Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
11 C 117/2024-13
Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Kůsovou, Ph.D. ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně
proti
žalované: Jméno žalované, IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované
o zaplacení 29 766 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka a částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky částka od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, že je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 12 516 od datum do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyni se ukládá zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, a částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba, že je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 12 516 od , datum, do zaplacení, se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.IV. Žalobkyni se ukládá zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku částka, spolu s náklady s uplatněním pohledávky ve výši částka a náhradou nákladů řízení. Svůj návrh odůvodnila tím, že na žalobkyni byla pohledávka vůči žalované postoupena smlouvou o postoupení pohledávek. Žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba. dne datum smlouvu o podnikatelské zápůjčce č. hodnota, na jejímž základě byla žalované poskytnuta na její účet zápůjčka ve výši částka. Současně byl sjednán poplatek za zápůjčku ve výši částka, který měl být uhrazen spolu s jistinou ve 12 pravidelných měsíčních splátkách ve výši částka (tj. celkem částka), přičemž první splátka byla splatná dne datum. Před uzavřením smlouvy byla prověřena úvěruschopnost žalované. Z důvodu prodlení se splátkou je požadována též smluvní pokuta ve výši částka za prodlení s platbou delší než 3 dny, částka za prodlení s platbou delší než 7 dnů a částka za prodlení s platbou delší než 14 dní. Dále žalobkyně požaduje částku částka jako náhradu nákladů spojených s mimosoudním vymáháním (zpracování podkladů pro vymáhání pohledávky + seznámení se se spisem, vypracování podkladů o předání pohledávky k vymáhání, vypracování a odeslání výzvy k úhradě).
2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.
3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Žalovaná požádala právní předchůdkyni žalobkyně společnost právnická osoba. o zápůjčku, na základě které dne datum jmenovaná společnost uzavřela s žalovanou smlouvu o podnikatelské zápůjčce, dle níž následně poskytla žalované finanční prostředky ve výši částka (z žádosti o zápůjčku, ze smlouvy o podnikatelské zápůjčce, z bankovního potvrzení o převodu částky), a žalovaná se ve smlouvě zavázala zapůjčené finanční prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 130%, a to ve 12 měsíčních splátkách po částka (ze splátkového kalendáře, ze smlouvy). Dále si strany smlouvy ve smlouvě ujednaly oprávnění věřitelé požadovat po žalované smluvní pokutu pro případ a neuhrazení poskytnuté zápůjčky včas, a to ve výši částka za prodlení s platbou větší než 4 dny, částka za prodlení s platbou větší než 13 dní a částka za prodlení s platbou větší než 20 dní. Dalším sjednaným oprávněním pro případ neuhrazení dluhu včas a též odmítání řešení takové situace vydlužitelem možnost věřitele postoupit nezaplacenou pohledávku inkasní společnosti (žalobkyni), která následně učiní kroky k vymožení pohledávky, přičemž tato inkasní společnost je oprávněna dle smlouvy účtovat náklady související s vymožením ve výši částka (ze smlouvy, všeobecných obchodních podmínek). Právní předchůdkyně žalobkyně následně postoupila svou pohledávku za žalovanou žalobkyni a toto postoupení žalované oznámila (ze smlouvy o postoupení, z oznámení postoupení a e-mailu). právnická osoba pak žalovanou vyzývala ke komunikaci a úhradě dluhu (telefonicky, e-mailem), avšak bezúspěšně, úvěr byl zesplatněn ke dni datum (z e-mailu o zesplatnění). Žalovaná do dnešního dne dlužnou částku neuhradila (z výzev k úhradě, z e-mailů).
4. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).
5. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
7. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat \l "lema15" smluvní \l "lema16" pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. \l "lema17" Smluvní \l "lema18" pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
8. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.)
10. V daném případě soud uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná spolu platně uzavřely smlouvu o úvěru, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku částka. Žalovaná se zavázala zápůjčku splatit spolu s úrokem ve výši 130% ročně (dle znění smlouvy), a to ve 12 měsíčních splátkách spolu s jistinou po částka. Z obsahu smlouvy o je zřejmé, že „poplatek“ (jak tento označuje žalobkyně v žalobě) v souvislosti s poskytnutím zápůjčky představoval úplatu za půjčení peněz (nadto je i ve smlouvě označen jako „úrok“), což je dle soudní praxe i odborné literatury definice smluvního úroku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, či M. Škárová v komentáři k § 658 v AnonymizovánoAnonymizováno. Občanský zákoník II, 2. vydání, adresa, s. 1856). O tom, že se jednalo o úplatu za půjčení peněz, svědčí i skutečnost, že poplatek nebyl, a to ani zčásti, složen z žádných dílčích položek, které by vyjadřovaly úplatu za poskytnutí určité zvláštní služby (případně vymezení, že se například jedná za poplatek za zpracování, případně správu půjčky a podobně). Nejedná se proto o ujednání o ceně služeb, na které by nedopadal požadavek přiměřenosti a které by nepodléhalo soudnímu přezkumu. Na základě uvedeného je proto nutné konstatovat, že tzv. souhrnný poplatek svou podstatou představoval kapitalizovaný úrok. V této souvislosti lze pak odkázat na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka (dostupný z www.nsoud.cz), dle něhož při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o zápůjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V daném případě činil kapitalizovaný úrok částka, za poskytnutí jistiny částka, která měla být vracena ve splátkách po dobu 1 roku, takže výše úroku činila 83 % jistiny ročně, což je výše, která zjevně odporuje dobrým mravům podle § 588 o. z. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila k ústnímu jednání, zbavila se svého práva obdržet od soudu odpovídající poučení podle § 118a občanského soudního řádu o tom, v jakém smyslu má doplnit tvrzení a označit důkazy (okolnosti uzavření smlouvy, běžná výše úroku v obdobných případech, apod. tak, aby soud mohl věc posoudit a neplatný úrok nahradit běžným úrokem obvyklým pro srovnatelné případy ve smyslu §§ 1802 a 1792 o. z.), byla žaloba ohledně poplatku (který je svým obsahem nemravným úrokem) zamítnuta.
11. Pokud jde o poskytnutou jistinu úvěru, kterou právní předchůdkyně žalované poskytla, soud ohledně této částky žalobě vyhověl, stejně tak jako smluvní pokutě ve výši částka, částka a částka za pozdní úhradu, která má oporu v uzavřené smlouvě a nákladů na vymáhání pohledávky, které rovněž vyplývají z uzavřené smlouvy mezi podnikateli. Aktivní legitimace žalobkyně pak vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek. Úrok z prodlení pak soud přiznal ode dne následujícího po zesplatnění úvěru ve smyslu § 1970 o. z. a ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, jelikož poměry jejich úspěchů a neúspěchů jsou rovnocenné. Nadto žalobkyně nebyla právně zastoupena a náklady na vymáhání pohledávky již byly zohledněny v nákladech na vymožení pohledávky (bod č. hodnota výše).
13. Výrok III. je odůvodněn ustanovením § 4 odst. 1 písm. j) zákona o soudních poplatcích ve spojení s položkou 2 odst. 2 sazebníku soudních poplatků vzhledem ke skutečnosti, že ve věci nebyl vydán (elektronický) platební rozkaz. Žalobkyně na soudní poplatek zaplatila částka, dle položky 1 odst. 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků je poplatková povinnost částka, a proto soud rozhodl, že má doplatit částka.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku se lze odvolat ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.
Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o.s.ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zák. č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).