Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 85/2025-23

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl soudkyní Mgr. Blankou Magliovou ve věci

žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci]

proti

žalované: [osobní údaje žalované]

o 31 013,25 Kč / úvěr

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 16 709 Kč, a to ve splátkách ve výši 1 000 Kč měsíčně splatných vždy do každého 25. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci.

II. Žaloba se co do částky 14 304,25 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 31 013,25 Kč od 29. 11. 2024 do zaplacení ve výši 12,75 % zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice doplatek soudního poplatku ve výši 310 Kč, na účet Okresního soudu v Karlových Varech č. 3703-226341/0710, variabilní symbol 1011008525, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 16 709 Kč, a to ve splátkách ve výši 1 000 Kč měsíčně splatných vždy do každého 25. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci.II. Žaloba se co do částky 14 304,25 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 31 013,25 Kč od 29. 11. 2024 do zaplacení ve výši 12,75 % zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice doplatek soudního poplatku ve výši 310 Kč, na účet Okresního soudu v Karlových Varech č. 3703-226341/0710, variabilní symbol 1011008525, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 31 013,25 Kč s přísl., neboť žalovaná nesplnila svoji povinnost vyplývající ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 28. 5. 2024. Právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]), na základě této smlouvy poskytnula žalované úvěr ve výši 22 500 Kč. Žalovaná se zavázala ve smlouvě o revolvingovém úvěru splatit úvěr do 28. 11. 2024. Žalovaná na úvěr zaplatila celkem částku 5 791 Kč a na předžalobní výzvu k plnění zbývající části dluhu ze dne 14. 12. 2024 nereagovala.

2. Soud vyzval žalobkyni usnesením ze dne 24. 3. 2025, č. j. -8 k doplnění tvrzení a důkazů o tom, jakým způsobem a jaké získal právní předchůdce žalobkyně informace o schopnosti žalované splácet úvěr, a to s poučením o případném neúspěchu ve věci. Žalobkyně na výzvu soudu reagovala v podání ze dne 26. 5. 2025 a uvedla, že původní věřitel ověřoval úvěruschopnost žalované z veřejně dostupných registrů (ISIR, NRKI, SOLUS, CEE, BRKI), dále vycházel ze sdělení žalované o tom, že má pravidelný měsíční příjem a je schopna úvěr platit.

3. Žalovaná souhlasila s tím, že ji byla vyplacena celkem částka 22 500 Kč a dále uvedla, že smlouva byla uzavřena přes telefon. Při této příležitosti se jí žalobkyně dotazovala na její příjmy a ona v této souvislosti poskytla žalobkyni pracovní smlouvu. Pracuje jako servírka s příjmem cca 46 000 Kč čistého, má tři děti, které ještě chodí do školy, její výdaje na bydlení a elektřinu činí asi 14 000 Kč měsíčně a dále splácí auto splátkami ve výši 4 000 Kč měsíčně. Již v době, kdy byla uzavírána smlouva, měla celou řadu dluhů, které se snažila splatit tak, že si brala nové půjčky.

4. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 28. 5. 2024 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]) a žalovaná uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytnula žalované úvěr ve výši 22 500 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splatit do 28. 11. 2024 RPSN činila 299,98 % ročně.

5. Z platební historie žalované bylo zjištěno, že žalované byla poskytnuta celkem částka ve výši 22 500 Kč, žalobkyni uhradila částku 5 791 Kč.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svoji pohledávku za žalovanou na žalobkyni.

7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 14. 12. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila postoupení pohledávky žalované, z předžalobní výzvy z téhož dne bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu.

8. Vzhledem k tomu, že si jednotlivá dílčí skutková zjištění vzájemně neodporují, poukazuje na ně soud jako na skutkový závěr ve věci.

9. Soud dospěl k následujícím právním závěrům:

10. Podle smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle z. č. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle z. č. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle z. č. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Podle výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Podle je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle věta první soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

13. Vedle toho soud přihlédl k aktuální judikatuře Ústavního soudu, reprezentované nálezem sp. zn. , v němž, mimo jiné, uzavřel:„ Naopak obecné soudy – a tedy i krajský soud v nyní posuzované věci – by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. Krajský soud se však v ústavní stížností napadeném usnesení tím, zda a jak si vedlejší účastnice posoudila – řečeno slovy judikatury Soudního dvora – úvěruschopnost stěžovatele, dostatečně nezabývá“.

14. Soud posoudil věc dle citovaných ustanovení a dospěl k následujícím závěrům.

15. Žalobkyně, na kterou byla pohledávka za žalovanou řádně postoupena podle v řízení netvrdila ani neprokazovala, že by původní věřitel prověřil výdaje žalované, aby mohl získat informaci o tom, zda je žalovaná skutečně schopna úvěr platit. Soud tak nemá za zjištěné, resp. prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí dle zákona o spotřebitelském úvěru č. , ve znění pozdějších předpisů, a pokládá proto smlouvu za absolutně neplatnou podle ust. . Podle neplatné smlouvy jsou účastníci povinni si vrátit vzájemně poskytnutá plnění (k tomu srovnej ), na ostatní sjednaná plnění nemá žalobkyně podle neplatných smluv nárok. Z. č. obsahuje k obecné úpravě vypořádání plnění podle neplatné smlouvy zvláštní ustanovení v věta třetí jako soukromoprávní sankce poskytovatelům úvěrů s nepřiměřenými podmínkami (uvedeným vztahem a jeho důsledky se zabýval Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí z 20. 4. 2022, sp. zn. ). Žalobkyně má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru, tedy částku 16 709 Kč, bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle z. č. Jelikož nebyla tvrzena a ani prokázána dohoda o splatnosti mezi účastníky, určil soud splatnost v tomto rozhodnutí, přičemž s ohledem na tvrzení žalovaný ohledně jejích majetkových poměr rozhodl o možnosti žalované tento dluh splácet ve splátkách přiměřených jejím možnostem. Ve zbytku požadovaného plnění žalobu ve výroku II. zamítl.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , neboť úspěch a neúspěch účastníků byl přibližně stejný.

17. Jelikož soud ve věci nevydal navrhovaný elektronický platební rozkaz, doměřil žalobkyni doplatek soudního poplatku ve výši 310 Kč dle položky č. 2, bodu 2., ve spojení s položkou 1, bodu 1. Sazebníku soudních poplatků.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Karlových Varech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.