Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 53/2025-55
Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Knotkem ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 12 026 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 5 500 Kč za dobu od 5. 9. 2024 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 6 526 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 7 350,35 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 840,98 Kč, úroku ve výši 21 % ročně z částky 3 188,41 Kč za dobu od 28. 9. 2023 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 3 188,41 Kč za dobu od 28. 9. 2023 do 4. 9. 2024, úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 588,41 Kč za dobu od 5. 9. 2024 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 8 720,50 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 3 370,56 Kč, úroku ve výši 21 % ročně z částky 3 782,75 Kč za dobu od 28. 9. 2023 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 3 782,75 Kč za dobu od 28. 9. 2023 do 4. 9. 2024, úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 882,75 Kč za dobu od 5. 9. 2024 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 5 500 Kč za dobu od 5. 9. 2024 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 6 526 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 7 350,35 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 840,98 Kč, úroku ve výši 21 % ročně z částky 3 188,41 Kč za dobu od 28. 9. 2023 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 3 188,41 Kč za dobu od 28. 9. 2023 do 4. 9. 2024, úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 588,41 Kč za dobu od 5. 9. 2024 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 8 720,50 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 3 370,56 Kč, úroku ve výši 21 % ročně z částky 3 782,75 Kč za dobu od 28. 9. 2023 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 3 782,75 Kč za dobu od 28. 9. 2023 do 4. 9. 2024, úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 882,75 Kč za dobu od 5. 9. 2024 do zaplacení, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba, IČO: IČO, a žalovaným byla dne 7. 6. 2011 uzavřena smlouva o půjčce č. hodnota, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl půjčku ve výši 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit půjčku a zaplatit částku ve výši 3 626 Kč ve 45 týdenních splátkách ve výši 192 Kč. Žalovaný na svůj dluh uhradil celkem částku 2 100 Kč. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplatit dlužnou jistinu ve výši 3 782,75 Kč, dlužnou část poplatku ve výši 2 743,25 Kč, kapitalizované úroky ve výši 8 720,50 Kč, kapitalizované úroky z prodlení ve výši 3 370,56 Kč, úrok ve výši 21 % ročně z dlužné jistiny od 28. 9. 2023 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 7,75 % ročně z dlužné jistiny od 28. 9. 2023 do zaplacení. Dále byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným dne 1. 7. 2011 uzavřena smlouva o půjčce č. hodnota, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl půjčku ve výši 4 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit půjčku a zaplatit částku ve výši 2 900 Kč ve 45 týdenních splátkách ve výši 154 Kč. Žalovaný na svůj dluh uhradil celkem částku 1 400 Kč. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplatit dlužnou jistinu ve výši 3 188,41 Kč, dlužnou část poplatku ve výši 2 311,59 Kč, kapitalizované úroky ve výši 7 350,35 Kč, kapitalizované úroky z prodlení ve výši 2 840,98 Kč, úrok ve výši 21 % ročně z dlužné jistiny od 28. 9. 2023 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 7,75 % ročně z dlužné jistiny od 28. 9. 2023 do zaplacení. Pohledávky vyplývající z obou smluv byly společností právnická osoba smluvně postoupeny žalobkyni ke dni 27. 9. 2023.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. o. s. ř. za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé.
3. Soud přitom zjistil následující:
4. Mezi žalovaným a společností právnická osoba, IČO: IČO, byla dne 7. 6. 2011 uzavřena smlouva o půjčce č. hodnota (dále jen „Smlouva 1“), na jejímž základě se společnost právnická osoba zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto půjčku spolu s poplatkem ve výši 3 626 Kč splatit ve 45 týdenních splátkách ve výši 192 Kč s tím, že první splátka je splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že od právního předchůdce žalobkyně v hotovosti převzal celou částku půjčky (viz smlouva o půjčce č. hodnota). Žalovaný na svůj dluh uhradil celkem částku 2 100 Kč (viz přehled plateb). Pokud jde o zkoumání schopnosti žalovaného půjčku splácet, žalovaný v rámci zákaznické karty uvedl, že žije v nájmu, je nezaměstnaný, jeho mzda činí 8 000 Kč, nájem činí 1 100 Kč, výdaje za telefon činí 200 Kč a výdaje na domácnost činí 3 500 Kč. Dále uvedl, že u jiné společnosti žalovaný půjčku nemá. V zákaznické kartě byly jako ověřené dokumenty zaškrtnuté občanský průkaz, výměr podpory a nájemní smlouva (viz zákaznická karta).
5. Zadruhé byla mezi žalovaným a společností právnická osoba, IČO: IČO, dne 1. 7. 2011 uzavřena smlouva o půjčce č. hodnota (dále jen „Smlouva 2“), na jejímž základě se společnost právnická osoba zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto půjčku spolu s poplatkem ve výši 2 900 Kč splatit ve 45 týdenních splátkách ve výši 154 Kč s tím, že první splátka je splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že od právního předchůdce žalobkyně v hotovosti převzal celou částku půjčky (viz smlouva o půjčce č. hodnota). Žalovaný na svůj dluh uhradil celkem částku 1 400 Kč (viz přehled plateb). Pokud jde o zkoumání schopnosti žalovaného půjčku splácet, žalovaný v rámci zákaznické karty uvedl, že žije v nájmu, je zaměstnaný jako dělník, jeho mzda činí 9 000 Kč, nájem činí 2 900 Kč, výdaje za telefon činí 200 Kč a výdaje na domácnost činí 3 500 Kč. Dále uvedl, že splácí půjčku ve výši 768 Kč měsíčně, ale u jiné společnosti žalovaný půjčku nemá. V zákaznické kartě byly jako ověřené dokumenty zaškrtnuté občanský průkaz, pracovní smlouva, výměr podpory a nájemní smlouva (viz zákaznická karta).
6. Společnost právnická osoba, IČO: IČO uzavřela dne 21. 9. 2023 s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, v rámci které se zavázala postoupit žalobkyni mj. i pohledávku za žalovaným ze Smlouvy 1 a Smlouvy 2 (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023, potvrzení o uhrazení úplaty, seznam postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2023, podací lístek).
7. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 36 134,43 Kč do 4. 9. 2024 dopisem ze dne 20. 8. 2024 odeslaným téhož dne (viz výzva k plnění, podací lístek).
8. Soud věc posoudil následovně:
9. V projednávané věci soud v souladu s ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , v účinném znění (dále jen „o. z.“), při právním posouzení věci vycházel ze zákona č. 40/1964 Sb. , občanského zákoníku , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), neboť smlouvy, o které je žalobou uplatněný nárok opřen, byly mezi účastníky uzavřeny za účinnosti tohoto zákona.
10. Podle § 657 obč. zák., smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.
11. Podle § 39 obč. zák., neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.
12. Podle § 517 odst. 1 věta první obč. zák., dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení.
13. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
14. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Společnost právnická osoba, IČO: IČO, pohledávku za žalovaným z obou smluv o půjčce postoupila žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 uzavřené mezi právnická osoba, IČO: IČO, jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Postoupení bylo soudu doloženo smlouvou o postoupení pohledávek, potvrzením o úhradě úplaty a seznamem pohledávek, přičemž žalovanému byla změna v osobě věřitele oznámena společností právnická osoba dopisem ze dne 29. 9. 2023. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.
15. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 24. 2. 2013 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.
16. Ačkoliv lze shledat smluvní koncensus obou stran být Smlouvami vázány, soud shledal, že jsou obě smlouvy neplatným právním jednáním, neboť s ohledem na popsaný skutkový stav věci má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost právního předchůdce žalobkyně (věřitele) s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr tak, jak ukládá shora citované ustanovení. Důsledkem nesplnění stanovené povinnosti je pak s ohledem na závěry Nejvyššího soudu absolutní neplatnost (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018 , dle něhož i v režimu úpravy ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. účinné před novelou zákonem č. 43/2013 Sb. má nesplnění povinnosti poskytovatelem úvěru řádně prověřit spotřebitelovu schopnost úvěr splatit důsledky v podobě absolutní neplatnosti takto uzavřené smlouvy).
17. Žalobkyně v žalobních tvrzeních uvedla, že její právní předchůdce vycházel z informací získaných od žalovaného v kartě zákazníka a tyto informace ověřil oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Žalovaný v zákaznické kartě ke Smlouvě 1 uvedl, že bydlí v nájmu, je nezaměstnaný, nicméně uvedl, že výše jeho mzdy činí 8 000 Kč a v zákaznické kartě ke Smlouvě 2 uvedl, že je zaměstnán a výše jeho mzdy činí 9 000 Kč. Žalovaný dále rozepsal skladbu a výši svých výdajů a uvedl, že půjčky u jiných poskytovatelů sjednány nemá. Právní předchůdce žalobkyně však žádným způsobem neověřoval, zda žalovaný prochází registry dlužníků (NRKI, registr SOLUS apod.), kdy se pouze spokojil s tvrzením žalovaného, že žádné další půjčky či úvěry u jiných poskytovatelů sjednány nemá. V části nazvané ověřené dokumenty jsou uvedeny dokumenty, kterými měly být údaje v kartě zákazníka ověřeny, soudu však předloženy nebyly žádné listin y. Soud tak dospěl k závěru, že výše příjmů i výdajů žalovaného nebyla právním předchůdcem žalobkyně ověřena řádně, neboť pouhé vyplnění údajů do formuláře, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány a ověřeny, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí na základě dostatečných informací. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Spokojil-li se právní předchůdce žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních a majetkových poměrech, nedostál povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ).
18. Lze tedy uzavřít, že právní předchůdce žalobkyně nesplnil svou povinnost stanovenou mu zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedl, neboť toto posouzení proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů, s cílem pouze vykázat údaje, které měly (při zběžném a povrchním pohledu) nasvědčovat tomu, že úvěruschopnost spotřebitele zkoumána (s kladným výsledkem) byla. Důsledkem tohoto postupu a nesplnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené smlouvy dle § 39 obč. zák. (k odůvodnění absolutní neplatnosti viz odst. 12.). Z absolutně neplatné smlouvy nevznikla jejich účastníkům žádná práva a povinnosti, a oba si tak byli povinni vrátit, co si na jejím základě vzájemně plnili.
19. V případě Smlouvy 1 právní předchůdce žalobkyně předal žalovanému v hotovosti při podpisu smlouvy částku 5 000 Kč, na jejíž vrácení má žalobkyně, na niž byla pohledávka postoupena, nárok z titulu bezdůvodného obohacení (§ 451 obč. zák.). Vzhledem k tomu, že žalovaný již na svůj dluh částečně plnil, a to částkou 2 100 Kč, zavázal soud žalovaného k zaplacení částky 2 900 Kč (5 000 Kč mínus 2 100 Kč) a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl.
20. V případě Smlouvy 2 právní předchůdce žalobkyně předal žalovanému v hotovosti při podpisu smlouvy částku 4 000 Kč, na jejíž vrácení má žalobkyně, na niž byla pohledávka postoupena, nárok z titulu bezdůvodného obohacení (§ 451 obč. zák.). Vzhledem k tomu, že žalovaný již na svůj dluh částečně plnil, a to částkou 1 400 Kč, zavázal soud žalovaného k zaplacení částky 2 600 Kč (4 000 Kč mínus 1 400 Kč) a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl.
21. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena. Za den splatnosti se proto v případě bezdůvodného obohacení považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka. Prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení tak plyne ode dne následujícího po dni splatnosti závazku.
22. Žalobkyně žalovaného vyzvala k plnění výzvou ze dne 20. 8. 2024, která byla odeslána téhož dne. V této výzvě žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky do 4. 9. 2024. Splatnost tedy nastala 4. 9. 2024 a od 5. 9. 2024 je žalovaný v prodlení a žalobkyni vzniká nárok na úrok z prodlení v zákonné výši. Žalobkyně požadovala úrok z prodlení ve výši 7,75 % ročně z dlužných jistin úvěru, proto soud žalobkyni přiznal požadovaný úrok z prodlení ve výši 7,75 % ročně, avšak pouze z částky 2 900 Kč a z částky 2 600 Kč, na které jí podle výsledku dokazování vzniklo právo, a až od 5. 9. 2024, neboť až od tohoto data byl žalovaný s vrácením dlužných částek v prodlení.
23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Žalovaný byl v řízení převážně úspěšný, proto má nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Jelikož žalovaný žádné účelně vynaložené náklady řízení nedoložil a ty se nepodávají ani z obsahu soudního spisu, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
24. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. jsou povinnosti v rozsudku uložené splatné do tří dnů od právní moci rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat výkonu rozhodnutí u soudu.