Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 134/2024-52

Zmenené rozhodnutím 64 Co 151/2025-82
„Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jany Vyletové a soudců JUDr. Anny Grimové a Mgr. Davida Kotrbatého ve věci žalobkyně: [[Anonymizováno]]., IČO [[Anonymizováno]] sídlem [[Anonymizováno]] zastoupená advokátem [[Jméno advokáta]] sídlem [[Adresa advokáta]] proti žalovanému: [[Jméno žalovaného]], narozený dne [[Datum narození žalovaného]] trvale pobytem [[Anonymizováno]][[Anonymizováno]] [[Anonymizováno]] o zaplacení částky 14 652,56 Kč s příslušenstvím o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Chebu z 20. 11. 2024, č. j. 15 C 134/2024-52 takto: I. Rozsudek soudu prvního stupně se v odvoláním napadené části výroku I mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 022,17 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 1. 12. 2023 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši 7 192 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku."

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Vladimírem Doležalem ve věci

žalobkyně: název žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem sídlo žalobkyně

zastoupené advokátem Jméno advokáta, IČO IČO advokáta

sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bydliště nezjištěno

hlášen k trvalému pobytu na ohlašovně MěÚ města město, okres název

o zaplacení 14 652,56 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Soud zamítá žalobu na zaplacení částek 13 152,56 Kč, 1 500 Kč, 992,22 Kč a 935,01 Kč s úrokem z prodlení 15 % z částky 14 144,78 Kč za období od 1. prosince 2023 do zaplacení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Soud zamítá žalobu na zaplacení částek 13 152,56 Kč, 1 500 Kč, 992,22 Kč a 935,01 Kč s úrokem z prodlení 15 % z částky 14 144,78 Kč za období od 1. prosince 2023 do zaplacení.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Předmětem řízení byl nárok žalobkyně, uplatněný rozkazní žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 5. ledna tr., na zaplacení 14 652,56 Kč, jakožto nevráceného úvěru (žalobkyní označováno také jako jistina) 13 152,56 Kč, smluvních poplatků 1 500 Kč a úroku 992,22 Kč. Stejnou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši z nevráceného úvěru za období od 24. června 2023 do zaplacení, který kapitalizovala do 30. listopadu 2023 v částce 935,01 Kč. Platební povinnosti žalovaného dovozovala žalobkyně ze smlouvy o úvěru sjednané mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba.., IČO IČO, (dále jen „banka“) a žalovanou. Na základě této smlouvy měla banka poskytnout žalovanému 16 000 Kč, které se žalovaný měl zavázat vrátit a zaplatit bance úrok, to vše v pravidelných 24 měsíčních splátkách po 795,31 Kč. Žalovaný ovšem podle žalobkyně nehradil sjednané splátky řádně a včas a proto banka podle smluvních podmínek prohlásila úvěr za okamžitě splatný v celé výši. Žalovaný bance dosud nezaplatil žalovanou částku. S ohledem na nesplnění peněžité povinnosti žalovaného se žalobkyně dále domáhala zaplacení uvedeného úroku z prodlení z nevráceného úvěru. Svou aktivní legitimaci pak žalobkyně zdůvodnila smlouvou o postoupení pohledávek, kterou uzavřela dne datum. s bankou, na jejímž základě jí byly žalované pohledávky postoupeny.

Před samotným projednáním věci se soud zabýval tím, zda je s ohledem na neznámý pobyt žalovaného a jeho procesní pasivitu pro další vedení řízení nebytné chránit procesní zájmy žalovaného ustanovením opatrovníka postupem podle , , (dále jen „ “). Soud přitom v průběhu řízení nezjistil, že by se žalobkyně, nebo jiná osoba snažily právě s ohledem na tuto skutečnost získat pro sebe neoprávněnou výhodu. Proto s odkazem na ustanovení věta první soud procesní zastupování žalovaného nezajišťoval, neboť kvalifikované zastoupení účastníka, který nemá zájem v řízení aktivně bránit svá práva, na náklady státu a z ingerence soudu by bylo porušením zásady rovnosti účastníků, zakotvené v .

Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Ve věci bylo nařízeno jednání na den 20. listopadu tr. K jednání se nedostavil žádný z účastníků, ani zástupce žalobkyně, přičemž pouze žalobkyně svou neúčast předem omluvila.

Soud ani po dokazování nezjistil, že by byla žalovaným sjednána uváděná smlouva s bankou a že by banka poskytla žalovanému peníze označené žalobkyní jako úvěr.

Písemná smlouva o úvěru předně neobsahuje žádné ujednání o povinnosti žalovaného zaplatit bance poplatky 1 500 Kč. Již proto nebylo možné pro neunesení důkazního břemene (jež žalobkyni tížilo podle ) vyhovět žalobě v tomto rozsahu.

Smlouva ovšem neobsahuje ani vlastnoruční podpis žalovaného, jen poznámku, že byla podepsána SMS. Soud proto nezjistil, že by její obsah, a tedy i závaznost potvrzoval právě žalovaný. Z tohoto důvodu tedy nemohl soud pro neunesení důkazního břemene vyhovět žalobě ani na vrácení úvěru a placení úroku, ale z dalšího důvodu ani na placení poplatků.

Soud také nezjistil, že by úvěrující předala žalovanému peníze odpovídající uváděnému úvěru. Žalobkyně sice k důkazu označila výpis z úvěrového účtu. Tomu lze však přiznat důkazní význam zjevně jen tehdy, je-li současně zjištěno sjednání samotné smlouvy o úvěru, tedy smlouvy, na jejímž základě byl výpis vyhotoven. A to se v této věci nestalo. Protože žalobkyně jiné důkazní návrhy neměla, nebylo možné vyhovět žalobě v části žalované jistiny 13 152,56 Kč pro neunesení důkazního břemene ani pohledem a násl. zákona č. 89/212 Sb., , (dále jen „ “).

Výrokem I. proto soud žalobu ohledně výše uvedených pohledávek zamítl. Protože nebylo hodnoceno, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu ve smyslu § a 1970 , byla stejným výrokem zamítnuta také žaloba na placení úroku z prodlení.

Výrokem II. soud v souladu s nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků, neboť zcela procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím zdejšího soudu do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí ( ).