Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 328/2024-93

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Křivancem v právní věci

žalobkyně:Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně,

se sídlem Adresa žalobkyně,

právně zastoupena Jméno Zástupce,

advokátem se sídlem Adresa žalobkyně,

proti

žalovanému:Jméno žalovaného, narozen Datum narození žalovaného,

trvale bytem Adresa žalovaného,

o zaplacení částky 46 503,81 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 774 Kč v pravidelných po sobě jdoucích splátkách ve výši 1 500 měsíčně Kč splatných vždy do každého 25. dne v měsíci s první splátkou splatnou v měsíci, který následuje po měsíci, v němž tento rozsudek nabyde právní moci, až do úplného zaplacení, a to pod ztrátou výhody splátek, kdy nezaplacením byť jediné splátky se stává splatnou celá zbývající dlužná částka.

II. V části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 32 729,81 Kč s úrokem ve výši 8 027,78 Kč, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 43 973,81 Kč jdoucím od 13. 8. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 1 447,01 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 46 503,81 Kč jdoucím do 13. 8. 2024 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 774 Kč v pravidelných po sobě jdoucích splátkách ve výši 1 500 měsíčně Kč splatných vždy do každého 25. dne v měsíci s první splátkou splatnou v měsíci, který následuje po měsíci, v němž tento rozsudek nabyde právní moci, až do úplného zaplacení, a to pod ztrátou výhody splátek, kdy nezaplacením byť jediné splátky se stává splatnou celá zbývající dlužná částka.II. V části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 32 729,81 Kč s úrokem ve výši 8 027,78 Kč, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 43 973,81 Kč jdoucím od 13. 8. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 1 447,01 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 46 503,81 Kč jdoucím do 13. 8. 2024 do zaplacení, se žaloba zamítá.III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu domáhala proti žalovanému zaplacení částky 46 503,81 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že dne 19. 1. 2022 uzavřeli účastníci úvěrovou smlouvu č. hodnota (dále jen „Smlouva“ či „ÚS“). Podpisem ÚS se staly její nedílnou součástí úvěrové podmínky. Před uzavřením Smlouvy byla věřitelem řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného, kdy byla posuzována jeho příjmová a výdajová stránka, přezkoumávány klientské informace o proměnných jako například věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení, taktéž se nahlíží do externích úvěrových registrů. Výstupem je hodnota limitu nejvyšší měsíční splátky, která může být žadateli o úvěr schválena, aniž by došlo k jeho předlužení. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 66 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr řádně a včas splácet ve 54 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 951 Kč měsíčně. Úvěr byl úročen sazbou 25,61 % ročně. Žalovaný celkem na úvěr uhradil částku 52 226 Kč. Jelikož žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 13. 5. 2024. Žalobkyně eviduje za žalovaným pohledávku ve výši 46 503,81 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 43 973,81 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 1 030 Kč a smluvních pokut ve výši 1 500 Kč.

2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, proti kterému žalovaný podal odpor. Žalovaný v odporu namítl, že věřitel nedostatečně posoudil jeho úvěruschopnost, nevyžádal si dostatek podkladů k jeho příjmové a výdajové stránce, a proto je podle žalovaného úvěrová Smlouva od počátku neplatná. V doplňujícím vyjádření žalovaný uvedl, že shledává úvěrovou Smlouvu jako neplatnou též z toho důvodu, že pokud jde o kontraktační proces prostředky elektronické komunikace na dálku, nebyly naplněny požadavky daného právního jednání. Za spornou považoval i samotnou skutečnost, zda úvěrová smlouva sjednaná prostřednictvím elektronické komunikace na dálku byla vůbec uzavřena. Žalovaný má za to, že nelze věrohodně prokázat, zda a jakou konkrétní smlouvu vůbec uzavřel a v jakém textovém znění, tedy že vyslovil souhlas právě s textem Smlouvy. Podle žalovaného je úvěrová Smlouva v rozporu s dobrými mravy s ohledem na výši RPSN. Podle měnové a finanční statistiky vedené ČNB byla v lednu roku 2022 obvyklá výše RPSN úvěrů poskytovaných domácnostem na spotřebu ve výši 8,4 % ročně, výše RPSN v uzavřené Smlouvě byla sjednána ve výši 29,2 % ročně. Judikaturní strop se přitom ustálil na maximálně čtyřnásobku navýšení obvyklé RPSN, aby šlo o dohodu v souladu s dobrými mravy. Výše RPSN, která převyšuje tento průměr, je podle názoru žalovaného ve zjevném rozporu s dobrými mravy a Smlouvu o úvěru považuje tedy z tohoto důvodu za neplatnou. Neplatné je podle žalovaného též ujednání o RPSN a jelikož je ujednání o RPSN neplatné, Smlouva o úvěru vůbec nevznikla. Dále žalovaný namítl, že žalobkyně nepostupovala při prověřování úvěruschopnosti žalovaného řádně a s veškerou péčí. Žalobkyně příjmy a výdaje žalovaného nikterak blíže nezkoumala, jím uvedenou výši příjmů a výdajů nikterak neověřila, nezkoumala jeho výdaje na bydlení, splátky dalších úvěrů, ostatní běžné výdaje. Žalovaná si nevyžádala od žalovaného úplné výpisy z běžného účtu, ze kterých by si ověřila, zda jeho měsíční hospodaření s penězi končí v kladném zůstatku. Dále žalovaný poukázal na to, že v měsíci lednu roku 2022 mu bylo od společnosti Jméno žalobkyně. vyplaceno 25 862 Kč z titulu smlouvy Anonymizováno. Žalobkyně tedy věděla, že má i jiné závazky od společnosti právnická osoba. V té době měl žalovaný mzdu ve výši 21 000 Kč, nemohl si vystačit se svými příjmy, aby pokryl nezbytné životní potřeby a ostatní. Žalobkyně si od žalovaného nevyžádala výpisy z bankovního účtu, pracovní či jinou obdobnou smlouvu, 2-3 výplatní pásky, nájemní smlouvu apod. Na jiné případné finanční závazky a schopnost žalovaného splácet se zástupce žalobce při uzavírání Smlouvy žalovaného neptal vůbec. Žalovaný učinil nesporným, že od žalobkyně převzal jako jistinu úvěru částku 66 000 Kč a že doposud uhradil částku 52 226 Kč.

3. Žalobkyně byla vyzvána, aby doplnila skutková tvrzení a důkazy k řádnému posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Žalobkyně ve svém vyjádření ze dne 3. 12. 2024 k námitkám žalovaného a výzvě soudu uvedla, že judikaturní strop se ustálil na maximálně čtyřnásobku navýšení obvyklé úrokové sazby, aby šlo o dohodu v souladu s dobrými mravy. V době uzavírání Smlouvy č. hodnota, tedy v měsíci lednu roku 2022, byla výše úrokové sazby stanovená ČNB 7,99 % ročně. Žalobkyně si s žalovaným sjednala výši procentní sazby nákladů 29,2 %. Žalobkyní poskytnutá výše procentní sazby nákladů tedy nečiní čtyřnásobek běžné úrokové sazby. Ke způsobu uzavření Smlouvy žalobkyně uvedla, že Smlouva byla uzavřena prostřednictvím správce financí, webového rozhraní žalobkyně, jenž je obdobou internetového bankovnictví. Žalovaný zažádal na webových stránkách žalobkyně o poskytnutí revolvingového úvěru, kdy si nejprve zvolil, o jakou výši úvěru má zájem. Následně byl žalovaný vyzván k vyplnění registračního formuláře zadáním svých údajů, jakož i údajů o svých rodinných a majetkových poměrech. Žalovaný se rozhodl pro elektronické uzavření Smlouvy, proběhla opětovná verifikace jeho osoby. Pro potvrzení osoby klienta je žalobkyní vyžadováno předložení platného dokladu. Tímto krokem je podmíněn vznik samotné smlouvy. Klient je upozorněn, že jakmile je klientovi umožněno svým podpisem uzavřít předmětnou smlouvu, je upozorněn, že následujícím krokem potvrzuje svou vůli být právně vázán obsahem smlouvy. Pro finální potvrzení o uzavření smlouvy je potřeba potvrzujícího kódu, který je klientovi zaslán na jeho telefonní číslo. Projev vůle, který je stvrzen SMS kódem zaslaným na verifikované telefonní číslo, považuje žalobkyně za dostatečně určitý, přičemž je z něj zřejmá vůle klienta uzavřít smlouvu. Žalovanému se zobrazil návrh Smlouvy, žalovaný s návrhem Smlouvy souhlasil, na základě čehož mu byla zaslána potvrzovací SMS s kódem Anonymizováno telefonní číslo tel. číslo, které žalovaný uvedl ve Smlouvě, a to dne 19. 1. 2022 v 15:27 hodin. Tímto kódem byla Smlouva podepsána. Osoba, která Smlouvu o úvěru se žalobkyní uzavřela, použila pro vzájemnou komunikaci telefonní číslo tel. číslo. K posouzení úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že do výpočtu jméno FO klienta se započítávají částky životních minim klienta a eventuálně jím vyživovaných dětí spolu se splátkovou zátěží klienta včetně splátky schváleného úvěru. jméno FO výpočtu jméno FO domácnosti se kromě schváleného úvěru započítává vyšší ze dvou hodnot, které věřitel mezi sebou vzájemně porovná a nižší z hodnot, která není do výpočtu zahrnuta, je v kartě klienta přeškrtnuta. jméno FO výpočtu jméno FO je zahrnut příjem klienta z žádosti 23 100 Kč, odečteno životní minimum 3 550 Kč, odečteny závazky jiným společnostem z NRKI včetně HC úvěru -4 491 Kč, odečtena výše splátky schváleného úvěru 1 951 Kč a zbývající jméno FO klienta činí 13 108 Kč. jméno FO domácnosti pak je navíc k jméno FO klienta započítán příjem ostatních členů domácnosti 40 000 Kč, normativní náklady na bydlení 7 606 Kč, životní minimum členů domácnosti 6 750 Kč a zbývající jméno FO domácnosti činí 42 302 Kč. V rámci uzavírání Smlouvy č. hodnota provedla žalobkyně lustraci žalovaného v registrech NRKI, CEE a ISIR, přičemž dotaz do registru NRKI byl nalezen s výsledkem klient v NRKI nalezen – pozitivní hodnocení, dotaz do registru CEE a ISIR byl provedeno s výsledkem – v registru nenalezen. Žalobkyně si od žalovaného žádala výpis z účtu za období od 1. 12. 2021 do 31. 12. 2021, kdy si žalobkyně z vyžádaného ověřila tvrzení žalovaného o výši jeho příjmů, potažmo také výdajů. Žalovaný při kontraktačním procesu s žalobkyní uvedl, že jeho zaměstnavatelem je společnost právnická osoba. Od této společnosti žalovaný v předmětné době výpisu obdržel platbu, jejíž výše převyšovala tvrzenou výši ve Smlouvě. Prostřednictvím výpisu si žalobkyně ověřila výdaje žalovaného, mezi nimi například výdaje na stravu či dopravu. Podle žalobkyně o řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím předmětného úvěru svědčí mimo jiné skutečnost, že se žalovaný podle zprávy NRKI za dobu trvání závazku dostal do prodlení se splácením svých závazků zcela výjimečně. Platební morálka žalovaného byla proto na vysoké úrovni. Žalovaný na Smlouvu, než došlo k zesplatnění úvěru, hradil po dobu od února roku 2022 do února roku 2024, tedy po dobu dvou let, a byl tak schopen úvěr splácet.

4. Soud ve věci nařídil jednání na 20. května 2025, k tomuto jednání se dostavila žalobkyně, žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Při tomto ústním jednání byla žalobkyně poučena o tom, že soud shledává za neúplná skutková tvrzení a za nedostačující důkazy k tomu, zda a jakým způsobem žalobkyně zkoumala příjem ostatních členů domácnosti ve výši 40 000 Kč, zda a jakým způsobem žalobkyně zkoumala pravidelné měsíční výdaje žalovaného, například výše výdajů na podnájem, a dále, jaké jsou nynější možnosti žalovaného splácet poskytnutou jistinu. Žalobkyně v tomto směru svá skutková tvrzení nedoplnila.

5. Soud ve věci provedl důkaz listinami, ze kterých zjistil následující skutečnosti.

6. Z Výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně soud zjistil, že má jako předmět podnikání zapsáno mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.

7. Ze Smlouvy o hotovostním úvěru a Smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 19. 1. 2022 (č.l. 20 spisu) soud zjistil, že u žalovaného je jako zdroj příjmů uveden zaměstnanec, čistý měsíční příjem je uveden částkou 23 100 Kč, příjem ostatních členů domácnosti je uveden částkou 40 000 Kč. Druh bydlení je uveden podnájem. Jako zaměstnavatel je uvedena společnost právnická osoba. a zaměstnání od měsíce října 2020. Touto Smlouvou bylo sjednáno poskytnutí účelového úvěru ve výši 66 000 Kč na předčasné splacení dluhů u společnosti právnická osoba ve výši 39 490 Kč (datum uzavření smlouvy 25. 10. 2021) a u společnosti Jméno žalobkyně. ve výši 25 638 Kč (datum uzavření smlouvy 14. 7. 2021). Současně s touto smlouvou byl sjednán úvěr z karty – bezúčelový revolvingový úvěr ve výši 30 000 Kč. Smlouva byla ze strany žalovaného podepsána kódem Anonymizováno

8. Zy označené jako Potvrzení o provedení ověření bonity klienta – oddělení řízení rizik ze dne 12. 8. 2024 (č.l. 27 spisu) vyplývá, že dne 19. 1. 2022 byly učiněny dotazy na externí registry, kdy u registru Japonská půjčka je kód odpovědi OK, u registru NRKI je odpověď registru OK, u registru MVCR je odpověď ověřeno, u registru CEE je odpověď OK, u registru ISIR je odpověď – klient nalezen v externím systému.

9. Z Úvěrové zprávy (č.l. 28 spisu) soud zjistil, že podle úvodního souhrnu u splátkových kontraktů byly čtyři splátkové podezřelý výraz odmítnuty, jedna byla evidována jako existující, dále byl jako existující evidován jeden závazek z kreditní karty. U osobního úvěru založeného 25. 10. 2021 s celkovou částkou úvěru 35 000 Kč byla v prosinci roku 2021 evidována suma zbývajících splátek 97 747 Kč, u kreditní karty splátkové založené 14. 7. 2021 byla evidována v prosinci roku 2021 zbývající suma splátek 25 559 Kč.

10. Z Výpisu čerpání, splátek a úhrad (č.l. 30-31 spisu) soud zjistil, že výše čerpání činila 66 000 Kč, celkem byly uhrazeny platby ve výši 52 226 Kč. Až do splátky splatné 15. 12. 2022 probíhaly splátky bez potíží, u splátky splatné 15. 1. 2023 došlo k prvnímu prodlení, za což byla žalovanému naúčtována smluvní pokuta. Další smluvní pokuta byla žalovanému naúčtována dne 30. 3. 2023 a dne 2. 5. 2023. 24. 4. 2023 byly žalovanému naúčtovány náklady na vymáhání, rovněž pak dne 23. 10. 2023, kdy byla žalovanému naúčtována další smluvní pokuta. K poslední úplné splátce ze strany žalovaného došlo dne 15. 11. 2023.

11. Z Výzvy ke splacení celého úvěru ze dne 13. 5. 2024 (č.l. 32 spisu) soud zjistil, že žalovaný byl vyzván ke splacení celého úvěru. Oznámení o zesplatnění úvěru bylo žalovanému zasláno doporučeně.

12. Z Předžalobní výzvy ze dne 30. 5. 2024 (č.l. 34 spisu) soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě celkové dlužné částky 52 395,79 Kč do 7 dnů od odeslání výzvy. Předžalobní výzva byla zasílána žalovanému doporučeně.

13. Z výpisu z účtu za období prosinec 2021 (č.l. 52 spisu) soud zjistil, že žalovanému byla připsána od zaměstnavatele částka 26 280 Kč a částka 2 880 Kč. Výpis z účtu žalovaného obsahuje dále informaci o tom, že 10. prosince 2021 mu byla na účet připsána částka 20 000 Kč jako zápůjčka od společnosti právnická osoba, dne 14. 12. 2021 byla z jeho účtu odepsána částka 4 770 Kč jako platba společnosti právnická osoba.

14. Z kopií občanského průkazu a řidičského průkazu založených ve spisu na č.l. 71-72 spisu má soud za prokázané, že žalovaný poskytl žalobkyni k ověření identifikace při uzavírání úvěrové Smlouvy, kopie svých dokladů totožnosti.

15. Zy označené jako Dohledání informací o činnosti klienta (č.l. 73 spisu) soud zjistil, že žalovanému na jím uvedené telefonní číslo tel. číslobyla odeslána SMS s kódem k podpisu smlouvy 104234 dne 19. 1. 2022.

16. Ze sdělení společnosti Anonymizováno. ze dne 5. 12. 2024 (č.l. 76 spisu) soud zjistil, že telefonní číslo tel. číslobylo evidováno ke dni 19. 1. 2022 na společnost právnická osoba

17. Z veřejně dostupného výpisu z obchodního rejstříku vyplývá, že společnost právnická osoba je registrována u Anonymizováno Anonymizováno v adresa Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno, jediným jednatelem a společníkem uvedené společnosti je žalovaný.

18. Ze zjištěných skutečností učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Dne 19. 1. 2022 byla mezi účastníky prostředky komunikace na dálku uzavřena úvěrová Smlouva, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši celkem 66 000 Kč, které byly z převážné části použity na úhradu dřívějších závazků žalovaného převzatých dne 14. 7. 2021 a dne 25. 10. 2021. Žalovaný při uzavírání úvěrové Smlouvy uvedl, že je zaměstnán u společnosti právnická osoba, jeho čistý měsíční příjem činí 23 100 Kč, příjem ostatních členů domácnosti měl činit 40 000 Kč. Dále uvedl, že žije v podnájmu. Z výpisu z účtu žalovaného měla žalobkyně ověřeno, že na tento účet v prosinci roku 2021 byla od zaměstnavatele žalovaného připsána částka 26 280 Kč a 2 880 Kč. V témže měsíci byla na účet žalovaného připsána částka 20 000 Kč jako zápůjčka od společnosti právnická osoba a dne 14. 12. 2021 byla z účtu žalovaného odepsána částka 4 770 Kč jako platba společnosti právnická osoba Před uzavřením Smlouvy se žalobkyní měl žalovaný existující dva úvěrové závazky, poskytnutí dalších čtyř úvěrových závazků bylo žalovanému odmítnuto.

19. Žalobkyně soudu nedoplnila žádná skutková tvrzení a nepředložila žádné důkazy k tomu, zda a jakým způsobem byla ověřována tvrzená výše příjmů ostatních členů domácnosti 40 000 Kč, a zda a jakým způsobem žalobkyně prověřovala pravidelné měsíční výdaje žalovaného, zejména pak výdaje na podnájem.

20. Žalovaný soudu nenabídl žádná skutková tvrzení ani důkazní návrhy, ze kterých by vyplývalo, že by na vymáhanou pohledávku bylo byť jen částečně cokoliv nad rámec částky 52 226 Kč zaplaceno. Vzhledem k tomu, že žalovaný se jednání neúčastnil, nemohlo mu být Jméno žalobkyně

21. Podle článku 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledání v příslušné databázi.

22. Podle , o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

23. Podle § 87 odst. 1 citovaného zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

24. Z rozsudku Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C 679/18, konkrétně pak z právní věty, vyplývá, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvu o spotřebitelském úvěru a o zrušení Směrnice rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 Směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatnit pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

25. K problematice povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele se vyjádřil rovněž Nejvyšší soud ČR v rozsudku vydaném pod sp. zn. spisová značka, kdy ze zveřejněné právní věty vyplývá, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Nic na tom nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladujícími úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze právnická osoba), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. Nejvyšší soud v citovaném rozhodnutí mj. uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako takové, neboť na to mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. jméno FO veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Je proto na věřiteli, aby dlužníka – spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil. Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když s odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně, nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.

26. Problematikou úvěrových smluv ve spotřebitelských vztazích, schopností dlužníka úvěr splácet a povinností věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost dlužníka, se zabýval též Ústavní soud v nálezu vydaném . V něm Ústavní soud učinil závěr, že poskytovatel úvěru, když dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu úvěruschopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí sama společnost jako taková.

27. Z výše citovaných rozhodnutí vyplývá, že povinností vnitrostátních soudů je z úřední povinnosti zkoumat, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka. Posouzení, zda ze strany věřitele došlo k porušení předsmluvní povinnosti zkoumat úvěruschopnost dlužníka, tak není závislé na námitce dlužníka a soud tedy porušení této povinnosti zkoumá z úřední povinnosti.

28. Soud je toho názoru, že žalobkyně nedostatečným způsobem splnila svoji povinnost věřitele zkoumat úvěruschopnost žalovaného jakožto osoby žádající o spotřebitelský úvěr. Povinností věřitele je nejenom se podívat do veřejně dostupných registrů a dotázat se spotřebitele na údaje důležité pro posouzení jeho úvěruschopnosti, tedy na údaje, z nichž je možné zjistit informace o výši měsíčních příjmů a výdajů spotřebitele a osob žijících s ním ve společné domácnosti, povinností věřitele je také tyto informace ověřit a správně vyhodnotit. Žalobkyně uvádí, že výše ověřených příjmů žalovaného byla 23 100 Kč a příjem dalších členů domácnosti 40 000 Kč, neuvedla však, zda a jakým způsobem tvrzený příjem dalších členů domácnosti ověřovala a neuvedla rovněž a nedoložila, jakým způsobem ověřovala pravidelné měsíční výdeje žalovaného v jiném období než v měsíci prosinec 2021. Obvyklé přitom je vyžádat si k tvrzenému příjmu výplatní pásky či jiné potvrzení o výši příjmu za období delší než jednoho měsíce, rovněž je obvyklé vyžádat si výpisy z účtu za období delší než jednoho měsíce. Žalobkyně tak například vůbec neověřovala, jakou částku měl žalovaný platit na podnájemném, přičemž výše podnájemného zpravidla představuje významný zásah do rozpočtu žadatele o úvěr. Žalobkyně podle názoru soudu dále nesprávně vyhodnotila informace vyplývající z úvěrové zprávy, ze kterých se podává, že měl nejen dva existující úvěrové závazky, ale současně jsou evidovány čtyři případy, kdy byl žalovanému další úvěrový závazek odmítnut. Přehlédnout nelze podle názoru soudu ani to, že úvěr, který byl mezi stranami sjednán, byl převzat za účelem předčasného splacení předchozích závazků, které byly převzaty krátce za sebou, kdy první z nich byl převzat dne 14. 7. 2021 a druhý pak dne 25. 10. 2021. Současně z výpisu z účtu žalovaného vyplývá, že dne 10. 12. 2021 byl žalovanému na jeho účet vyplacen další úvěrový závazek ve výši 20 000 Kč od společnosti právnická osoba a dne 14. 12. 2021 z jeho účtu odešla platba 4 770 Kč na účet další úvěrové společnosti. Tyto informace měla žalobkyně jako úvěrující finanční instituce k dispozici a soud je proto toho názoru, že nesprávně vyhodnotila finanční situaci žalovaného, výši jeho příjmů, neměla doložené informace o výši jeho výdajů a nemohla tudíž učinit kvalifikovaný závěr, že mu zbývá dostatečná výše finančních prostředků na hrazení splátek. Údaje vyplývající z úvěrové zprávy a z výpisu z účtu žalovaného měly žalobkyni varovat a měla po žalovaném žádat bližší informace. Je totiž evidentní z posloupnosti jednotlivých finančních závazků, že žalovaný měl finanční potíže, které řešil postupným přebíráním dalších úvěrových závazků. To, že žalovaný hradil úvěrové splátky po dobu dvou let, jak žalobkyně uvádí ve svém vyjádření ze dne 3. prosince 2024, nesvědčí podle názoru soudu o tom, že by žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného, který byl schopen úvěr splácet, nýbrž to svědčí pouze o tom, že platební morálka žalovaného byla na dobré úrovni. Není totiž ničím neobvyklým, že žadatel o úvěr, ač podle registrů je tzv. čistý, nedisponuje dostatečnou rezervou mezi příjmy a skutečnými výdaji, a hradí-li následně splátky, pak tak může činit tzv. „nadoraz“. Pak stačí jen nepatrná výchylka z běžného chodu věcí a dlužník začne mít problém splátky hradit. Tedy to, že žalovaný hradil po dobu přibližně dvou let řádně splátky, vypovídá o jeho dobré platební morálce, avšak o jeho skutečné úvěruschopnosti v době uzavření Smlouvy nevypovídá v podstatě vůbec nic. Soud posoudil úvěrovou Smlouvu pro porušení povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost žalovaného jako neplatnou.

29. Vzhledem k tomu, že soud posoudil smlouvu jako neplatnou pro porušení povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost žalovaného, nezabýval se podrobněji další námitkou neplatnosti vztahující se k sjednané výši úroku z úvěru v rozporu s dobrými mravy a komparací okolností sporu s judikaturou zmiňovanou účastníky, např. sp. zn. spisová značka nebo sp. zn. spisová značka.

30. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení v celkové výši spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

31. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odst. 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

32. Vzhledem k tomu, že ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je úpravou speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, má poskytovatel úvěru nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka – spotřebitele (k tomu viz Nejvyšší soud ČR sp. zn. spisová značka).

33. K námitce žalovaného, že Smlouva o úvěru by měla být neplatná z toho důvodu, že nebyly naplněny požadavky právního jednání k uzavření Smlouvy prostředky komunikace na dálku, soud uvádí, že názor žalovaného v tomto směru nesdílí. Judikatura se shodla na závěru, že Smlouva může být uzavřena i jiným způsobem než elektronickým podpisem, přičemž má za prokázané, že žalovaný souhlas s obsahem Smlouvy a její podpis učinil prostřednictvím identifikačního kódu 104234 doručeného žalovanému SMS zprávou. Soud rovněž nesouhlasí s argumentací žalovaného, že úvěrová Smlouva by měla být v rozporu s dobrými mravy s ohledem na výši RPSN, když pokud by měla být úvěrová Smlouva neplatná z toho důvodu, že sazba RPSN uvedená ve Smlouvě přesáhla čtyřnásobek navýšení obvyklé RPSN, pak by RPSN uvedená ve Smlouvě měla přesahovat 30 %, resp. 33,6 % ročně (čtyřnásobek sazby 8,4 % ročně). RPSN uvedená ve Smlouvě je ve výši 29,2 % ročně, tudíž argument žalovaného v tomto směru neobstojí. Soud však Smlouvu posoudil jako neplatnou z jiného důvodu, soud proto svou argumentaci v tomto směru blíže nerozvíjí.

34. Žalovanému byla žalobkyní poskytnuta částka 66 000 Kč, žalovaný uhradil částku 52 226 Kč, nevrácena tak zůstává částka 13 774 Kč. V této části soud žalobu považoval za důvodnou a žalobkyni přiznal, ve zbývající části včetně úroku z úvěru soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Vzhledem k tomu, že žalovaný doposud není v prodlení s vrácením poskytnuté částky (s odvoláním výše citovaný rozsudek Nejvyššího soudu ČR), byla žaloba zamítnuta i v části, v níž se žalobkyně domáhala přiznání úroku z prodlení.

35. Ze strany žalobkyně soud neobdržel žádná skutková tvrzení ani důkazní návrhy ke zjištění možnosti žalovaného poskytnutou jistinu vrátit. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že je schopen splácet měsíčně částku ve výši 1 500 Kč. Soud proto uvážil, že je v možnostech žalovaného nesplacenou částku vrátit ve splátkách ve výši 1 500 Kč měsíčně, když vycházel z toho, že je-li spotřebitel chráněn před důsledky neplatně sjednaného úvěrového závazku (vzniklého porušením povinností věřitele), jenž nebyl sjednán v souladu s právní úpravou přijatou právě k ochraně spotřebitele, měl by být chráněn i před neúměrným zatížením vrátit nesplacenou částku najednou ve smyslu ust. Soud navázal úhradu dluhu na ztrátu výhody splátek pro případ, že by ze strany žalovaného nebyla některá ze splátek uhrazena včas nebo v plné výši. Pokud by k takovéto situaci došlo, stává se nesplacená část dluhu splatnou okamžitě bez dalšího najednou.

36. Výrok o nákladech řízení vyplývá z ust. a odpovídá úspěchu účastníků ve věci. Ve věci byl v převážné části úspěšný žalovaný, tomu však žádné náklady řízení nevznikly, proto bylo o nákladech rozhodnuto tak, jak je ve výroku tohoto rozsudku uvedeno.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení stejnopisu jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím soudu podepsaného.

Nebudou-li povinnosti tímto rozsudkem uložené řádně, včas a dobrovolně splněny, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.