Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
17 C 54/2025-31
Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Oncirkovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
pro 18 784 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky 2 784 Kč jako smluvní pokuty a částky 100 Kč jako kapitalizovaného úroku, zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 16 000 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % p. a. plynoucím z částky 16 000 Kč od 10. 7. 2024 do zaplacení, dále kapitalizovaný zákonný úrok ve výši 1 125,04 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 48 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč, a to ve lhůtě tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Řízení se v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky 2 784 Kč jako smluvní pokuty a částky 100 Kč jako kapitalizovaného úroku, zastavuje.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 16 000 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % p. a. plynoucím z částky 16 000 Kč od 10. 7. 2024 do zaplacení, dále kapitalizovaný zákonný úrok ve výši 1 125,04 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 48 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.III. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč, a to ve lhůtě tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se po žalovaném u zdejšího soudu domáhala zaplacení částky 16 000 Kč s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně (právnická osoba) a žalovaným byla dne 13. 12. 2023 prostřednictvím elektronických prostředků uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 16 000 Kč. Žalovaný však poskytnutý úvěr nevrátil a nezaplatila ani sjednanou smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky ve výši 2 784 Kč ke dni splatnosti. Žalobkyně se žalobou domáhala i zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % p. a. plynoucího od 10 7. 2024 z částky 16 000 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 125,04 Kč, kapitalizovaného úrok 100 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 48 Kč. Žalovanému byla zaslána dne 4. 8. 2024 předžalobní upomínka, ten však na ni nereagoval.
2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Rozhodnuto bylo bez jednání, jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, a to podle § 115a o. s. ř. ve spojení s ust. § 101 odst. 4 o. s. ř.
3. Žalobkyně ještě před rozhodnutím soudu vzala podáním ze dne 11. 4. 2025 svoji žalobu částečně zpět a soud tak řízení výrokem I. tohoto rozsudku částečně zastavil dle ust. § 96 o. s. ř.
4. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 13. 12. 2023 smlouvu o úvěru, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému na bankovní účet č. č. účtu částku ve výši 16 000 Kč pod VS var. symbol. Žalovaný se zavázal žalobkyni vrátit poskytnuté peněžní prostředky do 11. 1. 2024 spolu se smluveným úrokem.
5. Z výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně u a.s. právnická osoba soud zjistil, že žalobkyně dne 13. 12. 2023 poukázala na bankovní účet č. č. účtu částku 16 000 Kč pod VS var. symbol. Variabilní symbol platby odpovídá číslu úvěrové smlouvy a bankovní účet je účtem, který uvedl žalovaný ve smlouvě o úvěru.
6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 11. 2023 a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 18. 7. 2024, bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni a že žalovaný byl o tomto informován.
7. Z předžalobní výzvy ze dne 17. 10. 2024 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k okamžité úhradě dluhu.
8. Žalobkyně soudu i přes jeho výzvu nepředložila důkazy, z kterých by mohl soud usuzovat, že právní předchůdce žalobkyně posoudil s odbornou péčí úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy o úvěru. V podání ze dne 11. 4. 2024 uvedla, že ani žádnými důkazy v tomto směru nedisponuje.
9. Žalovaný zůstal v řízení zcela pasivní a netvrdil žádné skutečnosti.
10. Na základě skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu právnímu hodnocení věci. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Není pochyb o tom, že žalovaný vstupoval do vztahu s právní předchůdkyní žalobkyně v pozici spotřebitele.
11. Podle § 86 odst. 1, odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 31. 12. 2023 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
12. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.
13. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně, soud k této neplatnosti přihlíží i bez návrhu. V tomto směru žalobkyně sice uvedla určitá tvrzení o tom, že její právní předchůdkyně úvěruschopnost řádně posoudila, ale neposkytla k těmto tvrzením důkazy. Žalobkyně tak neprokázala, že skutečně a případně jak konkrétně ověřovala výdělkové poměry žalovaného, zda má žalovaný dluhy, exekuci či případně vystupuje jako dlužník v insolvenčním řízení, jaké má příjmy a výdaje apod.
14. Vzhledem k výše uvedenému soud nemohl dojít k jinému závěru, než posoudit předmětnou úvěrovou smlouvu jako absolutně neplatnou a vypořádat vztah mezi účastníky řízení pouze za použití ust. § 87 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru.
15. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla částku 16 000 Kč, přičemž jí ani žalobkyni dosud žalovaný nevrátil ničeho. V daném případě se žalovaný na úkor žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena, co do částky 16 000 Kč bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tedy částku 16 000 Kč představující nesplacenou jistinu, vrátit. S ohledem na pasivitu žalovaného v řízení nemohl soud využít ust. § 87 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a stanovit lhůtu k vrácení částky v době jiné, než-li v době tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.), neboť soudu nejsou známy (majetkové) možnosti žalované.
16. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu ust. § 1958 odst. 2 o.z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle ust. § 1968 o.z. ve spojení s § 1970 o.z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán od 12. 1. 2024, neboť žalovanému muselo být ze smlouvy známo, že dlužnou částku měl uhradit nejpozději do 11. 1. 2024. Soud současně žalobci přiznal i částku 48 Kč jako účelně vynaložený náklad na vymáhání dluhu za zaslání upomínky poštou.
17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož žalobkyni náleží náklady řízení podle míry jejího úspěchu ve sporu. V případě plného úspěchu by byly náklady řízení tvořeny odměnou advokáta určenou dle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, a to za tři úkony právní služby po 300 Kč (výzva k plnění, příprava a převzetí věci, sepis žaloby) v souladu s § 14b advokátního tarifu, náhradou hotových výdajů advokáta za tři zmíněné úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b advokátního tarifu, DPH ve výši 21 % z obou zmíněných částek a zaplaceným soudním poplatkem 800 Kč, celkem 2 252 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.