Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 65/2025-23

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní JUDr. Markétou Písaříkovou, Ph.D., ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

pro 35 346 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 27 499 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 7 847 Kč se smluvním úrokem ve výši 27,28 % ročně z částky 30 000 Kč od 26. 12. 2024 do 26. 3. 2025, se smluvním úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 30 000 Kč od 27. 3. 2025 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 30 000 Kč od 26. 12. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 131,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně Jméno advokáta, advokáta.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 27 499 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 7 847 Kč se smluvním úrokem ve výši 27,28 % ročně z částky 30 000 Kč od 26. 12. 2024 do 26. 3. 2025, se smluvním úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 30 000 Kč od 27. 3. 2025 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 30 000 Kč od 26. 12. 2024 do zaplacení, zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 131,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně , Jméno advokáta, , advokáta.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 13. 2. 2025 se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku 35 346 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Mezi žalobkyní a žalovaným došlo dne 13. 9. 2024 k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 8195180 (dále též jako „smlouva“). Na základě uzavřené smlouvy byl žalovanému žalobkyní poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč. Na účet žalovaného byla dne 16. 9. 2024, v souladu s uzavřenou smlouvou, převedena částka ve výši 27 500 Kč, zbylá částka ve výši 2 500 Kč byla převedena na účet zprostředkovatele úvěru coby provize za jeho zprostředkování. Účastníci se dále dohodli, že žalovaný poskytnuté peněžní prostředky společně s úroky dle dohodnuté roční zápůjční úrokové sazby vrátí v celkové výši 46 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžité prostředky splácet v pravidelných měsíčních splátkách po dobu 40 měsíců ve výši 1 150 Kč. První splátka byla splatná ke dni 20. 10. 2024. Žalovaný sjednané splátky včas a řádně nehradil, a proto žalobkyně dluh ke dni 25. 12. 2024 zesplatnila. Žalovaná částka ve výši 35 346 Kč se skládá z neuhrazených splátek ve výši 3 449 Kč, kdy tyto splátky se skládají z dlužných úroků ve výši 2 013 Kč a dluhu na jistině ve výši 1 436 Kč, z neuhrazené jistiny 28 564 Kč a dále z částky 100 Kč jako poplatku za každou ze tří zaslaných upomínek a výzev k úhradě dlužné částky, tj. celkem 300 Kč. Dále je předmětná částka tvořena smluvní pokutou v celkové výši 1 536 Kč představující smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně od zesplatnění úvěru dne 26. 12. 2024 do 11. 2. 2025 z částky 32 013 Kč a smluvní pokutou v celkové výši 1 497 Kč za opožděné splátky (3 x 499 Kč). Vedle žalované částky se žalobkyně na žalovaném domáhala zároveň zaplacení smluvního úroku ve výši 27,28 % ročně z částky 30 000 Kč od 26. 12. 2024 do 26. 3. 2025, úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 30 000 Kč od 27. 3. 2025 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 30 000 Kč od 26. 12. 2024 do zaplacení.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a má za prokázaný následující skutkový stav.

4. Mezi žalobkyní a žalovaným došlo dne 13. 9. 2024 k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 8195180, na základě, které žalovaný čerpal úvěr ve výši 30 000 Kč, v souladu s uzavřenou smlouvou byla žalovanému na jeho účet č. č. účtu vyplacena dne 16. 9. 2024 částka ve výši 27 500 Kč, zbylá částka ve výši 2 500 Kč pak byla jako provize za zprostředkování dne 22. 5. 2024 uhrazena na účet č. účtu (žádost /smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne 13. 9. 2024, úvěrové podmínky, 2 x potvrzení Anonymizováno o provedení transakce dne 16. 9. 2024 ze dne 11. 2. 2025, žádost o úvěr byla schválena, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Žalovaný byla ověřen jako majitel daného bankovního účtu na základě výpisu z banky ze dne 16. 9. 2024, které bylo přiložené k čestnému prohlášení ohledně závazků spotřebitele, platbu žalovaný provedl na základě pokynů žalobkyně (verifikační platba ve výši 1 Kč - potvrzení o provedené transakci ze dne 16. 9. 2024, výpis z běžného účtu žalovaného bez transakcí, e-mail žalobkyně k dokončení verifikačního procesu). Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžité prostředky žalobkyni uhradit celkem ve 40měsíčních splátkách, které byly sjednány ve výši 1 150 Kč (smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne 13. 9. 2024). Žalobkyně je právnická osoba oprávněná poskytovat spotřebitelské úvěry (výpis z obchodního rejstříku žalobkyně, výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu pro společnost žalobkyně). Žalovaný po celou dobou trvání závazkového vztahu uhradil 1 Kč (listina Bonita smlouvy).

5. Žalobkyně upomínkou pro smlouvu č. 8195180 ze dne 26. 10. 2024 a ze dne 26. 11. 2024 žalovaného upomenula na úhradu dlužných částek (upomínka pro smlouvu 8195180 ze dne 26. 10. 2024 a ze dne 26. 11. 2024 vč. dokladů o jejich odeslání). Dále došlo dne 25. 12. 2024 k zesplatnění neuhrazené výše úvěru (zesplatnění pro smlouvu 8195180 ze dne 25. 12. 2024 a doklad o odeslání – podací lístek).

6. Z posouzení úvěruschopnosti zákazníka ke smlouvě o spotřebitelském úvěru ze dne 13. 9. 2024 vyplývá, že žalovaný uvedl, že jeho měsíční příjmy činí 60 000 Kč, nezabavitelná částka činí 14 393 Kč (listina posouzení úvěruschopnosti zákazníka ze dne 16. 9. 2024). Dále byla úvěruschopnost žalovaného prověřována výpisem z centrální evidence exekucí, kde není žádný záznam k jeho osobě, a také insolvenčním rejstříkem, dále u žalovaného žalobkyně nezaznamenala problém s hazardem (posouzení úvěruschopnosti zákazníka, prohlášení samostatného zprostředkovatele, výpis z registru REPI). Příjem žalovaného byl doložen výplatnými páskami z měsíců květen až srpen 2024 úhradě banky (výplatní pásky za květen, červen, červenec a srpen 2024) ve všech případech se jedná o platbu spol. právnická osoba Z dokumentu výdaje spotřebitele – čestné prohlášení pak plyne, že výdaje žalovaného na bydlení činily 16 900 Kč (čestné prohlášení žalovaného ze dne 13. 9. 2024). Žalobkyně dokládá dále výdaje žalovaného na bydlení nájemní smlouvou ze dne 19. 2. 2024 (nájemní smlouva ze dne 19. 2. 2024).

7. Soud neprovedl všechny navržené důkazy ve věci, když z již provedených byl zcela spolehlivě zjištěn skutkový stav věci (čestné prohlášení jméno FO; 4 × záznam o vložení dokumentu do systému).

8. Na základě uvedených skutkových zjištění dospěl soud k následujícím právním závěrům ve věci.

9. Dle , (dále jen jako: „o. z.“), se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Dle § 2398 odst. 1 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.

11. Podle , , (dále jen „o. z.“) se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

13. Podle a 2 , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Dle , o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu.

16. Dle , o spotřebitelském úvěru, uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč.

17. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto , o spotřebitelském úvěru, stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Lze přisvědčit odvolacímu soudu, že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L. a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Tato judikatura je použitelná i v intencích nového zákona o spotřebitelském úvěru, tedy

18. Podle nálezu Ústavního soudu, sp. zn. , pokud věřitel neprověří náležitě pečlivě schopnost spotřebitele splnit v budoucnu svůj závazek, a to i kdyby mu zákon takovou povinnost zvlášť neukládal, jedná se o jednání, které je v rozporu s dobrými mravy.

19. Soud pro provedeném dokazování uzavřel, že se žalobkyni nepodařilo prokázat prověření úvěruschopnosti žalovaného. Žalobkyně prokázala pouze příjmovou stránku úvěruschopnosti žalovaného, a to za měsíce květen až srpen 2024. Dle soudu se žalobkyně zcela nedostatečně zaměřila při posuzování úvěruschopnosti na výdajovou stránku žalovaného. Soud nemá za prokázané výdaje žalovaného, jedinou část výdajů, které byly částečně prověřeny, jsou výdaje na bydlení, které byly osvědčeny nájemní smlouvou. Další výdaje žalovaného však zjištěny nebyly, jelikož si žalobkyně od žalovaného nevyžádala žádný úplný výpis z účtu, a proto soud má za to, že žalobkyně si při poskytování úvěru nemohla být jistá, jaké jsou majetkové poměry žalovaného. K tomuto závěru soud vede i skutečnost, že z předloženého torza výpisu (tzn. s neuvedením odchozích a příchozích plateb) za období od 1. 8. 2024 do 31. 8. 2024 jsou příjmy žalovaného v uváděné výši 180 721,69 Kč. Tato částka výrazně překračuje doložený příjem žalovaného (za měsíc červenec 2024 ve výši 76 701 Kč). Bez zajímavosti také není skutečnost, že v cit. výpisu je uvedená částka 357,30 Kč jako pohledávky po splatnosti, byť se tato částka v kontextu řešeného případu může jevit jako jakkoli marginální. Dále dle soudu není podstatné zjišťovat, jaké jsou částky celorepublikového životního či existenčního minima, ale je nutné zjistit, jaké konkrétní výdaje má ten daný spotřebitel žádající o úvěr. Primárním chráněným zájmem shora cit. ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru je ochrana spotřebitele před nezodpovědným poskytnutím úvěru, z čehož by spotřebiteli mohly vzniknout negativní následky v jeho majetkové sféře. V této souvislosti lze rovněž zmínit zájem společnosti na tom, aby nedošlo v důsledku negativních sociálních jevů u konkrétního spotřebitele v důvodů jejich sanace k újmě na straně daňových poplatníků. Obzvláště za situace, kdy sjednávaný úvěr byl vyplácen bezhotovostně na bankovní účet žalovaného, lze uzavřít, že by vyžádání bankovních výpisů za předcházející období dokázalo žalobkyni podat takřka komplexní představu o finanční situaci žalovaného na základě porovnání příjmů a výdajů. Následně by po jejich vyhodnocení byla schopna řádně prověřit úvěruschopnost žalovaného, a to i včetně případných rizikových faktorů (sázky, hazard apod.).

20. Soud dle výše citovaných zákonných ustanovení a provedeného dokazovaní dospěl k tomu, že je smlouva pro neprověření úvěruschopnosti neplatná podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. S ohledem na uvedené byla věc po právní stránce posouzena jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Soud proto postupoval podle § 2991 o. z., neboť shledal, že se ze strany žalovaného jedná o bezdůvodné obohacení, které je povinen žalobkyni vydat.

21. Soud se dále zabýval nárokem žalobkyně na úrok z prodlení. Vycházel při tom z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. , dle kterého ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelské smlouvě je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci neprověřených úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších poplatků a úroků, navíc v nové době splatnosti, která je buď dohodnuta mezi stranami nebo v případě sporu určena soudem a neodvisí od výzvy věřitele ale od možností a schopností dlužníka (žalovaného). Nárok na zákonný úrok z prodlení dle § 1968 a § 1970 o. z. tak věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka se splacením poskytnuté jistiny. Protože mezi účastníky k dohodě o splatnosti povinnosti vrátit poskytnutou jistinu nedošlo a žalovaný ji nevrátil ani na výzvu žalobkyně, vyšel soud z toho, že mezi účastníky je spor o stanovení této splatnosti a fakticky ji určil až svým rozhodnutím. Z důvodu nečinnosti žalovaného, který se k žalobě nevyjádřil, nemohl soud učinit žádná skutková zjištění k aktuálním majetkovým a výdělkovým poměrům žalovaného, a tedy k jeho možnostem vrátit poskytnutou jistinu.

22. Soud proto rozhodl o vrácení částky, kterou žalovaný fakticky dostal, což byla částka 27 499 Kč (po odečtení jedné koruny, kterou žalovaný uhradil při uzavření úvěru, jakož i částky 2 500 Kč, kterou žalovaný nikdy fakticky neobdržel, neboť byla jako provize vyplacena zprostředkovateli). Soud zamítl nárok žalobkyně na smluvní úrok ve výši 27,28 % ročně z částky 30 000 Kč od 26. 12. 2024 do 26. 3. 2025, na smluvní úrok ve výši 12,75 % ročně z částky 30 000 Kč od 27. 3. 2025 do zaplacení a na zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 30 000 Kč od 26. 12. 2024 do zaplacení, a dále zamítl nárok žalobkyně na částku 2 013 Kč jako dlužného smluvního úroku ze splátky, na částku 300 Kč jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky, částku 1 497 Kč jako smluvní pokutu a částku 1 536 Kč jako smluvní pokutu.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 131,70 Kč, přičemž tato částka představuje 55,6 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 77,8 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 22,2 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 414 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 346 Kč sestávající z částky 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle a. t. ze dne 19. 4. 2017, z částky 500 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle a. t. ze dne 25. 12. 2024 a z částky 700 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle a. t. ze dne 13. 2. 2025 včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 000 Kč ve výši 420 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.