřitele předtím ve třicetidenní lhůtě žalovaného ke splnění dluhu vyzvat). Zesplatněním se součástí jistiny stávala dosud nezaplacená jistina, úroky a smluvní pokuty a náklady nákladů. Pokud nová jistina (vzniklá zesplatněním) nebyla uhrazena v den zesplatnění, vznikala povinnost k úhradě smluvní pokuty 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Výše smluvních pokut neměla přesáhnout 50 % celkové částky, která měla být podle úvěrové smlouvy zaplacena (nejvýše 200.000 Kč). Účastníci ujednali poplatky za předčasné zesplatnění úvěru (0,5 %, popř. 1 % z předčasně uhrazené částky, a to podle míry předčasnosti).

c) Z dokladu o vyplacení úvěru z 15. 7. 2022 soud zjistil, že žalované byla původním věřitelem uvedeného dne převedena částka 30 000 Kč na účet uvedený ve smlouvě jako účet žalované.

d) Z přehledu transakcí soud zjistil, že žalovaná uhradila 22 050 Kč od srpna 2022 do června 2023.

e) Z oznámení z 21. 8. 2023 soud zjistil, že původní věřitel oznámil žalované zesplatnění dluhu podle smlouvy (pro prodlení delší 65 dnů).

f) Ze smlouvy o postoupení pohledávek z 29. 6. 2023 a společného prohlášení z 3. 4. 2024 (a oznámení o postoupení pohledávky z 16. 4. 2024) soud zjistil, že žalobkyně nabyla od původního věřitele předmětnou pohledávku.

g) Předžalobní upomínkou ze dne 28. 5. 2024 má soud za prokázané, že žalobkyně upomenula žalovanou o dobrovolné splnění dluhu před podáním žaloby (podle podacího lístku byl dopis odeslán 29. 5. 2024).

4. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle z. č. (dále jen „“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle z. č. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle z. č. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle z. č. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

6. Podle výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Podle je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle věta první soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

7. Podle z. č. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Nejprve soud posuzoval platnost smlouvy o úvěru, který byla žalovanou uzavřena a podle které původní věřitel poskytl žalované plnění 30 000 Kč. V daném případě původní věřitel neposuzoval řádně úvěruschopnost žalované s odbornou péčí dle zákona o spotřebitelském úvěru č. , ve znění pozdějších předpisů, neboť nebyl dodržen postup upravený v téhož zákona a požadavky vyplývající z judikatury interpretující uvedená zákonná ustanovení, např. z rozhodnutí Ústavního soudu z 26. 2. 2019, sp. zn. , Nejvyššího správního soudu z 1. 4. 2015, sp. zn. a Nejvyššího soudu z 25. 7. 2018, sp. zn. . Přitom schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je třeba chápat jako situaci, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbude spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl za normálního běhu věcí bez problémů a omezení splácet splátku úvěru v předpokládané výši. Proto poskytovatel (věřitel) musí mimo jiné analyzovat spotřebitelův osobní/domácí rozpočet, a to jak stranu příjmů, tak stranu výdajů, a to vždy ve vztahu ke konkrétnímu žadateli o úvěr a informacím o jeho konkrétních příjmech ze zaměstnanecké či jiné činnosti, nákladech na bydlení, dopravu, domácnost nebo nezaopatřené děti, jakož i o dalších pravidelných výdajích spotřebitele (např. splátkách jiných úvěrů). Úvěruschopnost původní věřitel posuzoval, spokojil se pouze s ověřením příjmu žalované ze zaměstnání (který byl ostatně v průměru nižší, protože v dubnu obdržela žalovaná výrazně nižší částku). Původní věřitel však nezkoumal (prakticky) vůbec výdajovou stránku (pouze zohlednil částku životního minima žalované a její splácení dalšího závazku vůči původnímu věřiteli). Za situace, kdy evidence SOLUS a NRKI nic konkrétního ve vztahu k žalované neobsahovaly, měl se původní věřitel zajímat o výdajovou stránku žalované (a tu také ověřit). Je pravda, že zpočátku žalovaná úvěr plnila, avšak s ohledem na plnění po uzavření úvěru mohly být splátky poskytovány z poskytnuté jistiny úvěru (a takto o kvalitě zkoumání úvěruschopnosti nevypovídá).

9. Podle neplatné smlouvy jsou účastníci povinni si vrátit vzájemně poskytnutá plnění (k tomu srovnej ). Z. č. obsahuje k obecné úpravě vypořádání plnění podle neplatné smlouvy zvláštní ustanovení v věta třetí jako soukromoprávní sankce poskytovatelům úvěrů s nepřiměřenými podmínkami (uvedeným vztahem a jeho důsledky se zabýval Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí z 20. 4. 2022, sp. zn. ). Na žalobkyni práva a povinnosti z (neplatné) smlouvy přešla dle (smlouvou o postoupení pohledávek). Žalobkyně jako nástupce poskytovatele úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru (7 950 Kč) bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle z. č. Jelikož nebyla tvrzena a ani prokázána dohoda o splatnosti mezi účastníky, určil soud splatnost v tomto rozhodnutí. Žalovaná netvrdila a neprokazovala své majetkové poměry, a proto soud stanovil splatnost dluhu s přihlédnutí k výši dlužné částky a době, která uplynula od poskytnutí úvěru (který žalovaná využila).

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle Žalobkyně byla z větší části neúspěšná (s přihlédnutím k požadovaným a nepřiznaným úrokům), avšak žalované žádné náklady řízení nevznikly.

11. Jelikož soud ve věci nevydal navrhovaný elektronický platební rozkaz, doměřil žalobkyni doplatek soudního poplatku podle z. č. ve výši 404 Kč dle položky [číslo] bodu 2., ve spojení s položkou 1, bodu 1. Sazebníku soudních poplatků.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Karlových Varech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.