Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 34/2025-36

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Jun Liškovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně,

sídlem Adresa žalobkyně

zastoupené: Jméno Zástupce, IČO IČO Zástupce, advokát,

sídlem Jméno advokáta/Anonymizováno

Anonymizováno

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované,

bytem Adresa žalované

o zaplacení částky 17 359,48 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

II. Žaloba se zamítá ohledně částky částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka a s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, dále ohledně zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum Kč do datum a z částky částka od datum do zaplacení, a ohledně úroku ve výši 24,63 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení v rozsahu 30 % částkou částka, k rukám právního zástupce žalobkyně, tituly před jménem Karla Goláně, tituly za jménem, advokáta sídlem Jméno advokáta/Anonymizováno, adresa, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.II. Žaloba se zamítá ohledně částky , částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, a s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , dále ohledně zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, Kč do , datum, a z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a ohledně úroku ve výši 24,63 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení v rozsahu 30 % částkou , částka, , k rukám právního zástupce žalobkyně, , tituly před jménem, Karla Goláně, , tituly za jménem, , advokáta sídlem , Jméno advokáta, /, Anonymizováno, , , adresa, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne datum domáhal vydání rozsudku, kterým bude žalovanému uloženo zaplatit mu částku částka s příslušenstvím (úroky a zákonnými úroky z prodlení) a nahradit náklady řízení. Uváděl, že se žalovaným uzavřel právní předchůdce žalobce – právnická osoba, IČO IČO - smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě této smlouvy poskytl žalovanému částku částka za sjednaný úrok a poplatky. Pohledávka za žalovaným z této smlouvy byla smlouvou o postoupení pohledávky převedena žalobci, o tomto postoupení byl žalovaný vyrozuměn. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr, úrok a poplatky, nesplácel však řádně a včas, a to přes výzvy k úhradě. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k jednání soudu se nedostavil.

2. Z provedených důkazů - smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne datum č. hodnota, standardní informace, smluvní podmínky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru, scan občanského průkazu žalované a foto žalované s OP, denní historie, zesplatnění úvěru, smlouva o postoupení pohledávek s přílohou - seznamem postoupených pohledávek, potvrzení o zaplacení úplaty, oznámení o postoupení pohledávky vč. dokladu o odeslání, předžalobní upomínka s dokladem o odeslání, výpis posouzení úvěruschopnosti žalovaného s výpisem z účtu za červen, červenec a srpen Anonymizováno – po jejich zhodnocení dle soud dospěl k následujícím závěrům ohledně skutkového stavu věci: Žalovaný s právním předchůdcem žalobce, právnická osoba, IČO IČO, uzavřel dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota, v níž se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši částka, který se žalovaný zavázal zaplatit spolu s dohodnutým příslušenstvím celkovou částkou částka - úrokem ve výši 60 % ročně. Žalobce částku částka poskytl žalovanému v den uzavření smlouvy. Žalovaný však splatil pouze částka. Úvěr byl proto věřitelem zesplatněn k datum. Právní předchůdce žalobce jako postupitel a žalobce jako postupník uzavřeli dne datum smlouvou o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka žalovaného uvedená v Příloze č. hodnota „Seznam postoupených pohledávek“ této smlouvy postoupena na žalobce s účinností k témuž dni. Oznámení o postoupení pohledávky právního předchůdce žalobce bylo žalovanému zasláno na adresu uvedenou ve smlouvě. Před podáním žaloby zaslal žalobce žalovanému předžalobní výzvu k plnění, avšak bezvýsledně. Při prověřování úvěruschopnosti zpracoval právní předchůdce žalobkyně údaje z výpisu z účtu žalovaného za červen až srpen Anonymizováno, takto zjistil pravidelný příjem ze mzdy v průměru cca částka čistého měsíčně, za uvedené tři měsíce činily celkové příjmy na účtu žalovaného částka, celkové výdaje částka – tedy rozdíl – částka. Z uvedeného výpisu z účtu žalovaného dále vyplývá, že si během těchto tří měsíců půjčil od dalších úvěrových společností celkem částku přes částka.

3. Při právním hodnocení soud vycházel, vzhledem k datu vzniku závazkového právního vztahu mezi účastníky, z ustanovení účinného od datum, , a to především z ustanovení o úvěru, o smluvní pokutě a o prodlení dlužníka. Podle smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Dle zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Postoupení pohledávky soud posoudil podle ustanovení a násl. Konečně podle věta prvá, podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení , podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Při posouzení výše úroku z prodlení požadovaného žalobcem vycházel soud z

4. Dále soud vycházel ze zákona o spotřebitelském úvěru, Podle a 2 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

5. Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí spisová značka, [PR 21/2018 s. 757] uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze právnická osoba), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

6. Stejně tak Ústavní soud ČR ve svém rozhodnutí Anonymizováno uvedl, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn - jak plyne z výše uvedené judikatury - jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Oklikou se tak v rámci těchto úvah dostává znovu do popředí myšlenka formulovaná nálezem sp. zn. ; totiž proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům v podobě vykonávacího řízení subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů - dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil (srov. k tomu výslovně též sněmovní tisk číslo 679/0, důvodová zpráva k , zvláštní část - k ; 7. volební období Poslanecké sněmovny Parlamentu, 2013 - 2017). Z výše uvedeného nutno podle Ústavního soudu dovodit, že posouzení rozpornosti úvěrové smlouvy s dobrými mravy (a na ni navazující eventuální rozhodnutí soudu o zastavení exekuce) nemůže vycházet jen z "objektivizovaného" hodnocení jednotlivých parametrů takové úvěrové smlouvy. Naopak obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. V sp. zn. spisová značka, podle kterého důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (zde vedlejší účastníci), aby dlužníka - spotřebitele (zde stěžovatele) náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.

7. Po aplikaci uvedených zákonných ustanovení na shora popsaný zjištěný skutkový stav vzal soud za prokázané, že žalobce (resp. právní předchůdce žalobce) poskytl žalovanému částku částka dne datum na základě absolutně neplatné smlouvy o úvěru. Závěr o absolutní neplatnosti smlouvy spočívá v okolnosti, že žalobce v žalobě sice tvrdil, že před poskytnutím úvěru byla řádně prověřována úvěruschopnost žalovaného, k takovému (případnému) prověření nabídl jako důkaz smlouvu o úvěru (se smluvními podmínkami), scan občanského průkazu žalovaného, a posouzení automatizované úvěruschopnosti plynoucí z výpisu z účtu žalovaného za období tří měsíců před poskytnutím úvěru; z těchto důkazů nabídnutých a soudem provedených však vyplynulo, že za tyto tři měsíce činí rozdíl příjmů a výdajů žalovaného zápornou částku částka, a to za situace, kdy na příjmové stránce figurují příjmy z dalších půjček (úvěrů) přesahujících částka. Na základě těchto zjištění nemohl učinit právní předchůdce žalobkyně kladný závěr o úvěruschopnosti žalovaného, žalovaný byl již silně předlužený a nebylo možné rozumně předpokládat, že bude schopen splatit úvěr, a to v jakékoliv výši. Jelikož však žalovaný částku částka skutečně obdržel, stalo se tak bez právního důvodu.

8. S ohledem na neplatnost smlouvy soud postupoval rovněž podle , , podle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Jelikož soud shledal smlouvu o úvěru neplatnou a v řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku částka, jednalo se na straně žalovaného o bezdůvodné obohacení, které musí žalobci vydat. Vzhledem k tomu, že žalovaný dosud vrátil žalobci pouze částka, je povinen vydat žalobci zbytek poskytnuté částky, tedy částka. Ohledně této částky soud žalobě vyhověl, a to včetně zákonných úroků z prodlení ode dne následujícího po doručení žaloby (k doručení žaloby, kterou teprve lze považovat za řádnou hmotněprávní výzvu k vydání bezdůvodného obohacení s doloženým datem doručení, žalovanému, došlo dle obsahu soudního spisu dne datum). Ohledně zbylých požadovaných částek - částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka a s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, dále ohledně zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum Kč do datum a z částky částka od datum do zaplacení, a ohledně úroku ve výši 24,63 % ročně z částky částka od datum do zaplacení – a to protože nemají oporu v zákonných ustanoveních ani ve smlouvě účastníků, neboť ta je neplatná, soud žalobu zamítl. V tomto případě prodlení žalovaného nastalo až den po marně výzvě k vydání bezdůvodného obohacení (datum, den následující po doručení žaloby, viz výše), proto náleží zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně (sazba platná pro den počátku prodlení).

10. Při rozhodnutí o náhradě nákladů řízení vycházel soud z ustanovení a a právo na tuto náhradu přiznal v rozsahu 30 % žalobci, který byl ve sporu poměrně úspěšný v tomto rozsahu (65 % úspěchu a 35 % neúspěchu) a zaslal žalovanému předžalobní upomínku. Náklady řízení žalobce ve výši částka představuje v tomto případě zaplacený soudní poplatek ve výši částka, a náklady právního zastoupení částka. Při stanovení výše odměny za právní zastoupení soud vycházel z ustanovení vyhl. č. , ve znění účinném od datum (vzhledem k datu podání žaloby v této věci). Podle části páté, činí v této věci odměna částka za každý úkon právní služby, neboť se jedná o žalobu podanou po datum, a to na ustáleném vzoru, předmět řízení je částka do částka a žalobce má právo na náhradu nákladů řízení (dle bodu 2. přes částka do částka předmětu řízení jde o částka). Právní zástupce žalobce přitom po podání žaloby včetně neposkytl další úkon právní služby. Jedná se tak o částku 3x částka – částka za tři úkony právní služby dle , d) a vyhl. č. (předžalobní upomínka, převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby). Dále soud přiznal režijní paušály za tři úkony právní služby zde poskytnuté dle , tedy 3x částka – částka. Dále k nákladům náleží, ve znění advokátní tarifu účinného od datum, částka částka dle za úkon poskytnutý po podání žaloby, a to účast u jednání soudu dne datum ( tarifu), dále režijní paušál částka za tento úkon podle tarifu, a konečně DPH z nákladů právního zastoupení ve výši 21 % dle , tedy částka. Celkové náklady právního zastoupení žalobkyně činí částka. Z nákladů řízení v částce částka (náklady právního zastoupení a hodnota soudního poplatku) náleží žalobkyni 30 %, tedy částka částka.

Poučení:

P o u č e n í :

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Praze, sídlem Náměstí Kinských 5, 150 00 Praha 5, prostřednictvím Okresního soudu v Benešově, sídlem Masarykovo náměstí 223, 256 01 Benešov.

Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle (exekučního řádu).