Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
15 C 87/2025-24
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Mazzolini ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
o 46 328,75 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka od datum do datum, kapitalizovaný úrok ve výši částka od datum do datum, úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a úrok 18,90 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, , kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, od , datum, do , datum, , kapitalizovaný úrok ve výši , částka, od , datum, do , datum, , úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úrok 18,90 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobou se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím z titulu smlouvy o kontokorentním úvěru, kterou s žalovanou uzavřela dne datum (dále jen „úvěrová smlouva“). Na základě úvěrové smlouvy žalobkyně poskytla žalované možnost čerpat prostředky až do výše částka formou povoleného přečerpání zůstatku na bankovním účtu žalované č. č. účtu s tím, že žalovaná se zavázala dlužnou částku splatit nejpozději do roku ode dne, kdy začne úvěr čerpat. Dodatkem ke smlouvě ze dne datum pak byla výše kontokorentního limitu zvýšena na částka. Žalobkyně uvedla, že před uzavřením smlouvy zkoumala schopnost žalované splácet úvěr, a to na základě informací poskytnutých v žádosti a dále z transakčních pohybů na osobním účtu žalované. Žalobkyně porovnávala měsíční příjmy žalované s měsíčními náklady na živobytí a dále ve vztahu k úvěrové splátce. Také zohlednila výstupy z interních a externích registrů. Za poskytnutí finančních prostředků byl sjednán úrok 18,90 % ročně a dále poplatky dle smlouvy a ceníku. Žalovaná řádně nesplácela a ani na výzvy žalobkyně nepovolené přečerpání limitu na účtu nevyrovnala. Žalobkyně proto dne datum převedla záporný zůstatek na účtu žalované na evidenční účet pohledávek a vyzvala žalovanou k neprodlenému vyrovnání dlužné částky v celkové výši částka. Žalovanou dále před podáním žaloby vyzval k zaplacení dluhu i právní zástupce žalobkyně. Ke dni podání žaloby činil dluh částku částka s kapitalizovaným úrokem částka a dále s úrokem z prodlení.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Z provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění:
4. Žalobkyně coby poskytovatelka spotřebitelských úvěrů uzavřela s žalovanou dne datum smlouvu o kontokorentním úvěru, na základě které poskytla žalované na úvěrový limit kontokorentu částka. Žalovaná uzavřením smlouvy získala možnost povoleného přečerpání zůstatku na účtu č. č. účtu, který měla vedený žalobkyní. Žalovaná se ve smlouvě zavázala splácet podle vlastního uvážení, avšak tak, aby celý úvěr včetně přirostlých úroků splatila ve lhůtě jednoho roku ode dne, kdy začala čerpat. Při řádném splacení úvěru byla oprávněna úvěr čerpat do úvěrového rámce opakovaně. Úrokovou sazbu smluvní strany sjednaly ve výši 18,90 % ročně, resp. RPSN (po zohlednění dalších poplatků) činila 21,19 %. Celková splatná částka činila při jednorázovém čerpání a splacení úvěrového rámce částka (smlouvou o kontokorentním úvěru).
5. Dodatkem ze dne datum sjednaly smluvní strany zvýšení úvěrového rámce na částku částka. RPSN zůstala nezměněna, tj. 21,19 %. Celková splatná částka činila při jednorázovém čerpání a splacení úvěrového rámce částka (dodatkem ze dne datum).
6. Před uzavřením smlouvy žalobkyně posoudila schopnost žalované úvěr splácet, a to prověřením poměrů žalované na základě bilance na jejím účtu za relevantní období předcházející uzavření smlouvy, a to co se příjmové stránky týče. Takto ověřila příjem žalované ve výši částka hrubého měsíčně, tj. cca částka čistého měsíčně (výpisem z běžného účtu žalované č. č. účtu z období od datum do datum). Zohlednila i osobní poměry žalované, tedy to, že je vdaná, za bydlení měsíčně platí částka (žádostí o poskytnutí úvěrového produktu). Dále zohlednila již existující jiné úvěry žalované s celkovou splátkou částka měsíčně (výpisem informací z Anonymizováno).
7. Žalovaná čerpala úvěr v rámci účtu vedeného žalobkyní č. č. účtu. Závěrečný záporný zůstatek žalované činil částka.
8. Žalobkyně vyzvala žalovanou ke splacení úvěru (upomínkami a předžalobní výzvou).
9. Soud nemá důvod pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaná soudu žádné důkazy nepředložila, žalobou uplatněný nárok nesporovala a uhrazení dlužné částky netvrdila.
10. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:
11. Na projednávanou věc je nutné aplikovat ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále též jen „zákon“).
12. Podle § 2395 a násl. o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
13. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
14. Podle § 86 odst. 1 zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
15. Podle § 87 odst. 1 zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
16. Žalobkyně a žalovaný uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 zákona, na základě které žalobkyně poskytla možnost čerpat úvěr až do úvěrového rámce částka, následně zvýšeného na částka. Žalovaná se zavázala splácet vzniklý dluh tak, že bude splacen nejpozději do jednoho roku od počátku čerpání. Žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaná vystupovala ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o spotřebitelskou smlouvu. Jde o typickou formulářovou smlouvu, tedy o předem připravený finanční produkt, jehož podmínky nejsou sjednávány individuálně, ale jsou předem dány v obchodních podmínkách, přičemž spotřebitel jakožto slabší smluvní strana nemá šanci je ovlivnit. Je proto chráněn kogentními ustanoveními občanského zákoníku (příp. jiných předpisů) před zneužitím postavení podnikatele.
17. Podle soudu lze uzavřít, že žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované, jak jí ukládá § 86 a 87 zákona. Žalobkyně doložila, jakým způsobem před uzavřením smlouvy, resp. navýšením úvěrového rámce postupovala. Žalobkyně předně zohlednila pravidelný příjem žalované i způsob jejího hospodaření, o nichž měla přehled vzhledem k tomu, že žalovaná již byla její klientkou, a dále zohlednila již existující dluhy a výši jejich splátek. Životní náklady žalované stanovila minimálně částkou částka. Při zohlednění čistého příjmu žalované cca částka a dalších nepravidelných příjmů na jejím účtu na straně jedné a výše jejích dosavadních splátek částka na straně druhé, tak žalované zbývaly prostředky na splácení předpokládané průměrné splátky kontokorentu ve výši částka měsíčně (kalkulované pro případ postupného čerpání a splácení).
18. Soud neshledal důvod neplatnosti úvěrové smlouvy ani pro nepřiměřenou úrokovou sazbu, jež by byla v rozporu s dobrými mravy. Sjednaná úroková sazba a RPSN odpovídala zhruba dvojnásobku obvyklé úrokové míry peněžních ústavů v daném čase, neboť z databáze Anonymizováno se podává, že průměrná RPSN u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu činila v Anonymizováno 9,63 %. V tomto smyslu lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (rozhodnutí sp. zn. spisová značka a spisová značka).
19. S ohledem na shora uvedené proto soud dospěl k závěru, že zde není žádný důvod neplatnosti úvěrové smlouvy, ke kterému by musel přihlédnout z úřední povinnosti. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
20. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 46 328,75 sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. ve znění účinném do datum a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.
22. Lhůta k plnění byla v obou případech stanovena v délce tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 věty první o. s. ř. o. s. ř. a dle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. byla povinnost žalovaného k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce žalobkyně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.