Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
10 C 58/2025-16
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Špokovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o 16 915,20 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Pro částku 915,20 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 000 Kč od 27.6.2024 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 570,96 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 13 140 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 192 Kč, se žaloba žalobkyně zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.II. Pro částku 915,20 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 000 Kč od 27.6.2024 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 570,96 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 13 140 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 192 Kč, se žaloba žalobkyně zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 16 000 Kč (jistina úvěru) s příslušenstvím a smluvní pokutou ve výši 915,20 Kč, specifikovanými ve výroku II. tohoto rozsudku, s odůvodněním, že tuto částku dluží žalovaný na základě smlouvy o úvěru č. hodnota, uzavřené elektronicky (projevem vůle k uzavření smlouvy verifikační platbou v částce 1 Kč) dne 18.4.2023 mezi právní předchůdkyní žalobkyně Emmaś credit s. r. o. a žalovaným, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 16 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit tuto částku včetně úroků a poplatků do 18.5.2023. Žalovaný nezaplatil nic, proto kromě jistiny, poplatků a úroků požadovala žalobkyně smluvní pokutu sjednanou ve smlouvě ve výši 0,1 % denně z částky 16 000 Kč v celkové výši 915,20 Kč za dobu od 19.5.2023 do 15.7.2023. Následně pak byla pohledávka za žalovaným postoupena na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.7.2022 a dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25.6.2024 na žalobkyni, kdy tato skutečnost byla žalovanému oznámena.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud ve věci usnesením ze dne 26.2.2025 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále i jen o.s.ř. ), souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 5 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dne 10.3.2025, přičemž však se žalovaný k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas už v žalobě.
4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů, a to Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota s datem 18.4.2023, formulářem pro Standartní informace o spotřebitelském úvěru, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně spol. právnická osoba. se měla zavázat poskytnout žalovanému úvěr ve výši 16 000 Kč na jeho bankovní účet č. č. účtu a žalovaný se měl zavázat tento úvěr včetně poplatků ve výši 6 880 Kč vrátit do 18.5.2023. Tato smlouva byla podepsána pouze elektronickým kódem za žalovaného, úvěruschopnost nebyla zjišťována vůbec. Z potvrzení ČSOB a.s. a z potvrzení právnická osoba bylo zjištěno, že dne 18.4.2023 došla platba z účtu žalovaného na účet právní předchůdkyně a téhož dne odešla platba od právní předchůdkyně žalobkyně ve výši 16 000 Kč na účet žalovaného č. č. účtu. Z upomínek s daty 7.6.2023, 23.5.2023 a 28.5.2023 a 7.6.2023 a dále z upomínky ze 17.6.2023 bylo zjištěno, že žalovaný byl opakovaně upomínán k vrácení poskytnuté částky, avšak bezvýsledně. Následně na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek z 18.7.2022 a dílčí smlouvy o postoupení pohledávek včetně oznámení z 1.7.2024, bylo dále zjištěno, že předmětná pohledávka vůči žalovanému byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno.
5. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 86 odst. 1 , 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
7. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
8. Podle výše citovaného ustanovení zákona a s odkazem na Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , se soud nejprve zabýval otázkou platnosti předmětné spotřebitelské smlouvy, kdy byla právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel před uzavřením smlouvy povinna s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného, jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Soud dospěl k závěru, že touto otázkou se žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy vůbec nezabývala a finanční prostředky žalovanému poskytla bez jakéhokoliv prověřování platební schopnosti žalovaného. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.
9. Soud tedy s ohledem na skutečnost, že žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy vůbec, dospěl k závěru, že právě tento nedostatek má za následek neplatnost předmětné spotřebitelské smlouvy o úvěru, a to absolutní dle § 588 o. z., k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti bez ohledu na to, zda je některou ze stran namítána.
10. S ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru byly pak strany smlouvy povinny si pouze vypořádat svůj vzájemný vztah v režimu § 2993 o. z., podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek. Žalobkyně vyplatila žalovanému částku 16 000 Kč, žalovaný netvrdil a neprokázal, kolik na předmětný úvěr zaplatil, žalovaný se tak na úkor žalobkyně obohatil právě o částku 16 000 Kč, proto žalovaný musí žalobkyni zaplatit tuto částku. Ve vztahu k zákonnému úroku z prodlení z ust. § 87 zákona č. 257/2016 Sb. vyplývá, že spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. V tomto případě určuje splatnost nesplacené jistiny soud, poněvadž nedošlo k dohodě mezi účastníky. V tomto směru lze odkázat na rozhodnutí NS ČR 33 Cdo 3675/2021 . Vzhledem k tomu, že lhůta ke splatnosti byla určena soudem do tří dnů od právní moci rozsudku, tedy až tímto rozhodnutím, žalovaný se nemohl dostat v době vydání tohoto rozsudku do prodlení s plněním dluhu, proto byla žaloba pro zákonný úrok z prodlení zamítnuta zcela, včetně dalších plnění z neplatné smlouvy.
11. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu , podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Úspěchy stran jsou srovnatelné s ohledem na příslušenství, v němž žalobkyně nebyla úspěšná, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.