Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
55 C 9/2025-70
Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Langhansem ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
pro zaplacení 16 760 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 760 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 8 289,09 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 20 437,28 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 9 128,54 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, úrokem ve výši 21 % ročně z částky 9 128,54 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 815 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 4 doplatek soudního poplatku za žalobu ve výši 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 760 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 8 289,09 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 20 437,28 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 9 128,54 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, úrokem ve výši 21 % ročně z částky 9 128,54 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 815 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 4 doplatek soudního poplatku za žalobu ve výši 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že žalovaný uzavřel dne datum se společností právnická osoba, IČO IČO (dále jako „právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o půjčce č. hodnota (dále jen „smlouva“). Na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti. Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit poskytnuté peněžní prostředky v pravidelných 60týdenních splátkách po 306 Kč. Dále se žalovaný zavázal za poskytnuté peněžní prostředky zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku 1 277 Kč představující součet kapitalizovaných úroků, částku 1 900 Kč představující administrativní poplatek a částku 5 183 Kč představující náklady za hotovostní inkaso. Žalovaný poskytnuté finanční prostředky nesplácel žalobkyni řádně a včas. Před poskytnutím půjčky zkoumala právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek, o čemž byl žalovaný informován. Dlužná částka činí 16 760 Kč, která představuje 9 128,54 Kč jistinu pohledávky a 7 631,46 Kč představuje dlužný poplatek. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou. Přes upomínku žalovaný nic nezaplatil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal v řízení nečinný.
3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je státním občanem Slovenské republiky. Soud nejprve zkoumal, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání této věci. Podle čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, platí, že není-li stanoveno jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Osoby, které mají bydliště v některém členském státě, mohou být u soudů jiného členského státu žalovány pouze na základě pravidel stanovených v oddílech 2 až 7 této kapitoly. Pravomoc rozhodovat je tak dána českým soudům.
4. Ve věci je možné rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud proto podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyzval účastníky usnesením ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, a poučil je, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. Usnesení bylo žalovanému doručeno dne 9. 10. 2024. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání projevila souhlas přímo v žalobě, žalovaný projevil souhlas tím, že se ve stanovené lhůtě k výzvě soudu nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).
5. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav.
6. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena dne datum smlouva, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku ve výši 10 000 Kč. Smluvní strany si ujednaly, že žalovaný bude úvěr splácet v pravidelných 60týdenních splátkách po 306 Kč a zároveň zaplatí žalobkyni částku ve výši 8 360 Kč představující poplatek (zjištěno ze smlouvy o půjčce ze dne datum). Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, přičemž údaje poskytnuté od žalovaného zaznamenala do zákaznické karty (zjištěno ze zákaznické karty ze dne datum).
7. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023, z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 29. 9. 2023, ze seznamu postoupení pohledávek a z podacího lístku).
8. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, proto mu žalobkyně zaslala předžalobní upomínky (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne 3. 6. 2024 a z podacího lístku).
9. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému finanční prostředky. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v pravidelných týdenních splátkách, a to spolu s příslušenstvím. Žalovaný svůj dluh řádně a včas nesplácel. Pohledávka byla smlouvou postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou.
10. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto.
11. Soud aplikoval české hmotněprávní předpisy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I).
12. Aktivní legitimace žalobkyně ve věci je dána podle § 1879 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), protože předmětná pohledávka na ni byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena.
13. V souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle kterého se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, řídí dosavadními právními předpisy, aplikoval soud hmotněprávní předpisy účinné do 31. 12. 2013, a to zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“).
14. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.
15. Podle § 517 odst. 1 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle odst. 2 jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Výše úroku z prodlení je v souladu s vyhl. č. 142/1994 Sb. v platném znění do 31. 12. 2013. Výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou.
16. Podle § 39 obč. zák., je neplatný právní úkon, kterým svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.
17. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení, přičemž žalovaný vystupoval v pozici spotřebitele, neboť sjednával půjčku mimo rámec svého samostatného výkonu povolání či podnikání, což vyplývá z obsahu smlouvy, a tedy se jedná o smlouvu spotřebitelskou. Soud má za prokázané, že žalovanému byla právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuta částka ve výši 10 000 Kč, jíž se žalovaný zavázal splatit spolu s poplatkem ve výši 8 360 Kč v 60týdenních splátkách po 306 Kč. V řízení nevyšly najevo okolnosti nasvědčující, že by na svůj dluh (jehož existenci má soud za prokázanou) platil žalovaný něčeho víc, než tvrdila žalobkyně. Soud proto s ohledem na výše uvedené rozhodl v neprospěch žalovaného a přiznal žalobkyni nárok na zaplacení půjčku včetně úroku z prodlení v zákonné výši podle § 517 obč. zák. a prováděcího nařízení.
18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 815 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 760 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.
19. Soudní poplatek za žalobu činí podle položky č. 1 bodu 1. písm. a) Sazebníku soudních poplatků 1 000 Kč. Poplatník na tomto poplatku dosud zaplatil pouze 800 Kč a zbývá tedy doplatit 200 Kč, a to podle položky č. 2 bodu 2 Sazebníku poplatků.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat výkonu rozhodnutí.