Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

38 C 74/2025-35

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Fedorko ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o zaplacení 68 177,29 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba se do částky 18 089,51 Kč s příslušenstvím zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 50 087,78 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 50 087,78 Kč od 9. 5. 2024 do zaplacení a k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 8 557,80 Kč, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 2 000 Kč, splatných vždy do 25. dne v kalendářním měsíci, počínaje měsícem červen 2025, až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek.

Odůvodnění:

I. Žaloba se do částky 18 089,51 Kč s příslušenstvím zamítá.II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 50 087,78 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 50 087,78 Kč od 9. 5. 2024 do zaplacení a k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 8 557,80 Kč, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 2 000 Kč, splatných vždy do 25. dne v kalendářním měsíci, počínaje měsícem červen 2025, až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že její právní předchůdkyně právnická osoba, IČ: IČO, (dále jen „původní věřitelka“) s žalovanou uzavřela po prověření její úvěruschopnosti lustracemi v dostupných databázích prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách původní věřitelky dne 6. 10. 2023 smlouvu o úvěru č. číslo, na jejímž základě žalované poskytla částku 60 000 Kč, která jí byla vyplacena v období od 6. 10. 2023 do 9. 9. 2024 převodem z bankovního účtu původní věřitelky na účet žalované č. č. účtu. Úvěr měl být splacen nejpozději ke dni 6. 11. 2024, žalovaná však nehradila pravidelné měsíční splátky, ke dni 8. 5. 2024 byl úvěr zesplatněn, a žalovaná se tak dostala do prodlení s úhradou celého úvěru. Žalobkyně uvádí, že smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni.

2. Žalovaná u ústního jednání konaného dne 15. 5. 2025 uvedla, že smlouvu s původní věřitelkou uzavřela, peníze na účet dostala. Vyplňovala prohlášení o svých příjmech, ale nepamatuje si, že by předkládala nějaká potvrzení o svých příjmech nebo výdajích. Žalovaná dále uvádí, že je schopna splácet částku 2 000 Kč měsíčně.

3. Soud ve věci provedl listinné důkazy. Soud zjistil ze smlouvy o úvěru ze dne 6. 12. 2023, (č.l. 14-16), že se původní věřitelka zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 60 000 Kč, splatný ve 12 splátkách ve výši 8 404,34 Kč. Podpis klientky chybí, ve smlouvě je uvedeno, že klientovi byl zaslán potvrzovací kód. Ve smlouvě je uvedena roční úroková sazba ve výši 108,72 % a RPSN ve výši 183,10 %, celková částka ke splacení 100 852,56 Kč, datum splatnosti poslední splátky dne 6. 10. 2024. Z výpisu z běžného účtu u Banky creditas a.s. (č.l. 32-33) bylo zjištěno, že dne 19. 4. 2023 byla na účet původní věřitelky z účtu č. č. účtu poukázána úhrada ve výši 0,01 Kč označená jako identifikace klienta pro účel poskytnutí úvěru od právnická osoba, dále že dne 6. 10. 2023 byla z účtu původní věřitelky na účet č. č. účtu poukázána částka 60 000 Kč. Dotazem soudu u banky bylo zjištěno, že účet č. č. účtu patří žalované. Z předžalobní výzvy ze dne 8. 5. 2024 (č.l. 17) bylo zjištěno, že původní věřitelka oznámila žalované, že zesplatňuje nesplacenou část úvěru a vyzvala žalovanou k úhradě dluhu ve výši 71 677,29 Kč. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 6. 2024 (č.l. 19) bylo zjištěno, že původní věřitelka oznámila žalované, že pohledávku za ní postoupila žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2023. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 16. 6. 2024 (č.l. 20) soud zjistil, že žalovaná byla vyzývána i právním zástupcem žalobkyně k úhradě dluhu ve výši 79 039,31 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023 (ISAS) soud zjistil, že původní věřitelka postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni.

4. Podle , (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. V souladu s větou první o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Podle o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

5. Podle , o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

6. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

7. Soudní dvůr EU v rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci spisová značka – právnická osoba v odpovědi na předběžné otázky, které položil Okresní soud v adresa, potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. Zjistí-li porušení, jsou vnitrostátní soudy povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího. Taková vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem.

8. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. spisová značka, věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

9. Soud dospěl k závěru, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce, na kterou vedle ustanovení o. z. dopadá též úprava obsažená v zákoně o spotřebitelském úvěru. Dále soud hodnotil, zda právní předchůdkyně žalobkyně zjišťovala úvěruschopnost žalované s odbornou péčí. Obecná povinnost věřitele posuzovat schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr byla stanovena již s účinností od 1. 1. 2011 ustanovením , o spotřebitelském úvěru. Podle aktuální judikatury zaměřené na posuzování úvěruschopnosti dlužníka (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. spisová značka, a navazující nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ) mají věřitelé povinnost postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, zejména ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka údaje, které dlužník věřiteli uvedl. Dále mají věřitelé povinnost využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. Výše citovaná judikatura přejímá interpretaci zaujatou Soudním dvorem Evropské unie v rozsudku ze dne 18. 12. 2014 ve věci spisová značka (právnická osoba v. jméno FO a další) a neměla by být i s ohledem na značnou medializaci shora uvedeného nálezu Ústavního soudu pro žalobkyni jako podnikatelku obchodující s pohledávkami plynoucími ze spotřebitelských úvěrů žádným překvapením. Rovněž v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2012, sp. zn. spisová značka, by státní moc neměla poskytovat ochranu právům v podobě vykonávacího řízení subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také právům toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů - dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil.

10. V projednávané věci nebylo dle názoru soudu doloženo, že právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně aktivně zjišťovala úvěruschopnost žalované. Nebylo nijak doloženo, zda a jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně aktivně zjišťovala úvěruschopnost žalované, jmenovitě její příjmy (výplatní pásky), výdaje (výpis z účtu žalovaného, faktury na dodávky energií) či existenci a výši dalších úvěrů žalované (např. z registru SOLUS či Centrálního registru dlužníků České republiky). Žalovaná u ústního jednání uvedla, že při sjednávání smlouvy o úvěru vyplňovala prohlášení o svých příjmech, nepamatuje si však, že by předkládala jakákoliv potvrzení o příjmech či výdajích. Soud proto dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nepostupovala při zjišťování úvěruschopnosti dlužníka (žalované) s odbornou péčí a v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je tak smlouva jako celek neplatná. Soud tedy nemohl žalobkyni přiznat požadované smluvní pokuty ani jiné poplatky související s poskytnutím úvěru žalované.

11. V návaznosti na výše uvedené soud dále rozhodoval o plnění ve výši 60 000 Kč poskytnutém žalované právní předchůdkyní žalobkyně na základě neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Jedná se tedy o plnění bez právního důvodu, neboť důvod, který zakládal plnění, byla neplatná smlouva, tedy jednání, které nemohlo mít zamýšlené účinky. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Žalovaná se dostala s úhradou dluhu do prodlení, žalobkyni uhradila částku 9 912,22 Kč, zbývá jí tak uhradit částka 50 087,78 Kč, proto soud žalobě vyhověl co do částky 50 087,78 Kč a zamítl ji do částky 18 089,51 Kč s příslušenstvím.

12. Vzhledem k tomu, že žalovaná nevydala bezdůvodné obohacení do rozhodnutí soudu, ocitla se s vydáním bezdůvodného obohacení v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle o.z. ve výši stanovené

13. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení , kdy žalobkyně byla úspěšná ze 74 % a přísluší jí tak náhrada nákladů snížená na 48 %, tj. částka 8 557,80 Kč. Náklady před snížením podle obsahu spisu činily 17 828,80 Kč a sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 728 Kč, podle , , ,2 , advokátního tarifu, odměny právního zástupce za 3 úkony právní služby spočívající v převzetí věci, sepisu výzvy a sepisu žaloby (3 x 3 860 Kč), paušální náhrady hotových výdajů spojených se třemi úkony právní služby (3 x 300 Kč) a částky ve výši 2 620,80 Kč odpovídající 21% DPH z uvedené odměny a náhrad, již je advokát povinen ve smyslu z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. V daném případě je žaloba svým obsahem jednoznačně formulářovou žalobou. Opakovanost nastává v okamžiku existence tří dalších obdobných návrhů, žalobkyně takových návrhů jen u zdejšího soudu podala již desítky (byť pro pohledávky postoupené různými právními předchůdci). Za ustálený vzor lze považovat takové návrhy, které se v zásadě neliší ve struktuře, v druhu nároků opírajících se o stejná ustanovení právních předpisů a v právech a povinnostech účastníků smlouvy, přičemž jsou dokládány stejným druhem důkazů. I v tomto ohledu jsou zmíněné opakované návrhy obdobné, žalobkyni tak nelze přiznávat jí požadovanou náhradu nákladů.

14. Podle lhůta k plnění byla žalované stanovena v měsíčních splátkách ve výši 2 000 Kč, splatných vždy do každého 25. dne v kalendářním měsíci, počínaje měsícem červen 2025 až do úplného zaplacení, se ztrátou jejich výhody v případě neplacení řádně a včas, kdy režim a výše splátek vychází ze žádosti žalované, kdy má soud za to, že postupným plněním tohoto dluhu nebude žalobkyně z materiálního hlediska nepřiměřeně nepříznivě dotčena, a to s ohledem na zaplacení dluhu v přiměřené době.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci prostřednictvím Okresního soudu v České Lípě. V odvolání musí být uvedeno, kdo je podává, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se napadá, v čem je spatřována nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu a čeho se odvolatel domáhá. Odvolání musí být podepsáno a datováno.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost stanovenou vykonatelným rozsudkem, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí.