Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 58/2025-58
Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudcem Mgr. Jakubem Fukalem ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, IČO IČO žalovaného se sídlem Adresa žalovaného
pro 202 755,47 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 65 500 Kč, přičemž uvedenou povinnost je žalovaný povinen splnit v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách po 1 500 Kč splatných vždy ke každému poslednímu dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci s tím, že nebude-li zaplacena byť i jediná splátka řádně a včas, nastane splatnost celého dluhu.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 65 500 Kč, přičemž uvedenou povinnost je žalovaný povinen splnit v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách po 1 500 Kč splatných vždy ke každému poslednímu dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci s tím, že nebude-li zaplacena byť i jediná splátka řádně a včas, nastane splatnost celého dluhu.II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částka s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že se žalovaným uzavřela smlouvu o podnikatelském úvěru ze dne datum prostřednictvím internetových stránek Anonymizováno. Na základě uvedené smlouvy bylo žalovanému poskytnuto částka. Žalovaný se zavázal úvěr splatit do datum. Žalovaný se zavázal zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru za každý den čerpání, celkem částka. Žalovaný úvěr nesplatil. Žalobkyně požaduje rovněž smluvní pokutu ve výši částka.
2. Žalovaný namítal, že se jednalo již o třetí úvěr od stejné společnosti. První splatil, druhý mu byl nabídnut ihned po splacení prvního, ten už měl ale problém splácet. Třetí úvěr si bral v situaci, kdy již měl finanční problémy a potřeboval peníze na zaplacení studií dětí. Nikdy nepodnikal, živnostenské oprávnění si udělal, neboť se bál propouštění. Následně narazil na společnost, která půjčuje na IČO, proto toho využil. Učinil nesporným, že na stránce měl zřízený účet, kde klikl na částku částka a během 5 minut přišla SMS, kód z ní zaslal, čímž to potvrdil a přišlo mu na účet částka. Na stránce viděl, kolik bude činit splátka. Smlouva mu přišla na e-mail. Na úvěr zaplatil celkem částka.
3. Z listiny označené jako „Smlouva o podnikatelském úvěru č. Anonymizováno“ soud zjistil, že jejím obsahem je závazek žalobkyně poskytnout žalovanému částka se splatností datum. Listina je datována datum a podepsána SMS kódem Anonymizováno.
4. Z potvrzení o provedených platbách ze dne datum, datum, datum, datum, datum, datum a datum soud zjistil, že na účet č. č. účtu bylo zaplaceno celkem částka pod variabilním symbolem var. symbol.
5. Z listiny označené jako „Pracovní smlouva“ soud zjistil, že tuto žalovaný podepsal dne datum jako zaměstnanec se společností právnická osoba., přičemž obsahem listiny je ujednání o pracovním poměru na plný úvazek na dobu neurčitou.
6. Z rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti soud zjistil, že toto bylo vystaveno dne datum pro žalovaného jako pojištěnce s uvedením zaměstnavatele právnická osoba.
7. Z údajů z veřejné části živnostenského rejstříku soud zjistil, že žalovaný měl živnostenské oprávnění účinné od datum do datum.
8. Z potvrzení Územní správy sociálního zabezpečení Anonymizováno a Anonymizováno kraj ze dne datum soud zjistil, že žalovaný nikdy nebyl v evidenci osob samostatně výdělečně činných.
9. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od datum (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
12. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
13. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
14. Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků dospěl k závěru, že mezi žalobkyní (úvěrující) a žalovaným (úvěrovaným) byla prostřednictvím komunikace na dálku, ve smyslu § 562 o.z., uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 an. o.z. Každé právní jednání je nutno posoudit nejenom podle formy, ale hlavně obsahu a skutečností souvisejících přímo s uzavíráním každé konkrétní smlouvy zvlášť. Z tohoto důvodu soud na smlouvu pohlížel jako na úvěr spotřebitelský (byť označen jako podnikatelský), který se řídí kromě o.z. též zák. č. 257/2016 Sb. Ze Smlouvy neplyne a žalobkyně tím, že se nezúčastnila soudního jednání a nemohla být v tomto směru poučena podle ust. § 118a odst. 1,3 o.s.ř., o doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů, že by žalobkyně ověřila před poskytnutím úvěru, že bude poskytnutý úvěr žalovaným skutečně použit pro podnikatelské účely. V případě podnikatelských úvěrů je pravidelně úvěrujícími vyžadováno doložení finanční situace fyzické podnikající osoby a podnikatelského záměru, ke kterému mají být tyto prostředky použity, se zpětnou vazbou na ověření jejich použití. Tak tomu v tomto případě nebylo. Úvěr byl jako „podnikatelský“ pouze označen a jeho účelové využití nebylo až na formulaci ve smlouvě „je poskytován výlučně na financování podnikatelských potřeb žalovaného, bez omezení konkrétního podnikatelského účelu úvěru“, nějak smluvně podchyceno. V řízení bylo naopak zjištěno, že žalovaný sice živnostenský list měl, ale nikdy nebyl ve den v evidenci osob samostatně výdělečně činných. Od roku 2001 je zaměstnán ve společnosti právnická osoba.
15. S ohledem na tento právní závěr potom nezbylo než posoudit postup žalobkyně při sjednání úvěru, jako absolutně neplatný ve smyslu § 87 zák. č. 257/2016 Sb. ve spojení s § 588 o.z., když žalobkyně nijak neověřila úvěruschopnost žalovaného a úvěr poskytla bez požadavku na doložení jeho majetkové situace. Porušením této zákonné povinnosti však není dotčena povinnost žalovaného vrátit poskytnuté peněžní prostředky, neboť jinak by se jednalo o bezdůvodné obohacení žalovaného (§ 2991 odst. 1,2 o.z.). S ohledem na uvedené je žaloba důvodná pouze pro vydání částky, která představuje bezdůvodné obohacení, žalovanému byla poskytnuta částka částka a bylo prokázáno, že žalovaný zaplatil částka, proto soud rozhodl tak, že žalobě vyhověl co do zaplacení částka (odst. I. výroku). Ve zbytku soud žalobu s ohledem a shora uvedené zamítl (odst. II. výroku). V souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ČR, sp.zn. spisová značka soud žalobci nepřiznal ani úroky z prodlení, když žalovaný se nemohl dostat do prodlení s úhradou této částky z neplatně sjednaného úvěru dříve, než je rozhodnuto tímto rozsudkem (soud určuje splatnost). Žalovaný se vyjádřil ke své konkrétní osobní, výdělkové, majetkové situaci a soud tuto situaci posoudil tak, že není v možnostech žalovaného tento dluh zaplatit v zákonem stanovené lhůtě tří dnů, a proto mu umožnil celkovou dlužnou částku splácet ve splátkách odpovídající jeho možnostem, tj. ve výši částka měsíčně, splatných vždy do každého posledního dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž nabude rozsudek právní moci, pod ztrátou výhody splátek. Soudu se jeví takto stanovený splátkový kalendář v souladu se zjištěným skutkovým stavem věci, když žalobkyně se chovala protiprávně a jejím jednáním (opomenutím) byla založena absolutní neplatnost Smlouvy. Navíc žalobkyně je společností, která se zabývá poskytováním finančních služeb a s ohledem na výši dluhu, který bude splácen podle splátkového kalendáře, ji způsob úhrady dluhu ekonomicky nezatíží.
16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení z větší části úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 46,68 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 73,34 % a úspěchu žalobkyně v rozsahu 26,66 %). Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka částka představující částka za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.